Maryland

Z Multimediaexpo.cz

Stát Maryland
State of Maryland
Vlajka amerického státu Maryland Pečeť amerického státu Maryland
Vlajka státu Maryland Pečeť státu Maryland
Přezdívka: {{{Přezdívka}}}
Maryland na mapě USA
Úřední jazyky žádný, de facto angličtina
Hlavní město Annapolis
Největší město Baltimore
Rozloha
 - Celkem
 - Z toho souš
 - Z toho vodstvo
42. v USA
32 160 km²
km²
km² (21 %)
Obyvatelstvo
 - Obyvatel
 - Hustota zalidnění
{{{Pořadí počtu obyvatel}}}. v USA
5 296 486
165/km² {{{Pořadí hustoty zalidnění}}}. v USA
Počet okresů 24
Časové pásmo UTC-5 (letní čas -4)
Souřadnice
 - Zeměpisná šířka
 - Zeměpisná délka

s. š. 
až z. d.
Nadmořská výška
 - Nejvyšší bod
 - Průměrná výška
 - Nejnižší bod

Backbone Mountain
1024 m
105 m
0 m
Guvernér Martin O'Malley (D)
Senátoři Barbara Mikulski (D)
Ben Cardin (D)
Oficiální zkratky
 - Oficiální (též poštovní) zkratka
 - Tradiční zkratka
 - ISO 3166-2

MD

US-MD
Přistoupení do unie 27.4.1788 (7.)
Oficiální web www.maryland.gov

Maryland (anglická výslovnost zvuk [ˈmɛrələnd]) je stát na východě Spojených států amerických. Hraničí s Pensylvánií na severu, Delawarem na východě, Virginií a Districtem of Columbia na jihu a Západní Virginií na západě. Malou část pobřeží omývá Atlantský oceán. Hlavní město je Annapolis, největší však Baltimore.

Obsah

Obyvatelstvo

Rasové složení

V Marylandu žije 5 296 486 lidí[1].

  • Jedna rasa - 98,0 %
    • Běloši - 64,0 % (62,1 % nehispánští běloši + 1,9 % Hispánští běloši)
    • Černoši - 27,9 %
    • Indiáni - 0,3 %
    • Asiaté - 4,0 %
    • Jiná rasa - 1,8 %
  • Dvě nebo více ras - 2,0 %

Z toho:

  • Hispánci nebo Latinos[2] - 4,3 %

Náboženství

Geografie

Maryland se nachází přibližně mezi 38. a 40. stupněm severní šířky (podobně jako např. Španělsko, jižní Itálie, Turecko či severní Čína), a mezi 75. a 78. stupněm západní délky (podobně jako např. Kolumbie nebo Peru). Hluboko do marylandského vnitrozemí (až k Baltimoru) se zařezává záliv Chesapeake Bay. Území na východ od něj se nazývá Eastern Shore. Je zcela rovinaté a místy bažinaté. Západně od zálivu se pozvolně zvedá pahorkatina, která vrcholí v Allegheny Mountains nejvyšším vrcholem Backbone Mountain (1024 m) na hranici se Západní Virginií. Podnebí je teplé a vlhké. Roční srážky se pohybují kolem 1000 mm. Průměrná červencová teplota je 25 °C, lednové se pohybují kolem 0 °C.

Hospodářství

Z ekonomických aktivit vynikají služby a obchod; v zemědělství zejména chov skotu; průmysl elektrotechnický. V městečku Greenbelt nedaleko Washingtonu je umístěno známé Goddardovo kosmické středisko NASA.

Historie

Maryland byl založen v 17. století jako britská vlastnická kolonie. Jméno Province of Maryland dostal po Henriettě Marii, manželce anglického krále Karla I. Stuarta 20.6. 1632 vydal král listinu, kterou propůjčuje území Marylandu do držení Cæciliu Calvertovi, 2. baronovi z Baltimore. Prvním guvernérem se stal Leonard Calvert, bratr lorda Baltimora. Prvních 150 osadníků připlulo 25.3. 1634 na lodi Ark and Dove ke břehům ostrova Saint Clement's Island, koupili půdu od indiánů kmene Yaocomico a založili Saint Mary's City.

Ekonomická prosperita lákala do Marylandu spoustu osadníků. Na rozdíl od ostatních kolonií sem jezdili převážně katolíci (sám lord Baltimore byl katolík a ze své kolonie chtěl učinit útočiště pro své souvěrce).

Maryland byl jednou ze 13 kolonií, které podepsaly deklaraci nezávislosti na Británii v roce 1776. 27.4. 1788 Maryland jako 7. stát v pořadí ratifikoval Ústavu Spojených států amerických. (Stal se tedy 7. státem Unie, byť Unie podle ústavy vznikla až po ratifikaci 9. státem, jímž byl New Hampshire 21.6. 1788.) 16.7. 1790 byl z marylandského a virginského území vykrojen District of Columbia pro budoucí hlavní město Spojených států, které nemělo podléhat jurisdikci žádného z členských států. Na konci války v roce 1812 se Britové pokusili dobýt pozice amerických jednotek. Jejich útok byl odražen u pevnosti Fort McHenryBaltimoru. V občanské válce se stát přidal na stranu Unie. Vzhledem k tomu, že sousedí s nepřátelskou Virginií, proběhlo zde několik bojů.

Reference

  1. Podle: United States Census Bureau, sčítaní z roku 2000
  2. Lidé jsou příslušníky jedné z ras a zároveň mohou být Hispánci. Rasa a „Hispánskost“ jsou totiž dvě rozdílné položky.