Ukrajina Z Multimediaexpo.cz stránky Ukrajina Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod: Požadovanou činnost smějí provádět jen uživatelé ve skupinách Automaticky schválení uživatelé, RCRedaktors. Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky: {{Infobox stát | genitiv = Ukrajiny | úřední název česky = Ukrajina | úřední název = Україна | vlajka = [[Soubor:Flag of Ukraine.png|125px]] | článek o vlajce = Ukrajinská vlajka | znak = [[Soubor:Lesser Coat of Arms of Ukraine.png|100px]] | článek o znaku = Státní znak Ukrajiny | hymna = <mp3player width='290' >File:Ukraine.mp3</mp3player> | článek o hymně = Ukrajinská hymna – Šče ne vmerla Ukrajina | motto = | článek o mottu = | motto překlad = | mapa umístění = [[Soubor:Europe location UKR.png|290px]] | mapa velikost = 290px | hlavní město = [[Kyjev]] | rozloha = 603 700 | rozlmisto = 44 | procent vody = 7 | nejvyšší hora = [[Hoverla]] | výška nejvyšší hory = 2061 | čas = +2 | obyvatel = 46 337 340<ref>[http://www.ukrstat.gov.ua/ Державний комітет статистики України] – odhad k 1. únoru 2008.</ref> | obyvmisto = 27 | obyvrok = 2008 | hustota = 77 | hustmisto = 115 | jazyk = [[ukrajinština]] (oficiální), [[ruština]]<br />(oficiální jen v [[Krym|Autonomní republice Krym]]) | národnosti = [[Ukrajinci]] (78 %), [[Rusové]], [[Krymští Tataři]], [[Rumuni]], [[Rusíni]] a další | náboženství = [[Pravoslaví|pravoslavné]] a [[řeckokatolická církev|řeckokatolické]] [[křesťanství]] | státní zřízení = [[republika]] | datum vzniku = [[24. srpen|24. srpna]] [[1991]] | způsob vzniku = odtržením od [[Sovětský svaz|SSSR]] | funkce1 = Prezident | vládce1 = [[Viktor Juščenko]] | funkce2 = Předseda vlády | vládce2 = [[Julie Tymošenková]] | měna = [[Ukrajinská hřivna]] | kód měny = UAH | HDP/ob. = 8624 | HDP/ob.misto = 83 | HDP/ob.rok = 2007 | HDI = 0,786 | HDIvývoj = růst | HDIvýše = střední | HDIrok = 2005 | HDImísto = 82 | ison = | iso3 = | iso2 = UA | mpz = UA | předvolba = + 380 | doména = ua }} '''Ukrajina''' (ukrajinsky: Україна) je země ležící ve [[Východní Evropa|východní]] [[Evropa|Evropě]]; na východě hraničí s [[Rusko|Ruskem]], na jihozápadě s [[Moldavsko|Moldavskem]] (včetně neuznaného [[Podněstří]]), [[Rumunsko|Rumunskem]], na západě s [[Maďarsko|Maďarskem]], [[Slovensko|Slovenskem]] a [[Polsko|Polskem]], na severu s [[Bělorusko|Běloruskem]]. Jižní hranice je tvořena [[Černé moře|Černým]] a [[Azovské moře|Azovským mořem]], které odděluje [[Krym|poloostrov Krym]]. Na [[Dněpr]]u, největší ukrajinské řece, leží také hlavní město [[Kyjev]]. Ukrajinská republika získala [[nezávislost]] roku [[1991]] po rozpadu [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]; zároveň je zakládajícím členem [[Společenství nezávislých států]].<ref>Oficiálně má však Ukrajina pouze status pozorovatele, neboť dosud nepodepsala stanovy SNS a podle vyjádření prezidentské kanceláře se k podpisu ani nechystá. Viz: [http://de.rian.ru/postsowjetischen/20080814/116044573.html Ukrainische Parlamentarier wollen GUS-Abkommen aufkündigen] RIA Novosti, 14. srpna 2008.</ref> Ukrajina je [[unitární stát]], který se dělí na 24 [[oblast]]í, 2 města se zvláštním statusem ([[Kyjev]] a přístav [[Sevastopol]]) a [[autonomní republika Krym|autonomní republiku Krym]]. Tzv. [[Oranžová revoluce]] na konci roku [[2004]] přinesla obrat v ukrajinské politice; na rozdíl od spíše „proevropské“ západní části je však východ a v menší míře i jih kulturně a politicky orientován spíše na Rusko. Současná ukrajinská vláda usiluje o vstup do [[Evropská unie|Evropské unie]]<ref>[http://www.euractiv.cz/vnejsi-vztahy/clanek/summit-eu--ukrajina-podpis-asociacni-dohody-je-mozny-v-roce-2009 Summit EU – Ukrajina: Podpis Asociační dohody je možný v roce 2009] euractiv.cz, 10. 9. 2008.</ref> a s Ruskem udržuje napjaté vztahy. == Původ názvu == Slovo ''Ukrajina'' je [[slovanské jazyky|slovanského]] původu, [[etymologie]] však není jednoznačná: nejčastěji se uvádí význam „okrajové území“, přesněji jednotlivá krajní, hraniční knížectví Kyjevské Rusi. Další výklady hovoří v souvislosti s knížectvími o „ukrojených“, oddělených zemích. První doložené užití z roku 1187 pochází z Kyjevského letopisu, zachovaném v Ipaťjevském kodexu z 15. století, kde se hovoří o smrti perejaslavského knížete, jejž „Ukrajina bohatě oplakala.“<ref>[http://litopys.org.ua litopys.org.ua] – ЛІТОПИС РУСЬКИЙ за Іпатіївським списком</ref> V následujících staletích bylo slovo nadále používáno především v širokém významu krajních území, někdy též oblastí vnějších slovanskému osídlení, sousedních „ukrajin“.<ref>Viz např. [http://litopys.org.ua/psrl3235/lytov11.htm litopys.org.ua] – БАРКУЛАБІВСЬКИЙ ЛІТОПИС</ref> Od 16. století se slovo objevuje i mimo slovanské písemné památky a v průběhu 17. století se začíná etablovat v evropské geografii; postupně začíná odkazovat k „území obývanému [[Ukrajinci]].“ Označení Ukrajina bylo užíváno spíše v lidové řeči, zatímco polské, resp. ruské úřady používaly zpravidla označení ''Malá Rus'', ''Malorusko'' (oproti Velké Rusi, tj. vlastnímu [[Rusko|Rusku]]). Obyvatelé Ukrajiny bývali označováni zpravidla jako Malorusové či Rusíni; etnonymum ''Ukrajinec'' se objevuje přibližně od 18. století, plně se však prosadilo až koncem 19. století. == Geografie == [[Soubor:Ukraine topo en.jpg|290px|thumb|right|Fyzická mapa Ukrajiny]] : ''Související informace lze nalézt také v článku'': [[Geografie Ukrajiny]] Ukrajina je s rozlohou 603 700 km² druhým největším státem Evropy (po [[Rusko|Rusku]]). Zpravidla bývá přiřazována k [[Východní Evropa|východoevropským]] státům, avšak její západní regiony jako [[Halič]] nebo [[Zakarpatí]] náleží kulturně a historicky spíše ke [[Střední Evropa|střední Evropě]]. === Povrch === Střední a východní Ukrajina zaujímá jihozápadní část rozlehlé [[Východoevropská rovina|Východoevropské roviny]]. Povrch je tvořen především [[vysočina (geomorfologie)|vysočinami]] a [[pahorkatina]]mi či náhorními plošinami přerušovanými údolími řek, která jsou typická především pro přítoky [[Dněstr]]u v [[Podolí (region)|Podolí]]. Na jihu země se rozkládají rovinaté [[step]]i; druhá větší rovinatá oblast je tzv. [[Polesí (region)|Polesí]] při hranicích s [[Bělorusko|Běloruskem]]. Největšími pohořími jsou [[Karpaty]] na jihozápadě země (nejvyšším vrchem je [[Hoverla]], 2061 m) a [[Krymské hory]] na jihu [[Krym|Krymského poloostrova]], jejichž nejvyšší vrcholky dosahují okolo 1500 m. Poloostrov Krym je se zbytkem pevniny spojen [[Perekopská šíje|Perekopskou šíjí]]. [[Soubor:Donets near shipilivka4.JPG|thumb|290px|Řeka [[Severní Donec]] protéká typickou, mírně zvlněnou krajinou [[Doněcký krjaž|Doněckého krjaže]] na východní Ukrajině.]] === Vodstvo === Celková délka říční sítě je okolo 170 000 km. Většina řek patří do [[úmoří]] [[Azovské moře|Azovského]] a [[Černé moře|Černého moře]], jen 4 % území náleží k úmoří [[Baltské moře|Baltského moře]]. Nejvýznamnější řekou je [[Dněpr]] (ukrajinsky ''Dnipro''), který protíná Ukrajinu ze severu na jih a dělí ji na dvě části, „[[Levobřežní Ukrajina|levobřežní]]“ a „[[Pravobřežní Ukrajina|pravobřežní]]“. Jeho hlavními přítoky jsou [[Pripjať]], [[Desna]], [[Psel|Pslo]] a [[Inhulec]]. Východní Ukrajinou protéká [[Severní Doněc]], přítok [[Don]]u. Další velké řeky jsou [[Prut (řeka)|Prut]], [[Dněstr]] a [[Jižní Buh]]. Velké řeky jsou využívány jednak pro lodní dopravu, jednak jako zdroj energie: zejména na Dněpru bylo vybudováno několik velkých přehrad s [[hydroelektrárna]]mi, z nichž nejznámější je [[DněproGES]] v [[Záporoží]]; největší přehradní nádrží je [[Kremenčucká vodní nádrž]]. Největší ukrajinská jezera jsou v [[Budžak]]u v údolích ''Dunaje'' ([[Jalpug|Jalpuh]], [[Kahul]]). Větší jezera a [[liman]]y se rozkládají na pobřeží ''Černého'' a ''Azovského moře''; největší z nich je [[Dněsterský liman|Dněsterský]] (360 km²), [[Seznam ukrajinských jezer|největší]] neumělá vodní plocha Ukrajiny. Ve [[Volyň|Volyni]] a [[Polesí (region)|Polesí]] je mnoho [[kras]]ových jezer; v [[Karpaty#Ukrajinské Karpaty|Ukrajinských Karpatech]] je nejvýznamnější jezero [[Synevyr]]. === Klima === Téměř celá Ukrajina náleží do [[mírný podnebný pás|mírného klimatického pásu]], převládá [[kontinentální podnebí]]; pouze na úzkém území mezi [[Krymské hory|Krymskými horami]] a [[Černé moře|Černým mořem]] je podnebí [[subtropický podnebný pás|subtropické]]. Průměrná roční [[teplota]] se pohybuje mezi +6°C na severu a +12°C na jihu země. Průměrné roční srážky na většině území činí okolo 600 mm; největší srážkový úhrn vykazují [[Karpaty]] (1200 mm), nejsuššími oblastmi jsou stepi [[Chersonská oblast|Chersonské oblasti]] a severního Krymu (400 mm ročně). === Města === : ''Související informace lze nalézt také v článku'': [[Seznam ukrajinských měst]] '''Přehled 25 největších měst podle počtu obyvatel''' (tučně jsou vyznačena sídla oblastí a město se zvláštním statutem Sevastopol). [[Soubor:Kharkov Freedom Square.jpg|thumb|224px|[[Náměstí Svobody (Charkov)|Náměstí Svobody]] s budovou ''Gospromu'' v [[Charkov]]ě je třetím největším náměstím v Evropě.]] [[Soubor:Lwów - Widok z wieży ratuszowej 01.jpg|thumb|224px|Staré město ve [[Lvov]]ě, památka [[UNESCO]].]] [[Soubor:Mykolayiv, Namyv.jpg|thumb|224px|Jihoukrajinská města přišla během éry sovětského urbanismu o svůj venkovský ráz. Sídliště ve městě [[Mykolajiv]].]] {|border="1" cellspacing=0 cellpadding=2 class="wikitable" |- !!align=right|Pořadí !!align="center"|Název !!align="center"|ukrajinsky !!počet obyvatel (2005) |- |align="right"|1. ||align="left"| '''[[Kyjev]]''' ||align="left"| Київ ||align=right| 2 660 401 |- |align=right|2. ||align=left| '''[[Charkov]]''' ||align=left| Харків ||align=right| 1 464 740 |- |align=right|3. ||align=left| '''[[Dněpropetrovsk]]''' ||align=left| Дніпропетровськ ||align=right| 1 032 816 |- |align=right|4. ||align=left| '''[[Oděsa]]''' ||align=left| Одеса ||align=right| 1 007 131 |- |align=right|5. ||align=left| '''[[Doněck]]''' ||align=left| Донецьк ||align=right| 999 975 |- |align=right|6. ||align=left| '''[[Záporoží]]''' ||align=left| Запоріжжя ||align=right| 799 348 |- |align=right|7. ||align=left| '''[[Lvov]]''' ||align=left| Львів ||align=right| 733 728 |- |align=right|8. ||align=left| [[Krivoj Rog]] ||align=left| Кривий Ріг ||align=right| 696 667 |- |align=right|9. ||align=left| '''[[Mykolajiv]]''' ||align=left| Миколаїв ||align=right| 509 011 |- |align=right|10. ||align=left| [[Mariupol]] ||align=left| Маріуполь ||align=right| 482 440 |- |align=right|11. ||align=left| '''[[Luhansk]]''' ||align=left| Луганськ ||align=right| 452 789 |- |align=right|12. ||align=left| [[Makijivka]] ||align=left| Макіївка ||align=right| 375 992 |- |align=right|13. ||align=left| '''[[Vinnycja]]''' ||align=left| Вінниця ||align=right| 360 241 |- |align=right|14. ||align=left| '''[[Simferopol]]''' ||align=left| Сімферополь ||align=right| 341 599 |- |align=right|15. ||align=left| '''[[Sevastopol]]''' ||align=left| Севастополь ||align=right| 340 353 |- |align=right|16. ||align=left| '''[[Cherson]]''' ||align=left| Херсон ||align=right| 319 278 |- |align=right|17. ||align=left| '''[[Poltava]]''' ||align=left| Полтава ||align=right| 309 960 |- |align=right|18. ||align=left| '''[[Černihov]]''' ||align=left| Чернігів ||align=right| 300 497 |- |align=right|19. ||align=left| '''[[Čerkasy]]''' ||align=left| Черкаси ||align=right| 293 271 |- |align=right|20. ||align=left| '''[[Sumy]]''' ||align=left| Суми ||align=right| 282 198 |- |align=right|21. ||align=left| [[Horlivka]] ||align=left| Горлівка ||align=right| 279 061 |- |align=right|22. ||align=left| '''[[Žytomyr]]''' ||align=left| Житомир ||align=right| 277 875 |- |align=right|23. ||align=left| '''[[Chmelnyckyj]]''' ||align=left| Хмельницький ||align=right| 255 902 |- |align=right|24. ||align=left| [[Dniprodzeržynsk]] ||align=left| Дніпродзержинськ ||align=right| 249 530 |- |align=right|25. ||align=left| '''[[Kirovohrad]]''' ||align=left| Кіровоград ||align=right| 248 367 |- |} === Administrativní dělení === : ''Související informace lze nalézt také v článku'': [[Administrativní dělení Ukrajiny]] [[Soubor:Map of Ukraine en.png|thumb|300px|Politická mapa Ukrajiny]] Ukrajina se dělí na 27 správních celků: * 1 autonomní republika: [[Autonomní republika Krym]] ([[Simferopol]]) * 24 [[oblast]]í: {| border=0 |- valign=top | ** [[Čerkaská oblast]] ([[Čerkasy]]) ** [[Černihovská oblast]] ([[Černihov]]) ** [[Černovická oblast]] ([[Černovice (Ukrajina)|Černovice]]) ** [[Dněpropetrovská oblast]] ([[Dněpropetrovsk]]) ** [[Doněcká oblast]] ([[Doněck]]) ** [[Charkovská oblast]] ([[Charkov]]) ** [[Chersonská oblast]] ([[Cherson]]) ** [[Chmelnycká oblast]] ([[Chmelnyckyj]]) ** [[Ivanofrankivská oblast]] ([[Ivano-Frankivsk]]) ** [[Kyjevská oblast]] ([[Kyjev]]) ** [[Kirovohradská oblast]] ([[Kirovohrad]]) ** [[Luhanská oblast]] ([[Luhansk]]) | ** [[Lvovská oblast]] ([[Lvov]]) ** [[Mykolajivská oblast]] ([[Mykolajiv]]) ** [[Oděská oblast]] ([[Oděsa]]) ** [[Poltavská oblast]] ([[Poltava]]) ** [[Rovenská oblast]] ([[Rovno]]) ** [[Sumská oblast]] ([[Sumy]]) ** [[Ternopilská oblast]] ([[Ternopil]]) ** [[Vinnycká oblast]] ([[Vinnycja]]) ** [[Volyňská oblast]] ([[Luck]]) ** [[Zakarpatská oblast]] ([[Užhorod]]) ** [[Záporožská oblast]] ([[Záporoží]]) ** [[Žytomyrská oblast]] ([[Žytomyr]]) |} * 2 města se zvláštním statutem: ** [[Kyjev]] – hlavní město Ukrajiny ** [[Sevastopol]] – nespadá pod Krymskou republiku Tyto celky se dále dělí na [[rajón]]y, kterých je na Ukrajině celkem 490 a které přibližně odpovídají českým [[okres]]ům, v průměru jsou však o něco menší. Větší města bývají samostatnou správní jednotkou podřízenou přímo oblasti, některá jsou dále rozdělena na městské rajóny. Obce na Ukrajině spadají do tří kategorií: [[město|města]], [[sídlo městského typu|sídla městského typu]] a [[vesnice]]. == Dějiny Ukrajiny == : ''Související informace naleznete také v článku'': [[Dějiny Ukrajiny]]. [[Soubor:Location of Cossack Hetmanate.png|thumb|220px|Mapa Kozáckého hetmanátu, který je považován za přímého předchůdce dnešní Ukrajiny]] [[Soubor:Marten's Poltava.jpg|thumb|220px|Bitva u Poltavy v roce 1709]] === Starověk a středověk === Osídlení dnešní Ukrajiny je doloženo od 5. tisíciletí př. n. l., ze kterého pocházejí nálezy artefaktů tripolské kultury. Ve starověku byl jih Ukrajiny periferií antického světa: existovalo zde království Skythů, o jejichž životě podává zprávu řecký historik Hérodotos;<ref>Hérodotos, ''[[Histories apodeixis|Dějiny]]'', 4, 1n; srv. ''Encyklopedie antiky'', hesla ''Skythové, Chersonésos Taurský.''</ref> na Krymu a na pobřeží Černého moře vznikaly řecké a později gótské kolonie. Střední a severozápadní Ukrajina je pak oblastí [[etnogeneze]] [[Slované|Slovanů]]. Ve druhé polovině 9. století se na dnešní Ukrajině, v Rusku a Bělorusku zformoval první východoslovanský stát, [[Kyjevská Rus]], jehož nejvýznamnější panovník Vladimír I. přijal roku 988 [[křesťanství]]. Po rozpadu státu vzniklo několik samostatných knížectví; na západě bylo nejdůležitější Haličsko-volyňské knížectví, zatímco jih dnešní Ukrajiny byl osídlen kočovnými kmeny Polovců. Během 13. století došlo k postupnému obsazení části samostatných knížectví [[Tataři|tatarskými]] (mongolskými) nájezdníky. Celá oblast se dostala pod vliv nově zformované tatarské [[Zlatá horda|Zlaté hordy]]; pouze na západní část dnešní Ukrajiny tatarská moc nepronikla. Valná část Ukrajiny se s úpadkem Zlaté hordy stala suverénní součástí [[Litevské velkoknížectví|Litevského velkoknížectví]]. Na jihu se vytvořil Krymský chanát (1441–1783) a východ se dostával pod vliv [[Moskevská Rus|Moskevské Rusi]]. === Mezi Polskem, Ruskem a Osmanskou říší === Roku 1569 došlo k uzavření [[Lublinská unie|Lublinské unie]]; většina ukrajinského území, které spadalo pod Litvu (přibližně po řeku Dněpr), přešlo pod [[Polsko|polskou]] moc. Významné bylo osídlení [[Záporožští kozáci|záporožských kozáků]] s centrem na [[Sič]]i. Ti vytvářeli jakési vojenské nárazníkové pásmo v oblasti [[Divoká pole|Divokých polí]], sousedících s Krymských chanátem. [[Krymští Tataři]] a [[Nogajci]], vazalové osmanského [[sultán]]a, podnikali téměř každý rok loupeživé vpády, které zabraňovaly trvalejšímu osídlení jižní a východní Ukrajiny. V roce 1648 došlo na Ukrajině k velkému kozáckému povstání, které vedl Bohdan Chmelnický; tomu se podařilo v několika bitvách porazit polská vojska, až v roce 1651 byl poražen v bitvě u Berestečka. Roku 1654 se obrátil pro pomoc k ruskému caru Alexejovi, čímž se dostal do vazalské závislosti. Boje pak pokračovaly dál. [[Perejaslavská rada]] však znamenala ztrátu suverenity pro ukrajinská území. Nejprve byla v roce 1667 k Rusi připojena většina levobřežní Ukrajiny (země byla tehdy přechodně rozdělena podle řeky [[Dněpr]]u) a při [[dělení Polska]] v letech 1793–1795 i většina pravobřežní Ukrajiny kromě [[Halič]]e a [[Bukovina (země)|Bukoviny]], jež získala [[Habsburská monarchie]]. Postupně tak Ukrajina ztratila náznak jakékoliv autonomie. Koncem 18. století byla také zlikvidována tatarská a [[Osmanská říše|turecká]] moc na jihu. Carevna Kateřina II. Veliká a její rádce [[kníže Potěmkin]] založili v nově dobyté tzv. [[Nová Rus|Nové Rusi]] několik významných měst: mj. [[Oděsa|Oděsu]], [[Dněpropetrovsk]], [[Simferopol]] a [[Sevastopol]]. 19. století bylo dobou tvrdého národnostního útlaku ze strany [[Ruské impérium|Ruské říše]] a zároveň dobou [[Ukrajinské národní obrození|ukrajinského národního obrození]], zprvu kulturního, později také politického. Tyto snahy se po carských represích a zákazu užívání ukrajinštiny (1876) soustředily především do habsburské části země, kde byl mnohem liberálnější režim. Současně se – byť pomalu – rozvíjelo také hospodářství, začalo se s výstavbou železniční sítě a masivní těžbou uhlí; rychle rostla města, zejména [[Kyjev]] a [[Charkov]]. [[Soubor:DneproGES.jpg|thumb|190px|Výstavba přehrady [[DněproGES]]u, jednoho z hlavních bodů plánu elektrifikace SSSR.]] === I. světová válka a snaha o nezávislost === V době konce [[První světová válka|první světové války]] a v průběhu [[Ruská občanská válka|ruské občanské války]] bylo na části ukrajinského území sestaveno několik ukrajinských vlád. První ukrajinská republika ([[Ukrajinská národní republika|UNR]]) existovala v letech [[1917]]–[[1919]] a zanikla hlavně kvůli vměšování se ruských bolševiků. Prvním ukrajinským prezidentem byl historik, literát a filosof [[Mychajlo Hruševskyj]]. V boji o národní samostatnost byli Ukrajinci poraženi: západní Ukrajina se v letech [[1920]]–[[1921]] stala součástí [[Druhá polská republika|2. polské republiky]] a v roce [[1922]] vznikla [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|Ukrajinská SSR]] jakožto řadová republika [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] s hlavním městem ve východoukrajinském [[Charkov]]ě, které bylo později přeneseno do [[Kyjev]]a. V letech 1926—40 existovala v rámci Ukrajinské SSR [[Moldavská autonomní sovětská socialistická republika|autonomní republika Moldavanů]]. Roku 1927 se ve [[Vídeň|Vídni]] uskutečnila konference Ukrajinců, kteří emigrovali z vlasti. Tito založili [[Organizace ukrajinských nacionalistů|Organizaci ukrajinských nacionalistů (OUN)]], jež usilovala o samostatný ukrajinský stát (často násilnou formou) a významně zasahovala do dalšího osudu Ukrajiny. === Sovětská éra === [[Soubor:Flag of Ukrainian SSR.png|thumb|190px|Vlajka [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|Ukrajinské SSR]]]] Ukrajina jakožto součást Sovětského svazu byla vystavena tvrdým zkouškám; nejtěžší z nich byl [[hladomor]] (ukrajinsky ''[[Hladomor na Ukrajině|Holodomor]])'' v letech [[1932]]–[[1933]], který byl vyvolán násilnou [[kolektivizace|kolektivizací]] zemědělství. Tato katastrofa, jež byla zřejmě alespoň zčásti úmyslně vyvolána Stalinovou politikou, je dodnes obestřena nejasnostmi a dohady, neboť stalinský režim o ní přikázal mlčet. Odhady počtu obětí se velmi různí; historici hovoří nejčastěji o 2,5 až 5 milionech mrtvých hladem. Nejhůře byla zasažena střední a jihovýchodní Ukrajina a tehdy částečně ukrajinskojazyčná [[Kubáň]]. Menší hladomory postihly Ukrajinu také v letech [[1921]]–[[1923]] a [[1946]]–[[1947]]. V letech [[1941]]–[[1944]] byla Ukrajina okupována Německou říší; po německé porážce byla k Ukrajině připojena její západní část (západní [[Volyň]] a východní [[Halič]]), která před válkou patřila Polsku (krátkodobě obsazeno sovětskými vojsky již v září [[1939]], v zimě 1939/[[1940]] pak proběhla zfalšovaná referenda o připojení těchto území k SSSR), a dále [[Podkarpatská Rus]], předválečná součást [[ČSR]]. V roce [[1954]] se stal součástí Ukrajinské SSR i poloostrov [[Krym]], jenž byl do té doby součástí [[Ruská SFSR|Ruské SFSR]].<ref>[http://www.iccrimea.org/historical/crimeatransfer.html The Transfer of the Crimea to the Ukraine] International Committee for Crimea, 2005.</ref> Předání tohoto převážně ruskojazyčného (a kdysi Ruskem na [[Tataři|Tatarech]] dobytého) území vyvolalo napětí, přetrvávající dodnes. [[Nikita Sergejevič Chruščov|N. S. Chruščov]], který předání Krymu prosadil, byl ve 40. letech hlavou [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|Ukrajinské SSR]] a v mládí pracoval na [[Donbas]]u. Z Ukrajiny pocházel i jeho nástupce [[Leonid Iljič Brežněv|L. I. Brežněv]]. V 60. letech pokračovala masivní [[industrializace]] a [[urbanizace]] především východní části země. Byla zbudována kaskáda přehrad na Dněpru. Rozvoj průmyslu a technologií bez ohledů k [[Životní prostředí|životnímu prostředí]] si vedle znečištění ovzduší vyžádal krutou daň: [[26. duben|26. dubna]] [[1986]] došlo na severu země k [[Černobylská havárie|černobylské katastrofě]], nejhorší havárii [[jaderná elektrárna|jaderné elektrárny]] v dějinách. Ukrajinsko-běloruské pomezí je dodnes kontaminováno radioaktivním spadem, území v okruhu několika desítek kilometrů muselo být vysídleno. [[Soubor:Kiev Independence Square Orange Revolution 22-11-2004.jpg|thumb|190px|Demonstrace na [[Náměstí Nezávislosti (Kyjev)|Náměstí Nezávislosti]] v Kyjevě během [[Oranžová revoluce|Oranžové revoluce]] v prosinci [[2004]].]] === Nezávislá Ukrajina === {{viz též||Oranžová revoluce|Sled událostí Oranžové revoluce}} V roce [[1990]] vyhlásila ''Verchovna rada'' suverenitu Ukrajiny, nezávislost pak byla vyhlášena [[24. srpna]] [[1991]] při rozpadu Sovětského svazu. Prohlášení nezávislosti bylo potvrzeno [[Referendum o nezávislosti Ukrajiny|referendem]] téhož roku (za podpory 90,3 % voličů). Přechod ke kapitalismu, rozklad plánovaného hospodářství a především neschopnost politiků provést ekonomické a politické reformy vedl k několikaleté agónii ekonomiky, která se vzpamatovala až okolo roku [[2000]]. Prvním prezidentem byl [[Leonid Kravčuk]], jehož v roce 1994 vystřídal bývalý premiér [[Leonid Kučma]]. V roce 1996 byla schválena nová ústava s poloprezidentským systémem. Kučmova politická orientace byla převážně proruská, avšak v této otázce nebyl dlouho příliš zásadový. Jeho postupy proti opozičnímu tisku a radikálnějším kritikům mnohdy měly často zřetelně autoritativní rysy. Po volbách na konci roku [[2004]] (prezidentu [[Leonid Kučma|Leonidu Kučmovi]] končil jeho mandát) proběhla v zemi neozbrojená tzv. [[oranžová revoluce]], vyvolaná nesouhlasem ukrajinsky cítící veřejnosti se zfalšovaným vítězstvím proruského (a samotným Kučmou protežovaného) kandidáta, premiéra [[Viktor Janukovyč|Viktora Janukovyče]]. Revoluce, z níž vzešel současný prezident [[Viktor Juščenko]], se stala příslibem pozitivních změn, poukázala však na křehkou soudržnost "proevropské" západní a "proruské" východní části země. == Politika == [[Soubor:Viktor Yuschenko.jpg|thumb|160px|[[Viktor Juščenko]], současný ukrajinský prezident a předseda bloku [[Naše Ukrajina]].]] : ''Související informace lze nalézt také v článku'': [[Politický systém Ukrajiny]] Ukrajina je [[republika]], zhruba [[Poloprezidentský systém|uprostřed]] mezi prezidentským a parlamentním typem (podobně jako např. [[Polsko]]). Prezident (v současné době [[Viktor Juščenko]]) je volen přímo, a to na 5 let. Ukrajina má [[jednokomorový parlament]] (''Verchovna rada Ukrajiny'') o 450 zastupitelích (od r. 2006 též na pětileté období); ten volí a odvolává premiéra země (v současné době jím je Juščenkova rivalka [[Julia Tymošenková]]); premiér musí být oficiálně jmenován prezidentem. Ukrajina je mj. členem [[Společenství nezávislých států]], [[Organizace spojených národů|OSN]], [[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě|OBSE]], [[GUAM]], [[Rada Evropy|Rady Evropy]] a Organizace pro hospodářskou spolupráci černomořských zemí ([[BSEC]]). [[16. května]] [[2008]] se Ukrajina po čtrnáctiletém vyjednávání oficiálně stala členem [[Světová obchodní organizace|WTO]].<ref>[http://www.finance.cz/zpravy/finance/167820-ukrajina-se-stala-152-clenem-wto/ Ukrajina se stala 152. členem WTO] Financninoviny.cz, 16. května 2008.</ref> Ukrajina má silné, avšak komplikované vztahy se svým největším sousedem: [[Rusko|Ruskem]]. Od roku 2008 mezi zeměmi panuje napětí zejména kvůli Juščenkově podpoře [[Gruzie]] ve [[Válka v Jižní Osetii (2008)|válce v Jižní Osetii]] a snahy o vstup do [[Severoatlantická aliance|NATO]], opakovaně také kvůli cenám ruského zemního plynu. [[Soubor:Greater Coat of Arms of Ukraine.png|thumb|160px|Návrh velkého [[Ukrajinský znak|státního znaku Ukrajiny]] obsahuje kromě tryzubu také lva a symboly záporožských kozáků.]] === Aktuální situace === Po politické krizi v [[Duben 2007|dubnu 2007]], kdy prezident Juščenko rozpustil parlament, vyhlásil [[předčasné volby]] a pokusil se převzít kontrolu nad jednotkami ministerstva vnitra, se v [[květen 2007|květnu]] situace opět uklidnila. Předčasné volby byly uskutečněny [[30. září|30.]] [[září 2007]]. Největší počet hlasů v nich získala Janukovyčova [[Strana regionů]] (34 %), těsně za ní se umístil [[Blok Julie Tymošenko]] (31 %). Po dlouhém vyjednávání byla [[18. prosince]] zvolena premiérkou [[Julie Tymošenková]], jejíž blok utvořil koalici s Juščenkovou [[Naše Ukrajina|Naší Ukrajinou]]; v parlamentu však měl jen těsnou většinu, která se rozpadla [[6. června]] [[2008]], kdy z koalice vystoupili dva poslanci.<ref>[http://newsru.ua/ukraine/06jun2008/vyhid.html Демократичної коаліції більше немає. Рибаков і Бут заявили про вихід.] Newsru.ua, 6. června 2008.</ref> Vláda Julie Tymošenkové pak definitivně padla [[16. září]].<ref>[http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=616638 Ukrajinská vláda padla. Ustojí Tymošenková krizi?] aktuálně.cz, 16. září 2008.</ref> To spustilo novou politickou krizi, kterou premiérka Tymošenková prohlásila za překonanou počátkem prosince 2008, kdy byla za pomoci [[Lytvynův blok|bloku]] [[Volodymyr Lytvyn|Volodymyra Lytvyna]] obnovena koalice [[Blok Julie Tymošenkové|BJuT]] a [[Naše Ukrajina|Naší Ukrajiny]]; část [[Viktor Juščenko|Juščenkovy]] Naší Ukrajiny však považuje smlouvu za neplatnou.<ref>[http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/7774328.stm Ukraine coalition set to reform]</ref> [[Soubor:Zsu prapor.jpg|thumb|160px|Vlajka ukrajinské armády.]] === Státní symboly === Státním znakem Ukrajiny je po nabytí nezávislosti opět tzv. [[tryzub]] [[Vladimír I.|sv. Vladimíra]] (zlatý trojzubec na modrém poli); používá se zpravidla malý státní znak, neboť velký znak zatím nebyl oficiálně přijat; i v něm má však dominovat tryzub.<ref>[http://www.rada.gov.ua/zakon/PR1/TXT1/5200/p5274-1.htm Zákon Про великий Державний Герб України (2001)]</ref> Ve stejných barvách je i [[ukrajinská vlajka]], sestávající ze dvou stejně širokých podélných pruhů: zlatá barva symbolizuje úrodná pole, modrá pak nebe nad nimi. Státní hymnou je píseň ''[[ukrajinská hymna|Šče nevmerla Ukrajiny]]'', vzniklá roku 1863. Kromě uvedeného má Ukrajina ještě prezidentské symboly: pečeť, znak a standartu. === Armáda === [[Ukrajinská armáda]] má přibližně 300 000 příslušníků. Je členem svazku [[Partnerství pro mír]] a účastnila se misí v bývalé [[Jugoslávie|Jugoslávii]] (v současnosti má vojáky v [[Kosovo|Kosovu]]<ref>[http://www.un.org/Depts/dpko/dpko/contributors/2008/jun08_5.pdf UN Mission's Contributions by Country]</ref>), na [[Střední Východ|Středním Východě]] a v [[Afrika|Africe]]. Od konce 90. let navazuje užší vztahy s [[NATO]], zejména s [[Polská armáda|polskou armádou]]. == Ekonomika == {{viz též|Ekonomika Ukrajiny}} Ukrajinská ekonomika byla druhou největší v rámci Sovětského svazu. Po jeho rozpadu bylo nastoleno [[tržní hospodářství]], jehož nástup v podobě „šokové terapie“ byl velice bolestný: zemi postihla [[hyperinflace]], mnoho podniků ukončilo výrobu, privatizace probíhaly neprůhledným způsobem. Situace se částečně stabilizovala po roce [[1996]] po zavedení nové měny, [[Ukrajinská hřivna|Ukrajinské hřivny]]. V prvních letech 21. století ukrajinská ekonomika nastoupila poměrně rychlý a stabilní růst ([[Hrubý domácí produkt|HDP]] v roce 2007 vzrostl o 7,3 %).<ref name="jedna">Ministerstvo zahraničních věcí ČR: [http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/stat.asp?StaID={CCB25914-A3D4-439F-8CA3-841770399D18} http://www.mzv.cz/ Ukrajina – Ekonomická charakteristika země]</ref> Optimistická čísla však mohou zakrývat vážné přetrvávající problémy. Ukrajinské hospodářství nadále nese znaky postsovětské ekonomiky orientované na obory s nízkou přidanou hodnotou a převahou těžkého průmyslu, zejména [[metalurgie]]. Na podzim roku [[2008]] zasáhla zemi celosvětová [[Světová finanční krize 2008|finanční krize]] a Ukrajina společně s [[Maďarsko|Maďarskem]] přijala mnohamiliardový úvěr od [[Mezinárodní měnový fond|Mezinárodního měnového fondu]].<ref>[http://www.financninoviny.cz/investice/index_view.php?id=342759 MMF schválil úvěr 16,5 mld USD pro Ukrajinu] Finanční noviny, 6. 11. 2008.</ref> Největšími obchodními partnery jsou země [[Evropská unie|EU]], [[Rusko]] (potažmo [[Společenství nezávislých států|SNS]]) a [[Turecko]]. === Makroekonomické ukazatele === * Podíl na tvorbě [[Hrubý domácí produkt|HDP]]: průmysl 31 %, stavebnictví 5 %, zemědělství 5 %, služby 55 %<ref name="jedna"/> * HDP ([[parita kupní síly]]): 399 mld. [[Americký dolar|USD]] ([[2007]]) * HDP na 1 obyv. (parita kupní síly): 8624 USD (2007)<ref>[http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2007/02/weodata/weorept.aspx?sy=1992&ey=2008&scsm=1&ssd=1&sort=country&ds=.&br=1&c=926&s=PPPGDP&grp=0&a=&pr1.x=41&pr1.y=2 HDP Ukrajiny] – statistiky [[Mezinárodní měnový fond|Mezinárodního měnového fondu]]</ref> Průměrná mzda státních pracovníků v červenci 2008 činila 1930 [[Ukrajinská hřivna|hřiven]], tedy přibližně 398 USD.<ref>[http://www.ukrstat.gov.ua/operativ/operativ2008/gdn/reg_zp_m/reg_zpm08_u.htm Ukrstat – Середня заробітна плата за регіонами за місяць у 2008 році]. Přepočet na USD dle oficiálního kurzu [http://www.bank.gov.ua/ Národní banky Ukrajiny].</ref> To je i přes nižší ceny poměrně málo, což vede k početné pracovní migraci zejména do [[Česká republika|ČR]], [[Německo|Německa]], [[Itálie]], ale také například do [[Moskva|Moskvy]]. [[Soubor:Mariupol azovstal1.jpg|thumb|left|190px|Slévárny ''Azovstal'' v [[Mariupol]]u zaměstnávají přes 20 000 osob]] === Nerostné bohatství a průmysl === Ukrajinské nerostné bohatství se stalo jedním z pilířů sovětské ekonomiky. Nejdůležitějším sektorem je těžba černého uhlí v oblasti [[Donbas]]u (s hlavními centry [[Doněck]] a [[Luhansk]]), který je zároveň hlavním průmyslovým regionem země: ročně se zde vytěží až 200 milionů tun uhlí a vyrobí se 50 milionů tun [[ocel]]i. Významný je dále zejména strojírenský, chemický a potravinářský průmysl. Kromě Donbasu jsou velkými centry těžkého průmyslu města [[Dněpropetrovsk]], [[Záporoží]] či [[Mariupol]]. V okolí města [[Kryvyj Rih]] jsou bohatá naleziště [[železná ruda|železné rudy]], která se zpracovává v místních slévárnách. Mezi další nerostné suroviny Ukrajiny patří [[magnetické rudy|magnetické]] a [[Uran (prvek)|uranové]] rudy, [[titan (prvek)|titan]], [[Chróm|chrom]], [[nikl]], [[bauxit]], [[fosfáty]], [[síra]], [[rašelina]], [[ropa]], [[Halit|sůl]], [[grafit]] a [[mangan]]. === Zemědělství === Většina území Ukrajiny disponuje kvalitní a úrodnou [[černozem]]ní půdou. Obděláváno je 57% půdy. Mezi hlavní zemědělské produkty patří: [[pšenice]], [[ječmen]], [[cukrová řepa]], [[Lilek brambor|brambory]], [[kukuřice setá|kukuřice]], [[slunečnice]], [[maso]] a [[Mléčný výrobek|mléčné výrobky]]. Chová se zde hlavně [[skot]] a [[prase domácí|prasata]], důležitý je rovněž [[rybolov]]. V jižních oblastech (zejména na Krymu) je rozšířeno také [[vinařství]]. Karpaty jsou důležitou zásobárnou dřeva. Pro velkou část venkovského obyvatelstva je drobné zemědělství vedlejším zdrojem příjmů. === Doprava === {{viz též|Doprava na Ukrajině}} Rozloha Ukrajiny a její poloha mezi západní Evropou, Ruskem a Černým mořem klade velké nároky na [[dopravní infrastruktura|dopravní infrastrukturu]]. Rozsáhlé investice do dopravních sítí, plánované v souvislosti s pořádáním šampionátu [[EURO 2012]], se v současnosti dostávají do skluzu.<ref name="jedna"/> Relativně hustá a kapacitní železniční síť (o [[rozchod kolejí|širokém rozchodu]] 1524 mm) čítá 23 300 km tratí, z nichž necelá polovina je elektrifikována.<ref>http://uz.gov.ua/?m=all.structure.today&lng=uk Сьогодення УЗ</ref> Nejvytíženější a nejlépe udržované tratě vedou ve směru [[Polsko]] – [[Lvov]] – [[Šepetivka]] – [[Fastiv]]/[[Kyjev]] – [[Dněpropetrovsk]] – [[Doněck]] – [[Rusko]] a [[Moskva]] – [[Charkov]] – [[Záporoží]] – [[Krym]]. Monopolní dopravce ''[[Ukrzaliznycja]]'' je s 375 000 zaměstnanců jedním z největších podniků v zemi. [[Soubor:Vinnytsia-tram.jpg|thumb|190px|Ve [[Vinnycja|Vinnycji]], stejně jako v dalších ukrajinských městech, jsou v provozu [[Tramvaje Tatra|tramvaje československé výroby]].]] Ukrajina nemá síť klasických [[dálnice|dálnic]], z Kyjeva do Lvova a [[Oděsa|Oděsy]] však vedou expresní silnice. Individuální automobilismus se zde ovšem ještě nerozmohl tak silně jako v západních zemích. Hojně využívána je [[městská hromadná doprava]], zejména tři fungující systémy [[metro|metra]]. Desítky měst mají provozy [[tramvajová doprava|tramvajové]] či [[trolejbusová doprava|trolejbusové dopravy]]; na Krymu najdeme dokonce [[Trolejbusová doprava v Simferopolu, Aluště a Jaltě|nejdelší trolejbusovou trať světa]]. Kvůli nedostatku financí po rozpadu Sovětského svazu se prudce zpomalil rozvoj klasických sítí MHD (např. neustále odkládané zahájení provozu [[Metro v Doněcku|doněckého metra]]) a zejména v posledních letech zaplnily ukrajinská města tzv. [[maršrutka|maršrutky]]. V mnoha velkých městech fungují mezinárodní [[letiště]], nejvýznamnější je kyjevský [[Letiště Boryspil|Boryspil]]. Důležité námořní [[přístav]]y se nacházejí v Oděse, [[Sevastopol]]u, [[Kerč]]i a [[Mariupol]]u, lodní doprava je provozována také na [[Dněpr]]u a [[Dunaj]]i. Přes Ukrajinu vedou také tranzitní [[ropovod]]y a [[plynovod]]y z Ruska do střední a západní Evropy, což ji staví do pozice klíčového hráče zejména ve věci tranzitu ruského plynu.<ref>Viz např. http://www.blisty.cz/art/29131.html Ukrajina může ohrozit energetické potřeby Evropy – ''Britské listy'', 27. 6. 2006.</ref> === Turismus === Přestože Ukrajina téměř nefiguruje v katalozích západoevropských cestovních agentur, je hojně navštěvovanou zemí: ročně ji navštíví přes 16 miliónů osob, převážně občanů [[Rusko|Ruské federace]].<ref>Ne všichni jsou však turisté: mnoho občanů zejména zemí bývalého SSSR má na Ukrajině příbuzné.</ref> V současné době (zejména po zrušení [[vízová povinnost|vízové povinnosti]]) však stoupá i zájem u turistů z EU a USA, kteří sem přijíždějí spíše na „dobrodružnou“, aktivní dovolenou, zatímco pro Rusy je zejména Krym dlouho zavedenou odpočinkovou destinací, kam v létě jezdí dlouhé vlaky ze všech koutů Ruska. [[Soubor:Hoverla.jpg|thumb|190px|Výstup na [[Hoverla|Hoverlu]].]] Území Ukrajiny je navštěvováno velmi nerovnoměrně: nejoblíbenější je dlouhodobě [[Krym]] s letovisky jako [[Jalta]], [[Sevastopol]] či [[Sudak]]. Další zavedenou oblastí jsou [[Karpaty]]; hory [[Zakarpatská oblast|Zakarpatské oblasti]] se i mezi českými turisty v posledních letech stávají téměř módou. Mezi dalšími cíli je nutno jmenovat [[Kyjev]] (s výletními plavbami po Dněpru) a další města s historickými památkami: [[Lvov]], [[Černovice (Ukrajina)|Černovice]], [[Kamenec Podolský]], [[Oděsa]], [[Poltava]], [[Černihov]] a další. Naproti tomu „běžné“ oblasti především východní Ukrajiny nejsou vyhledávány prakticky vůbec, což ovšem neznamená, že jsou nezajímavé: například významné poutní místo [[Svjatohirsk]] leží přímo v průmyslovém [[Donbas]]u. == Obyvatelstvo == K [[1. červenec|1. 7. 2007.]] měla Ukrajina 46 490 819 obyvatel,<ref>http://ukrcensus.gov.ua/news/article;561/ Чисельність наявного населення на 1 липня 2007 року</ref> z nichž 68 % žilo ve městech. Tradičně byla Ukrajina výrazně [[venkov]]skou zemí; během 20. století počet však městského obyvatelstva výrazně vzrostl (z 14,3 % v roce 1900). Zatímco východní průmyslové regiony se zalidnily, některé venkovské oblasti především severní a střední Ukrajiny (nejznatelněji [[Černihovská oblast]]) mají dnes méně obyvatel než před 2. světovou válkou. V současné době počet obyvatel klesá; stejně jako ve většině evropských zemí je příčinou nízká [[porodnost]], na Ukrajině k ní přistupuje také negativní [[migrační saldo]]. Očekávaná délka života je 67,9 let (62,2 u mužů, 74 u žen). Ukrajina vykazuje v rámci Evropy poměrně vysoký podíl nakažených virem [[HIV]] (zhruba 1,4 %).<ref>[https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2155rank.html CIA World Factbook – Rank Order - HIV/AIDS - adult prevalence rate]</ref> === Národnostní složení === [[Soubor:Population of Ukraine.png|thumb|270px|Vývoj počtu obyvatel Ukrajiny v letech [[1990]]–[[2007]].]] [[Soubor:Podil Ukrajincu.png|thumb|270px|Mapa znázorňující zastoupení ukrajinské národnosti v jednotlivých oblastech Ukrajiny.]] K [[Ukrajinci|ukrajinské národnosti]] se hlásí 77,8 % obyvatelstva Ukrajiny (2001); kromě [[Krym]]u, kde žijí především [[Rusové]] (58,5 %), tvoří Ukrajinci ve všech oblastech nadpoloviční většinu; v [[Halič]]i, [[Volyň|Volyni]] a [[Podolí (region)|Podolí]] pak jejich podíl přesahuje 90 %. Největší zastoupení Rusů vykazuje oblast [[Luhanská oblast|Luhanská]] (39 %), [[Doněcká oblast|Doněcká]] (38 %) a [[Charkovská oblast|Charkovská]] (26%). Nejvýznamnější [[Rumuni|rumunskou]] menšinu má [[Bukovina (země)|Bukovina]] ([[Černovická oblast]]). Etnicky nejrozrůzněnějším krajem je [[Budžak]], kde kromě Ukrajinců a Rusů žije 21% menšina [[Bulhaři|besarabských Bulharů]] a 4% menšina [[Gagauzové|Gagauzů]]. V [[Zakarpatí]] žije významná [[Maďaři|maďarská]] menšina. Karpatští [[Rusíni]] (popř. [[Lemkové]], [[Huculové]] a další etnické skupiny) nebyli při oficiálním sčítání počítáni za samostatný národ a přihlásili se tedy většinou k ukrajinské národnosti. Na severozápadní Ukrajině dosud žije několik set [[Volyňští Češi|volyňských Čechů]], několik vesnic s převážně českým obyvatelstvem je i na jihu země. Výsledky<ref>http://ukrcensus.gov.ua/results/general/nationality/ Всеукраїнський перепис населення: Національний склад населення. Při oficiálním sčítání byli [[Moldavané]] považováni za samostatný národ odlišný od [[Rumuni|Rumunů]].</ref> sčítání z roku 2001 podává tabulka: {| |- style="background:#ffdeac;" !'''[[Národnost]]''' !Počet příslušníků (2001) ! Podíl % (2001) ! Podíl % (1989) |- |'''[[Ukrajinci]]''' | align="right" |'''37 541 700''' | align="right" |'''77,8''' | align="right" |'''72,7''' |- |[[Rusové]] | align="right" |8 334 100 | align="right" |17,3 | align="right" |22,1 |- |[[Rumuni]] a [[Moldavané]] | align="right" |409 600 | align="right" |0,9 | align="right" |1,0 |- |[[Bělorusové]] | align="right" |275 800 | align="right" |0,6 | align="right" |0,9 |- |[[Krymští Tataři]] | align="right" |248 200 | align="right" |0,5 | align="right" |0,0 |- |[[Bulhaři]] | align="right" |204 600 | align="right" |0,4 | align="right" |0,5 |- |[[Maďaři]] | align="right" |156 600 | align="right" |0,3 | align="right" |0,4 |- |[[Poláci]] | align="right" |144 100 | align="right" |0,3 | align="right" |0,4 |- |[[Židé]] | align="right" |103 600 | align="right" |0,2 | align="right" |0,9 |- |[[Arméni]] | align="right" |99 900 | align="right" |0,2 | align="right" |0,1 |- |[[Řekové]] | align="right" |91 500 | align="right" |0,2 | align="right" |0,2 |- |[[Tataři]] | align="right" |73 300 | align="right" |0,2 | align="right" |0,2 |- |[[Romové]] | align="right" |47 600 | align="right" |0,1 | align="right" |0,1 |- |[[Ázerbájdžánci]] | align="right" |45 200 | align="right" |0,1 | align="right" |0,0 |- |[[Gruzíni]] | align="right" |34 200 | align="right" |0,1 | align="right" |0,0 |- |[[Němci]] | align="right" |33 300 | align="right" |0,1 | align="right" |0,1 |- |[[Gagauzové]] | align="right" |31 900 | align="right" |0,1 | align="right" |0,1 |- |ostatní | align="right" |177 100 | align="right" |0,4 | align="right" |0,4 |- |} === Jazyky === Kromě [[Krym]]u, kde je úředním jazykem také [[ruština]], je na Ukrajině oficiálně [[úřední jazyk|úředním jazykem]] výhradně [[ukrajinština]]; v jižních oblastech a zejména na [[Donbas]]u je však ruština de facto také úředním jazykem. [[Rusifikace|Rusifikační politika]] carského Ruska a Sověského svazu způsobila, že významné části etnických Ukrajinců není [[ukrajinština]] rodným jazykem: v oficiálním sčítání roku 2001 uvedlo za svůj rodný jazyk ukrajinštinu 67,5 % obyvatel Ukrajiny, resp. 85,2 % Ukrajinců – zhruba 15 % Ukrajinců tedy nehovoří ukrajinsky. [[Ruština]] je rodným jazykem 29,6 % obyvatel, z nichž necelé dvě třetiny tvoří Rusové; rusky hovoří také většina ukrajinských Bělorusů a Židů. Svůj jazyk si naopak drží ukrajinští [[Rumuni]], [[Maďaři]] a [[Krymští Tataři]]. Užívání ukrajinštiny převažuje v západních, severních a středních oblastech; ruština je přibližně polovinou obyvatel užívána na jihu, na východě ([[Donbas]], [[Charkov]]) je dominantním jazykem. Dalším používaným jazykem je [[suržyk]], směs převážně ukrajinské gramatiky a ruské slovní zásoby. Rozšířen je zejména na severovýchodě země. === Náboženství === [[Soubor:St. Michaels Cathedral from belltower.jpg|thumb|right|[[Chrám svatého Michala (Kyjev)|Chrám sv. Michala v Kyjevě]], obnovený roku 1999.]] [[Soubor:Pochaev-wall.jpg||thumb|right|[[Počajivská lávra]] je největším poutním místem západní Ukrajiny.]] Za věřící se označuje okolo 60 % obyvatel Ukrajiny, přičemž více nábožensky založen je západ země, zatímco v průmyslových oblastech, zejména na [[Donbas]]u, má silnou pozici [[ateismus]]. Převládajícím náboženstvím je [[pravoslavné křesťanství]]; část pravoslavných se hlásí k [[Ukrajinská pravoslavná církev Kyjevského patriarchátu|Ukrajinské pravoslavné církvi Kyjevského patriarchátu]], část uznává [[Ukrajinská pravoslavná církev Moskevského patriarchátu|Moskevský patriarchát]]; kromě toho zde působí též [[Ukrajinská autokefální pravoslavná církev]]. Na západě země, zejména v [[Halič]]i, převládá [[řeckokatolická církev|řeckokatolické]] vyznání ([[Ukrajinská řeckokatolická církev]]), v některých oblastech jsou výraznější menšinou též [[Římskokatolická církev na Ukrajině|římští katolíci]], kteří celkem tvoří necelé 2 % ukrajinských věřících. Po pádu protináboženského režimu SSSR bylo opraveno či znovu postaveno množství kostelů a [[poutní místo|poutních míst]], z nichž nejznámější je [[Kyjevskopečerská lávra]]. Menšinovými náboženstvími, která však obě mají na Ukrajině dlouhou tradici, jsou [[judaismus]] a [[islám]]. Židovství bylo od středověku rozšířeno po celé Ukrajině; kraj [[Podolí (region)|Podolí]] se v 18. století stal ohniskem [[chasidismus|chasidského hnutí]]. Dnes však tvoří [[židé]] jen několik desetin procenta obyvatel země a většina synagóg a jiných židovských památek již neexistuje. Centrem [[Islám na Ukrajině|Islámu na Ukrajině]] je [[Krym|Krymský poloostrov]], jenž byl po staletí osídlen [[Tataři|Tatary]], resp. [[Krymští Tataři|Krymskými Tatary]], kteří se sem od konce [[20. století]] vracejí ze středoasijského vyhnanství. Islám vyznává něco přes 1 % obyvatel Ukrajiny. == Vzdělání == Zděděným úspěchem sovětské politiky všeobecného přístupu ke [[vzdělání]] je téměř stoprocentní míra [[gramotnost]]i v postsovětských státech; na Ukrajině dodnes činí 99,4 % a je tak jednou z nejvyšších na světě. Primární a sekundární vzdělání je povinné; začíná v 6. roce věku dítěte a trvá zpravidla 12 let. Známkování je oproti českému opačné, tj. nejlepší známkou je pětka. Po Rusku, Británii a Francii má Ukrajina nejvíce absolventů [[vysoká škola|vysokých škol]] v Evropě. V zemi funguje několik desítek všeobecných, technických, pedagogických či lékařských [[univerzita|univerzit]]. Nejstarší vysokou školou ve východní Evropě byla [[Ostrožská akademie]] (1576), následovala [[Kyjevsko-mohyljanská akademie]] a [[Lvovská univerzita]]. Většina škol je veřejná, největší soukromou vysokou školou je [[Mezioblastní akademie personálního managementu]]. Univerzitní vzdělání je v současnosti reformováno a v rámci tzv. [[Boloňský proces|Boloňského procesu]] je zaváděn [[bakalář]]ský a [[magistr|magisterský]] titul; tyto postupně vytěsňují dřívější titul ''spiecialisty''.<ref>[http://www.osvita.org.ua/bologna/ Болонський процес в Україні] na portálu [http://osvita.org.ua Osvita]</ref> == Kultura == [[Ukrajinská kultura]] vyrůstá z [[křesťanství|křesťanských]] tradic, především z [[pravoslaví]], ale také z [[řeckokatolická církev|řeckého katolictví]]. Z dob [[Kyjevská Rus|Kyjevské Rusi]] společné kořeny s běloruskou a ruskou kulturou; ruský vliv je v ukrajinské kultuře trvale a silně přítomný. Významný je také přínos někdejší početné [[židé|židovské]] menšiny (na Ukrajině se mj. zrodilo [[chasidismus|chasidské hnutí]]) a [[muslim]]ů zejména na [[Krym]]u. V době polské nadvlády na pravobřežní Ukrajině se hojně prosazovaly polské vlivy, které jsou patrny např. v ukrajinské slovní zásobě. V 19. století byla ukrajinská kultura a [[ukrajinština]] utlačována ze strany [[ruské impérium|carského Ruska]], jehož zájmem bylo celé území rusifikovat. Přesto se [[ukrajinské národní obrození|ukrajinskému národnímu obrození]] podařilo etablovat spisovnou ukrajinštinu (průkopnickým dílem byla ''Aeneida'' [[Ivan Kotljarevskyj|Ivana Kotljarevského]] a o něco později také básně [[Taras Ševčenko|Tarase Ševčenka]], jehož sochu dnes najdeme v téměř každém ukrajinském městě); poté, co byl v ruské části vydán dokonce zákaz používání ukrajinštiny, přesunuly se emancipační snahy [[Seznam ukrajinských spisovatelů|ukrajinských spisovatelů]] a politiků do liberálnější habsburské části země – [[Halič]]e a [[Bukovina (země)|Bukoviny]]. Ani 20. století nepřineslo ukrajinské kultuře příznivé prostředí, neboť rusifikace probíhala i v éře [[Sovětský svaz|SSSR]] (do roku [[1991]]). Proto jsou národní otázky v současném ukrajinském umění stále živé. Mezi současné autory, jejichž díla jsou hojně překládána, patří např. [[Oksana Zabužko]] či [[Jurij Andruchovyč]]. === Folklór a kuchyně === [[Soubor:Kozacka piesn.jpg|thumb|190px|Ostap Kindračuk v tradičním kroji [[kobzar]]a, kozackého barda, hrající na [[bandura|banduru]].]] I v současnosti je živý ukrajinský folklór; bylo obnoveno mnoho venkovských slavností, existují soubory lidových písní a tanců; prvky písňového folklóru ve výrazné míře pronikají i do současné ukrajinské [[Pop music|pop-music]]. Oblíbená je také tradiční ukrajinská kuchyně, která s oblibou užívá obilné či bramborové těsto, slunečnice, zelí, řepu, mleté maso či ryby; typickými pokrmy jsou [[boršč]], [[pelmeni|pelmeně]], [[varenyky]] či plněné [[pirohy]]; k Ukrajině ovšem patří také [[vodka]] (''horilka''), které v posledních letech částečně konkuruje [[pivo]]; oblíbeným nápojem je také [[kvas]]. [[Velikonoce]] se v ukrajinštině nazývají ''velykdeň, pascha'' či ''paska'' a jsou stejně jako [[Vánoce]] slaveny dle [[Juliánský kalendář|juliánského kalendáře]], tj. později než v západní Evropě. Velmi populární je barvení kraslic (''pysanky''), kterému se v západoukrajinské [[Kolomyja|Kolomyji]] věnuje unikátní muzeum. === Státní svátky === * [[1. leden|1. ledna]] – [[Nový rok]] * [[7. leden|7. ledna]] – ''„Rizdvo“'' – [[Vánoce|Vánoční svátky]] * [[8. březen|8. března]] – [[Mezinárodní den žen]] * [[1. květen|1. května]] – [[Svátek práce]] * [[9. květen|9. května]] – [[Den vítězství]] * [[28. červen|28. června]] – [[Den Ústavy Ukrajiny]] * [[24. srpen|24. srpna]] – [[Den Nezávislosti Ukrajiny]] == Knihy v češtině == V českém prostředí panuje nedostatek kvalitních knih o Ukrajině. Je to dáno jak tendenčností literatury z období Sovětského svazu, tak malým zájmem Ukrajinu (v porovnání s Ruskem či Polskem), a to jak české [[slavistika|slavistiky]], tak veřejnosti. Jedniou oblastí, o níž je informací dostatek, je [[Podkarpatská Rus]]; existují jak turistické průvodce, tak historické a folkloristické práce. Podkarpatské Rusi se také věnuje několik autorů české meziválečné literatury, zejména [[Ivan Olbracht]]. [[Soubor:Pomník Ivana Olbrachta v Koločavě.jpg|thumb|120px|Pomník [[Ivan Olbracht|Ivana Olbrachta]] v [[Koločava|Koločavě]], kde sbíral materiál pro svůj román ''[[Nikola Šuhaj loupežník]]''.]] * A. Evans: ''Ukrajina'' [turistický průvodce]. Přel. R. Beneš. Brno: Jota, 2007. 368 s. ISBN 978-80-7217-509-3. * J. Mlynárik: ''Osud banderovců a tragédie řeckokatolické církve''. Praha: Libri, 2005. 95 s. ISBN 80-7277-204-X. * S. Aleksijevičová: ''Modlitba za Černobyl''. Brno: Doplněk, 2002. 230 s. ISBN 80-7239-082-1. * B. Zilynskyj: ''Ukrajinci v Čechách a na Moravě : stručný nástin dějin'' Praha: Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel, 2002. 76 s. ISBN 80-903164-1-7 * V. Goněc – O. Bojko: ''Nejnovější dějiny Ukrajiny'' Brno: Jota, 1997. 268 s. ISBN 80-7217-031-7. * I. Grekov: ''Opětné sjednocení Ukrajiny s Ruskem roku 1654'' [z pohledu oficiální sovětské historiografie]. Praha: SPNL, 1954. === Folklór === * ''Pomsta Oleksy Dovbuše'' [Ukrajinské mýty, pohádky a pověsti]. Praha: Argo, 2004. ISBN 80-7203-619-X * ''Ukrajina zpívá''. Praha: Svět sovětů, 1951. 412 s. * ''Kozácké dumy''. Praha: Svět sovětů, 1952. 148 s. == Reference == <references/> == Externí odkazy == * (ukrajinsky, rusky, anglicky) [http://www.president.gov.ua/ Stránky prezidenta Ukrajiny] * (ukrajinsky, rusky, anglicky) [http://www.kmu.gov.ua/control/uk Portál ukrajinské vlády] * (ukrajinsky, anglicky) [http://portal.rada.gov.ua/control/en/index Verchovna rada: stránky parlamentu] * (ukrajinsky, anglicky) [http://www.bank.gov.ua Stránky Ukrajinské národní banky] * [http://www.rada.gov.ua/const/conengl.htm Anglický text Ústavy Ukrajiny (anglicky)] * [http://www.maplandia.cz/ukrajina/ Ukrajina – satelitní mapy] * [http://www.encyclopediaofukraine.com/ Internet Encyclopedia of Ukraine (anglicky)] {{Flickr|Ukraine}}{{Commonscat|Ukraine}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Ukrajina| ]] [[Kategorie:Státy Evropy]] [[Kategorie:Hudební články Multimediaexpo.cz]] Šablony použité na této stránce: Šablona:Commonscat (ukázat zdroj) Šablona:Flickr (ukázat zdroj) Šablona:Infobox stát (ukázat zdroj) Šablona:Viz též (ukázat zdroj) Šablona:Článek z Wikipedie (ukázat zdroj) Návrat na stránku „Ukrajina“.
