Sidonie

Z Multimediaexpo.cz

Sidonie (slovensky Sidónia) je osada a katastrální území tvořící část města Brumov-Bylnice v okrese Zlín, ležící v Bílých Karpatech v těsném sousedství česko-slovenské státní hranice v nadmořské výšce 355 m n. m.

Většina zástavby se nachází v délce 4,5 km v údolí podél toku Vlárky, k Sidonii však patří i oblast Vlárského průsmyku se stejnojmenným nádražím.

Obsah

Historie

Sidonie byla původně, stejně jako sousední Svatý Štěpán, sklářskou vesnicí. Roku 1788 ji zřídil majitel brumovského panství Jan Křtitel Iléšházy a pojmenoval ji po své manželce Sidonii Iléšházyové. Sklářská huť se nacházela v uherské části osady. Nejprve se osada jmenovala Svatá Sidonie a náležela k obci Bylnici. V letech 1899 až 1908 byla v Sidonii vybudována sklářská dělnická kolonie (domy čp. 65-71). Roku 1933 ukončila zdejší huť svoji činnost a na přelomu let 1937 a 1938 byla zbourána. 1. ledna 1952 se moravská část osady stala samostatnou obcí, formálně však bylo oddělení provedeno až k 1. lednu 1954[1]. Z rozhodnutí gottwaldovského ONV byla obec k 1. červenci 1964 přejmenována na Sidonii. Od roku 1976 je Sidonie součástí města Brumov-Bylnice.

Po zániku Československa na konci roku 1992 byla nová státní hranice původně vedena tokem Vlárky. Většina zástavby osady se nachází na pravém, moravském břehu říčky, skupina několika domů v centrální části vsi, které obývalo devět rodin, však stojí na levém břehu, který připadl Slovensku. Jediná přístupová silnice, vedoucí z Vlárského průsmyku, navíc tok Vlárky několikrát překračuje. Slovenská část osady s názvem Sidónia se stala součástí obce Horné Srnie a místním rodinám se značně zkomplikoval život spjatý se zbytkem vesnice, nacházející se nyní již v jiném státě.[2] Dne 25. července 1997 došlo k úpravě česko-slovenské státní hranice a malé území na levém břehu s několika domy v centru Sidonie se stalo součástí Česka (vyměněnou za osadu U Sabotů u Javorníku). Státní hranice je rovněž od té doby vedena středem silnice z Vlárského průsmyku.

Pamětihodnosti

  • Kaple svatého Martina
  • Chlebová pec – kulturní a technická památka. Sloužila sklářům v Sidonii na pečení chleba i svátečního pečiva. V Sidonii se jich dochovalo pouze 7. V některých se peče i dodnes. Původně pecí bylo 19. Asi nejznámější pec je na takzvané Rajčůrni. Střecha je pokryta šindelem.[3]

Souřadnice

Reference

  1. ↑ Úřední list republiky Československé, ročník 1954, částka 105, str. 998, vydáno v Praze dne 21. srpna 1954
  2. ↑ FUKSOVÁ, Jana. Osadu Sidonie rozdělila hranice, lidé se k sobě vrátili až po letech [online]. Idnes.cz, 2013-01-02, [cit. 2016-12-30]. Dostupné online.  
  3. ↑ Kolonie sklářů a chlebová pec, vychodni-morava.cz

Literatura

  • Petr Mašláň, Lenka Plevová: Sidonie – historie a příroda sklářské osad, Museum regionu Valašsko, Vsetín 2014, ISBN 978-80-87614-26-6

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Sidonie
Město Brumov-Bylnice

Brumov • Bylnice • Sidonie • Svatý Štěpán

Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Sidonie“