Václav Neumann

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 23. 6. 2013, 10:44; Sysop (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Václav Neumann (* 29. září 1920, Praha2. září 1995, Vídeň). Významný český dirigent, jehož doménou byla hudba 20. století, proslavil se zejména interpretací symfonického díla Bohuslava Martinů a snahou prosadit i za totalitního režimu provádění děl Miloslava Kabeláče. Nahrál též kompletní symfonické dílo Gustava Mahlera. K zahraničním vystoupením byl zván především jako expert na českou hudbu (vídeňské nastudování Rusalky, četné inscenace Prodané nevěsty a dalších děl). Dlouhodobý šéfdirigent České filharmonie. Národní umělec (1977)

Životopis

Po maturitě na gymnáziu studoval V. Neumann soukromě i na konzervatoři (absolvoval 1944) houslovou hru, vedle toho též dirigování. Od roku 1945 byl členem České filharmonie jako violista a se stejným nástrojem patřil krátce k zakládajícím členům Smetanova kvarteta. Příležitostná dirigentská vystoupení s rozhlasovým orchestrem byla úspěšná. 7. 3. 1948 zaskočil za Rafaela Kubelíka a na základě tohoto jediného dirigentského vystoupení s ČF byl po Kubelíkově emigraci jmenován jejím šéfem, velmi brzy však na funkci rezignoval. V letech 1951-54 byl uměleckým ředitelem Karlovarského symfonického orchestru, pak brněnského a 1956-63 pražského symfonického orchestru FOK. Současně od roku 1955 hostoval v berlínské Komické opeře, kde získal jako spolupracovník renomovaného německého operního režiséra Waltera Felsensteina mezinárodní ocenění. (Jím dirigovaná Janáčkova Liška Bystrouška se ve Felsensteinově úpravě dočkala neobvyklého počtu repríz, úspěšného hostování v Paříži aj.) Jeho stoupající kredit v zemích německého jazyka vedl v roce 1964 k Neumannovu jmenování uměleckým ředitelem lipského Gewandhausorchestru. Tuto vysoce prestižní funkci Neumann složil po srpnu 1968 a vrátil se do Prahy, kde emigrace Karla Ančerla uvolnila místo šéfa České filharmonie.

Wiener Flötenuhr 1982

Nejvýznamnější nahrávky

Externí odkazy