Malá dohoda

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''Malá dohoda''' ([[francouzština|francouzsky]]: ''Petite Entente'', [[němčina|německy]]: ''Kleine Entente'', [[angličtina|anglicky]]: '' Little Entente'') bylo vojensko-politické spojenectví v letech [[1921]]-[[1939]] složené z [[Československo|Československa]], [[Jugoslávie]] a [[Rumunsko|Rumunska]], výrazně podporované [[Francie|Francií]]. Název '''Malá dohoda''' byl původně myšlen ironicky, jako narážka na [[Trojdohoda|Trojdohodu]]<ref> http://www.mubruntal.cz/soubory/1316/kur%FDr%2044.doc</ref>. == Charakteristika == Dohoda tvořila součást francouzského spojeneckého systému. Byla to typická francouzská diplomatická konstrukce dvojstranných vzájemných spojenectví. Rozhodující úlohu hrála ČSR, jejíž kapitál se významně podílel na vyzbrojování rumunské a jugoslávské armády. Československý ministr zahraničí [[Edvard Beneš]] byl spolu s rumunským ministrem zahraničí [[Nicolae Titulsky|Nicolaem Titulescu]] hlavním tvůrcem a představitelem Malé dohody. Hospodářská spolupráce ČSR, Jugoslávie a Rumunska nepřekročila stádium dobrých úmyslů. Mimo několika úprav v oblasti dovozu nevznikly žádné konkrétnější hospodářské dohody, protože se zemědělské státy Jugoslávie a Rumunsko obávaly převahy průmyslového Československa. == Cíl == Cílem Malé dohody bylo udržet pořádek ve střední a jihovýchodní Evropě daný výsledkem [[Pařížská mírová konference|Pařížské mírové konference]] (1919-1920), zabránit obnově [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]], [[anšlus]]u [[Rakousko|Rakouska]] a hlavně čelit [[Maďarsko|maďarským]] snahám o revizi [[Trianonská smlouva|trianonského míru]]. Na území všech tří států se nacházely početné maďarské menšiny a Budapešť měla výrazný zájem o jejich začlenění a připojení ztracených území zpět. Signatáři dohody proto vystupovali proti všem snahám o znovuvytvoření [[Habsburkové|habsburské]] monarchie na území Maďarska. Ve skutečnosti byla Malá dohoda namířená i proti případným snahám [[Německo|Německa]], ale současně i proti vlivu [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] a [[komunismus|komunistickému]] hnutí ve střední a jihovýchodní Evropě ([[Cordon sanitaire]]). Malá dohoda se měla stát jedním z nejdůležitějších článků zabezpečujících francouzskou [[hegemonie|hegemonii]] v západní Evropě po [[První světová válka|první světové válce]] (československo-francouzská smlouva). == Vývoj == === Právní základ === Základem Malé dohody byly dvoustranné vojenské smlouvy uzavřené mezi těmito státy v letech 1920-1921: * [[14. srpen|14. srpna]] [[1920]] – Československo a Jugoslávie * [[23. duben|23. dubna]] [[1921]] – Československo a Rumunsko * [[7. červen|7. června]] [[1921]] – Jugoslávie a Rumunsko Tyto byly v roce 1922 doplněny třemi multilaterálními smlouvami o politické a hospodářské spolupráci (např. [[31. srpen|31. srpna]] [[1922]] spojenecká smlouva). [[26. listopad]]u [[1925]] státy Malé dohody podepsaly protokoly o možnosti přepravy vojenského materiálu přes své území. [[13. květen|13. května]] [[1927]] v [[Jáchymov]]ě a [[20. červen|20.]]-[[21. červen|21. června]] [[1928]] v [[Bukurešť|Bukurešti]] proběhly konference účastníků věnované rozvíjení hospodářských vztahů, bez výrazného výsledku. V roce [[1921]] byla též uzavřena smlouva mezi Rumunskem a [[Polsko|Polskem]], která se také často počítá do Malé dohody. Po uzavření [[Locarnské smlouvy|Locarnských smluv]], kterými byla oslabena pozice [[Francie]] a jejích spojenců, uzavřela Paříž a státy Malé dohody zvláštní politické smlouvy (s Československem [[25. leden|25. ledna]] [[1924]], s Rumunskem [[10. červen|10. června]] [[1926]] a s Jugoslávií v roce 1927). Smlouva s Československem byla uzavřena ještě v rámci Locarnských smluv. [[16. říjen|16. října]] [[1925]] přislíbila Francie Československu pomoc v případě napadení. Dalším krokem k posílení Malé dohody měla být smlouva z [[27. červen|27. června]] [[1930]] kodifikující organizační praxi aliance (dohoda o pravidelném setkávání ministrů zahraničí členských států) a organizační pakt Malé dohody, podepsaný [[16. únor]]a [[1933]]. Motivem byla hrozba nastupujícího fašismu v Německu a příprava tzv. paktu čtyř mocností z podnětu [[Itálie]]. === Vývoj před druhou světovou válkou a rozpad === Ohrožení států Malé dohody ze strany hitlerovského Německa a fašistické Itálie donutilo vlády Malé dohody k účasti na politice kolektivní bezpečnosti, jejímž iniciátorem byl [[Sovětský svaz]]. Roku 1933 podepsaly státy Malé dohody se Sovětským svazem a s [[Turecko|Tureckem]] dohodu o definici agrese. Československo, Rumunsko a Jugoslávie se zúčastnily příprav tzv. [[východní Locarno|východního Locarna]]. Po neúspěchu tohoto plánu podepsalo Československo [[16. květen|16. května]] [[1935]] spojeneckou smlouvu se Sovětským svazem navázanou na francouzsko-sovětskou smlouvu. Odklon Francie od politiky kolektivní bezpečnosti a politika ústupků západních mocností fašistickým mocnostem ([[appeasement]]) vedly k oslabení významu Malé dohody. Tu rovněž ničila hospodářská politika Německa, jemuž se podařilo ovládnout jugoslávské a rumunské hospodářství, neboť soustředilo ve svých rukách 40 % jejich importu. Obchodní politika Československa tomuto vývoji napomáhala zavedením vysokých dovozních [[clo|cel]] na zemědělské výrobky. V letech [[1935]]-[[1939]] v Jugoslávii a v Rumunsku sílil vliv [[nacismus|nacistického]] Německa a [[fašismus|fašistické]] Itálie. Postupně docházelo k celkové dezintegraci paktu. Rozpad Malé dohody fakticky začal tím, že: * Jugoslávie začala uzavírat smlouvy s prorevizionistickými státy (jugoslávsko-[[Bulharsko|bulharská]] smlouva o věčném přátelství z [[24. leden|24. ledna]] [[1937]], jugoslávsko-italská smlouva o neutralitě z [[25. březen|25. března]] [[1937]]) * Rumunsko odmítlo podepsat kolektivní pakt o vzájemné pomoci z roku 1937 * státy Malé dohody uzavřely pakt s Francií, navržený československou vládou * Malá dohoda souhlasila s přiznáním stejných práv v oblasti zbrojení Maďarsku (srpen 1937) * profašistická jugoslávská vláda prince [[regent]]a Pavla a ministerského předsedy Stojanoviće mlčky souhlasila s [[anšlus Rakouska|anšlusem Rakouska]] Poslední zasedání se konalo [[21. srpen|21. srpna]] [[1938]]. Po [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohodě]] ([[29. září]] [[1938]]) a změně československé politiky došlo k faktickému rozpadu Malé dohody. V lednu 1939 vypověděly Jugoslávie a Rumunsko oficiálně své spojenecké závazky. == Reference == <references/> [[Kategorie:Dějiny Československa]] [[Kategorie:Dějiny Jugoslávie]] [[Kategorie:Dějiny Rumunska]] [[Kategorie:Třetí Francouzská republika]] [[Kategorie:Mezinárodní smlouvy]] [[Kategorie:Vojenská spojenectví]] {{Článek z Wikipedie}}

Návrat na stránku „Malá dohoda“.