Black-Friday-2019-11CC-Multimediaexpo.png

Multimediaexpo

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
Přejít na: navigace, hledání
(+ Aktualizace Hlavní strany...2019 / 23)
(+ Aktualizace Hlavní strany...2019 / 24)
Řádka 23: Řádka 23:
|<h2 style = "background-color:#fa8072; padding:0.1em; margin:0; text-align:center; font-size:100%"><big>'''Obrázek dne'''</big></h2>
|<h2 style = "background-color:#fa8072; padding:0.1em; margin:0; text-align:center; font-size:100%"><big>'''Obrázek dne'''</big></h2>
|- <!-- ffdebe, ee82ee -->
|- <!-- ffdebe, ee82ee -->
-
| <div style="padding:0.5em; text-align:center">{{Obrázek dne/2019/23}}
+
| <div style="padding:0.5em; text-align:center">{{Obrázek dne/2019/24}}
<div style="text-align:center; font-size:smaller">…[[Multimediaexpo.cz:Obrázek dne/Archiv|další obrázky]]</div>
<div style="text-align:center; font-size:smaller">…[[Multimediaexpo.cz:Obrázek dne/Archiv|další obrázky]]</div>
</div>
</div>
Řádka 48: Řádka 48:
|<h2 style = "background-color:#eec900; padding:0.1em; margin:0; text-align:center; font-size:100%"><big>'''Článek dne'''</big></h2>
|<h2 style = "background-color:#eec900; padding:0.1em; margin:0; text-align:center; font-size:100%"><big>'''Článek dne'''</big></h2>
|- <!-- faf9b2, ffb90f -->
|- <!-- faf9b2, ffb90f -->
-
| <div style="padding:0.5em; text-align:left">{{Článek dne/2019/23}}
+
| <div style="padding:0.5em; text-align:left">{{Článek dne/2019/24}}
<div style="text-align:center; font-size:smaller">…[[Multimediaexpo.cz:Článek dne/Archiv|další články]]</div>
<div style="text-align:center; font-size:smaller">…[[Multimediaexpo.cz:Článek dne/Archiv|další články]]</div>
</div>
</div>

Verze z 9. 8. 2019, 10:27

Vítejte ve Multimediaexpo.cz, v multimediální internetové encyklopedii, která je jednoznačně největší ryze českou encyklopedií !

Multimediaexpo.cz obsahuje výkonný Katalog firem a nabízí mnoho unikátních rysů — Google Maps, YouTube, DailyMotion, Vimeo a další.

Encyklopedie Multimediaexpo.cz nyní obsahuje 310 032 článků a 410 880 multimediálních nahraných souborů.

Přečtěte si oznámení a zkuste přispět do nejrychleji rostoucí české encyklopedie.

Encyklopedie

Obrázek dne

Château de Chenonceau je zámek situovaný asi 240 km od Paříže.
Zámek Chenonceau je druhým nejnavštěvovanějším
zámkem ve Francii.

Zajímavosti

Víte, že...

Článek dne

Kometa Hale-Bopp s bílým prachovým a modrým plynovým ohonem (1997)

Kometa, zastarale vlasatice, je malý astronomický objekt podobný planetce složený především z ledu a prachu a obíhající většinou po velice výstředné (excentrické) eliptické trajektorii kolem Slunce. Komety jsou známé pro své nápadné ohony. Většina komet se po většinu času zdržuje za oběžnou dráhou Pluta, odkud občas nějaká přilétne do vnitřních částí sluneční soustavy. Velmi často jsou popisované jako „špinavé sněhové koule“ a z velké části je tvoří zmrzlý oxid uhličitý, metan a voda smíchaná s prachem a různými nerostnými látkami.

V závislosti na gravitační interakci komety s planetami se dráha komet může změnit na hyperbolickou (a definitivně opustit sluneční soustavu) nebo na méně výstřednou. Například Jupiter je známý tím, že mění dráhy komet a zachycuje je na krátkých oběžných dráhách. Proto existují i komety, které se ke Slunci vrací pravidelně a často. Mezi ně patří například Halleyova, Hale-Bopp nebo Kohoutkova kometa. Často v tomto smyslu znamená jednou za několik let až staletí.

Předpokládá se, že kometární jádra vznikají ve vzdáleném oblaku známém jako Oortův oblak ve vzdálenosti kolem 50 000 astronomických jednotek od Slunce. V této vzdálenosti je gravitační působení Slunce již velmi slabé a proto na komety významně působí i jiná vesmírná tělesa – především okolní hvězdy. Pokud se některá z nich přiblíží ke Slunci, pak vymrští množství komet z jejich vzdálených oběžných drah. Některé z nich se potom dostane na extrémně protáhlou eliptickou oběžnou dráhu, která má perihel (nejbližší bod oběžné dráhy) dostatečně blízko u Slunce.

Když se kometa přiblíží k vnitřní části sluneční soustavy, zahřívání jejího jádra Sluncem způsobí, že se jeho vnější ledové vrstvy začnou vypařovat. Takto uvolněné proudy prachu a plynu vytvoří extrémně řídkou atmosféru okolo komety, nazývanou koma, a síla, kterou na komu působí sluneční vítr, způsobí vytvoření ohromného ohonu mířícího směrem od Slunce. Prach a plyn vytvářejí samostatné ohony, které míří do mírně odlišných směrů, přičemž prach zůstává vzadu za oběžnou dráhou komety (často takto vzniká zakřivený ohon) a ohon z ionizovaného plynu vždy míří přímo od Slunce, protože plyn je silněji ovlivňován slunečním větrem než prach a sleduje čáry magnetického pole a ne trajektorii oběžné dráhy. Ačkoli pevné těleso komety, takzvané jádro, má průměr menší než 50 km, koma může být větší než Slunce a ohony mohou dosáhnout délky přes 150 milionů km.

Komu i ohon osvětluje Slunce, proto mohou být pozorovatelné ze Země, když kometa prolétá vnitřní částí sluneční soustavy, prach odráží sluneční světlo přímo a plyny září v důsledku ionizace. Většina komet je bez pomoci dalekohledu příliš slabě viditelná, ale několik jich je dostatečně jasných na to, aby byly viditelné pouhým okem. Před vynálezem dalekohledu se komety zdánlivě z ničeho nic zjevovaly na obloze a postupně mizely z dohledu. Byly považovány za zlé znamení smrti králů a šlechticů, případně blížících se katastrof. Ze starověkých pramenů, například čínských kostí pro předpovídání budoucnosti, je známé, že jejich výskyty byly pozorované lidmi po celá tisíciletí.

Překvapením je, že kometární jádra patří mezi nejčernější známé objekty, o kterých víme, že existují ve sluneční soustavě. Sonda Giotto (sonda) zjistila, že jádro Halleyovy komety odráží přibližně 4 % světla, které na něj dopadá. Sonda Deep Space 1 podobně zjistila, že povrch komety Borrelly odráží jen mezi 2,4 % a 3,0 % dopadajícího světla. Pro porovnání, asfalt odráží 7 % dopadajícího světla. Všeobecně se zastává názor, že touto tmavou povrchovou látkou jsou složité organické sloučeniny. Teplo ze Slunce vypuzuje prchavé složky, přičemž zanechává těžké organické sloučeniny s dlouhým řetězcem, které jsou obvykle velmi tmavé, podobně jako například dehet nebo ropa. Velmi tmavý povrch komet jim dovoluje absorbovat teplo potřebné na jejich odplyňování.

V roce 1996 se překvapivě zjistilo, že komety vyzařují i rentgenové záření. Záření je pravděpodobně generované interakcí komet se slunečním větrem: když vysokoenergetické ionty vletí do atmosféry komety, srážejí se s kometárními atomy a molekulami.

O Multimediaexpo.cz — Redakce

Nový server Multimediaexpo.eu – Intel Xeon E3 , 32 GB RAM ECC DDR4 , internet : 1 000 Mbps

Začínáme budovat novou krásnou encyklopedii na novém serveru — www.multimediaexpo.eu !
Už potřetí jsme začínali od "nuly" a potřetí jsme to dotáhli na 300 000 článků !
Poprvé to bylo 20. února 2012, podruhé to bylo 3. července 2014 a aktuálně potřetí – 20. května 2017 !
NAHORU
Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Hlavní funkce
Navigace
Nástroje
Příspěvky a dary
Další informace