Klidová hmotnost

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
m (Nahrazení textu „<math>“ textem „<big>\(“)
Řádka 1: Řádka 1:
'''Klidová hmotnost''' [[těleso|tělesa]] je velikost [[hmotnost]]i tohoto tělesa, kterou naměří [[pozorovatel]], vůči němuž je těleso v [[klid (fyzika)|klidu]]. Uvádí se hlavně u [[elementární částice|elementárních částic]], kde se často klidová hmotnost značně liší od hmotnosti pozorované.
'''Klidová hmotnost''' [[těleso|tělesa]] je velikost [[hmotnost]]i tohoto tělesa, kterou naměří [[pozorovatel]], vůči němuž je těleso v [[klid (fyzika)|klidu]]. Uvádí se hlavně u [[elementární částice|elementárních částic]], kde se často klidová hmotnost značně liší od hmotnosti pozorované.
-
Klidové hmotnosti <math>m_0</math> přísluší podle vztahu [[E=mc²]] [[energie]] <math>E_0 = m_0c^2</math>, která bývá také označována jako '''klidová energie'''.
+
Klidové hmotnosti <big>\(m_0</math> přísluší podle vztahu [[E=mc²]] [[energie]] <big>\(E_0 = m_0c^2</math>, která bývá také označována jako '''klidová energie'''.
Změnu hmotnosti tělesa předpovídá [[speciální teorie relativity]]. Pokud se těleso vůči pozorovateli pohybuje, naměří tento pozorovatel vždy větší hmotnost, něž kdyby pozoroval těleso v klidu. Jedno z vysvětlení změny hmotnosti jsou transformační relace ze speciální teorie relativity mezi různými [[vztažná soustava|vztažnými soustavami]]
Změnu hmotnosti tělesa předpovídá [[speciální teorie relativity]]. Pokud se těleso vůči pozorovateli pohybuje, naměří tento pozorovatel vždy větší hmotnost, něž kdyby pozoroval těleso v klidu. Jedno z vysvětlení změny hmotnosti jsou transformační relace ze speciální teorie relativity mezi různými [[vztažná soustava|vztažnými soustavami]]
-
::<math>m = {m_0 \over {\sqrt{1 - v^2/c^2}}} \,</math>
+
::<big>\(m = {m_0 \over {\sqrt{1 - v^2/c^2}}} \,</math>
-
kde <math>m_0</math> je klidová hmotnost tělesa, <math>m</math> je jeho pozorovaná hmotnost, <math>v</math> je velikost jeho rychlosti vůči pozorovateli a <math>c</math> je [[rychlost světla]] ve vakuu. Přímočařejší vysvětlení poskytuje [[kinetická energie]], kterou každé pohybující se těleso má a která podle slavného [[Albert Einstein|Einsteinova]] vzorce ''[[E=mc²]]'' má také hmotnost.
+
kde <big>\(m_0</math> je klidová hmotnost tělesa, <big>\(m</math> je jeho pozorovaná hmotnost, <big>\(v</math> je velikost jeho rychlosti vůči pozorovateli a <big>\(c</math> je [[rychlost světla]] ve vakuu. Přímočařejší vysvětlení poskytuje [[kinetická energie]], kterou každé pohybující se těleso má a která podle slavného [[Albert Einstein|Einsteinova]] vzorce ''[[E=mc²]]'' má také hmotnost.
V běžném světě jsou [[rychlost]]i těles malé, proto žádná změna hmotnosti není pozorována. V mikrosvětě se však hmota často pohybuje rychlostmi blízkými [[rychlost světla|rychlosti světla]] a změna hmotnosti je již nezanedbatelná. V [[urychlovač částic|urychlovačích]] jsou běžné částice, které mají mnohonásobně vyšší hmotnost něž je jejich hmotnost klidová.
V běžném světě jsou [[rychlost]]i těles malé, proto žádná změna hmotnosti není pozorována. V mikrosvětě se však hmota často pohybuje rychlostmi blízkými [[rychlost světla|rychlosti světla]] a změna hmotnosti je již nezanedbatelná. V [[urychlovač částic|urychlovačích]] jsou běžné částice, které mají mnohonásobně vyšší hmotnost něž je jejich hmotnost klidová.

Verze z 14. 8. 2022, 14:48

Klidová hmotnost tělesa je velikost hmotnosti tohoto tělesa, kterou naměří pozorovatel, vůči němuž je těleso v klidu. Uvádí se hlavně u elementárních částic, kde se často klidová hmotnost značně liší od hmotnosti pozorované.

Klidové hmotnosti \(m_0</math> přísluší podle vztahu E=mc² energie \(E_0 = m_0c^2</math>, která bývá také označována jako klidová energie.

Změnu hmotnosti tělesa předpovídá speciální teorie relativity. Pokud se těleso vůči pozorovateli pohybuje, naměří tento pozorovatel vždy větší hmotnost, něž kdyby pozoroval těleso v klidu. Jedno z vysvětlení změny hmotnosti jsou transformační relace ze speciální teorie relativity mezi různými vztažnými soustavami

\(m = {m_0 \over {\sqrt{1 - v^2/c^2}}} \,</math>

kde \(m_0</math> je klidová hmotnost tělesa, \(m</math> je jeho pozorovaná hmotnost, \(v</math> je velikost jeho rychlosti vůči pozorovateli a \(c</math> je rychlost světla ve vakuu. Přímočařejší vysvětlení poskytuje kinetická energie, kterou každé pohybující se těleso má a která podle slavného Einsteinova vzorce E=mc² má také hmotnost.

V běžném světě jsou rychlosti těles malé, proto žádná změna hmotnosti není pozorována. V mikrosvětě se však hmota často pohybuje rychlostmi blízkými rychlosti světla a změna hmotnosti je již nezanedbatelná. V urychlovačích jsou běžné částice, které mají mnohonásobně vyšší hmotnost něž je jejich hmotnost klidová.

Částice s nulovou klidovou hmotností

Existují i částice s nulovou klidovou hmotností, například fotony. Kvůli nulové klidové hmotnosti se vždy pohybují rychlostí světla a jejich relativistická hmotnost je dána velikostí energie, kterou přenáší a která je přímo úměrná frekvenci. Další částice s nulovou klidovou hmotností mohou být neutrina, ale pravděpodobně nějakou nenulovou klidovou hmotnost mají. I hypotetické částice gravitačního polegravitony – by měly mít nulovou klidovou hmotnost.

Související články