Oxidy

{{různé významy|redirect=Kysličník|druhý=sloučenině kyslíku s vodíkem|stránka=Peroxid vodíku}}
'''Oxidy''' jsou sloučeniny [[kyslík]]u s méně [[elektronegativita|elektronegativními]] atomy. Oxidy mohou vznikat prudkou [[oxidace|oxidací]] (hořením) za přítomnosti kyslíku, pozvolnou oxidací kyslíkem například atmosférickým, případně kyslíkem obsaženým v některých látkách (oxidačních činidlech) a při dalších [[chemická reakce|chemických reakcích]]. 
== Pojmenování oxidů ==
V českém jazyce se pro pojmenování oxidů použivá unikátní chemické názvosloví, jehož autorem je [[Vojtěch Šafařík]]. Vzorec oxidu obvykle odpovídá schématu X<sub>n</sub>O<sub>n</sub>, kde X je chemická značka prvku a ''n'' je počet atomů, pokud není roven jedné. Koncovka názvu je odvozena podle [[Valence (chemie)|valence]] příslušného prvku (pro jedno- až osmimocný prvek postupně -''ný'', -''natý'', -''itý'', -''ičitý'', ''ičný'' (výjimečně -''ečný''), -''ový'', -''istý'', -''ičelý''). U některých oxidů není název utvořen pravidelně např. H<sub>2</sub>O není oxid vodný ale [[voda]], P<sub>4</sub>O<sub>10</sub> (P<sub>2</sub>O<sub>5</sub>) není oxid fosforičný ale [[oxid fosforečný|fosforečný]]. Některé oxidy mají ve skutečnosti dvojnásobný počet atomů, než je možné očekávat podle názvu, např. NO<sub>2</sub> i N<sub>2</sub>O<sub>4</sub> je [[oxid dusičitý]].
=== Tabulka ===
{| class="wikitable"
! Oxidační číslo atomu prvku<br />sloučenéno s kyslíkem
! Zakončení přídavného<br />jména názvu oxidu
! Poměr počtu atomů prvku<br />sloučených v oxidu
|-
| I || -ný || 2:1
|-
| II || -natý || 1:1
|-
| III || -itý  || 2:3
|-
| IV || -ičitý || 1:2
|-
| V || -ičný<br />-ečný || 2:5
|-
| VI || -ový || 1:3
|-
| VII || -istý || 2:7
|-
| VIII || -ičelý || 1:4
|}
== Související články ==
* [[Seznam oxidů]]


{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Oxidy| ]]