Marihuana

Z Multimediaexpo.cz

Rostlina konopí setého

Jako marihuana je označována droga, která je složena z usušených a rozmělněných listů a vrchní rostlinné okvětní části konopí setého (Cannabis sativa), konopí indického (Cannabis sativa var. indica) případně konopí rumištního (Cannabis ruderalis) s obsahem nad 0,3 % THC [(-)-trans-Δ9-tetrahydrocannabinol].

Slangově, zvláště pak jejími uživateli, bývá označována mnoha různými názvy jako tráva, ganja, hulení, zelí či "skaňour" (speciální odrůda pěstovaná jak indoor tak outdoor). Název marihuana je počeštěná verze španělského označení marijuana, které bylo použito i jako propagandistický prostředek boje proti pěstování a užívání konopí. Neutrální název je konopí. Označení marijánka je archaismus[1] a v současné době se příliš nepoužívá.

Obsah

Chemické složení

Nejpodstatnější chemickou složkou, která zajímá pěstitele marihuany nejsou alkaloidy, jako u jiných rostlin, ale cannabinoidy. Konopí je produkuje jako jediná rostlina na světě. Množství a poměrné zastoupení cannabinoidů rozhoduje o tom, jaké bude mít rostlina (marihuana) vlastnosti z hlediska psychotropních účinků. Syntéza cannabinoidů probíhá především v buňkách živičných (pryskyřičných) žláz, jejichž množství na rostlině kolísá podle kultivaru, pohlaví a umístění na rostlině. Cannabinoidů již byly izolovány desítky, ale hlavní biologicky aktivní látkou je

  • delta-9-tetrahydrocannabinol, THC (někdy se uvádí jako delta-1-trans-tetrahydrocannabinol). Je hlavní psychoaktivní látkou pryskyřic, přisuzuje se mu 75 - 100 % psychických účinků. Jeho množství v rostlině kolísá takřka od nuly až po 95 % z obsažených cannabinoidů. Marihuana připravená z velmi kvalitního konopí a velice pečlivě, např. sinsemilla = "bez semen" pěstovaná po lampou hydroponicky, může mít kolem 12% THC v sušině. V literatuře někdy uváděné obsahy THC 20 % i 30 %, jsou fenotypické projevy velice vydařených produktů šlechtění, většinou je však potřeba je odkázat do říše mýtů či spíše zbožných přání growerů.
  • delta-8-trans-tetrahydrocannabinol (někdy delta-6-trans-THC), řadí se obecně pod THC, má podobné účinky, ale podstatně menší podíl mezi ostatními cannabinoidy. Obvykle se nerozlišuje od delta-9-tetrahydrocannabinolu.
  • cannabidiol, CBD, vyskytuje se u všech odrůd, opět v rozmezí téměř nula až po 95 % z přítomných cannabinoidů. Jeho aktivní účinky jsou především sedativní a analgetické. CBD je bioprekurzorem THC. To znamená, že v rostlině se CBD transformuje na THC. Zvýšeného obsahu THC na úkor CBD v marihuaně lze dosáhnou správným načasováním sklizně. Tohoto lze uměle dosáhnout v marihuanových produktech řízenou izomerizací CBD na delta-9-THC.
  • cannabinol, CBN, je degradačním produktem THC (THC je vlastně jeho prekurzorem), není tedy přímo produkován rostlinou. V čerstvé marihuaně je jeho obsah nízký, ale sušením, nesprávným skladováním i nesprávnou přípravou produktů se může stát, že většina nebo všechen THC zoxiduje na CBN. Jeho vysoký obsah je tedy v marihuaně nežádoucí.
  • tetrahydrocannabivarin, THCV, propylderivát THC. Tyto propylové cannabinoidy byly izolovány z několika druhů konopí původem z Afriky a střední a jihovýchodní Asie. U těchto odrůd dosahovaly až 50 % z celkových přítomných cannabinoidů. Pro obdobnost z hlediska psychotropních účinků se zahrnuje pod celkové THC stejně jako delta-8-trans-tetrahydrocannabinol.
  • cannabichromen, CBC je přítomen v marihuaně v nižších koncentracích, nepřesahuje většinou 20 % z celkových cannabinoidů. Nemá přímé psychotropní účinky, ale je synergistou THC, tzn., že zesiluje účinky THC a snad i CBD.

Základem syntézy cannabinoidů je reakce terpenových sloučenin. Známá je reakce, kdy geranylpyrofosfát reaguje s kyselinou olivetovou a vzniklý metaprodukt se štěpí na kyselé formy CBD a CBC. Z CBD pak vzniká THC v kyselé formě. Kyselé formy cannabinoidů však nejsou psychoaktivní. Psychoaktivními se cannabinoidy stávají teprve přechodem na neutrální formu, dekarboxylací, odstraněním funkční karboxylové skupiny -COOH za vzniku oxidu uhličitého. Tato dekarboxylace probíhá až při teplotách od 95 °C. Lze tedy říci, že materiál získaný z konopí musí projít po určitou dobu teplotami nad 95 °C aby vykazoval psychotropní účinky (sníst tabulku tradičního haše tedy nepovede ke kýženým účinkům). Některé novější mariuhanové produkty, hašový olej, medový olej, mohou být psychoaktivní i bez uvedení na tuto teplotu, dekarboxylace u nich probíhá chemicky při výrobě.

V cannabisové pryskyřici se vyskytují i jiné chemické látky. Bylo izolováno více než 30 éterických olejů a dva alkaloidy (ve zcela nepatrném množství) - cannabisativin a hordenin.

Chemotypy marihuany

Konopí vždy obsahuje určité množství cannabinoidů a podle jejich poměrného zastoupení v marihuaně bylo pěstiteli stanoveno 5 tzv. chemotypů. Liší se vzhledem, nemusí to však být pravidlo.

  1. typ - vysoké THC x nízké CBN. Obvykle pochází tropických oblastí od 30 rovnoběžky směrem k rovníku. Nejžádanější kultivary co se týče psychotropních účinků.
  2. typ - vysoké CBD x střední až vysoké THC. Většinou Maroko, Afghánistán, Pákistán. Kolem 30 rovnoběžky.
  3. typ - vysoké CBD x nízké THC. Většinou kultivary pěstované na vlákno a semeno. Používá se na přípravu koncentrátů - haše, oleje připravených izomerací nebo acetylací. Nad 30 rovnoběžkou.
  4. typ - střední až vysoké THC i CBD + THCV přes 5 % (propylderiváty cannabinoidů). Původen z Jižní Afriky, Nigérie, Afghánistánu, Nepálu, Indie. Kultivary vhodné pro medicinální použití.
  5. typ - psychoaktivní cannabinoidy do 0,3% v sušině, tzv. legální nebo technické konopí.

Někdy se zjednodušeně uvádí chemotypy dva - sativa a indica. Dá se říci, že Sativa je chemotyp 1, má schopnost přivodit stav označovaný jako "high". Má víceméně povzbudivé účinky. Oproti tomu Indica, chemotyp 2 nebo 3, obvykle navozuje stav známý jako "stoned", i když poměr cannabinoidů a tedy i účinků je u Indicy variabilní. Vysoký obsah CBD, které má sedativní účinky, však tlumí povzbudivé účinky THC. Navozuje stav klidové relaxace, "zkamenění" (někdy se tento meditativní stav označuje jako soft neck).

Vzhled a vlastnosti

Marihuana

Marihuana pocházející z mírného podnebného pásma je po sklizni zelená, během sušení dostane barvu zelenou či tmavě zelenou; zažloutnutí marihuany způsobuje sušení na slunečním světle. Květenství a plod rostliny obsahuje velice málo pryskyřice, a proto je nelze slisovat do tabulek. Evropská marihuana obsahuje více listů než severoamerická, která je složena hlavně z plodících a kvetoucích konečků větví. Chemické složení evropské marihuany je mimořádně pestré, protože se zasévají semena pocházející z různých zeměpisných oblastí, jejichž výsledkem je marihuana různé kvality. Severoafrická marihuana je světle zelená, případně žlutá, je to nadrobno nasekaná rostlinná drť, která neobsahuje semena a stonkové části. Západoafrická a karibská marihuana je po sklizni zelená, během sušení však zhnědne. Je dobře lisovatelná díky vysokému obsahu pryskyřičných látek. Při zpracování se plodnaté a květnaté části rostliny rozdrtí, avšak semena – tmavohnědé barvy – jdou rozpoznat. Karibské přípravky jsou obvykle horší kvality, protože obsahují hodně stonkových částí. Středoafrická marihuana je podobná západoafrické. Jihoafrická marihuana je blíž k evropským produktům, jak z hlediska barvy, tak i z hlediska většího obsahu listů.

V Jižní Americe se vyrábí marihuana podobná karibské, tedy horší kvality, obsahující více vláknitých částí a méně pryskyřice.

Indická marihuana má tři běžné typy:

  • jedna z nich je hnědé barvy, je hodně lepkavá a je vyrobena z kvetoucích a plodnatých konců větví,
  • druhá je pak tmavě hnědá nebo tmavě zelená látka podobná té jihoafrické,
  • třetí typ je zelený, složený hlavně z listů.

Zvláštní je marihuanový přípravek vyráběný v jihovýchodní Asii z kvetoucích a plodnatých konečků větví, který se suší ve formě tyčinek zabalených do bambusových listů. Tyto asi 8 cm dlouhé tyčinky vážící zhruba 2 g jsou na černém trhu známy pod názvem Buddhova hůl (Buddha-stick).

Užívání

Smotaná cigareta marihuany (také joint)
Kouření jointa
Skleněnka
Volcano s balónkem obsahujícím marihuanový kouř

Marihuana se dá kouřit několika způsoby: - shot - na tento způsob užívání jsou potřeba dva lidi, jeden z nich si vloží marihuovanou cigaretu do úst opačným koncem, přiloží ruce k ústům aby udělal jako by tunel, druhý strčí pusu do tohoto tunelu a ten co má marihuanu v puse foukne a první jí vdechne. - Píšťala - Uživatel uchopí marihuanovou cigaretu oběma rukama které spojí, a sevře je mezi ně vloží marihuanové brko a vdechuje. - Vdechnutí - Kouření podobné jako cigarety, prostě vdechnout do pusy a pustit do plic, dlouho podržet a až pak vydechnout.

Obvykle se plní čistá nebo smíchaná s tabákem do cigaret, dýmek, či vodních dýmek a kouř a hořící látky se vdechuje. V Indii se marihuana (ganja) smíchaná s tabákem žvýká. Rovněž se může jíst (přidává se do koláčků) nebo se přepustí s máslem či olejem (marijánkové máslo). V Česku je velice populární mléko, které se několik hodin vaří s méně hodnotnými částmi rostliny.

Dávkování je značně individuální záležitostí, je velmi závislé na citlivosti jedince.

Joint je cigareta obsahující sušenou marihuanu s tabákem nebo bez tabáku, který funguje jako katalyzátor (pomáhá hoření; marihuana nedoutná). Množství marihuany v jointu se pohybuje podle zkušenosti, chuti a počtu kuřáků. Název pochází ze skutečnosti, že cigareta je sdílena několika kuřáky mezi sebou.

Blunt je marihuanový „doutník“, kdy se místo papírku použije list tabáku, zpravidla z vysypaného doutníku. Tento způsob kouření je rozšíření hlavně v USA, odkud se začal v poslední době šířit do Evropy. V současné době je i u nás možné koupit předpřipravené tabákové listy s různymi příchutěmi, do kterých je možné ubalit ihned bez obtížného vysypávání doutníku. Blunt se zpravidla balí čistý, jako podpora hoření tady slouží tabákový list.

Bong je přenosná jednoduchá vodní dýmka. Při kouření je marihuana uložena v kotlíku a prochází přes vodní lázeň, takže se kouř ochladí a ve vodě zůstane podstatná část nečistot, takže je kouření méně škodlivé. Některé zdroje avšak uvádí že kouření přes bong je právě více škodlivé než jiné způsoby užívání, jelikož je kouř ochlazován a je ho možné vdechnout více a podráždit tím tedy několikanásobně plíce. Velikost bong se pohybuje od malých kapesních modelů a až po velké metrové obry. Některá bonga jsou navíc u náústku zúžená, takže je do nich možné vložit led, aby se kouř ještě více ochladil.

Skleněnka je malá skleněná trubička s takzvaným kotlem (rozšíření na konci), kam se nacpe marihuana, která se zapálí a vdechuje. Skleněnka bývá většinou dlouhá jako cigareta, ale existuje i ve spoustě provedení a barvách.

Šlukovka je většinou malá dřevěná dýmka se síťkou v kotli. Do kotle se sype čistá marihuana a princip kouření je totožný jako u skleněnky. U malých šlukovek se může stát to, že plamen prošlehne až do krku a nepříjemně popálí rty nebo jazyk.

Bhang se vyrábí z listů marihuany, které se vyvaří v mléce. Účinky se dostavují po delší době (někdy i několik hodin), proto se stává, že se dotyčný přecení a zkonzumuje nadměrné množství, které může vyvolat nepříjemné stavy a pocity.

Mezi další možnosti jak užívat marihuanu je takzvaná vaporizace při které nedochází k přímému hoření marihuany ale marihuana je zahřáta na teplotu (přibližně 185 °C) při které se s ní vylučují aktivní látky, k tomuto procesu je využit tzv. Vaporizér. Vaporizér vede horký vzduch přes vloženou směs, většinou marihuanu, ale třeba i tabák, eukalyptus, šalvěj atd. Kouř z vaporizéru neobsahuje škodlivé toxické a karcinogenní látky, proto je vaporizace u dlouhodobých kuřáků velmi oblíbena. Uvádějí že asi po roku užívání vaporizéru odezněly některé příznaky kouření, jako je raní kašel a bolest v krku. Na trhu jsou k dostání různé druhy vaporizérů lišící se hlavně cenou, nejoblíbenějším a bohužel také nejdražším je Volcano (viz. obrázek)

Účinky

Účinky v případě kouření se dostavují do 10-ti minut, u silnějších vzorků i po pár sekundách, při delším zadržení kouře v plicích či přes kouření přes nějaký katalyzátor kouře (např. bong) se účinek také dostaví o něco rychleji a tento účinek může přetrvávat 1–4 hodiny. Nízké dávky vedou k navození klidu a vzrůstajícího pocitu dobré pohody, doprovázené jakýmsi stavem zasněného uvolňování, pocitem hladu, zejména chuti na sladké. Změny ve smyslovém vnímání, živější vnímání zrakových, sluchových, čichových, hmatových a chuťových vjemů mohou být doprovázeny pronikavými změnami ve způsobu myšlení a jeho vyjadřování, často se dostavuje přeceňování časových úseků. Velmi se prohlubuje i prožitek z hudby. Při vyšších dávkách nastupuje takzvaná „vysmátost“, kdy se uživatel směje všemu a sám vlastně neví proč. Někdy tyto záchvaty mohou trvat i desítky minut a nedají se zastavit. Po stavu euforie nastává stav, kdy člověk nemyslí vůbec na nic a jen kouká do prázdna nebo se mu chce spát. Uživatelé tento stav popisují jako velice příjemnou relaxaci, avšak mnoho dlouhodobějsích uzivatelů jej ani nevnímá. V některých případech, zvláště u začínajících kuřáků marihuany, se mohou projevit nepříjemné stavy a pocity jako například snížená citlivost končetin, zkreslení vidění a pocit že čas plyne několikanásobně pomaleji (kombinace všech tří dohromady navozuje pocit, že vaše tělo chodí samo od sebe, stále na jednom místě a několik minut). V případě, že se marihuana jí, nastupuje účinek později (hodina i více) a efekt trvá déle (dvanáct hodin i více). U dlouhodobých uživatelů je stav poklidnější a mizí vysmátost.

Kromě rekreačního užívání je konopí často využíváno i pro své terapeutické efekty, které zahrnují léčení a mírnění nepříjemných symptomů u řady onemocnění nebo zmírnění vedlejších účinků řady léčiv, především antikancerální chemoterapie a léčebného ozařování nádorů. Marihuana je prokazatelně: sedativum, superfaciální neuroleptikum, antiemetikum, spasmolytikum, bronchospasmolytikum, kardiokorigens. Mezi nepříjemné symptomy, které jsou různé konopné preparáty schopny zmírnit, patří nechutenství, nutkání ke zvracení, deprese, křeče, bolesti kloubů a páteře, alergie a některé psychotické stavy. Dále potlačuje symptomy např. Parkinsonovy choroby, Alzheimerova syndromu, roztroušené sklerózy, tachykardie, anginy pectoris, insomnie, katalepsie, maniodeprese, epilepsie, dystonie, anorexie, glaukomu. V posledních letech se úspěšně používá pro léčbu takřka všech druhů rakoviny. Léčení konopím je důležité i při nerovnováze endogenního canabinoidního systému v humánní i veterinární medicíně. Konopí má antibakteriální, fungicidní a virostatické účinky. K medicinálním účelům ovšem nejde marihuanu kouřit, neboť při tomto způsobu požití se 97% účiných látek spálí. K léčení se používá především jako konopný výtažek, více známý jako hašový olej perorálně nebo sublinguální spray, protože se dobře vstřebávají přes ústní sliznici. Dají se vyrábět i rektální čípky, kanabinoidy se vstřebávají i sliznicí konečníku. Pro mnoho onemocnění a potlačení symptomů se používá i přímé vdechování odpařované marihuany, tzv. vaporizace. Pro léčebné účely se používá marihuana s co nejvyšším obsahem THC (až 20%) a doprovodných látek. Nejlepší výsledky se dosahují při použití prošlechtěných variet a subvariet Cannabis indica. Evropskou Unií povolené odrůdy technického konopí (týká se i ČR od roku 1999) Cannabis sativa, nemají pro léčení prakticky žádný význam kvůli nízkému obsahu THC - do 0,3%. Pro výrobu léků je nutný obsah THC minimálně 8 %.

U některých lidí droga vyvolává pouze slabý účinek, popřípadě ho nevyvolává vůbec. Kouření zvyšuje riziko bronchitidy a jiných plicních onemocnění. Pravidelní uživatelé bývají apatičtí a letargičtí, zanedbávají svou práci i osobní vztahy. Nebylo zatím jednoznačně prokázáno, zda výskyt psychických poruch – např. paranoie – souvisí bezprostředně s užíváním konopí, nebo naopak zda jedinci se sklony k psychickým poruchám vyhledávají konopí kvůli možným psychoterapeutickým účinkům. Zvyšuje a následně snižuje krevní tlak a zvyšuje tepovou frekvenci srdce. Existuje teorie, podle kterých u mužů snižuje plodnost, ale ta není všeobecně přijímána. Metabolické produkty rozkladu účinných látek obsažených v konopí se z těla vylučují jen velmi pomalu, mají tendenci se ukládat v tukové tkáni. Uživatelé mají často hyperemi spojivek (zarudlé oči) a vyskytuje se i mírné koktání či zadrhávání při mluvení. Na druhé straně jsou známy účinky zmírňující vážné vady řeči. Dosud není znám případ smrti z předávkování.

Genetika

Kvalitní marihuana tak jak ji známe v dnešní době, tedy z coffee shopů a dnes již i od domácích pěstitelů, nemá v historii dlouhé kořeny. Slovem kvalitní marihuana není myšlena jen síla, ale také vůně, vzhled, chuť, výnos a náročnost na pěstování. Dříve například používali marihuanu vojáci ve válce místo tabáku (tzv. "Purple" odrůdy), jelikož její síla byla v podstatě mizivá a nebyla potřeba její další úprava než šla kouřit. Teprve okolo roku 1970 (1969 nebo 1972 zdroje se liší) se podařilo několika lidem (nejčastěji jmenován je Sam SkunkMan) vyšlechtit první kvalitní marihuanu zvanou Skunk #1. Tato odrůda se skládala ze třech základních odrůd pocházejících z třech částí světa (Columbian Gold x Acapulco Gold/Afgani). Tato odrůda se dala označit jako první kvalitní marihuana. Měla výbornou chuť, dobré výnosy a zvýšený obsah THC, udává se 6%, avšak tato hodnota může být zavádějící jelikož hodně záleží na způsobu pěstování.

Postupem času se začali objevovat další a další odrůdy, avšak většinou mají základ buď v okolí Afghánistánu (Afghani #1 - převážně Indicy) nebo Střední Americe (většinou Sativy Haze) nebo dalších částech planety kde se marihuaně daří a má tam své "domovské místo" (v angličtině označováno jako "landrace"). Šlechtěním odrůd se zabývají hlavně Seed Banky (Holandsko, Švýcarsko, Kanada) a někteří domácí pěstitelé. Avšak na vyšlechtění vlastní stabilní odrůdy je potřeba mnoho času, velkého počtu rostlin, znalost genetiky a samozřejmě i znalost marihuany jako takové. Mezi velmi známé Seed Banky patří Sensi Seeds, Dutch Passion, Greenhouse Seeds, Paradise Seeds, Flying Dutchman, Nirvana Seeds a mnohé další.

Odrůdy často dostávají jména podle země jich původu a nebo jejich charakteristických vlastností. Třeba Mazar podle oblasti v Afghánistánu Mazar-i-Sharif, Afghani#1, Hindu Kush, Thai, Durban atd., podle vlastností třeba BlueBerry která dokvétá v modré barvě a má ovocnou vůni nebo Big Bud podle jeho vysokých výnosů. Dále se můžeme setkat se jmény které jsou komerčně velice známé, jako White Widow, AK-47, Jack Herrer, Northern Lights, Nebula atd. Některé odrůdy mají kolem sebe uměle vytvořené příběhy, jako je např. G-13. Udává se že ji vyšlechtila Americká vláda a jméno G-13 pochází z G - Government a 13 jako 13. písmeno abecedy M - Marihuana, tedy Government Marihuna → vládní marihuana. Cena jednoho balíčku semínek (obvykle 5 nebo 10) se pohybuje od 15€ po 150€ kde záleží na odrůdě a také zda-li je feminizována (tedy zda se semínka může být samčí i samičí rostlina, nebo jen samičí).

Někdy bývá v médiích mylně označována šlechtěná marihuana jako nebezpečná, chemická, jedovatá nebo dokonce smrtelná. Je pravda že ve šlechtěné marihuaně je větší procento THC, ale v dnešní době je na to kuřák již běžně zvyklý a v podstatě jde jen o množství jaké vykouří (předávkování v podstatě není možné jelikož by buď usnul nebo maximálně zvracel). Každý uživatel marihuany si také v dnešní době může vybrat jak silnou odrůdu bude chtít pěstovat a kouřit, zda-li zvolí něco silnějšího nebo slabšího, sedavějšího nebo více euforického. Další faktory které můžou ovlivnit výběr jsou třeba vůně, barva, původ nebo náročnost na pěstování. Některé odrůdy jsou vhodné pro pěstování venku (Outdoor) nebo vevnitř pod umělým osvětlením (Indoor) popřípadě ve skleníku (Greenhaus).

Návykovost

U marihuany byla dokumentována pouze návykovost psychická – znamená to, že si konzument nemůže vybudovat návyk jako např. u cigaret, kdy se při dlouhodobé abstinenci objevují fyziologické příznaky (svalové tiky, nervozita a další). Psychický návyk se projeví jen tím, že závislý má chuť na jointa. Tato závislost jde někdy přemoci vůlí. Zatím nebyl nalezen případ předávkování vedoucího ke smrti nebo trvalému zdravotnímu poškození: pocitu že už máte dost se totiž dá předejít tím, že prostě přestanete kouřit. Vyšší riziko předávkování hrozí u perorální aplikace, kde celková tělem přijatá dávka účinné látky vyžaduje delší dobu k zapůsobení, působí silněji než stejné množství inhalované a poté co se psychoaktivní účinky požitých konopných produktů dostaví už je nelze žádným jednoduchým způsobem zastavit, a je nutné počkat i několik hodin, než odezní. Není ale znám případ, kdy by předávkování produkty z konopí požitými v potravě způsobilo smrt nebo mělo trvalé zdravotní následky.

Rizika

Dle lékařských studií může kouření marihuany způsobit u mladých lidí takové poškození plic, které je typické pro starší lidi a navíc není léčitelné. Jedná se o rozedmu plic (plicní emfyzém). British Lung Foundation uvedla, že tři až čtyři cigarety marihuany denně poškodí plíce stejně jako dvacet tabákových cigaret.[2]

Podle některých vědeckých studií marihuana působí proti rakovině a sama ji navíc nezpůsobuje, protože THC způsobí stárnutí buněk, které dříve zemřou, než by se změnily v nádorové. Nic to nemění na tom, že kouření může způsobit jiné nemoci.[3]

Jedna zajímavá kompilace je kritická vůči výzkumům financovaných vládou[4] a mimo jiné se v ní uvádí studie provedená Donaldem Tashkinem z David Geffen School of Medicine, Los Angeles na generaci hippies,[5] která shledala, že ani ti nejtěžší kuřáci marihuany neměli zvýšený výskyt rakoviny plic, kuřáci tabáku měli naopak výskyt zvýšený výrazně, až 20x.

Interakce

Zvyšuje riziko sedace s jinými léky, které mají sedativní účinky na centrální nervový systém. Patří mezi ně anxiolytika, hypnotika, celková anestetika, narkotická analgetika, neuroleptika, tricyklická antidepresiva, antihistaminika, alkohol.

Prokazatelnost v organismu

Po vykouření jednoho jointu lze prokázat 40–50 % metabolitů THC v buněčných membránách po 4–8 dnech, 10–20 % drogy po 30 dnech a 1 % dokonce po 48–138 dnech. Při pravidelnějším užívání se neaktivní metabolity THC hromadí v organismu.

Využití v medicíně

V některých státech, kde je zákonem legalizováno medicinální použití kanabinoidů, jsou užívány jako např. antiemetika (léky proti zvracení). Byly vyvinuty látky bez euforizujících a halucinogenních účinků dronabinol a nabilon. Dronabinol (firemní název - Marinol) zvyšuje apetit a lze očekávat i antiemetický účinek. Tyto syntetické léky jsou však málo účinné.Je to tím, že extrakty z přírodních materiálů jsou široký komplex mnoha desítek kanabinoidů a jejich izomerů. Další možné indikace kanabinoidů jsou glaukom – ke snížení nitroočního tlaku, k úlevě od bolesti u onkologických pacientů, v terminálním stádiu AIDS nebo při roztroušené skleróze. Uvažuje se i o využití konopí při léčbě depresí. Kanabinoidy jsou vynikající superfaciální anestetikum a zároveň antineoplastikum (= brání růstů novotvarů). Těchto dvou vlastností se využívá při léčbě popálenin - tlumí bolest a omezuje tvorbu jizev. Bránění v růstu novotvarů je vlastnost, pro kterou se kanabinoidy používají i v experimentální léčbě všech druhů rakoviny.

Zatím není moc objektivních studií, jelikož marihuana je silně zpolitizovaná a lidé jsou často rozděleni na příznivce, kteří žádná rizika nevidí (nechtějí vidět), a odpůrce, kteří jsou silně proti kouření marihuany a neuznávají jiný názor.

V 90. letech 20. stol. byl vědecky prokázán v organismech savců endogenní kanabinoidní systém, (ECS).

Jde o přirozený systém receptorů, které reagují na přítomnost kanabinoidů v organizmu. Podle typu, přítomnosti synergického nebo modálního elementu, kvantity a dalších faktorů na ně reagují kanabinoidové receptory jako na agonisty i antagonisty. ECS například moduluje příjem potravy, behaviorální stavy, působí na centrální nervovou soustavu, moderuje imunitní reakce atd. Kanabinoidy se do těla nemusí nutně dostávat z vnějšího prostředí, organizmus si je syntetizuje sám. (Kanabinoidy například produkuje organismus kojící samice a mlékem jsou předávány mláděti u něhož stimulují touhu po potravě.)

Související články

Bibliografie

  • Bakalar, J. B., Grinspoon L. Marihuana – zakázaná medicína. CAD Press, Bratislava 1996, 176 s. ISBN 80-85349-57-4
  • Booth, M. Dějiny konopí, BB Art, Praha, 2004, ISBN 80-7341-348-5
  • Morgan, J. P., Zimmerová, L. Marihuana: mýty a fakta. Volvox Globator, 2003, 244 s. ISBN 80-7207-463-6

Audiovizuální dokumenty

Poznámky

  1. Ganja Portal – Co je Marihuana
  2. Marihuana škodí plicím mnohem víc než cigarety [online]. iDNES.cz, [cit. 2008-07-29]. Dostupné online.  
  3. Novinky.cz – Kouření marihuany nezvyšuje riziko rakoviny plic
  4. Osel.cz – Marihuana nezpůsobuje rakovinu plic
  5. The Washington Post – Study Finds No Cancer-Marijuana Connection (anglicky)

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Cannabis sativa