Podněstří
Z Multimediaexpo.cz
| Podněstří | ||
| Podněsterská moldavská republika | ||
| Република Молдовеняскэ Нистрянэ (Republica Moldovenească Nistreană) Приднестровская Молдавская Республика (Pridnestrovskaja Moldavskaja Respublika) Придністровська Молдавська Республіка (Prydnistrovs'ka Moldavs'ka Respublika) | ||
| Transnistria State Flag.png Transnistria-coa.png | ||
| Podněsterská vlajka Státní znak Podněstří | ||
| Podněsterská hymna | ||
| Podněsterská hymna | ||
| Geografie | ||
|---|---|---|
_(non-independent).png)
| ||
| Hlavní město: | Tiraspol (Тираспол, Тирасполь) | |
| Rozloha: | 4 163 km2 (181. na světě) z toho 2,35 % vodní plochy | |
| Nejvyšší bod: | Podolskaja vozvyšennosť (Подольская возвышенность) (asi 180 m n.m.) | |
| Časové pásmo: | +2, letní +3 | |
| Obyvatelstvo | ||
| Počet obyvatel: | 555 347 (159. na světě) | |
| Hustota zalidnění: | 133 (75. na světě) | |
| HDI: | () | |
| Jazyk: | moldavština (psaná cyrilicí), ruština, ukrajinština | |
| Náboženství: | pravoslaví (91 %), katolictví (4 %), judaismus (2 %) | |
| Státní útvar | ||
| Státní zřízení: | socialistická republika | |
| Měna: | podněsterský rubl (bez kódu) | |
| HDP/obyvatel: | USD () | |
| Mezinárodní identifikace | ||
| MPZ: | MD | |
| Telefonní předvolba: | +3735 | |
| Národní TLD: | .md | |
Podněsterská moldavská republika (Podněstří, také Podněstersko; moldavsky Нистрене, rusky Приднестровье, ukrajinsky Придністров'є), je de facto nezávislý stát ve východní Evropě, který se odtrhl od Moldavska. Mezinárodně stát uznali jen Náhorní Karabach, Jižní Osetie a Abcházie přičemž postavení těchto území je taktéž sporné.[1] De iure je stále integrální součástí Moldavska. Jde o úzký pruh území podél řeky Dněstr, které se s výjimkou malého předmostí nachází celé na jeho levém břehu. Moldavské úřady proto o tomto území mluví jako o „Levém břehu Dněstru“ (Stînga Nistrului). Po světě je často známé pod rumunským názvem Transnistria (tedy „Zadněstersko“, „Zadněstří“), podněsterské úřady sídlící v hlavním městě Tiraspolu však tento termín odmítají s odůvodněním, že jde o termín rumunských fašistů, který za druhé světové války označoval mnohem větší území dnešní Ukrajiny (Podolí), kam byli odsouváni rumunští Židé.
Obsah |
Charakteristika
Nezávislost Podněstří dosud neuznal žádný jiný stát či mezinárodní organizace. V roce 1992 proběhla krátká válka mezi moldavskou armádou a podněsterskými ozbrojenými silami, podpořenými 14. ruskou armádou, umístěnou v Podněstří. Válka skončila na mrtvém bodě, protože moldavská armáda nebyla dost silná na to, aby přemohla podněsterské ozbrojené síly. Podněstersko zabírá asi 17% území Moldavska, žije zde okolo 550 000 obyvatel. Centrální vláda v Kišiněvě nad ním dosud nemá žádnou kontrolu. V hlavním městě Podněstří existuje paralelně vlastní vláda, mnohými považovaná za diktaturu. Vláda sídlící v Tiraspolu si v Podněstří vytvořila vlastní stát, mající prakticky všechno - od policie a soudů, přes vlastní měnu až po armádu, která se snaží být zárukou nedoktnutelnosti podněsterského území. Podněsterská vláda je úzce spjata s organizovaným zločinem, např. ministr pro státní bezpečnost Vadim Anťufejev je muž, kterého hledal Interpol za zločiny spácháné v Rize počátkem 90. let. Neschopnost moldavské (kišiněvské) vlády se projevila např. roku 2004, kdy byly navzdory protestům zavřeny v Podněstersku všechny školy, které vyučovaly rumunštinu latinkou. V Podněsteří se pro rumunštinu (moldavštinu) povinně užívá cyrilice. Hrst škol ale učila své žáky psát latinkou. To se stalo trnem v oku podněsterské vládě.
Podněstersko je významným destabilizačním faktorem v regionu. Soustřeďuje se v něm obchod se zbraněmi (mj., odcházející ruská 14. armáda zanechala v zemi skoro 40 000 tun munice), které se v této oblasti v hojné míře vyrábějí. Většina zbraní proudí přes Oděsu do Abcházie a Jižní Osetie. Kromě obchodu se zbraněmi profituje tiraspolská vláda také z pašování ropy, alkoholu a tabáku z a do okolních zemí. Ochrannou ruku nad Podněstřím drží Rusko, které se tak snaží uchránit množství etnických Rusů, kteří žijí v této oblasti.
Dějiny
Problém Podněstří je pro Moldavsko velmi ošemetný. Podněstří je totiž oficiálně stále součástí nynějšího Moldavska. Podněstří vzniklo v roce 1920/1924 v sovětském Rusku, na území obývaném většinou Moldavany jako reakce na rumunizaci Besarábie, která byla v roce 1918 odtržena od Ruska a připojena k Rumunsku. Podněstří v období 1924–1940 náleželo k Ukrajinské SSR a nazývalo se Moldavská autonomní sovětská socialistická republika. Po připojení Besarábie k Sovětskému svazu (1940) Podněstří vytvořilo spolu s ní Moldavskou SSR, už nezávislou na Ukrajinské SSR. Po zahájení války proti SSSR (1941) bylo Podněstří připojeno k Rumunsku. Během éry komunismu prošla Moldavská SSR, stejně jako mnoho jiných sovětských republik, obdobím rusifikace, během které se v Moldavsku usídlilo asi 300 000 etnických Rusů. Kolem 20 000 Moldavanů bylo posláno do pracovních táborů, hlavně do Kazašské SSR a na Sibiř. V tomto období se Podněstří stalo poměrně rusifikovaným územím a zároveň ekonomickým centrem země, stavěla se tu většina průmyslových či energetických závodů. Konflikt mezi vládními úřady v Kišiněvě a úřady Podněstří začal v letech 1989–1990 a týkal se snah částí moldavských politiků, kteří chtěli připojit Moldavsko k Rumunsku a zavést jako státní jazyk rumunštinu (psanou latinkou). To byl však problém pro občany z Podněstří hovořící většinou rusky, kteří používají cyrilici, ale i pro Gagauzy z jižního Moldavska hovořící gagauzsky.
V září 1990 se Podněsterská moldavská SSR vyhlásila součástí Sovětského svazu. V srpnu 1991 nezávislost na Sovětském svazu vyhlásilo také Moldavsko, ale v prosinci téhož roku si Podněstersko zvolilo za prezidenta Igora Smirnova a na základě referenda vyhlásilo nezávislost na Moldavsku.
Dnes je oficiálním státním jazykem Moldavské republiky moldavština (psaná latinkou); jazykem Podněsterské moldavské republiky moldavština (psaná cyrilicí), ruština a ukrajinština. V roce 1994 se uskutečnilo referendum, ve kterém většina obyvatelstva Moldavské republiky odmítla spojení s Rumunskem.
Galerie
 Současná mapa Podněstří |
|||
Rybnita.jpg
Město Rybnica |
PMRcentralbank.jpg
Podněsterské centrální banka v Tiraspolu |
Igor Smirnov.jpg
|
Pridnestrovie's defense force.jpg
Podněsterská armáda |
Související články
Reference
- ↑ Neopakujte gruzínskou chybu, varovalo Rusko sousední státy, idnes.cz, 26. srpna 2008
Externí odkazy
- Český turistický portál o Moldavsku a Podněstří
- Oficiální stránky Parlamentu Podněstří (anglicky, rusky)
- Pridnestrovie.net – oficiální stránky Podněstří (anglicky, rusky)
- Oficiální stránky Podněstří pro turisty (anglicky, rusky)
- The Tiraspol Times (anglicky)
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |
| Moldavsko – Moldova – (MD) |
|---|
| Okresy (raioane) a jejich hlavní města |
|
Okres Anenii Noi (Anenii Noi) • Okres Basarabeasca (Basarabeasca) • Okres Briceni (Briceni) • Okres Cahul (Cahul) • Okres Cantemir (Cantemir) • Okres Călărași (Călărași) • |
| Autonomní celky |
| Autonomní regiony |
| Státy a území v Evropě |
|---|
| Nezávislé státy |
|
Albánie • Andorra • Arménie • Ázerbájdžán • Belgie • Bělorusko • Bosna a Hercegovina • Bulharsko • Černá Hora • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • • Francie • Gruzie • Chorvatsko • Irsko • Island • Itálie • Kazachstán • Kypr • Lichtenštejnsko • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Makedonie • Malta • Moldavsko • Monako • Německo • Nizozemsko • Norsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Rusko • Řecko • San Marino • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Srbsko • Španělsko • Švédsko • Švýcarsko • Turecko • Ukrajina • Vatikán |
| Závislá území |
|
Dánsko: (Faerské ostrovy) • Finsko: (Ålandy) • Norsko: (Špicberky a Jan Mayen) • Spojené království: (Akrotiri a Dhekelia • Gibraltar • Guernsey • Jersey • Man) |
| Území se sporným mezinárodním postavením |
|
Abcházie • Jižní Osetie • Kosovská republika • Náhorní Karabach • Podněstří • Severní Kypr |