Skalka (Mníšek pod Brdy)

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 18. 11. 2013, 09:57; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Skalka je původní poutní místo s barokním kostelíkem sv. Máří Magdaleny, klášterem, poustevnou a křížovou cestou. Umístěn na vyvýšeném ostrohu nad Mníškem pod Brdy, 27 km jihozápadně od Prahy, okres Praha-západ, na úpatí Brdského hřebene, v katastrálním území Mníšek pod Brdy. V současné době oblíbené místo turistů, tak i využíváno pro turistiku v zimních měsících na běžkách. V červenci 1889 sem byla z Řevnic zavedena historicky třetí turistická značená cesta Klubu českých turistů.

Kostelík svaté Máří Magdalény

Historie

Na sklonku 17. století vyrostl na skalnatém ostrohu Rochota nad Mníškem komplex budov, později nazývaný Skalka. Kostelík, klášter a poustevnu dal postavit syn zakladatele mníšeckého zámku Servác Ignác Engel z Engelsflussu po velké morové epidemii, která se nevyhnula se ani jeho rodině. Po vykoupení potřebných pozemků z vlastnictví dobříšského knížete Mansfelda se započalo se stavbou. Kostel je zasvěcen sv. Maří Magdaleně a vzorem pro stavbu je kaple v jihofrancouzském Aix-en-Provence, kde Maří Magdalena podle legendy ze 6. století třicet let žila. Engel získal pro své plány slavného barokního architekta Kryštofa Dientzenhofera, vyslal ho na studijní cestu do Provence a ten inspiraci zhmotnil do podoby českého baroka. Tato stavba s elipsovitou svatyní a čtvercovou věží patří mezi nejhodnotnější barokní stavby v Čechách. Interiér představoval jeskyni, podlaha byla pokryta křemennými oblázky, ze stěn a stropu visely krápníky. Na výzdobě interiéru se podíleli významní umělci baroka, např. řezbář Jan Bendl nebo malíř Karel Škréta. Stavba za dozoru mníšeckých polírů byla hotova za pouhé dva roky (1692-1693). Současně s kostelem vznikal klášter a poustevna (‘‘rekolekční dům‘‘), které rovněž navrhl K. Dientzenhofer. I zde se nacházely skvosty barokního umění. Nejcennější skaleckou památkou byl patrně nástropní obraz Sv. Máří Magdalena od Petra Brandla. Tato freska se nacházela v klášterním refektáři a vzhledem k době jejího zrodu je zajímavá odklonem od tradiční barokní metody kontrastního šerosvitu. Obraz je považován za jedno z nejvýznamnějších Brandlových děl. Při poškození areálu Skalky poddolováním v 50. letech (20. století) byl obraz přenesen na plátno a umístěn v kostele sv. Václava v Mníšku. Dalším zajímavým dílem je Pieta sochaře Jana Brokoffa umístěná v poustevně.

Křížová cesta v zimě
Skalka, vrchol (553 m)
Pro dokončený klášterní areál byla část okolního lesa přeměněna na pole a založen poplužní dvůr. Vše bylo připraveno, ale klášteru nebylo v církevních kruzích přáno, a tak se plánovaný příchod benediktinů na Skalku neuskutečnil.

Zakladatel Skalky umírá roku 1704, aniž by byla jeho představa naplněna. Zprovoznit klášterní areál se nepodařilo ani dalšímu z mníšeckých pánů Ignáci Karlu Engelu z Engelsflussu. Tento neutěšený stav trval až do 12. října 1762, kdy byla sepsána a stvrzena nadační listina kláštera a na Skalku přichází řád františkánů. O to se přičinila po dlouhých a složitých jednáních hraběnka Benedikta Čejková z Olbramovic, zbožná tchyně nového majitele panství Ignácia z Unvertu, které se po více než padesáti letech podařilo probudit Skalku k životu. Provedla nejnutnější opravy, dala postavit křížovou cestu a zajistila klášteru fundace. Řád františkánů spravoval Skalku, která se stala oblíbeným poutním místem, až do konce 2. světové války. Od konce 19. století se Skalka stává též vyhledávaným turistickým cílem (v roce 1889 sem byla vyznačena třetí česká značená cesta pro turisty). Chudý řád františkánů však neměl dostatek prostředků na opravu objektu, a tak se Skalka po druhé světové válce nacházela ve velmi špatném stavu. Změnila majitele (stala se jím Náboženská matice) a v roce 1947 byla nákladem více než jednoho milionu korun rekonstruována.

Současnost

Bohužel nedlouho po rekonstrukci skalecký areál opět chátral. Kvůli lhostejnosti, neúctě k uměleckým a kulturním hodnotám a poddolování se staly ze Skalky rozvaliny. Teprve na počátku 80. let (20. století) se na Skalku začal vracet stavební ruch a budovy byly zvolna nákladně opravovány. V současné době je opravena kaple sv. Máří Magdaleny, částečně opraven klášter. Křížová cesta je též částečně opravena, avšak pouze po stránce stavební, nikoliv po stránce obrazové a sochařské. V naprostých rozvalinách je původní budova, která byla vystavěna jako škola adjunktů. Zároveň je zcela zničen poplužní dvůr.

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Skalka (Mníšek pod Brdy)