Lyžařský vlek
Z Multimediaexpo.cz
Lyžařský vlek je pevné dopravní zařízení z kategorie zdvihadel, principielně je velmi podobné sedačkové lanovce. Je však primárně určeno k vlečení lyžařů na lyžích, snowboardistů či skibobistů přímo po zasněženém povrchu. Zpravidla na něj navazuje jedna či více lyžařských tratí respektive sjezdovek. Zatímco v alpských zemích se téměř na každém kopci nachází lanovka (vleky jsou používány spíše na nejméně náročných a krátkých úsecích určených zejména pro méně zkušené lyžaře), v České republice je (kvůli délce sjezdovek) zatím nejčastěji používaným prostředkem dvojmístná kotva. V rámci efektivního využití investic jsou některé lyžařské vleky používány mimo zimní sezónu pro terénní cyklisty.[1] Takové využití je však spíše ojedinělé. Jako cyklistický vlek slouží v létě například lyžařský vlek v areálu Razula (Velké Karlovice, Beskydy)[2], od roku 2007 v Rokytnici nad Jizerou[1] atd. Na rozdíl od lanových drah není lyžařský vlek dráhou ve smyslu Zákona o drahách (266/1994 Sb.). Podle znění novelizovaného zákonem č. 191/2006 Sb. je však s účinností od 11. června 2006 takzvaným „určeným technickým zařízením“ dráhy, podobně jako například eskalátor. K provozu musí mít „průkaz způsobilosti určeného technického zařízení“ vydaný Drážním úřadem (§ 47 dráž. zák.). Průkaz způsobilosti zaručuje, že vlek podléhá pravidelným odborným revizím, prohlídkám a zkouškám podle vyhlášky č. 100/1995 Sb. (Řád určených technických zařízení) a má způsobilou obsluhu i provozovatele. Přechodná ustanovení umožňovala provozování bez průkazu způsobilosti UTZ u již dříve provozovaných vleků, pokud žádost o průkaz způsobilosti byla podána do října 2007, a do června 2007 bylo přechodně povoleno provozování i podnikatelům, kteří k tomu byli oprávnění před účinností novely zákona. Prezident Václav Klaus návrh této zpřísňující novely zákona vetoval mimo jiné s odůvodněním, že není žádoucí větší regulace, jeho veto však bylo přehlasováno.
Obsah |
Typy lyžařských vleků
- Bubínkový s unašečem pro dvě osoby
- Bubínkový s unašečem pro jednu osobu
- talířový teleskopický
- kotvičkové (se snímací kotvou,kotvu posílají lyžaři klouzavým samospádem po zvláštním laně)
Bezpečnostní zásady
Obvykle jsou na vlecích stanoveny tyto bezpečnostní zásady: (viz např.[3][4][5])
- nastupuje a vystupuje se jen na určených místech, závěs se pouští zvolna a opatrně
- nesmí se vybočovat z vyjeté stopy, slalomovat, houpat se na závěsu
- po pádu se lyžař musí pustit závěsu a opustit dráhu, nesmí být tažen vleže
- u některých vleků jsou po zastavení vleku lyžaři povinni opustit dráhu a je zakázáno spouštět vlek se zavěšenými lyžaři. **Tato omezení však na některých vlecích neplatí nebo nejsou důsledně dodržována.
- lyžařské hole má lyžař držet v jedné ruce, aby se druhou rukou mohl držet závěsu
- jízda na snowboardu je možná jen se souhlasem vlekaře a jen na některých vlecích
- začátečníci mají být pod dozorem zkušeného vlekaře
- na některých vlecích je zakázána, na jiných povolena spolujízda dospělého (rodiče) s tlačeným malým dítětem.
- zvláštní bezpečnostní pravidla vzhledem ke specifickým rizikům platí u vleků se snímacími kotvami.
- Toto již u vleků neplatí. Je nařízeno mít vlek s plynulým rozjezdem i při plném obsazení.
Související články
Reference
- ↑ 1,0 1,1 Jan Sůra: Vlekaři sázejí na léto. MF Dnes, 22. 8. 2007
- ↑ Cykloareál Razula ve Velkých Karlovicích (včetně obrázků)
- ↑ Pravidla jízdy na vleku EPV 300, Jan Nábělek, Chalupy FZÚ AVČR, Rokytnice nad Jizerou, 19. 8. 1999, Chalupy FZÚ AVČR, Rokytnice nad Jizerou
- ↑ Pravidla chování návštěvníků na lyžařském vleku, Ski Slatina, vedení Lyžařského klubu Slatina (nedatováno)
- ↑ Provozní řád Ski areálu Špičák, Vladimír Kasík, Josef Treml, jednatelé Sport service spol. s r. o., 15. 4. 2006
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |