Kost

[[Soubor:Lidska kostra.png|thumb|230px|Lidská kostra]]
'''Kost''' (''os'') je mineralizovaná [[pojivová tkáň]], která vzniká procesem zvaným [[osifikace]]. Je vytvářena činností osteoblastů, což jsou buňky, které produkují kostní matrix. Po jejich zabudování dovnitř do kostní tkáně jsou nazývány osteocyty. Všechny kosti dohromady vytváří kostru (skeleton), která je základem pasivního lokomočního aparátu. Na kostru se upínají svaly a vazy. Téměř celý povrch kosti je kryt vazivovým obalem (periost), vnitřní povrchy endostem.

Pravá kost tvořena kostní tkání se vyskytuje jen u vyšších [[obratlovci|obratlovců]]: [[obojživelníci|obojživelníků]], [[plazi|plazů]], [[ptáci|ptáků]], [[savci|savců]] a některých&nbsp;[[Ryby|ryb]]. Souhrn všech kostí v těle se nazývá kostra. 

[[Lidská kostra]] dospělého člověka má přibližně 206 kostí.
== Kostní tkáň ==
[[Soubor:Illu_compact_spongy_bone.jpg|right|thumb|stavba lamelární kosti]]
[[Soubor:Knochenschnitt-drawing.jpg|right|thumb|osteon; h = Haversův kanálek]]
Kostní tkáň je typem [[pojivová tkáň|pojiva]], které je typické mineralizací mezibuněčné hmoty. Minerální složku, která může tvořit až 65% hmotnosti kosti, tvoří submikroskopické krystaly [[fosforečnan vápenatý|fosforečnanu vápenatého]], [[hydroxyapatit]]u. Krystaly jsou vázány na [[kolagen]]ní vlákna.
Mezibuněčnou hmotu produkují [[buňka|buňky]] [[osteoblast]]y. Mají bohatou organelovou výbavu a dlouhé výběžky, kterými jsou v kontaktu s ostatními osteoblasty a s cévou přivádějící živiny. Nemineralizovaná kostní hmota se nazývá [[ossein]], až postupem času dochází k ukládání minerálů. Ve chvíli, kdy se osteoblast obklopí vyprodukovanou mezibuněčnou hmotou, změní se na [[osteocyt]] - buňku uzavřenou okolní kostí, s okolím spojenou pouze výběžky.
[[Osteoklast]]y jsou obrovské (i 100 μm), mnohojaderné buňky, které naopak kostní tkáň odbourávají. Produkují [[kyselá fosfatáza|kyselou fosfatázu]] a [[kolagenáza|kolagenázu]] a resorbují vytvořenou kostní tkáň, čímž umožňují přestavbu kosti.
=== Fibrilární (vláknitá) kost ===
Vláknitá kost je typem vývojově původním. U savců tvoří pouze některé kostní výběžky a drsnatiny pro úpon [[sval]]ů. [[Zubní cement]] má rovněž charakter vláknité kosti.
=== Lamelární kost ===
[[Soubor:Humerus post.jpg|right|thumb|dlouhá kost]]
Tvoří převážnou většinu kostí. Je typická svým uspořádáním - přítomností [[osteon]]ů.
Osteon je struktura ve tvaru válce probíhajícího typicky rovnoběžně s povrchem kosti. Uprostřed osteonu probíhá [[Haversův kanálek]] vyplněný řídkým vazivem, kterým vedou cévy a nerv. Stěnu osteonu tvoří 6-15 trubicovitých lamel, v jejichž stěnách jsou vyhloubeny jamky - lakuny - v nichž jsou uloženy osteocyty (příp. osteoblasty). Lamely jsou tvořeny kolagenními vlákny zalitými v mineralizované amorfní mezibuněčné hmotě.
Výběžky osteocytů probíhají drobnými kanálky napříč kostí - kostními kanálky (''canaliculi ossium''), které umožňují výživu buněk.
Haversovy kanálky jsou navzájem propojené příčně probíhajícími '''Volkmannovými kanálky'''.
Na povrchu kostí se tvoří vnitřní a vnější lamely.
Vznik lamelární kosti je důsledek přestavby fibrilární kosti. I hotová lamelární kost se přestavuje podle zatížení kosti. Proto se mezi úplnými osteony mohou vyskytovat i zbytky původních osteonů jako tzv. intersticiální lamely.
== Kost jako orgán ==
=== Okostice (periost) ===
{{Podrobně|Okostice}}
Na povrchu je kost pokryta pevnou vazivovou blánou, [[Okostice|okosticí]] (periostem). Kromě fibroblastů, elastických a kolagenních vláken obsahuje cévní pleteně a nervová zakončení. Vyskytuje se zde také nemalé množství osteoblastů a osteoklastů.
Okostice zajišťuje cévní zásobení kosti, upínají se na ní svaly, umožňuje růst kostí do šířky a hojení zlomenin.
=== Kostní dřeň ===
{{Viz též|Kostní dřeň}}
[[Kostní dřeň]] se nachází uvnitř kostí [[savci|savců]]. Je tvořena hemopoetickou tkání a probíhá v ní [[krvetvorba]]. Existují tři druhy kostní dřeni, červená kostní dřeň, žlutá kostní dřeň (''medulla ossium flava'') a šedá kostní dřeň (''medulla ossium grisea''). 
U mladých jedinců se uvnitř všech kostí nachází červená kostní dřeň, později je nahrazována žlutou kostní dření a přetrvává pouze v [[Plochá kost|plochých kostech]], [[hrudní kost]]i, [[žebro|žebrech]], [[lebka|lebečních kostech]], [[pánev (anatomie)|pánvi]] a [[stehenní kost]]i. Žlutá kostní dřeň je tvořena tukovou tkání. Šedá kostní dřeň je degradovaná žlutá dřeň, můžeme ji najít u starých, podvyživených jedinců. Řídnutí kostí nastává po ukončení menstruačního období a nazývá se [[osteoporóza]].
=== Dělení kostí podle tvaru ===
==== Dlouhá kost (''Os longum'') ====
Typickou kostí je dlouhá kost. Tvoří kosti končetin. Má protáhlý tvar, prostředek kosti se nazývá '''diafýza''', dva konce kosti pak '''epifýzy'''. 
Kost není kompaktní tkání v celém rozsahu. Pouze na povrchu kosti je tenká vrstva skutečně kompaktní kosti, ''substantia compacta''. Epifýzy jsou tvořeny spongiózní kostí (''substantia spongiosa''). Ta je tvořena trámci kostní tkáně uspořádaných ve směru největšího zatížení kosti. Kost je proto velmi pevná a přitom odlehčená. Uspořádání trámců tvoří '''architektoniku kosti'''. Uprostřed kosti se nachází dřeňová dutina (''cavum medullare''), v dospělosti vyplněná žlutou kostní dření.
Epifýzy nejsou kryté periostem, ale hyalinní kloubní [[chrupavka|chrupavkou]]. Mezi diafýzou a epifýzou se po dobu růstu nachází '''epifyzodiafyzární ploténka''', chrupavčitá destička, která umožňuje růst kostí do délky.
==== Krátká kost (''Os breve'') ====
Krátká kost se stavebně neliší od dlouhé kosti, ale má všechny rozměry přibližně stejné. Je to například [[obratel]] nebo kopytní kost.
==== Plochá kost (''Os planum'') ====
Ploché kosti stavbou odpovídají epifýze dlouhé kosti. I v dospělosti je u nich zachována červená kostní dřeň. Může také dojít k pneumatizaci - vytvoření dutiny vystlané sliznicí, u člověka v [[čelní kost|čelní]] a [[čichová kost|čichové kosti]] a [[horní čelist]]i, u některých savců (skot) může být rozsah pneumatizace větší.
Mezi ploché kosti patří kosti [[neurokranium|neurokrania]], [[lopatka]], [[žebra]] nebo [[pánev (kost)|pánev]].
 
== Vývoj a růst kostí ==
Kosti vznikají z vaziva nebo chrupavky procesem zvaným [[osifikace]] (kostnatění). Růst do šířky se uskutečňuje díky okostici, růst do délky je možný do určitého stadia vývoje jedince díky epifýzodiafyzární ploténce. Někteří živočichové, například plazi, ale rostou po celý život.
Růst kostí ovlivňují mimo jiné tzv. [[kostní morfogenetický protein|kostní morfogenetické proteiny]].

== Literatura ==
* {{Citace monografie
 | příjmení = Elišková
 | jméno = Miloslava
 | příjmení2 = Naňka
 | jméno2 = Ondřej
 | titul = Přehledová anatomie
 | vydavatel = Karolinum
 | místo = Praha
 | rok = 2006
 | isbn = 80-246-1216-X
 | počet stran = 309 
}}


{{Flickr|Bones}}{{Commonscat|Bones}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Kosterní soustava]]
[[Kategorie:Pohybová a opěrná soustava]]
[[Kategorie:Živočišné produkty]]
[[Kategorie:Pojivová tkáň]]