Multimediaexpo.cz:Článek dne/Archiv

Z Multimediaexpo.cz

Zde je archiv článků DNE pro rok 2018, které již byly zveřejněné na hlavní stránce (aby nedocházelo k častému opakování).

Všechny články se vkládají pomocí šablon.


Jennifer Hawkins v australském Sydney (březen 2013)

Jennifer Hawkins (* 22. prosince 1983) je australská královna krásy, modelka a televizní moderátorka z Newcastlu v Austrálii, která v roce 2004 získala titul Miss Universe.

Hawkins byla opravdu sportovně založená mladá dívka. Je bývalou kapitánkou roztleskávaček pro Newcastle Knights, (rugbyový ligový tým), rovněž pro Hunter Pirates (basketbalový tým) a také pracovala jako modelka. Jako modelka se rovněž zúčastnila soutěže Miss Australia a díky tomu mohla reprezentovat Austrálii na Miss Universe.

Miss Universe se odehrávala v hlavním městě Ekvádoru – Quitu – 1. června 2004. Týden před začátkem soutěže byla Hawkins považována za šestou kandidátku na zisk titulu. Během samotného přenosu se Jennifer stala první Australankou od doby Voni Delfos z roku 1993, která se probojovala do semi-finále. Dostala se do Top 10 po přehlídce dam ve večerních šatech, kdy měla na sobě neobvyklou měděnou róbu. Navrhla ji společnost Bora a stála 25 000 australských dolarů. Po soutěžní disciplíně v plavkách Hawkins dosáhla Top 5 a po interview nakonec celou soutěž vyhrála. Všechny ostatní děvčata v Top 5 byli z Ameriky a Karibiku – Shandi Finnessey z USA (1. vicemiss), Alba Reyes z Portorika (2. vicemiss), Yanina González z Paraguaya (4. místo) a Danielle Jones z Trinidad a Tobaga (5. místo). Hawkins byla první vítězkou z Oceánie od roku 1983, kdy titul získala Lorraine Downes z Nového Zélandu a první Australanka, která soutěž vyhrála od roku 1972, když její předchůdkyní byla Kerry Anne Wells. Hawkins dostala korunu z rukou odcházející královny krásy Amelie Vega z Dominikánské Republiky, ale ještě předtím moderátor večera Billy Bush slavnostně oznámil jméno vítězky a nazval jí "hromem tam z dola".

Spolumajitel soutěže Donald Trump popsal novou hvězdu jako "nejkrásnější Miss Universe, kterou viděl za mnoho, mnoho roků"... Dostala nádhernou perlovou korunu v hodnotě 250 000 USD a také velmi bohatý balíček dárečků. Jennifer Hawkins byla první blondýnka, která po letech získala tento titul. Poslední blond královnou byla Angela Visser z Holandska (1989).

Jako Miss Universe, Hawkins reprezentovala společnost Miss Universe Organization. Její “sesterské“ držitelky titulu byli Shelley Hennig (Miss Teen USA ze státu Louisiana) a Shandi Finnessey (Miss USA ze státu Missouri). Během svého panování Hawkins navštívila Kóreu, Bahamy, Brazílii, Českou republiku, Německo, Řecko, Singapur, Indonésii, Kanadu, Trinidad a Tobago, Kubu, Indii, Ekvádor, Mexiko, Portoriko, absolvovala mnoho cest do Thajska, moderovala Miss Universe 2005 a také pochopitelně navštívila svojí rodnou vlast Austrálii. Součástí výhry bylo roční pobyt v New Yorku v apartmánu na břehu řeky.

Ještě během svého kralování prohlásila, že chce pokračovat v modelingu a stát se televizní moderátorkou.


316. článek dne...(do 16. ledna 2018)


Tokio v kultovním stylu Blade Runner

Blade Runner je slavný sci-fi film režiséra Ridley Scotta z roku 1982.

Blade Runner odehrávající se v Los Angeles v roce 2019 je příběhem osamělého detektiva Ricka Deckarda (Harrison Ford), který dostane od svého bývalého velitele poručíka Bryanta úkol pátrat po replikantech – androidech, kteří pronikli z jim určených pracovních koloniích na jiných planetách na Zem.

Své pátrání začíná návštěvou společnosti Tyrell, která replikanty vyrábí. Setká se s šéfem koncernu a s mladou ženou Rachel (Sean Youngová). Na ní provede zkušebně test, který má odhalit, zda je testovaná osoba replikant nebo člověk. Ke svému překvapení Deckard zjišťuje, že Rachel je pouze pokročilý model replikanta a nikoli živá žena.

Malá skupina replikantů vedená Royem Battym (Rutger Hauer) se mezitím snaží odhalit způsob, jakým překonat základní omezení své existence: čtyřletý život. Snaží se proniknout do společnosti Tyrell, aby se mohli setkat přímo se svým tvůrcem, dr. Tyrellem.

Deckard se replikantům dostává na stopu, ale zároveň se zamilovává do Rachel, což ještě mnohem víc komplikuje jeho vztah k replikantům. Ti se zdají být mnohdy více lidskými než sami lidé. Deckard pochybuje o tom, zda sám není replikantem.

Příběh graduje, Roy Batty proniká k dr. Tyllerovi a zabije ho. Deckard odhalí místo, kde se schovávají poslední dva zbylí replikanti Pris a Roy. Pris umírá a Deckard s Royem svádí dlouhý souboj v rozpadajícím se starém domě. Nakonec zachrání Roy Deckardovi život, vede krátký monolog o rozdílech mezi lidmi a replikanty a nakonec umírá. Deckard s Rachel společně utíkají...

Blade Runner vyniká výpravou, snímáním i použitou hudbou. Futuristické Los Angeles je vykreslené jako temné město, v kterém se mísí různé národnosti a kultury, v kterém prakticky neustále z temného nebe padá déšť. Odkazy k filmu noir, ať už právě výpravou nebo samotnou stavbou příběhu (osamělý detektiv, krásná žena), jsou velmi výrazné. Film sám v mnohém inspiroval mnoho filmů, například: Johnny Mnemonic nebo Pátý element.

Za ústřední téma filmu lze považovat lidskost, o kterou zde bojují jak replikanti, tak sám Deckard. Co znamená být člověkem ve chvíli, kdy replikanti jsou (slovy dr. Tyrella) „víc lidští než člověk sám“, je osou Blade Runnera.

Již od prvního uvedení filmu do kin se mezi fanoušky rozhořela debata, zda je Rick Deckard replikant nebo člověk. Samotný režisér Ridley Scott se k tomuto tématu nevyjádřil 20 let až do roku 2002, kdy v interview prohlásil, že Deckard je replikant. Tomuto tvrzení oponují jak scénárista Hampton Fancher, tak představitel hlavní role Harrison Ford, kteří tvrdí, že Deckard je člověk.

Existuje asi šest různých verzí Blade Runnera, které byly představeny veřejnosti.


317. článek dne...(do 25. ledna 2018)


Alicia Keys (prosinec 2012)

Alicia Keys (* 25. ledna 1981) je americká zpěvačka R&B a soulu, skladatelka, klavíristka, producentka, filantropka a příležitostná herečka a spisovatelka. Alicia je uznávanou umělkyní, která prodala 28 milionů alb a singlů a vyhrála mnoho cen – čtrnáct cen Grammy, jedenáct cen Billboard Music Award a tři ceny American Music Award.

Alicia se narodila irsko-italské matce Terri Augello a jamajskému otci Craigovi Cookovi v newyorském Manhattanu. Terri byla herečka a pomocnice v právnické kanceláři, avšak Alicia vyrůstala v chudém prostředí v tzv. „Hell’s Kitchen“ v jednopokojovém bytě. V roce 1985 se s několika dalšími dívkami dostala příležitost si zahrát malou roličku v jednom díle seriálu The Cosby Show. V sedmi letech začala hrát na klavír a hrála klasiku od Beethovena, Mozarta a jejího oblíbeného Chopina. Ve čtrnácti napsala svou první píseň „Butterflyz“ , kterou později nahrála na své debutové album.

Aliciini rodiče se rozešli, když byla ještě malá a tak ji vychovávala pouze její matka, která ji podporovala v rozvíjení jejího hudebního talentu. V roce 2005 tisk uvedl, že se Alicia se svým otcem pokusila usmířit. Toto však popřela a řekla, že její slova byla špatně podána.

Alicia ve svých šestnácti letech ukončila školu „Professional Performing Arts School“ a i přesto že byla přijata na univerzitu (Columbia University) se stipendiem, rozhodla se, že se bude radši věnovat své hudební kariéře. Podepsala smlouvu na nahrání dema s Jermaine Duprim a jeho nahrávací společností „So So Def“. Napsala a nahrála píseň „Dah Dee Dah (Sexy Thing)“, která se objevila na soundtracku k filmu „Muži v černém“. Toto byla její první profesionální nahrávka, avšak nikdy nebyla vydána jako singl a její smlouva byla rychle ukončena. Alicia se později seznámila s Clivem Davisem, který s ní podepsal smlouvu u „Arista Records“, později však přešla k jeho vlastní nahrávací firmě „J Records“. Nahrála písně „Rock wit U“ a „Rear View Mirror“, které se objevily na soundtracku k filmům „Shaft“ a „Dr. Dolittle 2“. Alicia poté v roce 2001 vydala své debutové album Songs in A Minor.

Tohoto alba se v prvním dni jeho prodeje (5. června 2001) prodalo více jak 50 000 kusů, v prvním týdnu přes 235 000 kusů a celosvětově víc jak 12 milionů kusů. Zajistilo Alicii oblíbenost jak v, tak i mimo USA. Ve své rodné zemi se stala nejprodávanějším nováčkem roku 2001. První singl „Fallin'“ byl šest týdnů na prvním místě hitparády Billboard Hot 100.

Na akci „America: A Tribute To Heroes“ , což byl benefiční koncert uspořádaný kvůli událostem z 11. září 2001, vystoupila Alicia s písní Donnyho Hathawaye „Someday We'll All Be Free“. Další singl „A Woman's Worth“ se dostal do americké top 10. Alicia v roce 2002 získala pět cen Grammy, mezi nimi cenu za nejlepšího nováčka a za píseň roku. 22. října 2002 vyšlo album Remixed & Unplugged in A Minor, reedice alba Songs in A Minor, na kterém bylo osm remixů z Aliciina debutu. Kritika o albu hovořila vesměs pozitivně.


318. článek dne...(do 28. ledna 2018)

Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Multimediaexpo.cz:%C4%8Cl%C3%A1nek_dne/Archiv“