Krystal

[[Soubor:Quartz Crystal.jpg|thumb|Krystaly křemene]]
'''Krystal''' je [[pevná látka]], v níž jsou stavební prvky ([[atom]]y, [[molekula|molekuly]] nebo [[Ion|ionty]]) pravideně uspořádány v opakujícím se vzoru, který se zachovává na velké [[vzdálenost]]i (oproti atomárním měříkům). Struktura krystalu je tak určená základní jednotkou vzoru, nazývanou [[jednotková buňka]], jejíž [[periodicita|periodické]] opakování ve [[3D|třech rozměrech]] tvoří [[krystalová mřížka|krystalovou mřížku]]. Krystaly jsou obecně [[anizotropie|anizotropní]].
[[Látka]] skládající se z krystalů se označuje jako '''krystalická'''.
== Druhy krystalů ==
Podle stupně uspořádanosti lze rozlišovat:
* '''[[monokrystal]]y''' - periodicita je zachovaná v celém [[objem]]u (až na [[krystalová porucha|krystalové poruchy]]). Příkladem je např. [[diamant]], [[křemen]] nebo [[kamenná sůl]].
* '''dvojčata''' - srostlé monokrystaly oddělené tzv. '''dvojčatnou rovinou'''.
* '''polykrystaly''' - složené z mnoha [[zrno|zrn]] neboli [[krystalit|krystalitů]]. Uvnitř těchto zrn jsou částice uspořádány pravidelně, avšak vzájemná poloha těchto zrn je náhodná a nepravidelná, takže se látka navenek jeví jako [[izotropie|izotropní]]. Mezi polykrystaly patří většina krystalických látek, např. [[kov]]y.
Objev [[kvazikrystal]]ů přivedl v r. [[1992]] [[Mezinárodní krystalografická unie|Mezinárodní krystalografickou unii]] ke změně [[definice]] krystalu.
== Ideální krystal ==
Ideální krystal je teoreticky důležitá představa útvaru, jehož [[krystalická struktura|struktura]] je zcela pravidelná, bez [[krystalová porucha|poruch]], a rozprostírá se všech směrech nekonečně daleko.
Skutečné krystaly se liší konečnými rozměry (i když oproti rozměru jednotkové buňky mohou být ohromné), přítomností poruch (přítomnost některých defektů je za konečných teplot podle základních zákonů [[termodynamika|termodynamiky]] nevyhnutelná), a také tím, že geometrická představa buňky a mříže udává pouze střední polohu atomů.
Ideální strukturu ideálního krystalu lze popsat z hlediska symetrie jednou z 230 [[prostorová grupa|prostorových grup]], jež lze klasifikovat podle 14 typů [[prostorová mřížka|prostorových mřížek]] v 7 soustavách.
== Krystalové soustavy ==
{{Hlavní článek|Krystalografická soustava}}
Podle počtu rovin souměrnosti, os souměrnosti a přítomnosti či nepřítomnosti středu souměrnosti můžeme krystalové tvary nerostů zařadit do skupin, které označujeme jako krystalové soustavy. Jsou to (podle vrůstající souměrnosti) soustavy:
* trojklonná (triklinická) - Nesvírají pravý úhel
* jednoklonná (monoklinická) - b je kolmá na c,a
* kosočtverečná (ortorombická) - osy svírají pravý úhel
* čtverečná (tetragonální) - osy svírají pravý úhel
* šesterečná (hexagonální) - osy a svírají úhel 60° s osou c svírají úhel 90°
* klencová (trigonální) - osy a svírají úhel 60° s osou c svírají úhel 90°
* krychlová (kubická) - osy svírají pravý úhel
== Krystalová vazba ==
Podle způsobu, jakým jsou v krystalu vázány jednotlivé [[atom]]y (hovoří se o '''krystalové vazbě'''), se rozlišují následující typy krystalů.
* '''[[iontový krystal|iontové krystaly]]''' - Jedná se např. o [[sloučenina|sloučeniny]] [[elektropozitivita|elektropozitivních]] [[chemický prvek|prvků]] ([[kov]]ů) s [[elektronegativita|elektronegativními]] prvky.
* '''[[kovalentní krystal]]y''' - Vazbu tvoří neutrální atomy v rozích krystalové mřížky.
* '''[[kovový krystal|kovové krystaly]]''' - Kovové krystaly tvoří [[kov]]y.
* '''[[molekulární krystal]]y''' - Molekulární krystaly tvoří [[organická sloučenina|organické sloučeniny]].

== Související články ==
* [[Pevná látka]]
* [[Amorfní látka]]


{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Krystalografie]]
[[Kategorie:Geologická terminologie]]
[[Kategorie:Mineralogie]]
[[Kategorie:Hmota]]
[[Kategorie:Pevné látky]]