Skleníkové plyny

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 18. 11. 2013, 09:33; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Skleníkové plyny jsou plyny, vyskytující se v atmosféře Země, absorbující dlouhovlnné infračervené záření, díky čemuž je ohřívána spodní vrstva atmosféry a zemský povrch.

Skleníkový plyn Koncentrace (roky) Změna oproti roku 1780 Přirozené a antropogenní zdroje Ekvivalent CO2
1780 1995
vodní pára 0,2 - 4 objemová procenta, průměrně 1,3 - Moře, oceány, sladkovodní zdroje - hydrosféra obecně > 10 000
CO2 280 ppm 360 ppm + 29 % spalování fosilních paliv a biomasy (80 %); odlesňování; Aerobní rozklad organických látek; lesní požáry; vulkanická činnost; eroze 1
CH4 0,70 ppm 1,70 ppm + 143 % Mokřady, močály a tundra (20 %); anaerobní rozklad organických látek, termiti, spalování biomasy a skládky odpadů (5 %); zpracování zemního plynu a ropy, uhelné zdroje, úniky plynu (10 %); chov dobytka, pěstování rýže (25 %); tání permafrostu 20
N2O 280 ppb 310 ppb + 11 % Lesy; louky; oceány; půda; zpracování půdy; zemědělská hnojiva; spalování fosilních paliv a biomasy, změna v užívání půdy 200
CFC (freony) 0 300 - 900 ppt - Chladicí zařízení (30 %); aerosoly (30 %); plastické pěny (32 %), rozpouštědla, počítačový průmysl, sterilanty, farmaceutický průmysl (8 %) 7 500
Ozón (O3) - 82 ppb Globální množství pokleslo ve stratosféře a vzrostlo v blízkosti zemského povrchu Vytváří se přirozeně reakcí fotochemickou reakcí slunečního záření s molekulami kyslíku a uměle jako součást fotochemického smogu 2000
Soubor:Influence of greenhouse gas.gif


Z tabulky[1] a grafu je možné vyčíst základní údaje o množství, příbytcích a nebezpečnosti hlavních skleníkových plynů. Největší podíl na skleníkovém efektu překvapivě nemá oxid uhličitý ale vodní pára[2][3], která se na něm podílí z více než 60 procent[4]. V současné době vědci intenzivně zkoumají, jak se mohou koncentrace výše zmíněných skleníkových plynů navzájem ovlivňovat a jakou souvislost mohou mít s globální teplotou.

Jednou z možností snížení produkce antropogenních skleníkových plynů jsou úspory energií a využívání obnovitelných zdrojů energie. Současně lze umírněním tempa kácení lesů a závažnými zásahy do krajiny podpořit přeměnu oxidu uhličitého pomocí fotosyntézy.

Při výpočtu množství emisí produkovaných skleníkových plynů v technologickém procesu je vždy nutné kalkulovat i s emisemi vyprodukovaných v průběhu procesu konstrukce, provozu i odstraňování zařízení a při obstarávání surovin a paliv potřebných v dané technologii.

Reference

  1. MILICH, L.. The role of methane in global warming: where might mitigation strategies be focused?. [s.l.] : [s.n.], 1999. (anglicky) 
  2. http://www.fi.muni.cz/~tomp/envi/eseje/vymola/esej.doc
  3. http://www.cenia.cz/www/webapp.nsf/webfiles/files-TT-sklen.%20efekt.pdf/$FILE/sklen.%20efekt.pdf
  4. Nátr L.: Země jako skleník, kapitola 4.4 na str. 53

Související články

Externí odkazy