Velká poloosa dráhy

Z Multimediaexpo.cz

Velká poloosa

Velká poloosa dráhy je jedním z elementů dráhy, popisujících pohyb kosmického tělesa (přirozeného, např. planety, komety apod., nebo umělého) v kosmickém prostoru. Značí se a a vyjadřuje se v délkových mírách; u přirozených kosmických těles, zejména planet ve sluneční soustavě se používá nejčastěji astronomické jednotky (AU). Vyjadřuje střední vzdálenost kosmického tělesa od těžiště soustavy. U eliptické dráhy je rovna aritmetickému průměru hodnot vzdálenosti periapsidy (pericentra) a apoapsidy (apocentra) od těžiště soustavy, tedy

<math> a = \frac { R_P + R_A }{2}</math>,

kde <math>R_P</math> je vzdálenost periapsidy a <math>R_A</math> je vzdálenost apoapsidy. Hodnota velké poloosy je přímo svázána s dalšími elementy dráhy podle 3. Keplerova zákona. Doba oběhu (perioda) P je rovna

<math>P = 2 \pi \sqrt{ \frac { a^3 } { \mu } }</math>,

kde a je velká poloosa a μ je gravitační parametr centrálního tělesa. Vyjádříme-li u těles pohybujících se Sluneční soustavou a v astronomických jednotkách, dostaneme pro dobu oběhu P v rocích zjednodušený výraz

<math> P = \sqrt { a^3 }</math>.

Pro střední denní pohyb resp. střední pohyb za jednotku času n vyjádřený ve stupních za jednotku času <math>n = \frac { 180 }{ \pi } \sqrt{ \frac { \mu } { a^3 } } </math>, kde a je velká poloosa a μ je gravitační parametr centrálního tělesa. U hyperbolických drah je hodnota velké poloosy záporná (a < 0). U parabolické dráhy je hodnota velké poloosy nedefinovaná. Blíží-li se excentricita eliptické dráhy k hodnotě 1 zleva (tj. elipsa se protahuje až se mění na parabolu), pak hodnota velké poloosy roste nade všechny meze, tj.

<math> \lim_{e \to 1} a = + \infty</math>.

Naopak klesá-li u hyperbolické dráhy hodnota excentricity k hodnotě 1 zprava (tj. hyperbola se zužuje a mění se na parabolu), pak (záporná) hodnota velké poloosy klesá pode všechny meze, tj.

<math> \lim_{e \to 1} a = - \infty</math>.

Související články