Orloj

Z Multimediaexpo.cz

Orloj v Benátkách

Orloj (z lat. horologium a ital. orologio) jsou mechanické hodiny se zvláštním mechanismem, které kromě času ukazují i polohu některých nebeských těles na obloze. V tomto smyslu lze orloj považovat za předchůdce planetária.

Obsah

Historie

Podobná konstrukce s ozubenými koly je známa už z antiky (Mechanismus z Antikythéry), ovšem bez vlastního pohybu. Po objevu mechanických hodin koncem 13. století zkonstruoval první orloj (astrarium) Giovanni de Dondi v Padově v letech 1348–1364. Orloje patřily na přelomu středověku a novověku k vrcholným produktům soudobé astronomie, matematiky a mechaniky. Většinou ukazovaly jen polohy Slunce a Měsíce, i když Dondiho Astrarium prý ukazovalo i další planety. Jediným heliocentrickým orlojem v Česku je Olomoucký orloj, postavený v 15. století a kompletně přestavěný padesátých letech 20. století v duchu socialistického realismu. Orloje lze najít v mnoha evropských městech, většinou však byly později zcela přestavěny (Štrasburk, Padova).

Orloje v evropských městech

Staroměstský orloj – Astronomický ciferník

Jeden z nejznámějších a nejlépe zachovaných, Staroměstský orloj na Staroměstském náměstí v Praze, byl zkonstruován v roce 1410. Další významné orloje byly především v Itálii, v Německu, ve Francii a v Anglii (např. Rouen, Besançon, Štrasburk, Bern, Heilbronn, Rostock, Lübeck, Münster, Wells). Poměrně zachovalý orloj má také katedrála ve švédském Lundu. Menší novodobý orloj je např. na Nové radnici v Prostějově (viz obrázek). Známý je též Kremelský orloj v moskevském Kremlu, který dal jméno i stejnojmenné divadelní hře.

Konstrukce

Středověké orloje mají běžný hodinový stroj s lihýřem a pohonem závažím. Od hlavního hodinového hřídele se ozubeným převodem odvozují další (pomalejší) pohyby zvířetníku a Měsíce. Hlavní rozdíl je v uspořádání ciferníku. Některé orloje (Benátky, Brescia, Wells aj.) měly 24hodinový ciferník s hodinovou ručkou, pohyb Měsíce znázorňovala buď další ručka, nebo se fáze Měsíce ukazovaly mimo ciferník. Zvířetník byl na pohyblivém mezikruží ciferníku. Jiné orloje (Bern, Lund, Praha, Rostock aj.) užívaly konstrukci astrolábu s excentrickým zvířetníkem a symboly Slunce a Měsíce, které se na příslušných ručkách posouvají. Orloj tak ukazuje i jejich výšku nad obzorem, případně tzv. babylonský čas.[1]

Galerie

Brescia

Katedrála ve Wellsu

Katedrála v Lundu

Orloj v Starej Bystrici

Orloje v evropských vesnicích

Orloj v Kryštofově Údolí, inspirovaný pražským orlojem, polohu nebeských těles neukazuje a není tedy orlojem v původním smyslu.

Pověsti

Staroměstský orloj postavil podle staré pověsti mistr Hanuš. Z obavy, že by mohl své nádherné dílo zopakovat i v jiných městech, ho pražští radní nechali zákeřně přepadnout a oslepit. Mistr Hanuš, který tušil, kdo za krutým činem stojí, se však pomstil – vložil ruku do stroje a orloj zastavil. Dalších 100 let prý nikdo nebyl schopen pražský orloj opravit.[2]

Související články

Reference

  1. ↑ Z. Horský, Staroměstský orloj. Praha: Panorama 1988.
  2. ↑ Staroměstský orloj [online]. . Dostupné online.  

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Orloj
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Orloj
Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Orloj“