Velká jezera

Z Multimediaexpo.cz

Velká jezera na mapě

Velká jezera (anglicky The Great Lakes) je skupina jezer v Severní Americe. Jezery prochází státní hranice mezi Kanadou (provincie Ontario) a USA. V USA zasahují jezera na území 8 států Illinois, Indiana, Michigan, Minnesota, New York (stát), Ohio, Pennsylvania a Wisconsin. Jezera leží v povodí řeky svatého Vavřince. Mezi Velká jezera se počítají Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero a Ontarijské jezero. Jediné Michiganské jezero leží celé v USA, ostatními prochází státní hranice s Kanadou, které patří přibližně ⅓ rozlohy jezer. Představují největší skupinu sladkovodních jezer na světě. Často bývají označována za vnitrozemská moře. Je třeba rozlišit pojem Velká jezera (většinou označující pouze pět níže jmenovaných jezer) a systém Velkých jezer, který zahrnuje i menší jezera a řeky, které celý systém spojují.

Obsah

Číselné údaje

Satelitní snímek Velkých jezer

Délka pobřeží včetně ostrovů je 18 000 km. Představují obrovskou zásobárnu sladké vody. Objem vody je 22 725 km³. Mají rozlohu 245 200 km² a rozloha jejich povodí (včetně plochy jezer) je 768 000 km². U čtyř jezer hloubka převyšuje 200 m a pouze u Erijského jezera je maximální hloubka nižší (64 m). Největší je Hořejší jezero (má větší rozlohu než Česká republika) a nejmenší Ontarijské jezero. Jezera jsou rozložena stupňovitě, ale rozdíl v nadmořských výškách prvních čtyř z nich nepřevyšuje 9 m (183 m Hořejší jezero a 174 m Erijské jezero) a jen nejnižší Ontarijské jezero se nachází téměř 100 m pod Erijským.

jezero anglicky nadmořská
výška (m) 		rozloha
km² 		maximální
hloubka (m) 		objem
km³
Hořejší jezero Lake Superior 183 82 400 393 12 100
Huronské jezero Lake Huron 177 59 600 208 3 540
Michiganské jezero Lake Michigan 177 58 000 281 4 918
Erijské jezero Lake Erie 174 25 700 64 484
Ontarijské jezero Lake Ontario 75 19 500 236 1 639

Jezera jsou mezi sebou spojena krátkými řekami s velkým průtokem a peřejemi.

Huronské a Michiganské jezero se nacházejí ve stejné nadmořské výšce a jsou spojeny 3 km širokým průlivem Mackinac. Vytvářejí tak vlastně jedno jezero (Michigan-Huron). Do Velkých jezer ústí několik set nevelkých řek a odtok zajišťuje řeka svatého Vavřince (průměrný průtok při odtoku 6 637 m³/s), která odtéká z Ontarijského jezera a ústí do Atlantského oceánu.

Pobřeží, geologický základ

Kotliny Hořejšího jezera a severní části Huronského jezera byly vyhloubeny v krystalických horninách jižní části Kanadského štítu. Kotliny ostatních jezer jsou ve vrstvě vápenců, dolomitů a pískovců prvohorní platformy Severní Ameriky. Kotliny Velkých jezer vznikaly v důsledku tektonického zdvihu, předledovcové říční a ledovcové eroze. Původ vodní masy Velkých jezer je spojen s táním pevninských ledovců, při jejichž ústupu se vytvořila řada velkých jezer, která několikrát změnila svůj tvar. V severní části Velkých jezer je pobřeží členité, ostrovy a břehy jsou skalnaté, srázné (výška do 400 m) a velmi malebné (zvláště břehy Hořejšího a severní části Huronského jezera). Břehy jižní a jihovýchodní části jezer jsou převážně nízké, hlínité a písčité.

Vodní režim

Kolísání úrovně hladiny Velkých jezer je uměle regulované kvůli lodní dopravě a energetice. Amplituda sezónního kolísání představuje 30 až 60 cm. Nejvyšší úroveň je v létě a nejnižší v zimě. Krátkodobé kolísání, které způsobují prudké nárazové větry a bouře dosahuje 3 až 4 m. Výška přílivu je 3 až 4 cm (Hořejší a Michiganské jezero). Jezera zamrzají jen u břehů (od prosince do března až dubna). V centrálních částech jezer se v důsledku častých podzimních a zimních bouří led nevytváří. Délka plavební sezóny je 8 až 9 měsíců. Voda v jezerech je průzračná a odlišuje se nevýznamným obsahem rozpuštěných látek (0,06 až 0,13 g/l).

Fauna

V jezerech žije 173 druhů ryb převážně kaprovitých, okounovitých a lososovitých. Průmyslový význam mají pstruzi a sízy.

Lodní doprava

Velká jezera představují hlubokovodní vnitrozemskou vodní cestu díky existenci vodních kanálů, které obcházejí peřeje na řece svaté Marie (kanál Sault Saint Marys) a vodopády na Niagaře (kanál Welland). Je dlouhá 1 873 km od velkého přístavu Duluth na Hořejším jezeře do odtoku řeky svatého Vavřince z Ontarijského jezera. V roce 1959 byla dokončena rekonstrukce kanálů, které obchvacují peřeje na řece svatého Vavřince a byla tak vytvořena vodní cesta z Hořejšího jezera do Atlantského oceánu s hloubkou minimálně 8 m, takže je dostupná pro mořské lodě. Základní obrat probíhá ze západu na východ (pšenice, železná ruda). Opačným směrem se vozí převážně černé uhlí. Hlavní přístavy jsou Superior, Ashlend, Marquette (USA) a Fort William, Port Artur (Kanada).

Osídlení pobřeží

Z jihu a jihovýchodu k Velkým jezerům zasahují hustě osídlené průmyslové oblasti USA a Kanady. Na severu a západě se nacházejí zemědělské a surovinové oblasti. Na pobřeží Velkých jezer se nacházejí velká města USA: Chicago a Milwaukee na Michiganském jezeře, Buffalo a Cleveland na Erijském jezeře, centrum automobilového průmyslu Detroit na stejnojmenné řece poblíž jejího ústí do Erijského jezera a také druhé největší město Kanady Toronto na Ontarijském jezeře. Velká jezera jsou spojena s povodím řeky Mississippi soustavou splavných kanálů začínajících u Chicaga na Michiganském jezeře a s řekou Hudson (na které leží New York) kanálem začínajícím z Erijského jezera u Buffala.

Znečištění a revitalizace

Strukturní vzorec polychlorovaných bifenylů

Oblast Velkých jezer je stále těžce kontaminována PCB.[1] V některých oblastech je z tohoto důvodu omezen lov a konzumace ryb. V okolí jezera Michigan bylo prokázáno, že polychlorované bifenyly narušily vývoj mozku dětí, jejichž matky jedly ryby z jezera. Vyšetření dětí ve věku 4 let prokázalo horší krátkodobou verbální paměť a schopnost učit se. Testování v 11 letech ukázalo nižší IQ a horší schopnost porozumět čtenému textu.[2]

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) proto představila v únoru 2010 pětiletý plán na revitalizaci Velkých jezer, pro který se počítá se 475 miliony dolarů a jehož cílem je zlepšení kvality vody, přilehlých pláží a mokřin.[3]

Souřadnice

Reference

  1. ↑ Bette Hileman. The Great Lakes cleanup effort. Chemistry and Engineering, 1988-02-08, roč. 8, s. 22–39.  
  2. ↑ ŠUTA, Miroslav. Zpomalovače myšlení. [s.l.] : Respekt, 2005. Kapitola 9/2005. (čeština) 
  3. ↑ Zaneřáděná Velká jezera má spasit plán za půl miliardy [online]. aktualne.cz, 2010-2-28, [cit. 2010-02-28]. Dostupné online. (čeština) 

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Velká jezera
Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Velk%C3%A1_jezera“