Pardubice

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 10. 6. 2019, 10:39; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Pardubice jsou statutární město na východě Čech a metropole Pardubického kraje.

Etymologie

Původní ves, doložená již z roku 1295, nesla název Pordoby. Místní jméno tedy dříve než Pardubice znělo Pordobice (1318 de Pordobitz), tj. „ves lidí Pordobových“. Jméno do Polabí přinesli z Polska mniši řádu cyriaků (podle polského místního jména Porydęby), kteří spravovali zdejší kapli sv. Jiljí. Hláskovou změnu Pordob- na Pardub- lze vysvětlit snahou po disimilaci dvou -o- a možná i mylnou asociací se spojením „pár dubů“, popřípadě osobním jménem Pardus. Výklad není zcela jistý. Německá podoba názvu města zní Pardubitz.

Dějiny

První dochovaná zmínka o existenci Pardubic pochází z roku 1295, kdy papež Bonifác VIII. potvrzuje v Pardubicích klášter cyriaků a chrám sv. Bartoloměje. Prvním vlastníkem Pardubic na začátku 14. století byl Púta z Dubé. Kolem roku 1325 vyměnili synové Púty z Dubé Pardubice s rytířem Arnoštem z Hostýně. Jeho syn Arnošt z Pardubic byl prvním pražským arcibiskupem. Přichází na scénu dějin šlechtický rod – páni z Pardubic, kteří měli ve svém znaku přední bílou (stříbrnou) polovinu koně se zlatou uzdou na červeném štítu. Arnoštova závěť z roku 1340 je prvním dokladem o existenci Pardubic jako města, přesněji jako poddanského městečka. Povýšení Pardubic na městečko se tedy uskutečnilo někdy v letech 1332–1340. V roce 1390 byla postoupena část panství Hanušovi z Milheimu. Dalším majitelem po jeho smrti se stává na začátku husitských válek Viktorín Boček z Kunštátu. V době husitských válek Pardubice pravděpodobně získal úchvatem moravský šlechtic Jan Hlaváč z Mitrova.

Kostel sv. Bartoloměje v Pardubicích

V roce 1491 Pardubice koupil Vilém z Pernštejna, nejmocnější šlechtic tehdejšího Českého království. Vedle zvelebování města a panství se Vilém pustil i do pozdně gotické přestavby zdejšího vodního hradu, jeho synové Vojtěch z Pernštejna a Jan IV. z Pernštejna pak pokračovali ve stylu renesančním. Tento historický unikát – přechod obranného vodního hradu na rozlehlý a pohodlný zámek – můžeme obdivovat dodnes. Pernštejnům však vděčíme i za celé historické městské jádro s renesančním náměstím, malebnými uličkami a s dominantou Pardubic – Zelenou bránou. Pardubické staré město je od roku 1964 městskou památkovou rezervací. Po slavné éře Pernštejnů, kteří zadlužené panství prodali v roce 1560 arciknížeti Maxmiliánu Habsburskému, nastává úpadek. Třicetiletá válka město ještě více zbídačila.

K novému rozmachu dochází až v polovině 19. století, kdy 20. srpna 1845 přijel do Pardubic první vlak po první české parní železnici z Olomouce do Prahy. Ve druhé polovině 19. století bylo město postupně napojeno na další železniční tratě a dochází tak k rozkvětu města. Vznikají průmyslové podniky jako lihovar, cukrovar, Prokopova továrna na mlýnské stroje, Fantova rafinérie minerálních olejů a další. Dochází k rozvoji kultury, sportu a dalších odvětví. Roku 1874 se poprvé běžel dnes světoznámý dostih Velká pardubická. Centrem kultury se stává dnes již neexistující hotel Veselka, roku 1909 bylo postaveno městské divadlo. Roku 1903 se v Bubeníkových sadech uskutečnila Východočeská výstava. Na počátku 20. století se Pardubice stávají kolébkou českého letectví, kdy roku 1910 uskutečnil ing. Jan Kašpar první dálkový let z Pardubic do Prahy. Po první světové válce dochází k dalšímu rozmachu průmyslu. Vzniká Explosia – dnes Synthesia - a také Telegrafia, později Tesla. V roce 1931 jsou Pardubice dějištěm Celostátní výstavy tělesné výchovy a sportu. V té době byl postaven i hotel Grand, muzeum, dnes střední průmyslová škola potravinářské technologie. V roce 1944 byly Pardubice terčem 3 náletů spojeneckého letectva. Po válce se započalo s výstavbou nových čtvrtí, ještě ve čtyřicátých letech to bylo sídliště Dukla. Roku 1951 byla zavedena trolejbusová doprava. Roku 1958 bylo vybudováno nové vlakové nádraží, jelikož stará budova byla při náletu amerického letectva 24. srpna 1944 poškozena. V šedesátých letech se začalo stavět sídliště Polabiny na pravém břehu Labe. Poté byla vybudována ještě sídliště Dubina a Cihelna.

Geografie

Pardubice se rozkládají na obou březích Labe u soutoku s Chrudimkou přibližně mezi 15 a 16 ° východní zeměpisné délky a okolo 50 ° severní šířky. Město Pardubice je vzdáleno 104 km na východ od Prahy, přes 20 km jižně od Hradce Králové, okolo 10 km severně od Chrudimi. Fytogeograficky patří Pardubicko do oblasti mírného pásma opadavých listnatých lesů palearktické oblasti. Město se rozkládá v Polabské nížině v nadmořské výšce 215 až 237 metrů. Jeho rozloha činí téměř 78 km2. V roce 2010 se jedná o největší české město, kde domy nemají přidělena orientační čísla, druhým největším takovým městem je Kladno.[1]

Demografie

Pardubice jsou krajským městem s výraznou správní, obytnou, obslužnou a výrobní funkcí pardubicko-hradecké aglomerace. Ke dni 4. 12. 2009 žilo ve městě Pardubice 90 765 trvale bydlících obyvatel.[2] Počet obyvatel Pardubic již od počátku 19. století poměrně prudce stoupal z důvodů velkého růstu průmyslové výroby, která zaznamenala velký rozmach po napojení města Pardubice na hlavní železniční trať Praha – Česká Třebová. Od roku 1993 se však počet trvale žijících obyvatel stále snižuje. Z porovnání počtu obyvatel Pardubic a okresu vyplývá soustřeďování obyvatel přímo do okresního města až do roku 1991, od kterého se podíl obyvatel žijících ve městě a v celém okrese mírně snižuje zejména v důsledku možnosti dostupnějšího bydlení v okolních obcích. Do roku 1940 se město Pardubice skládalo z centrální části a Bílého předměstí. Roku 1954 se připojily Pardubičky a Studánka, do roku 1960 Doubravice, Ohrazenice, Polabiny, Semtín, Popkovice a Rosice nad Labem, do roku 1964 Trnová, Svítkov a Srnojedy, do roku 1976 pak dále Dražkovice, Nemošice, Mnětice, Drozdice, Černá za Bory, Spojil a Staré Čívice a nakonec do roku 1986 Lány na Důlku a Opočínek. Cihelna vznikla roku 1991 a došlo k osamostatnění Spojila, roku 1993 k osamostatnění Srnojed. Roku 2006 došlo k připojení obce Hostovice. V současné době se správní území města Pardubice skládá z 19 katastrálních obvodů o celkové rozloze 7 772 ha.

Městské obvody

Průmysl

Moderní budova pojišťovny ČSOB

Pardubice jsou označovány jako průmyslové centrum východních Čech. Největším rozvojem prošel po napojení Pardubic na železnici a dále ve 20. století. Hlavními zdejšími odvětvími jsou průmysl chemický, strojírenský a elektrotechnický.

Chemický

Pardubice se mohou pyšnit dlouholetou tradicí chemické výroby, kterou zajišťují především následující dvě společnosti:

PARAMO

Akciová společnost PARAMO patří mezi významné české rafinerie. V pardubické továrně se vyrábí paliva, maziva, asfalty a asfaltové výrobky. Historie Pardubické rafinérie minerálních olejů se začala psát v 2. pol. 19. stol. ve Vídni, kde majitel krámku David Fanta prodával petrolej na litry. Nevedl si špatně, a proto se rozhodl zřídit vlastní závod na destilaci a následnou rafinaci petroleje z ropy. Místo jako stvořené pro svůj záměr nalezl v Pardubicích. Zde byla nejen voda a železnice, ale i již rozvětvený průmysl. Usazování prvních kotlů a kladení potrubí začalo na jaře roku 1889. Oleje všeho druhu, vřetenové, vazelínové, válcové i těžké, začaly vytlačovat až dosud všeobecně uznávané americké výrobky. To nejen v Rakousku, ale i v zahraničí. Po dvojnásobném bombardování americkým letectvem v roce 1944 zůstala ze závodu sotva čtvrtina, ale již v roce 1945 se začala obnovovat jako národní podnik. Nyní patří společnost PARAMO mezi největší a nejznámější petrochemické společnosti v České republice.

Synthesia - Explosia

V roce 1920 byla v Pardubicích-Semtíně založena „Československá akciová továrna na látky výbušné“. Roku 1928 vznikla sesterská společnost „Synthesia“ a v roce 1934 byl podnik přejmenován na „Explosia a.s.“ Roku 1946 vznikl „Synthesia, národní podnik“ sloučením Synthesie a Explosie, později přejmenovaný na „Východočeské chemické závody n.p.“. Bouřlivým rozvojem prošel tento obor především v 50. a 60. letech minulého století. „Synthesia, a.s.“ nyní patří mezi přední české společnosti ve výrobě celulosy, pigmentů a barviv a organických sloučenin. Pracuje zde na 2300 osob a tržby v roce 2005 činily 3 570 mil. Kč. „Explosia, a.s.“ zaujímá významné postavení v oblasti trhavin a střelivin na trhu ČR, ale je i významným exportérem, především do zemí EU. Koncem padesátých let zde byla vyvinuta plastická trhavina Semtex. Název vznikl kombinací slov Semtín a Explosive.

Elektrotechnický

Elektrotechnický průmysl je ve městě rozvíjen především v nové průmyslové zóně, která byla vybudována na přelomu tisíciletí poblíž Starých Čivic. Z pardubické společnosti Tesla pochází radiolokátory Tamara a Věra.

Foxconn

Foxconn je celosvětovou společnost zabývající se poskytováním kompletních řešení v oblasti IT a produkci spotřební elektroniky až po výrobu součástek pro komunikační a elektronická zařízení. Vyrábí všechny součásti osobního počítače s výjimkou čipů. V Pardubicích má pouze montovnu.

Panasonic

Továrna společnosti Panasonic byla v Pardubicích otevřena roku 2001. Vyrábí audiosystémy do automobilů pro evropský i mimoevropský trh. Pardubický závod zaměstnává více než tisíc lidí.

Potravinářství

Historicky velmi cenná budova automatických mlýnů od Josefa Gočára z roku 1911

Pardubice jsou již po staletí známy svým proslulým perníkem. Dále se zde kromě pivovaru také nachází výrobce nahrážku kávy Kávoviny nebo pekárna Odkolek.

Pivovar Pardubice

Pivo se v Pardubicích vyrábělo již ve 14. století. Největší rozvoj nastal v 15. a 16. století za vlády Viléma z Pernštejna. V roce 1993 se pivovar transformoval z národního podniku na akciovou společnost. Nyní nabízí pivovar Pernštejn několik druhů piva; originální je 19 % tmavé pivo Porter, vlastní receptury. Tento pivovar patří k těm méně známým.

Doprava

Městská hromadná doprava

Související informace můžete najít také v článku: Trolejbusová doprava v Pardubicích a Městská autobusová doprava v Pardubicích

První trolejbusy v Pardubicích vyjely do ulic v roce 1952. Následoval poměrně prudký rozvoj (např. tratě na Jesničánky, Slovany, do Ohrazenic, Židova). V 70. letech ale nastala stagnace. Další nová trať byla otevřena až na začátku 80. let (na Polabiny). V 90. letech a na počátku 21. století vyrostlo několik dalších úseků. Vozový park je v současnosti obnovován výhradně nízkopodlažními vozy.

Železniční doprava

Budova hlavního nádraží v Pardubicích

Pardubice jsou významným železničním uzlem železniční dopravy v Česku na trati 010 z Prahy na východ. Na území města se nacházejí dvě železniční stanice: největší je Pardubice hlavní nádraží od architekta Karla Řepy, jedna z nejvýznamnějších staveb poválečného funkcionalismu s prostornou odbavovací halou, hotelem a podzemním kinem. Nádraží má 4 ostrovní nástupiště s průjezdnými kolejemi (8 nástupištních hran) a jedno nástupiště se dvěma nástupištními hranami u kusých kolejí. 2., 3. a 4. nástupiště bylo zmodernizované, stejně jako příchozí a odchozí tunel k jednotlivým nástupištím. Druhou stanicí je Pardubice-Rosice nad Labem, jejíž budova prošla opravou. Dále je na území města 6 zastávek Pardubice-Opočínek, Pardubice-Svítkov, Pardubice-Pardubičky, Pardubice-Černá za Bory, Pardubice-Semtín a Pardubice závodiště u dostihového závodiště, kde probíhá každoroční Velká pardubická.

Letecká doprava

Související informace můžete najít také v článku: Letiště Pardubice

Mezinárodní civilní letiště v Pardubicích vzniklo v roce 1995. Pardubické letiště je původně vojenské. Dnes je to letiště se smíšeným vojenským a civilním leteckým provozem. Na počátku roku 2007 byla zavedena nedělní pravidelná linka Moskva - Pardubice - Moskva a linka z Pardubic do Petrohradu.

Silniční doprava

Pardubice jsou důležitým silničním uzlem. Ve směru severojižním protíná město silnice I/37 spojující Hradec Králové s Chrudimí. Ve směru východ - západ protíná město silnice I/36, od konce roku 2006 přivaděč na dálnici D11 Praha - Hradec Králové. Pardubice jako průmyslové město generují velké množství silniční dopravy. Místní politici navázali na řešení silniční dopravy uvnitř Pardubic v dobách komunismu. Nefunkční roštový systém komunikací přivádějící veškerou dopravu včetně tranzitní přímo do vnitřních částí města způsobuje značné dopravní problémy. Budování silničního okruhu by mohlo začít nejdříve v roce 2010.

Sport

ČEZ aréna v Pardubicích

Od roku 1874 se v Pardubicích každý podzim (obvykle v polovině října) koná slavná Velká pardubická, která bývá většinou odborníků označována za nejtěžší dostih na evropském kontinentu. V Pardubicích sídlí hokejový klub HC Eaton Pardubice, který v roce 2005 a 2010 vyhrál českou extraligu. V dřívějších dobách vyhrál 3× nejvyšší Československou hokejovou ligu. Z dalších klubů, hrajících nejvyšší národní soutěž, má v Pardubicích sídlo basketbalový klub BK Synthesia Pardubice, který hraje v Mattonni NBL. Zlatá přilba je tradiční každoroční závod motocyklů na ploché dráze, který se koná ve východočeských Pardubicích. Jedná se o nejstarší závod na ploché dráze na světě. Poprvé se Zlatá přilba jela v roce 1929.

Kultura a umění v Pardubicích

V Pardubicích existují čytři divadla - největší a nejstarší Východočeské divadlo (budova z roku 1909), dále Divadlo Exil, Divadlo 29 a Loutkové divadlo Radost DK Dukla. Působí zde profesionální Komorní filharmonie Pardubice, soubor Barocco sempre giovane či amatérský Pardubický komorní orchestr. V oblasti sborové hudby zde působí Vysokoškolský umělecký soubor Pardubice, Pardubický dětský sbor IUVENTUS CANTANS či smíšený sbor Spojené sbory Pernštýn - Ludmila - Suk. V Pardubicích působilo či působí hudební skupiny: tramská skupina Stopa, folková Pouta (nástupce zaniklých Poupat), folkový Marien či pop punková skupina Vypsaná fiXa. Existuje zde Východočeská galerie v Pardubicích (na zámku a v domě u Jonáše) a dalších více než 10 dalších galerii[3]. Působí zde Krajská knihovna Pardubice (od roku 1960 do vzniku kraje Okresní knihovna) a knihovna Univerzity Pardubice. Zámek je sídlem Východočeského muzea. Vysílá odsud Český rozhlas Pardubice. V Pardubicích také sídlí Hvězdárna barona Artura Krause.

Památné stromy

Architekti, umělci v Pardubicích

Významné společenské, kulturní a sportovní akce

Kulturní památky

Partnerská města

Spřátelená města:

Související články

Bibliografie

  • FIEDLER, Jiří. Židovské památky v Čechách a na Moravě. Praha : Sefer, 1992. 200 s. ISBN 80-900895-1-8.  
  • Boháč,Z.,Patrociniav Čechách v době předhusitské a barokní,in:Pražské arcibiskupství 1344 - 1994,Praha 1994,str.164-179
  • Diviš J.,O starých památkách uměleckých a historických děkanského chrámu Sv. Bartoloměje, Pardubice 1908
  • Hlobil I.-Petrů E.,Humanismus a raná renesancena Moravě,Praha 1992
  • Hoferica J., Historie chrámu sv. Bartoloměje v Pardubicích se zaměřením na mobiliář a s přihlédnutím k novým objevům, Pardubice 1996, nepublik. práce
  • Hrubý V., Umění baroka a klasicismu v Pardubicích, nepub. text pro Dějiny Pardubic II. 1990
  • Ježek M., Výzkum v pardubickém chrámu sv. Bartoloměje,in: Zpravodaj muzea v Hradci Králové 21, 1995

Prameny

Souřadnice

  1. ↑ viz např. http://mapy.seznam.cz a Seznam měst v Česku podle počtu obyvatel
  2. ↑ Počet obyvatel v obcích České republiky k 1.1.2013 [online]. Praha : Český statistický úřad, 2013-04-30, [cit. 2013-05-06]. Dostupné online.  
  3. ↑ http://web.ipardubice.cz/page.php?what=searchcile&ctyp[]=7

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Pardubice
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Pardubice
Statutární město Pardubice
Pardubice I

Pardubice-Staré Město • Zámek • Zelené Předměstí (část) • Bílé Předměstí (část)

Pardubice II

Cihelna • Polabiny

Pardubice III

Bílé Předměstí (část) • Studánka (část)

Pardubice IV

Bílé Předměstí • Černá za Bory • Drozdice • Mnětice • Nemošice • Pardubičky • Staročernsko • Studánka • Žižín

Pardubice V

Dražkovice • Nové Jesenčany • Zelené Předměstí (část)

Pardubice VI

Lány na Důlku • Opočínek • Popkovice • Staré Čívice • Svítkov • Zelené Předměstí (část)

Pardubice VII

Doubravice • Ohrazenice • Rosice • Semtín • Trnová

Pardubice VIII - Hostovice
  Města a obce okresu Pardubice  

Barchov • Bezděkov • Borek • Brloh • Břehy • Bukovina nad Labem • Bukovina u Přelouče • Bukovka • Býšť • Časy • Čeperka • Čepí • Černá u Bohdanče • Dašice • Dolany • Dolní Roveň • Dolní Ředice • Dříteč • Dubany • Hlavečník • Holice • Holotín • Horní Jelení • Horní Ředice • Hrobice • Choltice • Choteč • Chrtníky • Chvaletice • Chvojenec • Chýšť • Jankovice • Jaroslav • Jedousov • Jeníkovice • Jezbořice • Kasalice • Kladruby nad Labem • Kojice • Kostěnice • Křičeň • Kunětice • Labské Chrčice • Lány u Dašic • Lázně Bohdaneč • Libišany • Lipoltice • Litošice • Malé Výkleky • Mikulovice • Mokošín • Morašice • Moravany • Němčice • Neratov • Opatovice nad Labem • Ostřešany • Ostřetín • Pardubice • Plch • Poběžovice u Holic • Poběžovice u Přelouče • Podůlšany • Pravy • Přelouč • Přelovice • Přepychy • Ráby • Rohovládova Bělá • Rohoznice • Rokytno • Rybitví • Řečany nad Labem • Selmice • Semín • Sezemice • Slepotice • Sopřeč • Sovolusky • Spojil • Srch • Srnojedy • Staré Hradiště • Staré Jesenčany • Staré Ždánice • Starý Mateřov • Stéblová • Stojice • Strašov • Svinčany • Svojšice • Tetov • Trnávka • Trusnov • Třebosice • Turkovice • Uhersko • Úhřetická Lhota • Újezd u Přelouče • Újezd u Sezemic • Urbanice • Valy • Vápno • Veliny • Veselí • Vlčí Habřina • Voleč • Vysoké Chvojno • Vyšehněvice • Zdechovice • Žáravice • Živanice

  Administrativní dělení České republiky
Územní kraje v České republice

Praha (samostatná územní jednotka na úrovni kraje) • Středočeský kraj (Praha) • Jihočeský kraj (České Budějovice) • Západočeský kraj (Plzeň) •
Severočeský kraj (Ústí nad Labem) • Východočeský kraj (Hradec Králové) • Jihomoravský kraj (Brno) • Severomoravský kraj (Ostrava)

Samosprávné kraje v České republice

Hlavní město Praha • Středočeský kraj (Praha) • Jihočeský kraj (České Budějovice) • Plzeňský kraj (Plzeň) • Karlovarský kraj (Karlovy Vary) • Ústecký kraj (Ústí nad Labem) •
Liberecký (Liberec) • Královéhradecký kraj (Hradec Králové) • Pardubický kraj (Pardubice) • Kraj Vysočina (Jihlava) • Jihomoravský kraj (Brno) •
Olomoucký kraj (Olomouc) • Moravskoslezský kraj (Ostrava) • Zlínský kraj (Zlín)

Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Pardubice“