Kopidlno

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 26. 2. 2019, 09:56; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Kopidlno je město v okrese Jičín, v Královéhradeckém kraji, zhruba 13 km jihozápadně od Jičína, u hranic s okresem Nymburk Středočeského kraje. Město leží v nadmořské výšce 219 m podél silnice spojující Poděbrady a Jičín: Tento hlavní tah prochází přes Hilmarovo náměstí, kde lze odbočit na Mladou Boleslav. Nachází se zde také zastávka vlaků na trase Nymburk - Jičín. V Kopidlně žije 2039 obyvatel[1]. Městem protéká říčka Mrlina.

Obsah

Historie a pamětihodnosti

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1322.

Ve městě se nachází zámek z poloviny 16. století, který byl přestavěn z původní vodní tvrzi, a jenž byl do dnešní pseudorenesanční podoby přestavěn v druhé polovině 19. století. Zámek obklopuje osmihektarový anglický park. U zámku se nachází také zámecký rybník, jenž byl napuštěn již v první polovině 16. století.

V zámecké zahradě je socha služky: Podle pověsti byla obviněna z krádeže prstenu a zazděna. Příští den byl prý prsten nalezen v stračím hnízdě. V zámeckém vězení byl před svou popravou vězněn i Tomáš Svoboda, postava z Jiráskova Temna. Před zámkem má svůj pomník a u hostince při nádraží se ještě stále nachází kámen, u kterého byl roku 1728 popraven.[2] Vedle zámku je také hřbitov.

Barokní kostel svatého Jakuba Většího byl postaven v letech 1704 až 1705 a opět s malým hřbitůvkem. Někteří pamětníci zmiňují sovětské tanky projíždějící roku 1968 městem směrem na Prahu.

Vybavenost města

Už z daleka viditelnou dominantou Kopidlna je cukrovar, resp. jeho komín. Právě s velkou plánovanou kapacitou cukrovaru souvisí i velikost nádraží. Cukrovar však nikdy nebyl uveden do provozu: Jeho dokončení se krylo se Sametovou revolucí, vliv plánovaného hospodářství už se neprojevil. Samotné budovy cukrovaru prošly demolicí[3], firma Cukrovar Kopidlno tu působí jako teplárna. Samotný areál je dnes považován za brownfield.[4] Podobně jako cukrovar, chátrá i přilehlé nádraží a jeho vybavení: lokomotiva[5] nebo se dokonce možná bude rušit i celá vlečka do Libáně, která pamatuje už 125 let.[6] Sídliště pro zaměstnance cukrovaru ovšem vzniknout stačilo. S tím také souvisela i demografie města: Původní představy o pracovním uplatnění a následné rozčarování vedlo, jako u mnohých jiných měst, k zestárnutí populace, jak mnohé mladé rodiny odešly za prací jinam. Tak mohla vzniknout těšnější spolupráce s okloními obcemi, i několik kilometrů vzdálenými: Vesnice ušetřily na administrativě, město slouží větší populaci. V roce 2008 proběhla první etapa výstavby chodníků v okolních obcích, plánuje se připojení obcí na městský vodovod. Naopak zůstávají nevyřešeny kanalizace a připojení obcí k čističce odpadních vod. Ve správě města je nyní mnoho majetku, na jehož plnohodnotnou správu nemá dostatek prostředků: Jakékoli investice do nového vybavení, požadované nejen ze stran obcí, je tedy spíše bolestnou otázkou "komu vzít", než "komu dát". I proto, z hlediska občanské vybavenosti a kultury, nyní občané spíše využívají služeb z Poděbrad nebo Jičína, než místních. Obecní úřad sídlí na náměstí, v nově zrekonstruované budově. Poskytovány zde jsou administrativní služby nejen samotnému městu a jaho přidruženým vesnicím, ale z titulu pověření[7] i dalším samosprávným obcím, což z něj dělá oblastní centrum. Dopravní dostupnost je nadprůměrná: Snadno se lze autem dopravit na nákupy do Poděbrad nebo Jičína po ose JZ-SV, vlakem zase za prací do automobilky Škoda v Mladé Boleslavi, případně až do Prahy. Další dostupná automobilka je TPCA na jih v Kolíně. Hlavní silniční tah 32 kvalitou i šířkou navazuje na hradeckou dálnici, jde proto také o vyhlášenou trasu motorkářů. Na náměstí silnici kříží silnice II/280 na Mladou Boleslav a Nový Bydžov. Do města zajíždí několik autobusových spojů z různých směrů. V zámeckém parku působí zavedená zahradnická škola s dobrou tradicí.

Rodáci a osobnosti

  • Petr a Zdenata z Kopidlna – Kališníci, 15. století. Stoupenci pozdějšího českého krále Jiřího z Poděbrad.
  • Jan Kopidlanský z Kopidlna – Popraven (sťat) 3.10. 1506
  • Tomáš Svoboda – Vzdělaný evangelický laik, hraběcí myslivec, z Češova: Popraven roku 1728 v Kopidlně. Aktivista za svobodu vyznání, kacíř. Stýkal se s predikanty, kteří z blízkého Saska a Lužice pronikali do Čech, přinášeli zakázané knihy a slovem a kázáním utěšovali své souvěrce, dávali jim naději v duchu J. A. Komenského i dalších v té době hojných českých exulantů.
Vězněn na zámku. Oběť justiční vraždy a současně jednoho z vrcholů protireformačního úsilí jezuitů. Zemřel pro víru, sťat. Před zámkem má svůj pomník, u hostince při nádraží se ještě stále nachází kámen, u kterého byl popraven: tělo spáleno 4.6. 1728 v Kopidlně.
  • Jos. Štefany (Štefan) – Císařský dvorní klavírmistr a hudební skladatel: nar. 14. března 1726 v Kopidlně, zemřel 5. srpna 1797 ve Vídni
  • V. Ržebka (Řepka) – Řídící učitel obecné školy v Kopidlně, pisatel Kroniky školství: zemřel 20.6. 1828 v Kopidlně
  • J. Urban – Řídící učitel: nar. 20.3. 1830 v Kopidlně
  • P.F. Alois Vacek – Kněz a učenec, buditel a historický spisovatel: nar. 12.5. 1780 v Jablonném, zemřel 4.2. 1854 v Kopidlně
  • J. N. Filcík – Vzorný učitel a spisovatel: nar. 19. listopadu 1785 v Kopidlně, zemřel 25. ledna 1873 v Chrasti u Chrudimi.
  • P. Fr. Peřina – Zemřel 14.3. 1873
  • František Matěj Hilmar – Učitel a hudebník: nar. 23. září 1803 v Nové Pace, zemřel 1. října 1881 v Kopidlně. Skladatel první tištěná české polky, nově se tvořícího českého tance. Zkomponoval díla: polky Esmeralda, Prachovská, Anenská, dále různé chrámové skladby.[8]
  • František Jan Goebl (Kopidlanský) – Český básník a spisovatel, později red. a žurnalista: narozen 1826 v Kopidlně
  • Václav Antonín Crha (* 1836) – Český básník, spisovatel, žurnalista; pseudonym Arnošt Volný: narozen 27. září 1836 v Kopidlně
  • Béda Křídlo – Klavírní virtuos a hudební skladatel: narozen 11. září 1876 v Kopidlně, zemřel 11.8. 1902
  • P.J. Šádek – zemřel 30.3. 1908
  • J. Křídlo – Řídící učitel, otec hudebního skladatele Bédy Křídla a zeť Fr. Hilmara: zemřel v Kopidlně 13. září 1909
  • Metoděj Bejr – První ředitel měšťanské školy v Kopidlně: zemřel 25.6. 1919
  • Jan Štercer Želetavský – Spisovatel, českobratrský farář
  • MUDr. Anna Honzáková – První lékařka v tehdejším Rakousku: narozena 16.10. 1875 v Kopidlně, zemřela 13.10. 1940 Její otec MUDr. Jan Honzák byl městským a zámeckým lékařem a významným osvětovým pracovníkem.
  • Dr. Karel Kadavý – Ředitel Štefánikovy hvězdárny v Praze: narozen 1908 v osadě Ledkov
  • Ing. Vilém Kafka – Akademický malíř, narozen v Kopidlně

Reference

  1. ↑ mesta.obce.cz, povinně zveřejňované informace dle zákona č. 106/1999 Sb.
  2. ↑ Tomáš Svoboda - Mučedník popravený pro víru
  3. ↑ demolice cukrovaru
  4. ↑ brownfield Cukrovar Kopidlno
  5. ↑ Lokomotiva řady 748.45 na vlečce
  6. ↑ vlečka do libáňského cukrovaru
  7. ↑ Ministerstvo vnitra stanoví podle § 3 zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, část první, správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem
  8. ↑ František Matěj Hilmar

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Kopidlno
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Kopidlno
Město Kopidlno

Drahoraz • Kopidlno • Ledkov • Mlýnec • Pševes

  Města a obce okresu Jičín  

Bačalky • Bašnice • Běchary • Bílsko u Hořic • Boháňka • Borek • Brada-Rybníček • Březina • Bříšťany • Budčeves • Bukvice • Butoves • Bystřice • Cerekvice nad Bystřicí • Červená Třemešná • Češov • Dětenice • Dílce • Dobrá Voda u Hořic • Dolní Lochov • Dřevěnice • Holín • Holovousy • Hořice • Cholenice • Chomutice • Choteč • Chyjice • Jeřice • Jičín • Jičíněves • Jinolice • Kacákova Lhota • Kbelnice • Kněžnice • Konecchlumí • Kopidlno • Kostelec • Kovač • Kozojedy • Kyje • Lázně Bělohrad • Libáň • Libošovice • Libuň • Lískovice • Lukavec u Hořic • Lužany • Markvartice • Miletín • Milovice u Hořic • Mladějov • Mlázovice • Nemyčeves • Nevratice • Nová Paka • Ohařice • Ohaveč • Osek • Ostroměř • Ostružno • Pecka • Petrovičky • Podhorní Újezd a Vojice • Podhradí • Podůlší • Radim • Rašín • Rohoznice • Rokytňany • Samšina • Sběř • Sedliště • Sekeřice • Slatiny • Slavhostice • Sobčice • Soběraz • Sobotka • Stará Paka • Staré Hrady • Staré Místo • Staré Smrkovice • Střevač • Sukorady • Svatojanský Újezd • Šárovcova Lhota • Tetín • Třebnouševes • Třtěnice • Tuř • Úbislavice • Údrnice • Úhlejov • Újezd pod Troskami • Úlibice • Valdice • Veliš • Vidochov • Vitiněves • Volanice • Vrbice • Vršce • Vřesník • Vysoké Veselí • Zámostí-Blata • Zelenecká Lhota • Železnice • Žeretice • Židovice • Žlunice

Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Kopidlno“