Krkonoše Z Multimediaexpo.cz stránky Krkonoše Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod: Požadovanou činnost smějí provádět jen uživatelé ve skupinách Automaticky schválení uživatelé, RCRedaktors. Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky: {{Infobox reliéf | název = Krkonoše<br />Karkonosze<br />Riesengebirge | obrázek = Studnicni.jpg | popis1 = Pohled ze [[Sněžka|Sněžky]] na [[Studniční hora|Studniční horu]] | popisek2 = Pohled ze [[Sněžka|Sněžky]] na [[Studniční hora|Studniční horu]] | maxnázev = [[Sněžka]] | maxvýška = 1602 | nadřaz = [[Krkonošská oblast]] | podřaz = Krkonošské hřbety, Krkonošské rozsochy, [[Vrchlabská vrchovina]] | soused = [[Jizerské hory]], [[Rudawy Janowickie]], [[Broumovská vrchovina]], [[Krkonošské podhůří]] | světadíl = [[Evropa]] | stát = [[Soubor:Flag of the Czech Republic.png|24px]] [[Česko]]<br /> [[Soubor:Flag of Poland.png|24px]] [[Polsko]] | hornina = [[žula]], [[svor]], [[břidlice]], [[vápenec]] | poznámka = nejvyšší pohoří ČR | povodí = [[Labe]], [[Odra]] }}[[Soubor:Sněžka-August-2017-47.JPG|thumb|240px|Bouda na vrcholu [[Sněžka|Sněžky]] (2017)]] [[Soubor:Sněžka-August-2017-55.JPG|thumb|240px|Krkonoše ze [[Sněžka|Sněžky]] (2017)]] [[Soubor:Winter - Krkonoše (Riesengebirge)-Flickr.jpg|thumb|240px|Zima v Krkonoších (2013)]] '''Krkonoše''' (polsky: ''Karkonosze'', německy: ''Riesengebirge''), někdy též označované (společně s [[Hrubý Jeseník|Hrubým Jeseníkem]] a [[Masiv Králického Sněžníku|Králickým Sněžníkem]]) jako [[Vysoké Sudety]], jsou [[geomorfologický celek|geomorfologickým celkem]] a nejvyšším [[pohoří]]m [[Česká republika|České republiky]] a celého masivu [[Krkonošsko-jesenická subprovincie|Sudet]]. Leží v severních [[Čechy|Čechách]] a na jihu [[Polské Slezsko|polské části Slezska]]. Nejvyšší horou Krkonoš je [[Sněžka]] (1602 m). == Historie vymezení a názvů == Širší horský celek zahrnující dnešní Krkonoše byl již ve starověku popsán jako [[Krkonošsko-jesenická subprovincie|Sudety]], což je název zřejmě keltského původu (nejčastěji překládaný jako Kančí hory). Klaudios Ptolemaios použil pro dnešní Sudety názvy Sudetayle (od Krušných hor) a [[Askiburgion]] (zejména [[Jeseníky]], okolí vandalského města [[Askiburgium]], snad až po Lužické hory, tedy včetně Krkonoš).<ref name=holubec>Pavel Holubec: [http://titek.wz.cz/texty/Krkonose.pdf Historické proměny krajiny Krkonoš], 2003, snad nějaká seminární práce, str. 9, kap. Oronymum Krkonoše</ref> Dio Cassius ve 3. století použil pro Askiburgion název Vandalské hory.<ref name=holubec /> U [[Bohuslav Balbín|Bohuslava Balbína]] se objevuje rozšíření názvu Sudety na celý pás.<ref name=vanous /> Samotné Krkonoše jsou v ruských letopisech v roce 1095 nazvány Český les<ref name=holubec /> a [[Přibík Pulkava]] v roce 1380 je nazývá Sněžné hory.<ref name=holubec /> Název Krkonoš původně označoval jednak dnešní [[Vysoké kolo (Krkonoše)|Vysoké kolo]] a také [[Kotel (Krkonoše)|Kotel]] neboli Kokrháč.<ref name=vanous /> Označení Krkonoš (v singuláru ženského rodu, „ta“ Krkonoš) pro horský hřbet se objevuje v roce 1492 v zápise o rozdělení [[Štěpanice|štěpanického]] panství na [[valdštejn]]ský a [[Jilemnice|jilemnický]] díl, v roce 1499 pak v listině Vladislava II., nejstarší dochovanou mapu s tímto názvem zpracoval [[Mikuláš Klaudyán]] v roce 1518.<ref name=holubec /> Václav Hájek z Libočan ve [[Hájkova kronika|své kronice]] roku 1541 použil název Česká a Slezská Krkonoš.<ref name=holubec /> První doklad o rozšíření názvu na celé hory je z roku 1517, kdy byl použit název Krkonošské hory, nápis Krkonoš doplňoval obrázek čerta.<ref name=vanous>Petr Vaňous: [http://zpravy.idnes.cz/misto-krkonos-jsou-na-mape-sudety-dly-/domaci.asp?c=A091222_1308713_domaci_itu ''Místo Krkonoš jsou na mapě Sudety''], iDnes.cz, 22. 12. 2009, citován historik prof. [[Vladimír Wolf]]</ref><ref name=holubec /> Zkrácený název Krkonoše je poprvé doložen v roce 1601.<ref name=holubec /> Název je nejčastěji považován za odvozeninu ze starého slovanského základu „krk“ či „krak“ znamenajícího [[kosodřevina|kleč čili kosodřevinu]], Josef Jungmann je spojoval se jménem germánského či keltského kmene Corconti či [[Korkontoi]], zmiňovaného Ptolemaiem, s předpokladem, že jím zmiňované pohoří Asciburgius bylo totožné s dnešními Krkonoši (Korkontoi však měli žít někde poblíž pramenů [[Visla|Visly]], tedy spíše v [[Beskydy|Beskydech]]).<ref name=holubec /> Některá bádání vykládají původ názvu z praslovanského základu s významem „[[kamenné moře|kamenité úbočí, kamenité pole]]“ a předpokládají souvislost s názvem ukrajinského pohoří [[Gorgany]] ve [[Východní Karpaty|Východních Karpatech]].<ref name=holubec /> Německý ekvivalent s významem Obří hory (Riesengebirge, v angličtině Giant Mountains) pochází z názvu Risenberg, jímž [[Agricola]] ([[Georgius Agricola|Georgius?]]) v roce 1546 označil [[Sněžka|Sněžku]]. Množné číslo Riesengebirge pro celé pohoří je poprvé zaznamenáno v roce 1571.<ref name=holubec /> == Geologie == Základ geologického složení tvoří předprvohorní [[krystalická břidlice|krystalické]] [[břidlice]] a [[Paleozoikum|prvohorní]] [[metamorfovaná hornina|metamorfované horniny]]. Prastarým krystalinikem na některých místech proniká a [[Pluton|krkonošsko-jizerský pluton]] ([[žula]], [[svor]]). Ve východní části pohoří se ojediněle nacházejí [[vápenec|vápence]]. Ve [[čtvrtohory|čtvrtohorách]] se zde ještě vyskytovaly [[ledovec|ledovce]], které několikrát modelovaly zdejší krajinu. Mnohde proto nalezneme tyto modelované tvary a stopy mrazového [[eroze|zvětrávání]]. == Geografie == Krkonošský hřeben je dlouhý 35 km a začíná na západě v [[Novosvětské sedlo|Novosvětském sedle]] (888 m) a končí na východě v [[Královecké sedlo|Královeckém sedle]] (516 m). Vrcholové partie pohoří jsou ploché a na severovýchod spadají prudce do [[Polsko|Polska]]. Na opačné straně, na jihozápadě, jsou svahy rozděleny hlubokými [[údolí (geomorfologie)|dolinami]] do nichž spadají podstatně mírněji. Krkonoše se dělí na Krkonošské rozsochy, Krkonošské hřbety a [[Vrchlabská vrchovina|Vrchlabskou vrchovinu]]. == Vrcholy == V Krkonoších se nachází 54 hlavních [[vrchol (topografie)|vrchol]]ů vyšších 1000 [[metr]]ů a 15 bočních [[rozsocha|rozsoch]] přesahujících tisícimetrovou hranici. Z dvaceti nejvyšších vrcholů České republiky leží 15 z nich právě v Krkonoších. {{Krkonošské tisícovky}} Některé z těchto vrcholů leží na česko-polské hranici nebo i na polském území nedaleko hranice. Další významné vrcholy leží na polském území. [[Soubor:Krkonose-bergsee-panorama.jpg|thumb|240px|Jezero [[Wielki Staw]]]] == Vodstvo == Krkonoše tvoří přirozené [[rozvodí]] mezi [[Severní moře|Severním]] a [[Baltské moře|Baltským mořem]]. V Krkonoších pramení řeky [[Labe]], [[Malé Labe]], [[Úpa]], [[Jizerka (levostranný přítok Jizery)|Jizerka]] a [[Mumlava]], ale také [[Kamienica]] a [[Łomniczka]]. Na polské straně se nacházejí jezera ledovcového původu [[Wielki Staw|Wielki]] a [[Mały Staw]]. == Příroda == Na území Krkonoš se vyskytují [[Relikt (biologie)|reliktní]] a [[endemit|endemické]] druhy rostlin a živočichů. V Krkonoších se nalézají největší plochy ležící nad horní hranicí [[les]]a v [[Česká republika|České republice]]. Ve výšce 1200 - 1300 m zde končí pásmo lesa. Výše je pásmo [[kosodřevina|kosodřeviny]], [[Smilka|smilkové]] hole, [[Kamenné moře|kamenná a suťová moře]]. Tento u nás velmi vzácný [[biotop]] se nazývá [[arkto-alpínská tundra]]. Na několika místech nalezneme dokonce [[rašeliniště]]. Původní [[smrk]]ový porost byl částečně zdevastován vlivy [[imise|imisí]]. V nižších polohách rostou [[monokultura|monokultury]] [[buk]]u a [[smrk]]u. === Ochrana přírody === [[Soubor:Karkonosze sniezne kotly.jpg|thumb|240px|[[Sněžné jámy]]]] Na území Krkonoš se nachází [[Krkonošský národní park]] (KRNAP) o rozloze 36 400 [[hektar|ha]], který zde byl vyhlášen roku [[1963]], a Karkonoski Park Narodowy (KPN) založený v roce [[1959]]. Ochranné pásmo národního parku má na české straně rozlohu 18 400 [[hektar|ha]]. Krkonoše jsou také od roku [[1992]] Bilaterální [[biosférická rezervace|biosférickou rezervací]] vyhlášenou [[UNESCO|Organizací spojených národů pro vzdělávání, vědu a kulturu]] (rozloha české části je 54 800 [[hektar|ha]]). KRNAP je členěn do I., II. a III. ochranné zóny, kde I. zóna je nejcennější a spadá na ní nejpřísnější režim ochrany. To znamená např. opatření kdy v I. a II. zóně je zakázán pohyb mimo vyznačené turistické a [[běh na lyžích|lyžařské]] trasy. Na území Krkonoš je vyhlášena též [[ptačí oblast]] a [[významné ptačí území]], které pokrývá celou oblast biosférické rezervace resp. národního parku včetně ochranného pásma. == Podnebí == Krkonoše jsou z [[klima]]tického hlediska nejdrsnějším českým pohořím. Vrcholové partie ležící nad hranicí 1400 m se dají srovnat [[podnebí]]m s [[Grónsko|grónským]] [[pobřeží]]m. Průměrné roční maximum [[sníh|sněhové]] vrstvy zde dosahuje 2 [[metr]]ů (ta se zde drží až půl roku) a průměrné roční [[teplota|teploty]] se pohybují mezi 0 a 2[[Stupeň Celsia|°C]]. Často zde fouká silný [[vítr]] a tvoří se [[mlha]]. Také proto se na hřebenech používá [[tyčové značení]]. == Turismus == [[Soubor:Spindlersmuehle.JPG|thumb|240px|Špindlerův Mlýn]] [[Soubor:PECPS-August-2017-21.JPG|thumb|240px|Pec pod Sněžkou]] Krkonoše jsou významným centrem letní i zimní [[turistika|turistiky]]. Nejvýznamnější turistická střediska oblasti jsou: * [[Špindlerův Mlýn]] * [[Pec pod Sněžkou]] * [[Harrachov]] * [[Rokytnice nad Jizerou]] * [[Szklarska Poręba]] (Polsko) * [[Karpacz]] (Polsko) * [[Benecko]] Největším krkonošským (i českým) [[lyžařské středisko|lyžařským střediskem]] je SkiResort Černá hora-Pec, vzniklý v roce 2012 spojením středisek v Janských Lázních, [[Černý Důl|Černém Dole]] a [[Svoboda nad Úpou|Svobodou nad Úpou]], se středisky v Peci pod Sněžkou, [[Velká Úpa|Velké Úpě]] a [[Malá Úpa|Malé Úpě]]. Nejdelší českou sjezdovkou je Turistická sjezdovka v Rokytnici nad Jizerou, dlouhá 3185 m, s převýšením 652 m.<ref>Radek Holub a Kristian Hanko: [http://cestovani.idnes.cz/nejdelsi-sjezdovku-v-cesku-jsme-vypatrali-s-pomoci-gps-pga-/lyze.aspx?c=A101220_174444_ig_zima_hig ''Nejdelší sjezdovku v Česku jsme vypátrali s pomocí GPS''], iDnes.cz, 24. 12. 2010</ref> V posledních letech počet turistů stoupl, v roce 2015 oblast poprvé překonala hranici jednoho milionu návštěvníků, když jí navštívilo rekordních 1,13 milionu návštěvníků. Zároveň se změnila skladba turistů, přibylo hlavně Čechů a Poláků na úkor Němců.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Nový fenomén plní Krkonoše, turisté letos sází hlavně na pocit bezpečí | periodikum = iDnes | datum vydání = 2016-07-18 | url = http://hradec.idnes.cz/krkonose-narust-poctu-ceskych-a-polskych-turistu-fsf-/hradec-zpravy.aspx?c=A160713_2259316_hradec-zpravy_pos}}</ref> == Související články == * [[Krakonoš]] * [[Moazagotl]] == Reference == <references /> == Externí odkazy == * [http://www.krkonose.eu/ Oficiální turistické stránky regionu Krkonoše] * [http://www.krnap.cz/ Krkonošský národní park] * [http://krnap.wz.cz/ Krkonoše Plus - integrovaný informační systém] * [http://www.photoextract.com/cs/foto/sl/525-krkonose/ Fotografie zachycující krásy Krkonoš] * [http://www.supervht.com/Krkonose/krkonose.htm Zimní výstupy v Krkonoších] * [http://www.karkonosze.pl/ Karkonosze] (polsky) * [http://krkonose-ubytovani.webnode.cz/region-krkonose/ Region Krkonoše] {{Flickr|Krkonoše}}{{Commonscat|Krkonoše}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Pohoří v Česku]] [[Kategorie:Geomorfologické celky v Česku]] [[Kategorie:Ptačí oblasti v Česku]] [[Kategorie:Krkonošsko-jesenická soustava]] [[Kategorie:Krkonoše]] Šablony použité na této stránce: Šablona:COinS (ukázat zdroj) Šablona:Citace elektronického periodika (ukázat zdroj) Šablona:Commonscat (ukázat zdroj) Šablona:Flickr (ukázat zdroj) Šablona:Infobox reliéf (ukázat zdroj) Šablona:Krkonošské tisícovky (ukázat zdroj) Šablona:Článek z Wikipedie (ukázat zdroj) Návrat na stránku „Krkonoše“.
