Sádrovec

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 12. 7. 2018, 11:29; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Sádrovec z Francie (2009)

Sádrovec, chemický vzorec CaSO4·2H2O (hydratovaný síran vápenatý), je jednoklonný minerál.
Název pochází z řeckého gypsos – sádra.

Původ

Sedimentární, vysrážením z mořské vody v mělkých zálivech (viz také halit). Dále hydrotermální, z vulkanických plynů (fumaroly) a příležitostně jako druhotný minerál v oxidační zóně sulfátových usazenin.

Morfologie

Je známo asi 70 tvarů krystalů, mezi nejrozšířenější patří tabulky, prizmatické, jehličkovité a čočkovité tvary. Často dvojčatí (vlaštovčí ocasy). Jemně krystalický až celistvý, dále tvoří vláknité a jemně vláknité agregáty, růžice, konkrece.

Vlastnosti

  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 1,5–2, hustota 2,3–2,4 g/cm³, štěpnost dokonalá podle {010} a zřetelná podle {100} a {011}. Ohebný. Špatně vede teplo.
  • Optické vlastnosti: Barva: bezbarvý, podle příměsí bílá, šedá, žlutá, namodralá, hnědá. Lesk perleťový na štěpné ploše {010}, na ostatních plochách skelný. Průhlednost: průhledný až průsvitný, vryp bílý.
  • Chemické vlastnosti: Složení: Ca 23,28 %, S 18,62 %, O 55,76 %, H 2,34 %, časté příměsi živičných a jílovitých látek. Rozpouští se v horké HCl, v hodně teplé vodě. Při žíhání v baničce uvolňuje vodu a lupenatí.

Odrůdy

Obsah

  • Mariánské sklo – velké průhledné desky tabulkovitých krystalů, podobné slídě.
  • Selenit – vláknité agregáty s perleťovým leskem.
  • Pouštní růže – hnědé, okrové či narůžovělé růžice a jemné vláknité agregáty s uzavřeninami písku.
  • Alabastr (úběl) – jemně zrnitý až celistvý, zářivě bílé bary .

Galerie

Pouštní růže

Alabastr

Selenit z Mexika

Selenit z Mexika

Podobné minerály

Získávání

Využití

Aššurbanipalova stráž, Ninive.

Ve stavebnictví se částečně vypálený sádrovec používá jako pálená sádra a přísada do cementů, dále se používá v sochařství, v medicíně nebo jako hnojivo. Z alabastru vyráběly ozdobné předměty již starověké civilizace.

Naleziště

Hojný minerál.

  • Česká republika – menší ložiska Kobeřice a Kateřinky, Zbyšov (mariánské sklo)
  • Slovensko – Zlatá Baňa, Banská Štiavnica, Novoveská Huta (alabastr), Vlkanová u Zvolena (mariánské sklo)
  • Polsko – Wieliczka a Bochnia (společně s ložisky soli)
  • Německo – největší ložiska z období permu a triasu
  • Francie – ložiska z období terciéru
  • Itálie – ložiska z období terciéru, Volterra (sochařský alabastr)
  • Chorvatsko - Knin
  • USA – společně s anhydritem a solí ve státech New York, Kansas, Michigan, Nové Mexico aj.
  • Mexico – Naica, Chihuahua (krystaly větší než 1 m); důl Bueno Tierra v Santa Eulalia - objevena drůza o délce okolo 100 metrů s jednotlivýmy krystaly tlustými jako strom, které měří až 3 metry.
  • a další.

Související články

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Sádrovec
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Sádrovec
Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/S%C3%A1drovec“