Mohsova stupnice tvrdosti

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 25. 7. 2013, 15:54; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Mohsova stupnice tvrdosti vyjadřuje schopnost jednoho materiálu rýpat do druhého. Byla vytvořena německým mineralogem Friedrichem Mohsem a slouží pro určení tvrdosti látek.

Základní vlastnosti

Tvrdost je vektorová fyzikální vlastnost, která je definovaná jako odpor proti vnikání cizího tělesa, který vynakládá látka. Závislá je na struktuře krystalů, přesněji řečeno na pevnosti vazeb mezi částicemi v látce. Platí pro ní několik základních obecných podmínek:

  • tvrdost roste s klesající vzdáleností jednotlivých iontů ve struktuře.
  • roste s klesajícím poloměrem iontů
  • roste s větší pravidelností krystalové mřížky
  • roste s mocenstvím iontů respektive s násobností vazby
  • roste s podílem iontové vazby ve smíšených vazbách
  • krystalové agregáty (drúzy) jsou obvykle měkčí než samostatný krystal
Tvrdost Minerál Absolutní tvrdost
1 Mastek (Mg3Si4O10(OH)2) 1
2 Sůl kamenná (NaCl) nebo Sádrovec (CaSO4·2H2O) 3
3 Kalcit - Vápenec (CaCO3) 9
4 Fluorit (kazivec) (CaF2) 21
5 Apatit (Ca5(PO4)3(OH-,Cl-,F-)) 48
6 Orthoklas - Živec (KAlSi3O8) 72
7 Křemen (SiO2) 100
8 Topaz (Al2SiO4(OH-,F-)2) 200
9 Korund (Al2O3) 400
10 Diamant (C) 1500

Pro běžné použití v praxi je dobré se orientovat v základní tvrdosti předmětů v běžném dosahu. Například nehet má tvrdost 1,5-2. Mince 3,4-4. Kapesní nůž přibližně 5 a pokud minerál zanechává rýhu ve skle má tvrdost větší než 5.

Související články