Rakousko-Uhersko

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 28. 8. 2013, 19:42; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)


Rakousko-Uhersko (německy: Österreich-Ungarn; maďarsky: Osztrák-Magyar Monarchia, oficiální název V Říšské radě zastoupená království a země a země svaté Štěpánské koruny uherské) byl státní útvar existující od 8. června 1867 do 31. října 1918, který vznikl přeměnou Rakouského císařství (Habsburské monarchie) na základě tzv. rakousko-uherského vyrovnání v únoru 1867.

Obsah

Státní zřízení

Rakousko-Uhersko bylo unií dvou státních celků:

Obě části byly spojeny osobou panovníka z dědičné habsbursko-lotrinské dynastie, společným ministerstvem zahraničí, války, říšských financí a společným nejvyšším účetním dvorem.

Každý z obou celků měl svůj parlament (říšská rada v Předlitavsku, uherský sněm v Zalitavsku) a vládu; společné záležitosti soustátí projednávaly tzv. delegace, tvořené delegovanými poslanci rakouské říšské rady a uherského sněmu. V obou částech rakousko-uherské monarchie zůstaly přitom zachovány dosavadní historické státoprávní jednotky - korunní země s vlastními autonomními zemskými sněmy (český, moravský, slezský, chorvatsko-slavonský a jiné zemské sněmy).

Společné úřady nesly označení c. a k. (císařský a královský), předlitavské c. k. (císařský královský), zalitavské král. uher. (královský uherský).

Království a země v říšské radě zastoupené (Předlitavsko) 1910
Země Hlavní město (počet obyvatel) Rozloha v km² Obyvatelstvo
Království české (Čechy) Praha (224 000) 51 948 6 769 000
Království dalmatské Zadar (14 000) 12 833 646 000
Království haličsko-vladiměřské (Halič) Lvov (206 000) 78 493 8 025 000
Arcivévodství Rakousy pod Enží (Dolní Rakousko) Vídeň (2 031 000) 19 822 3 532 000
Arcivévodství Rakousy nad Enží (Horní Rakousko) Linec (71 000) 11 981 853 000
Vévodství bukovinské Černovice (87 000) 10 442 800 000
Vévodství korutanské Celovec (29 000) 10 327 396 000
Vévodství kraňské Lublaň (47 000) 9 955 526 000
Vévodství salzburské Salzburg (36 000) 7 153 215 000
Vévodství slezské Opava (31 000) 5 147 757 000
Vévodství štýrské Štýrský Hradec (152 000) 22 426 1 444 000
Markrabství moravské (Morava) Brno (126 000) 22 222 2 622 000
Okněžněné hrabství tyrolské Innsbruck (53 000) 26 683 946 000
Rakouské přímoří (Město a území Terst, Okněžněné hrabství Gorice a Gradiška, Markrabství Istrie) Terst (161 000) 7 969 895 000
Vorarlbersko Bregenz (9 000) 2 601 145 000
Země Svatoštěpánské koruny (Zalitavsko) 1910
Země Hlavní město Rozloha v km² Obyvatelstvo
Království uherské Budapešť (882 000) 282 297 18 265 000
Království chorvatsko-slavonské Záhřeb (80 000) 42 534 2 622 000
Rijeka Rijeka (39 000) 21 48 800
Pod společnou správou obou částí 1910
Země Hlavní město Rozloha v km² Obyvatelstvo
Bosna a Hercegovina Sarajevo (52 000) 51 082 1 932 000

Státní symboly


Jazykové složení monarchie

Rakousko-Uhersko roku 1914: Předlitavsko: 1. Čechy, 2. Bukovina, 3. Korutany, 4. Kraňsko, 5. Dalmácie, 6. Halič, 7. Rakouské přímoří, 8. Dolní Rakousy, 9. Morava, 10. Salcbursko, 11. Slezsko, 12. Štýrsko, 13. Tyrolsko, 14. Horní Rakousy, 15. Vorarlbersko; Zalitavsko: 16. Uhersko, 17. Chorvatsko-Slavonsko; 18. Bosna a Hercegovina; s vyznačením zemí Koruny české (1, 9, 11)

Jazyky Rakouska-Uherska

Němčina
Maďarština
Čeština
Polština
Ukrajinština a rusínština
Rumunština
Chorvatština
Slovenština
Srbština
Slovinština
Italština

  

24 %
20 %
13 %
10 %
8 %
6 %
5 %
4 %
4 %
3 %
3 %


(procentuální rozdělení,
zaokrouhleno)

Obyvatelstvo
Rozšíření jazyků (potažmo národů) v monarchii v roce 1911

Ze 49,425 milionů obyvatel v roce 1905 se jich nejvíce hlásilo k používání německého jazyka a to 23,3 %. Následovala maďarština s 19,6 %, čeština s 12,6 %. srbština a chorvatština dohromady tvořily 10,5 %. Dále to byla polština s 9,7 %, ukrajinština a rusínština se 7,9 %, rumunština s 6,2 %, slovenština se 4,2 %, slovinština se 2,9 % a nakonec italština s 1,6 %. Národnosti se odražejí jen částečně v těch číslech, např. Židé a státní úředníci různých národností se často hlásili k používání němčiny v každodenním životě.

Ekonomika

Ekonomika Rakousko-Uherska během existence tohoto útvaru výrazně změnila. Vývoj nových technologií urychlil industrializaci a urbanizaci země. V zemi během její 50leté existence vystřídaly kapitalistické výrobní způsoby tradiční řemeslnou výrobu. Ekonomický rozvoj byl soustředěn okolo Vídně, v Rakouských zemí, v Alpské oblasti a v Českých zemích. Ke konci 19. století se rychle ekonomicky rozvíjely oblasti v centrálním Maďarsku a v oblasti Karpat. Výsledkem tohoto vývoje byly velké rozdíly ve stupni vývoje. Západní části impéria byly všeobecně rozvinutější než východní části.

Nicméně, na konci 19. století se ekonomické rozdíly postupně zmenšovaly, tím že růst ekonomiky ve východních oblastech byl rychlejší než v západní. Silná zemědělská produkce a potravinářský průmysl v Maďarsku hrály významnou roli jak v samotné monarchii tak v exportu. Mezitím, západní oblasti, především oblasti okolo Prahy a Vídně, vynikly v několika výrobních odvětvích. Tato dělba práce mezi východní a západní částí (v rámci společné monetární a ekonomické unie), vedla na začátku 20. století k rychlému ekonomickému rozvoji v Rakousku-Uhersku. HDP na hlavu rostlo ročně přibližně o 1.76% od roku 1870 do roku 1913. Tato míra růstu převyšoval míru růstu ostatních evropských států jako Velké Británie (1.00%), Francie (1.06%), a Německa (1.51%).[1] Přesto, celková úroveň ekonomiky stále znatelně zaostávala za ekonomikami nejvyspělejších evropských zemí, protože systematická modernizace začala mnohem později.
Rakousko-Uhersko věnovalo velkou péči rozvoji infrastruktury (výstavba železnic, silnic, telegrafních a telefonních sítí, pošt, veřejných vodovodů a kanalizací, školství, vědecké instituce, fungující státní správa, zdravotnictví atd.).

Literatura

  • EFMERTOVÁ, Marcela C.; SAVICKÝ, Nikolaj. České země v letech 1848-1918. I. díl. Od březnové revoluce do požáru Národního divadla. Praha : Libri, 2009. 456 s. ISBN 978-80-7277-171-4.
  • KŘEN, Jan. Dvě století střední Evropy. Praha : Argo, 2005. 1109 s. ISBN 80-7203-612-2.
  • KOŘALKA, Jiří. Češi v habsburské říši a v Evropě 1815-1914 : sociálněhistorické souvislosti vytváření novodobého národa a národnostní otázky v českých zemích. Praha : Argo, 1996. 354 s. ISBN 80-7203-022-1.
  • URBAN, Otto. Česká společnost 1848-1918. Praha : Svoboda, 1982. 690 s.

Související články

Reference

  1. Good, David. The Economic Rise of the Habsburg Empire

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Rakousko-Uhersko