Pearl Harbor

{{Různé významy|tento=přístavu}}
{{upravit}}[[Soubor:Pearl Harbor aerial.jpg|thumb|right|Letecký pohled na Pearl Harbor]] [[Soubor:PearlHarbor Sm.jpg|thumb|Satelitní snímek]]'''Pearl Harbor''' (Pu‘ola) je [[přístav]] v [[Laguna|laguně]] ostrova O’ahu na [[Havaj]]i. Většina přístavu a okolí je využívána jako námořní základna [[Námořnictvo USA|Námořnictva Spojených států amerických]]. Nachází se zde i velitelství americké pacifické flotily. [[Útok na Pearl Harbor]] provedený vojenskými silami [[Japonské císařství|Japonského  císařství]] dne 7. prosince 1941 měl za následek vstup [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]] do [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. 
== Historie ==
Během ranného 19. století Pearl Harbor nebyl používán pro velké lodě kvůli jeho mělkému vstupu. Zájem Spojených států v havajských ostrovech po lovu velryb a obchodních lodích v [[Tichomoří]]. Již v roce 1820, "Agent Spojených států pro obchod a námořníky", byl jmenován správcem amerického podnikání v přístavu Honolulu. Tyto obchodní vazby na americký kontinent byly doprovázeny prací americké rady komisařů pro zahraniční mise. Američtí misionáři a jejich rodiny se staly nedílnou součástí havajského politického subjektu. 
Incident z roku 1826 ilustruje některé z panovačných taktik používané kolonizátorů z ostrovů v této době. Když Percivalova loď, Dolphin, připlula do [[Honolulu]], vyhláška inspirovaná misionáři, uvalilo omezení na [[alkohol]]ické [[nápoj]]e a přijímání žen na palubu plavidla v Honolulu Harbor. Poručík Percival a členové jeho posádky se domnívali, že zákony nového místopředsedy byly nepřiměřené, a více než pouhou hrozbou silou docílili jeho odvolání. Tato akce byla později odsouzena Spojenými státy a vedly k zaslání vyslance ke králi Kauikeaouli. Když kapitán Thomas AP Catesby Jones připlul, ve velení Peacocku, stal se tak prvním námořním důstojníkem vyzbrojen pokyny k projednávání vnitřních záležitostí s havajským králem a vůdci a uzavření obchodní smlouvy.
Ve 20. a 30. letech 19. století navštívilo Honolulu mnoho amerických válečných lodí. Ve většině případů velící důstojníci doručovali dopisy od vlády Spojených států které poskytovaly rady o vládních záležitostech a vztazích ostrovního národa s cizími mocnostmi. V roce 1841, noviny polynesian, tištěné v Honolulu, prosazovaly zavedení americké námořní základny na Hawaii. Jejich záminkou byla ochrana amerických občanů zabývajících se velrybářským průmyslem. Britský Havajský ministr zahraničních věcí Robert Crichton Wyllie, poznamenal v roce 1840, že "... můj názor je, že příliv událostí spěchá na připojení do Spojených států." Tento trend byl napomáhán incidenty s Brity a Francouzi. 13. února 1843, lord George Paulet, z HMS Carysfort obsadil ostrovy v incidentu známým jako Paulet Affair. Ačkoli americká válečná loď, Boston, byla v přístavu, její velitel nezasahuje.O několik dní později je však vznesen oficiální protest Commodorem Kearneym z lodi Constellation. Akce Lorda Pauleta byla odsouzena Lordem Aberdeenem v Londýně. Francie a Británie uznává havajskou nezávislost, ale Spojených státy odmítají. 
Po francouzské invazi v roce 1849, král Kamehameha III, pod vlivem amerických poradců, sepsal listinu pro připojení ke Spojeným státům. Velící důstojník Vandalie nechává svoji loď v pohotovosti, zatímco čeká na odpověď z Washingtonu. Se smrtí krále, odchodem francouzských ozbrojených sil, a zahraniční politikou správy Fillmore, nápad k připojení upadl v nemilost.Oddělení námořnictva však obdrželo rozkazy k ponechání amerického válečného loďstva v pacifiku.. 
S ukončením [[Americká občanská válka|americké občanské války]], nákupem [[Aljaška|Aljašky]], rostoucím významem pacifických států, plánovaným obchodem s Orientem a touhou po bezcelním trhu pro havajské produkty, se hawajský obchod rozšířil. V roce 1865 byla vytvořena severopacifická eskadra pro západní pobřeží a Hawai. V následujícím roce byla pověřena plavbou mezi ostrovy Lackawanna , "lokalitě velkého a zvyšujícího se zájmu a významu." Toto plavidlo prozkoumalo severozápadní ostrovy u Japonska. V důsledku toho Spojené státy obsadily ostrov Midway. Sekretář námořnictva mohl tedy napsat ve své výroční zprávě v roce 1868, že v listopadu 1867, 42 amerických vlajek plápolaly nad velrybářskými a obchodními plavidly v Honolulu na pouhých šest vlajek jiných národů. Tato zvýšená aktivita ustanovila alespoň jednu válečnou loď v havajských vodách. V následujícím roce byla schválena kongresem položka 50000 dolarů 1. března 1869, k prohloubení přístupů přístavu. 
Po roce 1868, kdy velitel pacifického loďstva navštívil ostrovy starat se o "americké zájmy", námořní důstojníci hráli důležitou roli ve vnitřních záležitostech. Sloužili jako rozhodčí v obchodních sporech, vyjednavači obchodních dohod a jako ochránci zákona a pořádku. Pravidelné plavby mezi ostrovy a pevninou na palubě válečné lodě v USA byly uspořádány pro členy havajské královské rodiny a významné úředníky ostrovní vlády. Když král Lunalilo zemřel v roce 1873, probíhala jednání pro ustanovení Pearl harboru jako přístav pro bezcelní vývoz cukru do USA. se zvolením krále Kalakaua v březnu 1874, nepokoje pobídly přistání modrokabátníků z USS Tuscorora a Portsmouth. Britská válečná loď, HMS Tenedos, také vylodila symbolické síly. Během vlády krále Kalakaua byla Spojeným státům udělena výhradní práva pro vstup do Pearl harboru a pro založení opravné a tankovací stanice.
Tato smlouva byla nadále v platnosti až do srpna 1898, USA neopevnily Pearl harbor jako námořní pevnost. Mělký vstup tvoří impozantní bariéru proti použití hlubokých chráněných vod vnitřního přístavu, jak tomu bylo po 60 let. 
Spojené státy a havajské království podepsaly Smlouvu o reciprocitě 1875 doplněné Úmluvou o 06.12.1884 a ratifikovala v roce 1887. Dne 20. ledna 1887, Senát Spojených států dovolil námořnictvu pronájem Pearl Harboru jako námořní základnu (USA obsadily 9. listopadu téhož roku). Španělsko-americká válka v roce 1898, a touha spojených států mít trvalou přítomnost obojí přispěly k rozhodnutí.
==1941==
S japonskou vojenskou přítomností v Číně, nejistota o japonských úmyslech vedla spojené státy k přijmutí obranných opatření. 1. února 1933 uspořádalo americké námořnictvo cvičný útok na Pearl Harbor jako součást zkoušky připravenosti. Útočníci uspěli a obránci prohráli. 
Skutečný útok na Pearl Harbor 7. prosince 1941 vtáhl Spojené státy americké do 2. světové války.
Útok jako první zahájily japonské letouny a trpasličí ponorky. Je pravdou, že Američané již dříve prolomili Japonský kód, a o tom že se chystá útok věděli. Avšak vzhledem k obtížím spojeným s dekodováním zachycených zpráv se nepodařilo zjistit cíl onoho útoku před jeho započetím. Útok, pod velením Admirála Isoroku Yamamota, byl zničující jak ve ztrátách životů, tak v poškození americké flotily. Sedmého prosince v 06:05, šest japonských letadlových lodí zahajuje útok vypuštěním první vlny 183 letadel(353 letadel {jiný zdroj}), sestávající hlavně z torpédových a střemhlavých bombardérů a stíhačů. Japonci zasáhli americké cíle v 07:51. První vlna zasáhla vojenská letiště na ostrově Ford. V 08:30, druhá vlna 170 Japonských letadel, z většiny torpedových bombardérů, zaútočila na flotilu kotvící v Pearl Harboru. Bitevní loď Arizona byla zasáhnuta protipancéřovou bombou, která prorazila plášť a zasáhla přední sklad munice, což mělo za následek doslovné roztrhnutí Arizony a její potopení během několika sekund. Celkem byla potopeno 9 lodí a 21 vážně poškozeno. 3 z těchto 21 byly neopravitelné. Celkové ztráty na životech byly 2350 mrtvých, včetně 68 civilistů a 1178 zraněných. Z vojenského personálu bylo právě 1177 z Arizony. První odpálené střely byly z torpedoborce Ward na trpasličí ponorku, která plula na hladině u přístavu. Ward ponorku potopil v přibližně 06:55, hodinu před útokem na Pearl Harbor.
== Související články ==
* [[Útok na Pearl Harbor]]

[[Kategorie:Havaj]]
{{Článek z Wikipedie}}