Moskva (vrtulníkový křižník)

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 27. 8. 2016, 00:43; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Letadlová loď Moskva.
Technicko-taktická data
Celková délka: 196,6 metrů
Celková šířka: 34,1 metrů
Ponor: 7,6 metrů
Standardní výtlak: 11 290 tun
Maximální výtlak: 17 500 tun
Výkon turbín: 90 MW
Maximální rychlost: 30 uzlů
Posádka: 840 mužů
Počet letadel: až 14 (vrtulníků)

Moskva byl prvním vrtulníkovým křižníkem třídy Moskva, v Sovětské klasifikaci šlo o letadlový křižník. Šlo o vůbec první, do služby zařazený, nosič letadel v SSSR. Měl sesterskou loď Leningrad. Moskva již není v aktivní službě a byla sešrotována v roce 1997.

Obsah

Historie

Projekt byl oficiálně schválen v roce 1958 jako Projekt 1123 Kondor. Celý projekt byl kompromisem mezi potřebami admirality a možnostmi ruského hospodářství a loděnic. Základy lodi byly položeny v loděnici Jižní Nikolajev v roce 1962 a zařazena do služby byla v roce 1967.

Úkolem Moskvy i její sesterské lodi mělo být hlídkování proti americkým ponorkám s balistickými střelami Polaris A-1, které měly poměrně malý dolet okolo 2 100 km. S nástupem vyspělejších balistických raket s větším doletem ztratilo podobné hlídkování smysl, a proto se hlavním posláním sovětských vrtulníkových křižníků stala ochrana sovětských plavidel před americkými stíhacími ponorkami. Třída Moskva připomínala jiné konstrukce s podobnou koncepcí - francouzský křižník Jean de Arc a italské vrtulníkové křižníky tříd Andrea Doria a Vittorio Veneto, ovšem svým výtlakem je výrazně převyšovala.

Loď byla rozdělena na dvě části. V přední byla nástavba, obsahující hlavňové a raketové zbraňové systémy, zatímco zadní polovinu lodi zabírala letová paluba (86 m × 34 m) s pěti vzletovými a přistávacími plochami pro vrtulníky. Čtyři z nich byly uspořádány po dvojicích za sebou a označeny čísly 1 až 4, zatímco uprostřed byla pátá plocha označená písmenem. Dva letadlové výtahy (16,5 m × 4,5 m) spojovaly letovou palubu s velkým podpalubním hangárem (65 m × 24 m). Ve spodní části rozměrného komínu byl ještě malý hangár pro dva velitelské vrtulníky.

Loď sloužila celou svou operační službu v Černém moři. V letech 1972–1974 byl na palubě Moskvy zkoušen prototyp kolmostartujícího stíhacího bombardéru Jakovlev Jak-38. Operačně však obě lodi nesly jen vrtulníky. Během služby prošly obě lodi řadou cvičení.

Výzbroj

Křižník Moskva nesl na palubě 14 vrtulníků Kamov Ka-25PL. Vrtulníky měly za úkol pohybovat se v malých rojích a vytvářet protiponorkovou clonu ve střední vzdálenosti.

Dále měl ve výzbroji:

  • 1 dvojité odpalovací zařízení systému RPK-1 Vichr (SUW-N-1) pro raketová torpéda 82R (FRAS-1) s doletem až 30 km. Střela FRAS-1 mohla nést jadernou hlavici. Zásoba okolo 20 kusů.
  • 2 dvojitá odpalovací zařízení pro protiletadlové rakety V-611 Štorm (SA-N-3 Goblet) s doletem 55 km a dostupem 25 km. Zásobou byla 48 střel.
  • 2 dvouhlavňové protiletadlové kanóny AK-725 ráže 57 mm
  • 2 vrhače hlubinných bomb RBU-6000
  • 10 torpédometů 533 mm (2 × 5). Ty byly v letech 1977–1978 odstraněny.

Související články

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Moskva (vrtulníkový křižník)
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly.
Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás.
Náš FIO účet — 2500575897 / 2010