Slovenská republika (1939-1945)

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{neověřeno}}{{NPOV}} {{Infobox zaniklý stát | název = Slovenská republika | rok vzniku = 1939 | rok zániku = 1945 | více před = ne | před 1 = Druhá republika | před 1 vlajka = Flag of Czechoslovakia.png | před 2 = Druhá polská republika | před 2 vlajka = Poland flag 300.png | více po = ne | po 1 = Československá republika | po 1 vlajka = Flag of Czechoslovakia.png | po 2 = Polská lidová republika | po 2 vlajka = Flag of Poland.png | vlajka = Flag of First Slovak Republic 1939-1945.png | vlajka velikost = 110px | znak = Coat of Arms of the First Slovak Republic.png | znak velikost = 90px | hymna = Hej, Slováci | článek o hymně = Hej, Slované | motto = Sebe verní, svorne napred | mapa = Slovensko.png | hlavní město = [[Bratislava]] | rozloha = 38 055 | počet obyvatel = 2 655 053 | počet obyvatel poznámka = (v roce 1940) | jazyky = [[Slovenština]] | národnostní složení = [[Slováci]] | náboženství = [[Římskokatolická církev|římskokatolické]] | měna = [[Koruna slovenská]] | státní zřízení = [[republika]] | vznik = [[14. březen]] [[1939]] (Vyhlášení samostatnosti po Mnichovské zradě) | zánik = [[5. duben]] [[1945]] [[Košický vládní program]] }} '''První Slovenská republika''', též '''Slovenský štát''' (oficiálně '''Slovenská republika''') byl formálně samostatný [[klerofašismus|klerofašistický]]<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Československá republika a Protektorát Čechy a Morava | url = http://www.czech.cz/cz/67083-ceskoslovenska-republika-a-protektorat-cechy-a-morava | datum vydání = 07.01.201+ | datum aktualizace = | datum přístupu = 2010-3-1 | vydavatel = Ministerstvo zahraničních věcí ČR | jazyk = čeština }}</ref> stát na území dnešního [[Slovensko|Slovenska]] v letech [[1939]] až [[1945]] okleštěný o území obsazené fašistickým horthyovským [[Maďarské království|Maďarským královstvím]], naopak byly ke Slovensku na podzim [[1939]] opětovně připojeny dnes [[Polsko|polské]] části [[Orava|Oravy]] a [[Spiš]]e. Jeho sousedy bylo [[Nacistické Německo]], [[Protektorát Čechy a Morava]], [[Maďarské království]] a [[Polsko]] (později [[Generální gouvernement]]) . Slovenský štát zavedl i vlastní vlajku válečnou, která se odlišovala od oficiální přijaté 14.3.1939, po listopadu 1940 se víc používala. Byla jí státní vlajka s dvojitým černým křížem v černě lemovaném štítu ve středu listu. Vlajka zanikla zánikem státu počátkem roku 1945. [[Soubor:War_ensign_of_the_First_Slovak_Republic.png|thumb|left|Válečná vlajka Slovenského štátu, 1939-45]] Po jednání J.Tisa, kterého si povolal do Berlína A.Hitler pod pohrůžkou, že Slovensko bude rozděleno mezi Polsko a Maďarsko, byla Slovenským sněmem vyhlášena samostatnost a [[14]].[[březen|března]] [[1939]] vznikl samostatný Slovenský štát jako politický a vojenský spojenec [[Nacistické Německo|nacistického Německa]], který v listopadu [[1940]] přistoupil k [[Osa Berlín-Řím-Tokio|Paktu tří]]. První Slovenskou republiku uznávala v průběhu její existence řada zemí, (především země [[Osa Berlín-Řím-Tokio|Osy]], jejich spojenecké či satelitní země a neutrální země), například [[Německo]], [[Maďarsko]], [[Itálie]], [[Japonsko]], [[Sovětský svaz]] (až po uzavření [[Pakt Ribbentrop-Molotov|sovětsko-německého paktu]] ze srpna 1939), [[Vatikán]], [[Švýcarsko]], [[Litva]], [[Lotyšsko]], [[Estonsko]], [[Španělsko]], [[Švédsko]], [[Rumunsko]], [[Bulharsko]], [[Jugoslávie]] (později [[Chorvatsko]]), [[Mandžukuo]] (loutkový stát vytvořený Japonskem), čínská vláda v [[Nanking]]u, francouzská vláda ve [[Vichy]], [[Kostarika]], [[Ekvádor]], [[Salvador]]. První Slovenská republika zanikla důsledkem [[druhá světová válka|druhé světové války]]. Dne [[4]]. [[duben|dubna]] [[1945]] byla osvobozena Rudou armádou [[Bratislava]] a do 1. května 1945 bylo celé území Slovenska osvobozeno, v Košicích již [[5]]. [[duben|dubna]] [[1945]] zasedá dočasná vláda ČSR, která přijala [[Košický vládní program]] a území Slovenska bylo vráceno důsledkem druhé světové války Československu. První slovenská republika byla administrativně rozdělena do šesti žup s centry ve městech [[Bratislava]], [[Nitra]], [[Trenčín]], [[Banská Bystrica]], [[Ružomberok]] a [[Prešov]]. == Vznik == [[Soubor:Slovakia1939_1945stamps.jpg|thumb|left|Známky Slovenska, 1939-45]] {{Podrobně|Vznik první Slovenské republiky}} Slovenský stát vznikl [[14. březen|14. března]] [[1939]] na území Slovenska z [[Mnichovská dohoda|pomnichovské]] Česko-Slovenské republiky po předcházejícím Hitlerově rozhovoru (dohodě či pohrůžce, že v případě nesouhlasu [[Německo]] přenechá celý slovenský prostor horthyovskému[[Maďarské království|Maďarskému království]] a [[Polsko|Polsku]]) s [[Jozef Tiso|Jozefem Tisem]] a [[Ferdinand Ďurčanský|Ferdinandem Ďurčanským]] dne [[13. březen|13. března]] [[1939]] v [[Berlín]]ě. Před tímto jednáním odmítl nezávislost vyhlásit [[Karol Sidor]],který se jako osobnost rovná Jozefu Tisovi a zástupce Hlinkovců v pražské vláde stal v průběhu Homolova převratu na Slovensku novým předsedou slovenské autonomní vlády. Jako prostředek nátlaku se pokusili němečtí agenti umístit pod vilou tohoto hlavního velitele Hlinkových gard a nejvlivnejšího slovenského politika po Jozefu Tisovi výbušný systém, jeho ochranka však Němce včas zadržela. Podobné štěstí chybělo Jozefu Tisovi, před jehož klášterem v Bratislavě explodovala bomba, která zabila jednoho člověka. Slovenský stát vznikl okleštěný bez území jižního Slovenska, které připadly po [[První vídeňská arbitráž|první vídeňské arbitráži]] fašistickému horthyovskému Maďarsku a také bez drobných území [[Spiš]]e, která obsadilo [[Polsko]] na podzim [[1938]]. [[Maďarské království|Maďarsko]] uznalo Slovenský stát hned druhého dne, ale [[23. březen|23. března]] [[1939]] zahájilo na Slovensko útok s cílem dobýt další území, což vedlo k [[Malá válka (1939)|malé válce]]. [[Nacistické Německo]] přes [[Ochranná smlouva|Ochrannou smlouvu]] však Slovensku nepomohlo a po maďarském [[Ultimátum|ultimátu]] bylo Slovensko donuceno postoupit další území ve prospěch Maďarska. == Vztah k Německu == {{Podrobně|Ochranná smlouva}} Slovenský stát byl pod značným vlivem [[Nacistické Německo|nacistického Německa]], se kterým byla podepsána Ochranná smlouva (Německo bylo „ochráncem“ Slovenska) a které také získalo právo umísťovat své vojenské jednotky v ochranném pásmu podél hranic s [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátem Čechy a Morava]]. Slovenské ozbrojené síly se také podílely v září 1939 na napadení Polska, a Slovensko tak získalo zpět území na Spiši, které [[Polsko]] několik měsíců předtím obsadilo, a získalo zpět i ty části Oravy a Spiše, které ke Slovensku náležely do roku [[1920]] než je získalo Polsko. == Politika == Vládnoucí politickou stranou byla [[Hlinkova slovenská ľudová strana]] (HSĽS), v jejímž čele byl [[římskokatolická církev|katolický]] [[kněz]] [[Jozef Tiso]], od [[26. říjen|26. října]] [[1939]] prezident první Slovenské republiky. Velkou moc však měl premiér [[Vojtech Tuka]], který byl Tisovi proti jeho vůli vnucen Německem (konkrétně se tak stalo v roce [[1940]] v Salcburku, kde Hitler nařídil Tisovi, že radikálně naladěný Tuka musí zůstat ministerským předsedou) <ref>Kolaboranti 1939 – 1945, Michael Borovička, Nakladatelství Paseka 2007, ISBN 978-80-7185-846-1, str. 249</ref>. Byl to on, kdo bez vědomí prezidenta vyhlásil válku [[Sovětský svaz|Sovětskému svazu]] a kdo prosazoval [[konečné řešení židovské otázky]] na Slovensku přes slábnoucí prezidentův odpor. Svým charakterem byl vybudován vůči [[Velkoněmecká říše|Německé říši]] vazalský totalitní režim, který pomocí Hlinkově Gardy, ÚŠB (Ústredie štátnej bezpečnosti) a [[Gestapo|Gestapa]] likvidoval veškerou opozici, demokratickou i komunistickou, která byla proti režimu. V důsledku sílícího odporu proti Hlinkově straně, jejím gardám a zejména spojenectví s Německem vypuklo na Slovensku dne [[29. srpen|29. srpna]] [[1944]] [[Slovenské národní povstání]].(Moskva totiž vyhlásila, že který satelitní stát Německa se sám osvobodí ještě před příchodem Rudé armády, nebude pak považován za poražený stát se všemi důsledky-např. placení [[Válečné reparace|válečných reparací]] a pod.). Bylo to vystoupení slovenského národa proti politice klérofašizmu a proti [[Nacizmus|nacizmu]], které rehabilitovalo Slovensko doma i v zahraničí po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] a tím se Slovensko politicky dostalo na stranu vítězů. Protože bylo SNP vyhlášeno předčasně jako reakci na hrozbu vyzrazení a rychlého obsazení a nezapojily se některé posádky ze západního Slovenska, přičemž největší ztrátu znamenalo nečekané odzbrojení dvou [[Divize (vojenství)|divizí]] slovenské armády na východě Slovenska německou armádní skupinou Heinrici 1. – [[2. září]], bylo znemožněno rychlé spojení povstaleckého území s jednotkami [[Rudá armáda|Rudé armády]], která zahájila operaci přes karpatský [[Dukelský průsmyk]], kde se opevnila německá vojska a SNP bylo po dvou měsících potlačeno. Poté již byl Slovenský stát, jehož území se až do konce války s postupem sovětských vojsk neustále zmenšovalo, zcela závislý na [[Nacistické Německo|nacistickém Německu]] a moc jeho představitelů i ve vnitrostátních otázkách závisela čistě na německé libovůli.Všude na osvobozeném území Slovenska po přechodu frontu však vznikali Národní výbory a okamžitě byly zatýkáni představitelé režimu Slovenského štátu. Z té doby se zažil pro první Slovenskou republiku název vyjádřující dobové [[veřejné mínění]], že jde o Slovenský štát, klérofašistický, proto se název Slovenská republika neujal masově. == Hospodářství == Podřízení hospodářství Německé Říši bylo dovršeno 30. ledna 1940, kdy byla podepsána dohoda o hospodářské spolupráci mezi Německou Říší a Slovenským státem. Takzvaná smlouva o branném hospodářství znamenala v praxi, že Slovensko muselo podřídit ekonomiku potřebám [[Nacistické Německo|Třetí říše]] a prakticky byla ve velkých podnicích i v hospodářských institucích de facto vnucena německá okupační správa, kterou tvořili [[kolaborant]]i. V září [[1940]] začalo platit vládní nařízení slovenské vlády o soupise židovského majetku, které se týkalo nejenom podniků,živností, domovního majetku i půdy, co všechno bylo již předmětem [[arizace]], ale i peněžní hotovosti v bankách, cenných papírů a šperků. Arizační zákon o židovských podnicích a židovských zaměstnancích byl přijat Slovenským sněmem 25. dubna 1940. [[Arizace]] znamenala násilné vyvlastnění majetků židovského obyvatelstva (viz film ''[[Obchod na korze]]'', 1965, režie [[Ján Kadár]]-[[Elmar Klos]]). I když bylo hospodářství Slovenska drancováno ze strany Německé Říše, v porovnání s okolními státy zůstávalo jedním z nejstabilnějších. Způsobovaly to objednávky válečné konjunktury i uměle nadsazený výměnný kurs koruny slovenské k německé marce v poměru 12:1 a k protektorátní koruně 1:1. Relativní dostatek [[Potraviny|potravin]] způsoboval dojem, že Slovenský stát byl "oázou blahobytu" ve válkou rozervané Evropě. == Vývoj uvnitř slovenské společnosti == I když oficiálně byl Slovenský štát spojencem Německé říše, [[obyvatelstvo]] bylo naladěno proti nacismu a vojáci slovenské armády nasazené na [[9. Východní fronta (druhá světová válka)|východní frontě]] přebíhali na druhou stranu fronty. Nejznámější je legenda kapitána Jána Nálepku. Ze zajatců a uprchlíků i z Čech se vytvořil [[První československý armádní sbor]], jehož paradesantní brigáda byla nasazena leteckým výsadkem do bojů v době Slovenského národního povstání a Sbor byl nasazen do [[Karpatsko-dukelská operace|Dukelské operace]] 6. října 1944 při osvobození prvních území Československa. Část společnosti mocensky využila situaci, byly to členové HSĽS a příslušníci Hlinkově Gardy, ale i arizátoři a kolaboranti. Vznikl však silný [[odboj]], ve kterém se spojili politické síly demokratické se silnou a organizovanou Komunistickou stranou Slovenska a společně připravovali [[Slovenské národní povstání]]. Klíčovou osobností hospodářství i ekonomické přípravy SNP se stal [[Imrich Karvaš]], první guvernér vzniklé Slovenské národní banky z 4. dubna 1939. Ve slovenské vládě v 1942 měl funkci předsedu Nejvyššího úřadu pro zásobování a realizací svých názorů na hospodářskou politiku se zasloužil o příznivý vývoj ekonomiky i v době druhé světové války. Zapojil se do protifašistického odboje, spolupracoval s Dr.Ing.Petrem Zaťkem, přes kterého navázal kontakty na členy ilegální [[Slovenská národní rada|Slovenské národní rady]]. Zajišťoval přípravu [[Slovenské národní povstání|Slovenského národného povstání]] po finanční a hospodářské stránce, nařídil předisponování třech miliard korun ze Slovenské národní banky do její filiálky v Banské Bystřici a předisponování zásob jiného zboží. Neunikl pozornosti [[Gestapo|Gestapa]], 3.září 1944 byl zatčen, odvlečen do koncentračního tábora Niederdorf a pak osvobozen americkou armádou. O vojenské vystoupení Slovenského národního povstání se zasloužili generálové Slovenské armády [[Ján Golian]] a [[Rudolf Viest]]. == Zánik == Slovenská republika zanikla na jaře [[1945]] postupným osvobozováním Slovenska [[Rudá armáda|Rudou armádou]] spolu s rumunskou armádou a Československým armádním sborem, definitivně pak [[4. duben|4. dubna]] [[1945]] dobytím [[Bratislava|Bratislavy]], hlavního města první Slovenské republiky. President Jozef Tiso a členové vlády Slovenské republky se ještě před pádem Bratislavy pokusili o únik přes německou frontu do exilu. V rakouském klášteře v [[Kremsmünster]]u byli zajati a 8. května 1945 byl podepsán dokument, kterým se slovenská vláda bezvýhradně podrobila veliteli XX. sboru 3. americké armády, generálu Waltonu Walkerovi a tento dokument je některými historiky považován za formální zánik Slovenské republiky z hlediska mezinárodního práva. To už ale platily dekrety prezidenta Edvarda Beneše z 5. dubna 1945 z [[Košice|Košic]] o znovuobnovení [[Československá republika|Československé republiky]], proto je sporné uvádění i tohoto data. == Hodnocení == Hodnocení Slovenské republiky se značně liší. Lze nalézt hodnocení vysloveně pozitivní i negativní,<ref>The Economist: ''[http://www.economist.com/world/europe/displaystory.cfm?story_id=15671556 The Slovak leader deploys national culture as a political weapon]'' 11. 3. 2010</ref> stejně tak existuje řada osob, které se pohybují mezi těmito hodnoceními.<ref name="Spektrum">[http://www.prave-spektrum.sk/article.php?724 Martin Lacko: "Nepoznám historika, schvaľujúceho Tisovu popravu"], rozhovor s [[Martin Lacko|Martinem Lacem]] pro [[Pravé Spektrum]].</ref> To platí o hodnocení ze strany veřejnosti, historiků i různých společenských skupin na Slovensku. Mezi slovenskými historiky hodnotí Slovenskou republiku kladně například [[Milan Stanislav Ďurica]] či [[František Vnuk]]. Naopak mezi zastánce silně negativního hodnocení patří [[Ivan Kamenec]], [[Dušan Kováč]] či [[Pavol Mešťan]]. Mezi představitele "středního" proudu, který vidí na daném státě pozitiva i negativa, náleží například [[Róbert Letz]], [[Ivan Petranský]] <ref>[http://www.sme.sk/c/3124289/petransky-jozefa-tisa-si-pre-nieco-vazim.html Petranský: Jozefa Tisa si pre niečo vážim]</ref> či [[Martin Lacko]].<ref name="Spektrum"/> Slovenská republika byla silně [[Katolicismus|katolickým]] státem. Hned po jejím vzniku byly zpřísněny sankce za potraty a byl vydán zákaz všech [[antikoncepční prostředky|antikoncepčních prostředků]] <ref name="jméno">Kolaboranti 1939 – 1945, Michael Borovička, Nakladatelství Paseka 2007, ISBN 978-80-7185-846-1, str.223 – 269</ref>. Společné vyučování na středních školách bylo zrušeno a došlo k obnovení separovaných chlapeckých a dívčích tříd. Ve školách byly umístěny křesťanské kříže a vyučování náboženství se stalo povinným. Stát se označoval za [[křesťanství|křesťanský]], ale ve skutečnosti byl [[Katolicismus|katolický]] a ostatní církve byly jen trpěny. [[Ateismus|Ateisté]] navenek neexistovali, každý občan musel být příslušníkem některé státem uznané církve <ref name="jméno">Kolaboranti 1939 – 1945, Michael Borovička, Nakladatelství Paseka 2007, ISBN 978-80-7185-846-1, str.223 - 269</ref>. Oficiálně měla Slovenská republika jednokomorový parlament o 80 poslancích. Za celou existenci této Slovenské republiky se nikdy nekonaly volby <ref name="jméno">Kolaboranti 1939 – 1945, Michael Borovička, Nakladatelství Paseka 2007, ISBN 978-80-7185-846-1, str.223 - 269</ref>. Slovenský stát či jeho vládnoucí režim bývají označovány řadou různých adjektiv, např. jako [[klerofašismus|klerofašistický]]. O klerofašismu či fašismu hovořila v souvislosti se Slovenským státem hojně komunistická historiografie, ale i dnes je často užíván. Mezi uživatele tohoto pojmu patří například [[Rudolf Zahradník]].<ref>[[Rudolf Zahradník]]: ''[http://www.masarykovaspolecnost.info/masarykovaspolecnost/ml9801_07.htm Dvacátý osmý říjen]''</ref> Politolog [[Roger Griffin]] varuje před "hyperinflací klerofašismu". Užití pojmu by podle něj mělo být striktně omezeno pro "podivné formy ideologií, které vznikají, když klerikové a profesionální teologové jsou buďto vtaženi do spolupráce se sekulární ideologií fašismu, nebo řidčeji, sami vytvářejí teologicky nepřijatelný koktejl hluboce náboženských přesvědčení s fašistickým předsevzetím spasit národ nebo rasu před dekadencí a úpadkem." Český historik [[Radomír Malý]] také odmítá označení státu za klerofašistický a to vzhledem k aktivitám slovenských katolických biskupů a Vatikánu, které směřovaly proti tehdejší vládě a její politice.<ref>[[Radomír Malý|Malý, R.]]: ''[http://euportal.cz/Articles/5756--klerofasismus-na-slovensku-a-v-chorvatsku-.aspx „Klerofašismus“ na Slovensku a v Chorvatsku?]''. EUPortál. 14. 3. 2010</ref> Je ale historicky zdokumentovaným faktem promítaným z archivů, že katolický kněz Jozef Tiso žehná v Bánovcích nad Bebravou vojákům slovenské armády, kteří jdou bojovat na Východní frontu ve jménu spojenectví s fašistickou Třetí říší a zvedá ruku na fašistický pozdrav.2.prosince 1941 při jednání s německým vyslancem [[ Hannsem Ludinem ]] souhlasí předseda vlády [[ Vojtech Tuka ]] s "násilným vysídlením" a dokonce i úhradou 500 říšských marek za každého Žida.S přihlédnutím k zákonu č. 210/40 a následujícímu nařízení 198/41 (Židovský kodex) o konfiskaci židovského majetku,financoval Slovenský štát odsun i ze zabavených prostředků odsunutých.<ref>http://www.plus7dni.sk/plus7dni/historia/akcia-david.html</ref><ref>http://www.dejiny.sk/Whois/Nizn/Articles%2023.htm</ref> === Literatura === * KAMENEC, Ivan. Po stopách tragédie. Bratislava : Archa, 1991. 285 s. ISBN 80-7115-015-0. (slovensky) * KAMENEC, Ivan. Slovenský štát v obrazech. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 248 s. ISBN 978-80-7360-701-2. * LETTRICH, Jozef. Dejiny novodobého Slovenska. Bratislava : Archa, 1993. 224 s. ISBN 80-7115-045-2. (slovensky) * LIPSCHER, Ladislav. Židia v slovenskom štáte 1939–1945. Banská Bytrica : Print-servis, 1992. 254 s. ISBN 8090047025 (slovensky) === Související články === * [[Ústavní zákon o autonomii Slovenské země]] * [[Seznam vlád Československa#Slovensko|Seznam autonomních vlád Slovenska za druhé republiky]] * [[Seznam vlád Československa#Druhá světová válka (1939-1945)|Seznam vlád První slovenské republiky]] * [[Jozef Tiso]] * [[Druhá republika]] == Reference == <references /> == Externí odkazy == * [http://vexilolognet.hyperlink.cz/Slovensko.htm Historie slovenské vlajky] * [http://mujweb.cz/spolecnost/1900/malavojna.htm O maďarsko-slovenské válce v březnu 1939] * [http://www.druhasvetovavalka.nazory.cz/slovensko.htm Data z historie Slovenského štátu na ''druhasvetovavalka.cz''] * [http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/206452801280043-historicky-magazin/ Slovenská republika 1939 - 1945] - video z cyklu České televize Historický magazín {{Commonscat|First Slovak Republic}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Zaniklé státy Slovenska]] [[Kategorie:Krátce existující státy během druhé světové války]] [[Kategorie:Slovenské národní povstání]]

Návrat na stránku „Slovenská republika (1939-1945)“.