Turkmenština

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 16. 10. 2013, 10:07; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)


Turkmenština je turkický jazyk, kterým mluví zhruba 6,4 miliónu lidí v Turkmenistánu, Afghánistánu, Íránu, Iráku, Kazachstánu, Pákistánu, Tádžikistánu a Uzbekistánu. Dále se používá v evropské části Ruska a Německa, potom v Turecka a USA.

Obsah

Historie písma

Turkmenština je oficiálním jazykem v Turkmenistánu. V psané podobě se začala používat až na začátku 20. století, kdy se zapisovala arabským písmem. V letech 19281940 se pro turkmenštinu používala latinka, která byla až do roku 1991 nahrazena z politických důvodů cyrilicí (záměrem vládců Sovětského svazu bylo co nejvíce omezit kontakty mezi turkickými národy žijícími v jižních republikách s těmi, které žily za hranicemi SSSR a zároveň tak omezit vliv islámu v těchto republikách). Od roku 1991 je opět používána latinka.

Gramatika

Pády

Turkické jazyky mají pády. Turkmenština jich má šest:

Abeceda

Současná latinka Cyrilice Fonetika Latinka 1993 Latinka 1992-1993 Latinka 1927-1940
A a А а [a] A a A a A a
B b Б б [b] B b B b B b
Ç ç Ч ч [ʧ] Ç ç C c C c
D d Д д [d] D d D d D d
E e Е е [je], [e] E e E e E e
Ä ä Ә ә [æ] Ä ä Ea ea Ә ә
F f Ф ф [ɸ] F f F f F f
G g Г г [g~ʁ] G g G g G g
H h Х х [h~x] H h H h H/X h/x
I i И и [i] I i I i I i
J j Җ җ [ʤ] J j J j Ç ç
Ž ž Ж ж [ʒ] £ ɾ Jh jh Ƶ ƶ
K k К к [k~q] K k K k K/Q k/q
L l Л л [l] L l L l L l
M m М м [m] M m M m M m
N n Н н [n] N n N n N n
Ň ň Ң ң [ŋ] Ñ ñ Ng ng Ŋ ŋ
O o О о [o] O o O o O o
Ö ö Ө ө [ø] Ö ö Q q Ө ө
P p П п [p] P p P p P p
R r Р р [r] R r R r R r
S s С с [θ] S s S s S s
Ş ş Ш ш [ʃ] $ ¢ Sh sh Ş ş
T t Т т [t] T t T t T t
U u У у [u] U u U u U u
Ü ü Ү ү [y] Ü ü V v Y y
W w В в [β] W w W w V v
Y y Ы ы [ɯ] Y y X x -
Ý ý Й й [j] Ұ ÿ Y y J j
Z z З з [ð] Z z Z z Z z

Fonetika

  • ç se čte [č]
  • ä = [æ]
  • ž = [ž]
  • j = [dž]
  • ň = nosové n (jako anglické -ing)
  • ö = [ə], resp. [ö]
  • ş = [š]
  • ü jako [ü]
  • w jako [v]
  • ý jako [j]

Turkmenština dodržuje vokálovou harmonii. Ve vokálové harmonii je důležité rolišení předních (ä, e, i, ö, ü) a zadních (a, y, o, u) samohlásek:

  • Původní turkmenská slova obsahují samohlásky patřící jen do jedné z těchto dvou skupin, např.: kädi (pouze přední samohlásky) nebo köwüş (pouze zadní samohlásky).
  • V přejatých slovech (hlavně ruského a perského původu) se vokálová harmonie vytrácí: kitap (kniha), dükan (obchod), serdar (vůdce). Přesto se nevytrácí úplně ani v těchto případech, protože podoba sufixů těchto slov se řídí podle toho, zda poslední samohláska daného slova je přední nebo zadní.