Okno
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Vylepšení) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | + | : ''Další významy jsou uvedeny v článku'': [[Okno (rozcestník)]]. | |
| - | [[Soubor: | + | [[Soubor:Window Porto Covo August 2013-2.jpg|thumb|240px|Tradiční dřevěné okno s dvěma křídly v městečku [[Porto Covo]] ([[Portugalsko]])]] |
| - | [[Soubor:Praha, Stresovice - Na Malovance 14 (okno I).jpg|thumb|Novodobé třídílné plastové okno s meziokenními rámečky osazané do starší zástavby (Praha, Střešovice).]] | + | [[Soubor:Praha, Stresovice - Na Malovance 14 (okno I).jpg|thumb|240px|Novodobé třídílné plastové okno s meziokenními rámečky osazané do starší zástavby (Praha, [[Střešovice]]).]] |
| - | [[Soubor:Praha, Brevnov - usedlost Kajetanka - budova za zameckem (okno).jpg|thumb|Tradiční dřevěné zdvojené okno s jednoduchým zasklením; křídla třídílná otvíravá, světlík dvoukřídlý otvíravý (Praha, Břevnov).]] | + | [[Soubor:Praha, Brevnov - usedlost Kajetanka - budova za zameckem (okno).jpg|thumb|240px|Tradiční dřevěné zdvojené okno s jednoduchým zasklením; křídla třídílná otvíravá, světlík dvoukřídlý otvíravý (Praha, [[Břevnov]]).]] |
| - | [[Soubor:JapaneseWindow.jpg|thumb|Dekorativní okno v [[Japonsko|Japonsku]], provedené částečně podle státního znaku]] | + | [[Soubor:JapaneseWindow.jpg|thumb|240px|Dekorativní okno v [[Japonsko|Japonsku]], provedené částečně podle státního znaku]] |
'''Okno''' je výplň stavebního otvoru, který slouží od nejstarších dob až po současnost především k prosvětlování místností a pro přirozený kontakt obyvatel s okolím. Okno se skládá ze skleněné výplně, případně i z rámu, který může být [[hliník]]ový, [[plast]]ový nebo [[dřevo|dřevěný]], případně kompozit. | '''Okno''' je výplň stavebního otvoru, který slouží od nejstarších dob až po současnost především k prosvětlování místností a pro přirozený kontakt obyvatel s okolím. Okno se skládá ze skleněné výplně, případně i z rámu, který může být [[hliník]]ový, [[plast]]ový nebo [[dřevo|dřevěný]], případně kompozit. | ||
| - | Obvyklá jsou okna jednoduchá s dvojitým zasklením, u nichž jsou v rámu uloženy 2 vrstvy skleněné výplně spojené rámečkem, mezi nimiž je [[izolační materiál|izolační]] vrstva inertního plynu, [[vzduch]]u, argonu, kryptonu nebo xenonu.<ref>Miloš Kalousek, Pavel Kúdela: [http://www.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=4695 Energetická bilance oken, solární zisky a ztráty v pasivních domech] in konference CESB 2007 VUT v Brně, Fakulta stavební, 10. březen 2008</ref> | + | Obvyklá jsou okna jednoduchá s dvojitým zasklením, u nichž jsou v rámu uloženy 2 vrstvy skleněné výplně spojené rámečkem, mezi nimiž je [[izolační materiál|izolační]] vrstva inertního plynu, [[vzduch]]u, argonu, kryptonu nebo xenonu.<ref>Miloš Kalousek, Pavel Kúdela: [http://www.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=4695 Energetická bilance oken, solární zisky a ztráty v pasivních domech] in konference CESB 2007 VUT v Brně, Fakulta stavební, 10. březen 2008</ref> |
== Historie == | == Historie == | ||
| - | V minulosti byla často výplň okna tvořena jen pomaštěným papírem, nebo okno výplň vůbec nemělo (mělo pouze okenici). Naopak okna [[katedrála|katedrál]] byla bohatě vykládaná (vitrážovaná). | + | V minulosti byla často výplň okna tvořena jen pomaštěným papírem, nebo okno výplň vůbec nemělo (mělo pouze okenici). Naopak okna [[katedrála|katedrál]] byla bohatě vykládaná ([[Vitráž|vitrážovaná]]). |
== Druhy oken == | == Druhy oken == | ||
=== Podle členění === | === Podle členění === | ||
Okna mohou být '''celistvá''' (obdélníkový rám s jedním souvislým sklem), nebo '''dělená''' na části (okenní tabule). '''Sdružené okno''' je okno se dvěma nebo více otvory s mezilehlými sloupky a stojkami. | Okna mohou být '''celistvá''' (obdélníkový rám s jedním souvislým sklem), nebo '''dělená''' na části (okenní tabule). '''Sdružené okno''' je okno se dvěma nebo více otvory s mezilehlými sloupky a stojkami. | ||
| - | Zvláštním případem okna jsou '''střešní okna'''. S těmi je spojen dánský inženýr [[Villum Kann Rasmussen]]. Ten v roce 1942 navrhl a vyrobil první moderní střešní okno, a tím v podstatě umožnil budoucí optimální využití prostoru pod šikmou střechou. Později se stal zakladatelem společnosti | + | Zvláštním případem okna jsou '''střešní okna'''. S těmi je spojen dánský inženýr [[Villum Kann Rasmussen]]. Ten v roce 1942 navrhl a vyrobil první moderní střešní okno, a tím v podstatě umožnil budoucí optimální využití prostoru pod šikmou střechou. Později se stal zakladatelem společnosti Velux. |
Okno do ploché střechy umožňuje prosvětlení interiéru pod rovnou (ne sedlovou) střechou. Okno může být otevíravé (v takovém případě je vhodné použít dálkové ovládání na elektrický pohon pro nedostupnost okna), nebo neotvíravé. Okno do ploché střechy je možné zastínit roletkou v případě ostrého světla. | Okno do ploché střechy umožňuje prosvětlení interiéru pod rovnou (ne sedlovou) střechou. Okno může být otevíravé (v takovém případě je vhodné použít dálkové ovládání na elektrický pohon pro nedostupnost okna), nebo neotvíravé. Okno do ploché střechy je možné zastínit roletkou v případě ostrého světla. | ||
=== Podle materiálu rámu === | === Podle materiálu rámu === | ||
| Řádka 42: | Řádka 42: | ||
Zjednodušený výpočet U<sub>w</sub> lze provést pro novodobé běžné okno 1m x 1m jako U<sub>f</sub> z 1/3, U<sub>g</sub> 2/3 sklo. Přirážka 5% za tepelný most mezi sklem a rámečkem. | Zjednodušený výpočet U<sub>w</sub> lze provést pro novodobé běžné okno 1m x 1m jako U<sub>f</sub> z 1/3, U<sub>g</sub> 2/3 sklo. Přirážka 5% za tepelný most mezi sklem a rámečkem. | ||
<math>U_{w,odhad} = \frac{1 U_f + 2 U_g}{3} \cdot 1,05</math> | <math>U_{w,odhad} = \frac{1 U_f + 2 U_g}{3} \cdot 1,05</math> | ||
| + | |||
Dalším důležitou hodnotou je g [%] vyjadřující množství slunečního záření (viditelné, infračervené, tepelné) procházející zasklením. Pohybuje se mezi 0,5-0,8 a obvykle klesá se snižujícím se hodnotou U<sub>w</sub>. | Dalším důležitou hodnotou je g [%] vyjadřující množství slunečního záření (viditelné, infračervené, tepelné) procházející zasklením. Pohybuje se mezi 0,5-0,8 a obvykle klesá se snižujícím se hodnotou U<sub>w</sub>. | ||
Verze z 24. 10. 2016, 21:07
- Další významy jsou uvedeny v článku: Okno (rozcestník).
.jpg)
.jpg)
Okno je výplň stavebního otvoru, který slouží od nejstarších dob až po současnost především k prosvětlování místností a pro přirozený kontakt obyvatel s okolím. Okno se skládá ze skleněné výplně, případně i z rámu, který může být hliníkový, plastový nebo dřevěný, případně kompozit. Obvyklá jsou okna jednoduchá s dvojitým zasklením, u nichž jsou v rámu uloženy 2 vrstvy skleněné výplně spojené rámečkem, mezi nimiž je izolační vrstva inertního plynu, vzduchu, argonu, kryptonu nebo xenonu.[1]
Obsah |
Historie
V minulosti byla často výplň okna tvořena jen pomaštěným papírem, nebo okno výplň vůbec nemělo (mělo pouze okenici). Naopak okna katedrál byla bohatě vykládaná (vitrážovaná).
Druhy oken
Podle členění
Okna mohou být celistvá (obdélníkový rám s jedním souvislým sklem), nebo dělená na části (okenní tabule). Sdružené okno je okno se dvěma nebo více otvory s mezilehlými sloupky a stojkami. Zvláštním případem okna jsou střešní okna. S těmi je spojen dánský inženýr Villum Kann Rasmussen. Ten v roce 1942 navrhl a vyrobil první moderní střešní okno, a tím v podstatě umožnil budoucí optimální využití prostoru pod šikmou střechou. Později se stal zakladatelem společnosti Velux. Okno do ploché střechy umožňuje prosvětlení interiéru pod rovnou (ne sedlovou) střechou. Okno může být otevíravé (v takovém případě je vhodné použít dálkové ovládání na elektrický pohon pro nedostupnost okna), nebo neotvíravé. Okno do ploché střechy je možné zastínit roletkou v případě ostrého světla.
Podle materiálu rámu
- dřevěná
- plastová
- dřevohliníková
- ocelová
- bezrámová
Podle způsobu otvírání
- otevíravá
- sklápěcí
- otevíravá a sklápěcí
- vyklápěcí
- posuvná
- výsuvná
- kyvná
- pevná
Podle konstrukčního uspořádání rámů
- jednoduchá
- dvojitě zasklená
- okna se sdruženými křídly
- zdvojená
- dvojitá
Příslušenství okna
Součástí okna bývají rovněž okenice (dřevěné či kovové), zatahovací žaluzie. Funkční celek mohou dále tvořit v exteriéru markýza, slunolam, bezpečnostní mříže, parapet, fasádní dekorace, případně zábradlí nebo v interiéru závěsy, parapet, otopné těleso.
Fyzikální vlastnosti
Mezi základní charakteristiky okna patří součinitel prostupu tepla (Uw, Uwindow)[2]: <math>U_w = \frac{A_g \cdot U_g + A_f \cdot U_f + Ig \cdot \Psi g}{A_g+A_f}\ \ \ [W/(m^2*K)]</math> kde, Ag [m²] je zaskledná plocha, Af [m²] plocha rámu, Ig obvod viditelného zasklení [m], Ug a Uf [W/(m²×K)] součinitel prostupu tepla zasklením a rámem, <math>\Psi g</math> [W/(m×K)] lineární činitel prostupu tepla. Zjednodušený výpočet Uw lze provést pro novodobé běžné okno 1m x 1m jako Uf z 1/3, Ug 2/3 sklo. Přirážka 5% za tepelný most mezi sklem a rámečkem. <math>U_{w,odhad} = \frac{1 U_f + 2 U_g}{3} \cdot 1,05</math>
Dalším důležitou hodnotou je g [%] vyjadřující množství slunečního záření (viditelné, infračervené, tepelné) procházející zasklením. Pohybuje se mezi 0,5-0,8 a obvykle klesá se snižujícím se hodnotou Uw.
Související články
Reference
- ↑ Miloš Kalousek, Pavel Kúdela: Energetická bilance oken, solární zisky a ztráty v pasivních domech in konference CESB 2007 VUT v Brně, Fakulta stavební, 10. březen 2008
- ↑ ČSN EN 10077-1 Tepelné chování oken, dveří a okenc - Výpočet součinitele tepla -Část 1: Zjednodušená metoda publikováno v Protokol o výpočtu součinitele prostupu tepla U 31. října 2007
Externí odkazy
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |