Palivo
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Výrazné vylepšení) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | + | : ''O části obce Radětice pojednává článek'': [[Palivo (Radětice)]]. | |
| - | [[Soubor: | + | [[Soubor:Briket-2006.jpg|thumb|240px|Briketa]] |
'''Palivo''' je všeobecné označení pro [[chemický prvek]], [[chemická látka|chemickou látku]] nebo jejich [[směs]], mající schopnost za vhodných podmínek začít a udržet chemickou reakci [[spalování]]. Při spalovaní se uvolňuje [[chemická energie]] obsažená v palivu a přeměňuje se hlavně na [[tepelná energie|tepelnou energii]], kterou je možné dál využít. Specifiká skupina paliv jsou [[pohonné hmoty]]. | '''Palivo''' je všeobecné označení pro [[chemický prvek]], [[chemická látka|chemickou látku]] nebo jejich [[směs]], mající schopnost za vhodných podmínek začít a udržet chemickou reakci [[spalování]]. Při spalovaní se uvolňuje [[chemická energie]] obsažená v palivu a přeměňuje se hlavně na [[tepelná energie|tepelnou energii]], kterou je možné dál využít. Specifiká skupina paliv jsou [[pohonné hmoty]]. | ||
K palivům jsou zařazovány i [[výbušnina|výbušniny]]. Zvláštní kategorii paliva tvoří [[jaderné palivo]], které energii neuvolňuje chemicky. | K palivům jsou zařazovány i [[výbušnina|výbušniny]]. Zvláštní kategorii paliva tvoří [[jaderné palivo]], které energii neuvolňuje chemicky. | ||
| Řádka 25: | Řádka 25: | ||
* '''pevná paliva''': například [[uhlí]], [[koks]], [[brikety]], [[dřevo]] | * '''pevná paliva''': například [[uhlí]], [[koks]], [[brikety]], [[dřevo]] | ||
== Uhlovodíková paliva == | == Uhlovodíková paliva == | ||
| - | [[Soubor: | + | [[Soubor:Bundesarchiv DH 2 Bild-F-01930, Leuna-Werke, Destillationsanlagen.jpg|thumb|240px|Rafinérie (1959)]] |
Výrazně největší podíl z paliv využívaných v současnosti pokrývají '''uhlovodíková paliva'''. Vyrábějí se z [[ropa|ropy]], zemního plynu, případně olejnatých břidlic. Protože tyto zdroje vznikly v minulosti z fosílií živých organismů, nazývají se též '''fosilní paliva'''. Celosvětové zásoby zdrojů fosilních paliv jsou omezeny, proto je potřebné hledat jiné, alternativní zdroje energie. | Výrazně největší podíl z paliv využívaných v současnosti pokrývají '''uhlovodíková paliva'''. Vyrábějí se z [[ropa|ropy]], zemního plynu, případně olejnatých břidlic. Protože tyto zdroje vznikly v minulosti z fosílií živých organismů, nazývají se též '''fosilní paliva'''. Celosvětové zásoby zdrojů fosilních paliv jsou omezeny, proto je potřebné hledat jiné, alternativní zdroje energie. | ||
=== Vlastnosti uhlovodíkových paliv === | === Vlastnosti uhlovodíkových paliv === | ||
| Řádka 32: | Řádka 32: | ||
* spálením jednoho kilogramu [[uhlík]]u se získá '''32,8 MJ''' tepelné energie | * spálením jednoho kilogramu [[uhlík]]u se získá '''32,8 MJ''' tepelné energie | ||
Tyto paliva jsou zpravidla směsí různých uhlovodíků. Od jejich poměrného složení závisí jejich vlastnosti. Pokud jsou v palivu zastoupeny i [[molekula|molekuly]] s vázaným [[kyslík]]em, dosahuje se kvalitnějšího spalovaní, protože takto uvolněný kyslík je reaktivnější, a reakce probíhají i v méně příznivých podmínkách. | Tyto paliva jsou zpravidla směsí různých uhlovodíků. Od jejich poměrného složení závisí jejich vlastnosti. Pokud jsou v palivu zastoupeny i [[molekula|molekuly]] s vázaným [[kyslík]]em, dosahuje se kvalitnějšího spalovaní, protože takto uvolněný kyslík je reaktivnější, a reakce probíhají i v méně příznivých podmínkách. | ||
| - | == | + | == Mendělejevův vztah == |
| - | Pokud je známé základní složení paliva, jeho dolní výhřevnost je možné určit pomocí [[ | + | Pokud je známé základní složení paliva, jeho dolní výhřevnost je možné určit pomocí [[Mendělejevův vztah|Mendělejevova vztahu]]: |
'''H<sub>u</sub> = 33,913.m<sub>C</sub> + 102,995.m<sub>H</sub> - 10,885.(m<sub>O</sub> - m<sub>S</sub>) - 2,51m<sub>H2O</sub>''' | '''H<sub>u</sub> = 33,913.m<sub>C</sub> + 102,995.m<sub>H</sub> - 10,885.(m<sub>O</sub> - m<sub>S</sub>) - 2,51m<sub>H2O</sub>''' | ||
| Řádka 49: | Řádka 49: | ||
* [[Měrné palivo]] | * [[Měrné palivo]] | ||
| - | {{commonscat|Fuels}}{{Článek z Wikipedie}} | + | |
| + | {{Flickr|Fuel}}{{commonscat|Fuels}}{{Článek z Wikipedie}} | ||
[[Kategorie:Oheň]] | [[Kategorie:Oheň]] | ||
[[Kategorie:Paliva]] | [[Kategorie:Paliva]] | ||
[[Kategorie:Biopaliva]] | [[Kategorie:Biopaliva]] | ||
[[Kategorie:Zdroje energie]] | [[Kategorie:Zdroje energie]] | ||
Aktuální verze z 1. 10. 2018, 08:40
- O části obce Radětice pojednává článek: Palivo (Radětice).
Palivo je všeobecné označení pro chemický prvek, chemickou látku nebo jejich směs, mající schopnost za vhodných podmínek začít a udržet chemickou reakci spalování. Při spalovaní se uvolňuje chemická energie obsažená v palivu a přeměňuje se hlavně na tepelnou energii, kterou je možné dál využít. Specifiká skupina paliv jsou pohonné hmoty. K palivům jsou zařazovány i výbušniny. Zvláštní kategorii paliva tvoří jaderné palivo, které energii neuvolňuje chemicky.
Obsah |
Požadavky
- vytvořit se vzduchem takovou zápalnou směs, která zanechá po shoření co nejméně mechanicky nebo chemicky škodlivých látek.
- maximální obsah aktivních látek, které uvolňují teplo
- minimální obsah pasívních látek nebo látek, které spalovaní stěžují
Kromě toho musí paliva mít i vhodné fyzikální vlastnosti:
- dobrá výhřevnost
- dobrá zápalnost
- dostatečná rychlost spalovaní
- vyhovující rozpětí směšovacího poměru
- dobrá odpařivost
- vhodná teplota bodu zápalu resp. samovznícení
- výhodné chemické složení a jiné.
Pro jejich praktické použití musí splňovat i podmínky:
- dostupnosti
- nízké ceny
- bezpečné dopravy
- dobré skladovatelnosti
Skupenství paliv
- plynná paliva: například vodík, zemní plyn, svítiplyn, koksárenský plyn, vysokopecní plyn, generátorový plyn
- kapalná paliva: například benzín, motorová nafta, petrolej, benzen, alkoholy,
- pevná paliva: například uhlí, koks, brikety, dřevo
Uhlovodíková paliva
Výrazně největší podíl z paliv využívaných v současnosti pokrývají uhlovodíková paliva. Vyrábějí se z ropy, zemního plynu, případně olejnatých břidlic. Protože tyto zdroje vznikly v minulosti z fosílií živých organismů, nazývají se též fosilní paliva. Celosvětové zásoby zdrojů fosilních paliv jsou omezeny, proto je potřebné hledat jiné, alternativní zdroje energie.
Vlastnosti uhlovodíkových paliv
Uhlovodíková paliva jsou tvořeny uhlovodíky a tedy složená převážně z uhlíku a vodíku. Mají proto velmi výhodné energetické vlastnosti:
- spálením jednoho kilogramu vodíku se získá až 120,8 MJ tepelné energie
- spálením jednoho kilogramu uhlíku se získá 32,8 MJ tepelné energie
Tyto paliva jsou zpravidla směsí různých uhlovodíků. Od jejich poměrného složení závisí jejich vlastnosti. Pokud jsou v palivu zastoupeny i molekuly s vázaným kyslíkem, dosahuje se kvalitnějšího spalovaní, protože takto uvolněný kyslík je reaktivnější, a reakce probíhají i v méně příznivých podmínkách.
Mendělejevův vztah
Pokud je známé základní složení paliva, jeho dolní výhřevnost je možné určit pomocí Mendělejevova vztahu:
Hu = 33,913.mC + 102,995.mH - 10,885.(mO - mS) - 2,51mH2O
- Hu - dolní výhřevnost (kJ.kg-1)
- mC - hmotnostní podíl uhlíku v palivu (%)
- mH - hmotnostní podíl vodíku v palivu (%)
- mO - hmotnostní podíl kyslíku v palivu (%)
- mS - hmotnostní podíl síry v palivu (%)
- mH2O - hmotnostní podíl vody v palivu (%)
Související články
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |