Samoa

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 22. 8. 2013, 12:30; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Samoa
Malo Sa'oloto Tuto'atasi o Samoa
Independent State of Samoa
Flag of Samoa.png  
   
The Banner of Freedom
Samojská hymna
Geografie
Samoa on the globe (Polynesia centered).png
Hlavní město: Apia
Rozloha: 2 944 km2 (176. na světě)
z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bod: Mauga Silisili (Savaii) (1857 m n.m.)
Časové pásmo: –11
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 177 287 (187. na světě)
Hustota zalidnění: 60 (138. na světě)
HDI: 0,760 (střední)
Jazyk: samojština (samojská polynéština), angličtina
Náboženství: křesťané 99,7 % - kongregacionalisté (34,8 % obyvatel),
římští katolíci (19,6 %), metodisté (15 %),
mormoni (12,7 %), Apoštolská církev (6,6 %),
adventisté sedmého dne (3,5 %)
Státní útvar
Státní zřízení: parlamentní republika
Měna: samojská tala (WST)
HDP/obyvatel: USD ()
Mezinárodní identifikace
MPZ: WS
Telefonní předvolba: +685
Národní TLD: .ws

Samoa (Nezávislý stát Samoa, dříve Západní Samoa, samojsky Malo Sa'oloto Tuto'atasi o Samoa), stát v západní části souostroví Samoa v Polynésii. Rozloha 2944 km², 176 908 obyvatel (2006). Administrativně se člení na 11 distriktů (A'ana, Aiga-i-le-Tai, Atua, Fa'asaleleaga, Gaga'emauga, Gagaifomauga, Palauli, Satupa'itea, Tuamasaga, Va'a-o-Fonoti, Vaisigano). Hlavní město Apia (38 800 obyv.).

Obsah

Historie

Oblast dnešní Samoy byla osídlena Polynésany v 10.–7. století př. n. l. Roku 1722 ostrovy objevili nizozemští a francouzští mořeplavci. Podle velkého množství plavců na člunech byly ostrovy nazvány francouzským mořeplavcem Bougainvillem Plavecké ostrovy (Îles des Navigateurs). První kolonisté však byli Britové. V 19. století se o Samou začali zajímat USA a Německo. Na berlínské konferenci v roce 1899 si tyto mocnosti rozdělily sféry vlivu. Souostroví bylo rozděleno 171. poledníkem. Západní část byla spravována Německem, východní USA. Na počátku 1. světové války byla německá (západní) část Samoy obsazena Novým Zélandem, který ostrovy spravoval až do roku 1962 jako mandátní území Společnosti národů, později poručenské území OSN. 1. ledna 1962 byla vyhlášena nezávislost na základě referenda. Východní část zůstala nadále pod správou USA jako Americká Samoa. V roce 1997 země ze svého oficiálního názvu vypustila označení Západní. V roce 2007 zemřel poslední nevolený panovník Malietoa Tanumafili II. a Samoa přešla na formu republiky parlamentního typu.[1]

Geografie

Ostrovy jsou sopečného původu lemované korálovými útesy. Vnitrozemí je hornaté (nejvýše ční Mauga Silisili 1858 m n. m. na ostrově Sava'i). Ostrovy jsou terčem ničivých tajfunů. Jinak na území státu panuje tropické podnebí, teplé, vlhké, ovlivněné jihovýchodními pasáty z Tichého oceánu. Průměrné teploty vzduchu se pohybují od 25 °C v červenci do 27 °C v lednu. Průměrný roční úhrn srážek činí 3200 mm.

Obyvatelstvo

Obyvatelstvo tvoří převážně Samoané (92,6 %), míšenci Evropanů a Polynésanů (7 %), Evropané (0,4 %). Téměř všichni obyvatelé se hlásí ke křesťanství. Hlavní náboženské skupiny jsou kongregacionalisté (34,8 % obyvatel), římští katolíci (19,6 %), metodisté (15 %), mormoni (12,7 %), Apoštolská církev (6,6 %), adventisté sedmého dne (3,5 %) a bahá'í (stav podle sčítání lidu v roce 2001).[2]

Na ostrovech se používá samojština a angličtina. Gramotnost dosahuje 99,7 %. Porodnost 2,94 dětí na jednu ženu. Lidé se zde dožívají 71 let. Průměrný věk je 25,2 let.

Státní zřízení

Království Samoa je parlamentní demokracie a konstituční monarchie. Oficiálními doživotními hlavami státu se stali dva nejvyšší náčelníci, kteří tuto funkci zastávali při vyhlášení nezávislosti v roce 1962. Po roce 1963 zůstal jedinou hlavou státu Malietoa Tanumafili II. Jeho nástupci však již budou voleni pouze na funkční období 5 let.

Ekonomika

Samoa je rozvojový stát. V zemědělství pracují dvě třetiny obyvatelstva a vyprodukují 90 % exportu. Z plodin se sklízí kokosové ořechy, kopra, kokosový olej, taro, banány, papája, ananasy, mango a kakao. Chovají se prasata, skot a drůbež. Významná je i těžba dřeva. Část obyvatel se věnuje rybolovu. Do země ročně přijede cca 88 000 turistů a turistický ruch pro Samou představuje 25 % HDP. Jedna továrna zaměstnává 3000 lidí výrobou elektrických přístrojů pro australskou automobilku. HDP v přepočtu na osobu a rok činí 8000 USD (2007).

Doprava

V zemi jsou tři letiště s pevnou a jedno s nezpevněnou vzletovou a přistávací dráhou. Mezinárodní letiště se nachází cca 30 km od hlavního města. Při odletu je nutno platit odletovou taxu ve výši 40 tala (03/08) (1 tala = cca 8 Kč).

Na obou hlavních ostrovech je cca 790 km zpevněných a 332 km nezpevněných silnic. Na ostrove Savai'i je zpevněná cesta jen kolem ostrova podél pobřeží, na ostrově Upolu je krom okružní cesty možnost průjezdu po dvou cestách napříč ostrovem (sever–jih). Doprava mezi oběma ostrovy je zajištěna trajekty (cca každé 2 hodiny) nebo letecky. Přístav v hlavním městě Apia.

K 7. září 2009 došlo v zemi k zásadní změně – vláda změnila dopravní pravidla na jízdu vlevo. Argumentem bylo, že změna obyvatelům umožní dovážet levnější vozy z Austrálie a Nového Zélandu.[3]

Zajímavost

Samojci patří ke kulturně nejvyspělejším národům Polynésie.

Reference

  1. ↑ V Nepálu skončilo království, vyhlášena republika (část Monarchie ve světě) – novinky.cz, 29. 5. 2008
  2. ↑ (anglicky) https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ws.html#People
  3. ↑ Tichomořský stát zavádí jízdu vlevo, přidal se tak ke světové menšině – iDNES.cz, 7. 9. 2009

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Samoa
Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Samoa“