Reciproká rovnice

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
(+ Masivní vylepšení)
m (Nahrazení textu „<math>“ textem „<big>\(“)
Řádka 4: Řádka 4:
==Definice==
==Definice==
-
Nechť je dán [[reciproký polynom]] &nbsp;<math>f(x) = a_n x^n + a_{n-1}x^{n-1} + \ldots + a_1 x+ a_0\, ,\,\, a_n \neq 0.</math>  
+
Nechť je dán [[reciproký polynom]] &nbsp;<big>\(f(x) = a_n x^n + a_{n-1}x^{n-1} + \ldots + a_1 x+ a_0\, ,\,\, a_n \neq 0.</math>  
-
Pak výraz &nbsp;<math>f(x)=0</math>&nbsp; nazýváme
+
Pak výraz &nbsp;<big>\(f(x)=0</math>&nbsp; nazýváme
-
* reciproká rovnice ''1.&nbsp;druhu'' jestliže &nbsp;<math>a_k=a_{n-k}\, ,\,\, k=0,1,\ldots,n </math>
+
* reciproká rovnice ''1.&nbsp;druhu'' jestliže &nbsp;<big>\(a_k=a_{n-k}\, ,\,\, k=0,1,\ldots,n </math>
-
* reciproká rovnice ''2.&nbsp;druhu'' jestliže &nbsp;<math>a_k=-a_{n-k}\, ,\,\, k=0,1,\ldots,n </math>
+
* reciproká rovnice ''2.&nbsp;druhu'' jestliže &nbsp;<big>\(a_k=-a_{n-k}\, ,\,\, k=0,1,\ldots,n </math>
* reciproká rovnice ''sudého stupně'' pro sudé n
* reciproká rovnice ''sudého stupně'' pro sudé n
* reciproká rovnice ''lichého stupně'' pro liché n
* reciproká rovnice ''lichého stupně'' pro liché n
Řádka 20: Řádka 20:
* každá rec. rovnice ''2.&nbsp;druhu'' má [[kořen polynomu|kořen]] c = 1. Pokud ji vydělíme dvojčlenem (x−1), dostaneme rec. rovnici ''1.&nbsp;druhu''
* každá rec. rovnice ''2.&nbsp;druhu'' má [[kořen polynomu|kořen]] c = 1. Pokud ji vydělíme dvojčlenem (x−1), dostaneme rec. rovnici ''1.&nbsp;druhu''
* každá rec. rovnice ''1.&nbsp;druhu, lichého stupně'' má kořen c = −1. Pokud ji vydělíme dvojčlenem (x+1), dostaneme rec. rovnici ''1.&nbsp;druhu, sudého stupně''
* každá rec. rovnice ''1.&nbsp;druhu, lichého stupně'' má kořen c = −1. Pokud ji vydělíme dvojčlenem (x+1), dostaneme rec. rovnici ''1.&nbsp;druhu, sudého stupně''
-
* rec. rovnici ''1.&nbsp;druhu, sudého stupně n'' lze převést na algebraickou rovnici polovičního stupně dělením výrazem &nbsp;<math>x^{n/2}</math>&nbsp; a substitucí:
+
* rec. rovnici ''1.&nbsp;druhu, sudého stupně n'' lze převést na algebraickou rovnici polovičního stupně dělením výrazem &nbsp;<big>\(x^{n/2}</math>&nbsp; a substitucí:
-
:<math>y = x+\dfrac{1}{x}</math>
+
:<big>\(y = x+\dfrac{1}{x}</math>
-
:<math>y^2-2 = x^2+\dfrac{1}{x^2}</math>
+
:<big>\(y^2-2 = x^2+\dfrac{1}{x^2}</math>
-
:<math>y^3-3y = x^3+\dfrac{1}{x^3}</math>
+
:<big>\(y^3-3y = x^3+\dfrac{1}{x^3}</math>
-
:<math>y^4-4y^2+2 = x^4+\dfrac{1}{x^4}</math>
+
:<big>\(y^4-4y^2+2 = x^4+\dfrac{1}{x^4}</math>
Z výše uvedených skutečností je zřejmé, že je-li číslo c řešením rec. rovnice, pak je také číslo 1/c jejím řešením.
Z výše uvedených skutečností je zřejmé, že je-li číslo c řešením rec. rovnice, pak je také číslo 1/c jejím řešením.
Řádka 37: Řádka 37:
==Příklad==
==Příklad==
-
<math>x^5 -11x^4+17x^3+17x^2-11x+1=0 </math> ... rovnice 1.&nbsp;druhu, lichého stupně – kořen &nbsp;<math>x_1=-1</math>.
+
<big>\(x^5 -11x^4+17x^3+17x^2-11x+1=0 </math> ... rovnice 1.&nbsp;druhu, lichého stupně – kořen &nbsp;<big>\(x_1=-1</math>.
Vydělením rovnice dvojčlenem (x+1) dostaneme rovnici
Vydělením rovnice dvojčlenem (x+1) dostaneme rovnici
-
<math>x^4 -12x^3+29x^2-12x+1=0</math> ... rovnice 1.&nbsp;druhu, sudého stupně – řešení substitucí
+
<big>\(x^4 -12x^3+29x^2-12x+1=0</math> ... rovnice 1.&nbsp;druhu, sudého stupně – řešení substitucí
-
<math>x^4 -12x^3+29x^2-12x+1=0\quad /\dfrac{1}{x^2}</math>
+
<big>\(x^4 -12x^3+29x^2-12x+1=0\quad /\dfrac{1}{x^2}</math>
-
<math>x^2-12x+29-12\dfrac{1}{x} + \dfrac{1}{x^2}=0</math>
+
<big>\(x^2-12x+29-12\dfrac{1}{x} + \dfrac{1}{x^2}=0</math>
-
<math>(x^2+\dfrac{1}{x^2})-12(x+\dfrac{1}{x}) +29=0 \qquad |</math>&nbsp; substituce &nbsp;&nbsp; <math>y=x+ \dfrac{1}{x} \qquad y^2-2=x^2 + \frac{1}{x^2}</math><br /><br />
+
<big>\((x^2+\dfrac{1}{x^2})-12(x+\dfrac{1}{x}) +29=0 \qquad |</math>&nbsp; substituce &nbsp;&nbsp; <big>\(y=x+ \dfrac{1}{x} \qquad y^2-2=x^2 + \frac{1}{x^2}</math><br /><br />
-
<math>y^2-2-12y +29 =0 \qquad</math> ... řešení této [[kvadratická rovnice|kvadratické rovnice]] jsou &nbsp;<math>y_1=9,\, y_2=3</math>
+
<big>\(y^2-2-12y +29 =0 \qquad</math> ... řešení této [[kvadratická rovnice|kvadratické rovnice]] jsou &nbsp;<big>\(y_1=9,\, y_2=3</math>
Zpětné dosazení
Zpětné dosazení
Řádka 57: Řádka 57:
x<sup>2</sup> − 9x + 1 = 0
x<sup>2</sup> − 9x + 1 = 0
-
<math>x_{2,3} = \dfrac{9\pm\sqrt{77}}{2}</math>
+
<big>\(x_{2,3} = \dfrac{9\pm\sqrt{77}}{2}</math>
* y<sub>2</sub> = 3
* y<sub>2</sub> = 3
Řádka 65: Řádka 65:
x<sup>2</sup> − 3x + 1 = 0
x<sup>2</sup> − 3x + 1 = 0
-
<math> x_{4,5} = \dfrac{3\pm\sqrt5}{2}</math>
+
<big>\( x_{4,5} = \dfrac{3\pm\sqrt5}{2}</math>
-
Zadaná rovnice má pět kořenů: &nbsp;<math>x_1, x_2, \ldots, x_5.</math>
+
Zadaná rovnice má pět kořenů: &nbsp;<big>\(x_1, x_2, \ldots, x_5.</math>
== Literatura ==
== Literatura ==

Verze z 14. 8. 2022, 14:48

Reciproká rovnice je taková rovnice, jejíž levou stranu tvoří reciproký polynom. Ten je charakteristický symetričností svých koeficientů. První je stejný (popř. opačný) jako poslední, druhý je stejný (popř. opačný) jako předposlední atd. Je zřejmé, že máme-li reciproký polynom sudého stupně (tedy má lichý počet členů), existuje zde prostřední koeficient, ke kterému neexistuje symetrický člen.

Jsou-li si symetrické koeficienty rovny, jedná se o rovnici prvního druhu. Jsou-li však symetrické koeficienty opačné, jedná se o rovnici druhého druhu. Dále podle stupně polynomu rozlišujeme rovnici sudého a lichého stupně.

Obsah

Definice

Nechť je dán reciproký polynom  \(f(x) = a_n x^n + a_{n-1}x^{n-1} + \ldots + a_1 x+ a_0\, ,\,\, a_n \neq 0.</math>

Pak výraz  \(f(x)=0</math>  nazýváme

  • reciproká rovnice 1. druhu jestliže  \(a_k=a_{n-k}\, ,\,\, k=0,1,\ldots,n </math>
  • reciproká rovnice 2. druhu jestliže  \(a_k=-a_{n-k}\, ,\,\, k=0,1,\ldots,n </math>
  • reciproká rovnice sudého stupně pro sudé n
  • reciproká rovnice lichého stupně pro liché n

Příklad:

a) reciproká rovnice 1. druhu, sudého stupně:  5x4 − 7x3 + 3x2 − 7x + 5 = 0
b) reciproká rovnice 2. druhu, lichého stupně:  6x3 − 2x2 + 2x − 6 = 0

Metody řešení

  • každá rec. rovnice 2. druhukořen c = 1. Pokud ji vydělíme dvojčlenem (x−1), dostaneme rec. rovnici 1. druhu
  • každá rec. rovnice 1. druhu, lichého stupně má kořen c = −1. Pokud ji vydělíme dvojčlenem (x+1), dostaneme rec. rovnici 1. druhu, sudého stupně
  • rec. rovnici 1. druhu, sudého stupně n lze převést na algebraickou rovnici polovičního stupně dělením výrazem  \(x^{n/2}</math>  a substitucí:
\(y = x+\dfrac{1}{x}</math>
\(y^2-2 = x^2+\dfrac{1}{x^2}</math>
\(y^3-3y = x^3+\dfrac{1}{x^3}</math>
\(y^4-4y^2+2 = x^4+\dfrac{1}{x^4}</math>

Z výše uvedených skutečností je zřejmé, že je-li číslo c řešením rec. rovnice, pak je také číslo 1/c jejím řešením.

Reciproké rovnice jsme schopni těmito metodami řešit do určitých stupňů:

  • rovnice 2. druhu do 10. stupně,
  • rovnice 1. druhu do 9. stupně.

Příklad

\(x^5 -11x^4+17x^3+17x^2-11x+1=0 </math> ... rovnice 1. druhu, lichého stupně – kořen  \(x_1=-1</math>.

Vydělením rovnice dvojčlenem (x+1) dostaneme rovnici

\(x^4 -12x^3+29x^2-12x+1=0</math> ... rovnice 1. druhu, sudého stupně – řešení substitucí

\(x^4 -12x^3+29x^2-12x+1=0\quad /\dfrac{1}{x^2}</math>

\(x^2-12x+29-12\dfrac{1}{x} + \dfrac{1}{x^2}=0</math>

\((x^2+\dfrac{1}{x^2})-12(x+\dfrac{1}{x}) +29=0 \qquad |</math>  substituce    \(y=x+ \dfrac{1}{x} \qquad y^2-2=x^2 + \frac{1}{x^2}</math>

\(y^2-2-12y +29 =0 \qquad</math> ... řešení této kvadratické rovnice jsou  \(y_1=9,\, y_2=3</math>

Zpětné dosazení

  • y1 = 9

9 = x + 1/x

x2 − 9x + 1 = 0

\(x_{2,3} = \dfrac{9\pm\sqrt{77}}{2}</math>

  • y2 = 3

3 = x + 1/x

x2 − 3x + 1 = 0

\( x_{4,5} = \dfrac{3\pm\sqrt5}{2}</math>

Zadaná rovnice má pět kořenů:  \(x_1, x_2, \ldots, x_5.</math>

Literatura

  • Emanovský P. (1998). Cvičení z algebry (polynomy, algebraické rovnice). VUP Olomouc. ISBN 80-7067-281-1
  • Emanovský P. (2002). Algebra 2, 3 (pro distanční studium). VUP Olomouc.
  • Bican L. (2004). Lineární algebra a geometrie. Academia Praha.