Mostar

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 22. 5. 2023, 10:39; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Řeka Neretva v Mostaru (2013)
Pozice Mostaru v Bosně

Mostar je město v Bosně a Hercegovině, v kantonu Hercegovina – Neretva v Muslimsko-chorvatské části země. Se svými 105 000 obyvateli je pátým největším městem v zemi a leží na řece Neretva.

Obsah

Historie

Stari Most v roce 1930

Do doby rozpadu Jugoslávie

Mostar byl založen jako správní centrum sandžaku Hercegovina za dob vlády Osmanské říše (rok 1522). Jeho název pochází od místního světoznámého mostu; ten byl vystavěn v roce 1566. Roku 1878 se dostalo město pod Rakousko-Uherskou správu, kde se tak stalo důležitým obchodním centrem. Po první světové válce se stal Mostar součástí Království SHS a Království Jugoslávie.

Mostar za občanské války

V roce 1992 vyhlásila Bosna a Hercegovina nezávislost na Jugoslávii. Bělehradské vedení již několik let se rozpadající země toto neuznalo, a poslalo do země tanky – začala válka. Proti Jugoslávské lidové armádě, která byla na straně Srbů se postavil nově vzniklý Chorvatský obranný koncil (Hrvatsko Vijeće Obrane, HVO). Během bombardování, která trvala od 3. dubna 1992 byly zničeny mnohé mešity, katolická katedrála, františkánský klášter a mnoho civilních budov. Součástí občanské války v Jugoslávii se však staly i boje mezi Chorvaty a Bosňáky. O město se mezi těmito dvěma etniky vedla válka a 9. listopadu 1993 byl střelbou bosenských Chorvatů zničen Stari most, památka UNESCO. O město se až do podepsání příměří 25. února 1994 střídaly obě strany, jak Chorvati, tak Bosňáci.

Situace po válce

Po rozdělení Bosny a Hercegoviny na muslimsko - chorvatskou (FBiH) a srbskou (RS) část připadl Mostar Chorvatům a Muslimům, většina Srbů z města odešla. Přesto válka napáchala kromě materiálních škod i škody v lidech; dřívější přátelské vzahy mezi jednotlivými etniky jsou na bodu mrazu a jejich pozvolné obnovování potrvá ještě dlouhou dobu. V roce 1999 byl zahájen plán, financovaný Tureckem, Nizozemskem, Itálií, USA a Chorvatskem na znovuvybudování mostu, jenž dal městu jméno. Stavba trvala pět let, během ní museli dělníci dodržet přesné stavební techniky, jaké znali turečtí stavitelé. V červnu roku 2004 byl pak za účasti světových státníků opět otevřen. Roku 2005 byl tak znovu zapsán na seznam světového dědictví UNESCO. Chorvati nad městem, z místa odkud jej ostřelovali, vzyčili velký ocelový kříž jako symbol své víry. To je ze strany Bosňáků chápáno částečně i jako provokace, a požadují proto jeho odstranění.

Doprava

Silniční

Vzhledem k lokalitě v údolí řeky Neretvy sledují hlavní dopravní směry v Mostaru severo-jižní osu dle údolí řeky. Hlavní silniční tah spojuje bosenskou metropoli Sarajevo s přístavem Ploče, další významné silniční tahy směřují do měst Široki Brijeg, Nevesinje, Čitluk a Stolac. Hlavní silnice, která městem prochází ve směru sever-jih, byla zbudována v 60. letech 20. století. Dnes se ulice jmenuje Maršala Tita a prochází dále od středu města. V západní části Mostaru se nachází více hlavních ulic (Kralja Tomislava, Splitska, Hrvatskih branitelja), které svádějí klíčovou dopravu ve městě.

V roce 2022 byl ve výstavbě nový přivaděč z jihozápadního směru, jehož součástí je také Viadukt Marijanoviča draga a Tunel Novi.[1]

Výhledově má být hlavní silniční komunikace, která vede severo-jižním směrem neretvanským údolím právě přes Mostar nahrazena dálnicí. V roce 2022 končila uvedená dálnice A1 na jižní straně u obce Zvirovići a podle projektu má být postavena východně od Mostaru, východně od lokalit Mazoljice a Šehovina, a to dlouhým tunelem Oštri rat o délce 2,8 km. Předpokládá se vznik dvou mimoúrovňových křižovatek a výjezdů z dálnice k městu, a to Mostar-sever a Mostar-jih. Celkem má být v dálničním úseku, který má vést východně od Mostaru, pět tunelů.[2]

Železniční

Městem prochází jediná železniční trať se stejnojmennou stanicí, která slouží pro osobní i nákladní dopravu. Jedná se o přeložení původní trati, která vedla po druhém (pravém) břehu řeky, odkud však byla odstraněna v souvislosti s výstavbou nových sídlišť. Původní trasa trati, stejně jako staré nádraží v prostoru dnešního Španělského náměstí, je patrné na mapách třetího vojenského mapování.

Na území města vede celkem 64 km trati (včetně vleček a manipulačních tratí).

Památky

Související články

Reference

  1. Brdo iznad Mostara dobilo novu sliku, uskoro se probija jedan od najdužih tunela u BiH. klix.ba. Dostupné online [cit. 2022-12-17]. (bosenština) 
  2. Donosimo detalje dionice autoputa kraj Mostara za koju mještani tvrde da će ih iseliti. klix.ba. Dostupné online [cit. 2023-03-22]. (bosenština) 

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Mostar
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Mostar