Vysoké Tatry

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox reliéf | název = Vysoké Tatry<br />''Tatry Wysokie'' | obrázek = | popis1 = Lomnický štít | popisek2 = Lomnický štít | maxnázev = [[Gerlachovský štít]] | maxvýška = 2655 | nadřaz = [[Východní Tatry]], [[Karpaty]] | podřaz = | soused = [[Západní Tatry]], [[Belianské Tatry]], [[Spišská Magura]], [[Podtatranská kotlina]] | světadíl = [[Evropa]] | stát = {{vlajka a název|Slovensko}}, {{vlajka a název|Polsko}} | hornina = [[žula]], [[vápenec]], [[pískovec]], [[křemen]], [[břidlice]], [[slepenec]] | poznámka = Nejvyšší pohoří [[Karpaty|Karpat]] | povodí = [[Váh]], [[Dunajec]] }}[[Soubor:Lomnicky and Kezmarsky stit from Skalnate pleso II.jpg|thumb|230px|Lomnický a Kežmarský štít]] [[Soubor:Obrovský vodopád.JPG|thumb|230px|[[Obrovský vodopád]] ve Studené dolině]] '''Vysoké Tatry''' je nejvyšší [[pohoří]] na [[Slovensko|Slovensku]] i v [[Polsko|Polsku]]. Jsou [[geomorfologie|geomorfologickým]] podcelkem [[Východní Tatry|Východních Tater]] západně od [[Kopské sedlo|Kopského sedla]], které je odděluje od [[Belianské Tatry|Belianských Tater]]. Na jihu hraničí s [[Podtatranská kotlina|Podtatranskou kotlinou]]. Mají rozlohu 341 [[kilometr čtvereční|km²]] (260 km² na ''Slovensku'' a 81 km² v ''Polsku''). Délka Vysokých Tater je zhruba 26 km a šířka 17 km. == Poloha == Od jihu je pohoří ohraničeno [[Podtatranská kotlina|Podtatranskou kotlinou]], na severu sousedí se [[Spišská Magura|Spišskou Magurou]] a západní hranici tvoří [[Kôprová dolina]] oddělující Vysoké Tatry od Tater Západních. Na východě jsou ohraničeny masivem [[Belianské Tatry|Belianských Tater]]. Belianské Tatry jsou nižší než Vysoké Tatry (plocha 64 km², délka hřebene 14 km, nejvyšší vrchol [[Havran (hora)|Havran]] - 2&nbsp;142 m) == Geologie == [[Geologie|Geologická]] stavba Vysokých Tater je velmi komplikovaná. Rozděluje se na tři části: Krystalické jádro, které vytváří hlavní část hřebene a jižní svahy. To je složeno převážně z [[žula|žuly]] a [[břidlice]]. V [[sediment]]ech uložených v druhohorách lze nalézt kromě vápence ještě [[dolomit]], [[křemen]]ec, [[břidlice|břidlici]], různé druhy [[slepenec|slepenců]] či [[pískovec]]. Tyto vrstvy se nachází ve větší míře povětšinou v Belianských Tatrách a Západních Tatrách. Jádro Tater vznikalo v prvohorách (Karbon, 210 mil. let). Okolní [[moře]] ustoupilo v druhohorách a začala se projevovat masivní [[eroze]]. V triasu však opět stouplo a začaly se ukládat usazeniny (vápence apod.), které vytvořily základ Belianských Tater a [[Červené vrchy|Červených vrchů]]. Na konci období křídy se Tatry nadobro staly součástí pevniny. Dále pak byly modelovány alpínskými vrásněními. Pro modelaci terénu v Tatrách měly hlavní vliv ledovce, které tekly v [[Doba ledová|dobách ledových]], během kterých dosahovaly [[ledovec|ledovce]] na severních stranách hor až 14 [[kilometr|km]]. Nejdelší a nejhlubší [[jeskyně]] v Tatrách je [[Jaskinia Wielka Śnieżna]] (délka 22 km, hloubka 824 m) == Geografický popis == Hlavní hřeben ''Vysokých Tater'', který je ve svém středu podkovovitě prohnut k jihu, je 26 km dlouhý a jeho maximální šířka je 17 km. Vysoké Tatry se táhnou od [[Ľaliové sedlo|Ľaliového sedla]] (1&nbsp;947 m) na západě ke [[Kopské sedlo|Kopskému sedlu]] (1&nbsp;749 m) na východě. Jejich nejzápadnějším vrcholem je [[Svinica]] (2&nbsp;301 m), nejvýchodnějším [[Jahňací štít]] (2&nbsp;229 m). Hřeben téměř vůbec neklesá pod 2&nbsp;000 m a jeho nejvyšším vrcholem je [[Ľadový štít]] (2&nbsp;627 m). Odbočuje z něj pět hlavních hřbetů na jih s vrcholy ([[Kriváň]], [[Končistá]], [[Gerlachovský štít]], [[Slavkovský štít]], [[Lomnický štít]],) čtyři na sever ([[Kozi Wierch]], [[Opalony Wierch]], [[Malé Rysy]], [[Veľká Javorová veža]]). Nejvyšší vrchol [[Gerlachovský štít]] je zároveň nejvyšším vrcholem nejen [[Tatry|Tater]], ale celých [[Karpaty|Karpat]]. == Vrcholy == Ve Vysokých Tatrách nejdeme 26 vrcholů převyšující výšku 2500 metrů. Celkem 8 vrcholů v Slovenských Vysokých Tatrách je turistům přístupných po značených stezkách se sezónními úzávěry od 1.11. - 15.6. Naproti tomu třeba vrcholy Gerlachovský štít, Vysoká, [[Ganek]], [[Bradavica]], [[Prostredný hrot]], [[Ľadový štít]], [[Baranie rohy]], [[Lomnický štít]], [[Kežmarský štít]] aj. jsou pro turisty dostupné pouze v doprovodu horského vůdce. [http://www.tatraguide.sk/leto.php]. Pro horolezce s potřebným průkazem (např. [[Český horolezecký svaz|ČHS]]) je lezení na většině území národního parku povoleno na vlastní nebezpečí[http://www.vysoketatry.com/tanap/vmnhorolezectvo/vmnhorolezectvo.html]Lomnický štít je také dosažitelný kabinovou [[Lanová dráha|lanovou dráhou]] z [[Tatranská Lomnica|Tatranské Lomnice]]. [[Soubor:Gerlachovsky stit from Velicka dolina.jpg|thumb|230px|Gerlachovský štít]] [[Soubor:Krivan from Vychodna.jpg|thumb|230px|Kriváň]] Tatranské vrcholy nad 2&nbsp;500 m: {| | * [[Gerlachovský štít]] (2&nbsp;655 m) * [[Gerlachovská veža]] (2&nbsp;642 m) * [[Lomnický štít]] (2&nbsp;634 m) * [[Ľadový štít]] (2&nbsp;627 m) * [[Pyšný štít]] (2&nbsp;623 m) * [[Zadný Gerlach]] (2&nbsp;616 m) * [[Lavínový štít]] (2&nbsp;606 m) * [[Malý Ľadový štít]] (2&nbsp;602 m) * [[Kotlový štít]] (2&nbsp;601 m) * [[Lavínová veža]] (2&nbsp;600 m) * [[Malý Pyšný štít]] (2&nbsp;592 m) * [[Veľká Litvorová veža]] (2&nbsp;581 m) * [[Strapatá veža]] (2&nbsp;565 m) | * [[Kežmarský štít]] (2&nbsp;556 m) * [[Vysoká (Tatry)|Vysoká]] (2&nbsp;547 m) * [[Supia veža]] (2&nbsp;540 m) * [[Končistá (Vysoké Tatry)|Končistá]] (2&nbsp;538 m) * [[Malá Litvorová veža]] (2&nbsp;533 m) * [[Baranie rohy]] (2&nbsp;526 m) * [[Dračí štít]] (2&nbsp;523 m) * [[Veľká Vidlová veža]] (2&nbsp;522 m) * [[Český štít]] (2&nbsp;520 m) * [[Veterný štít]] (2&nbsp;515 m) * [[Malý Kežmarský štít]] (2&nbsp;513 m) * [[Zadný Ľadový štít]] (2&nbsp;507 m) * [[Rysy]] (2&nbsp;503 m) | |} Turisticky dostupné vrcholy slovenské části Tater: * [[Svinica]] (2 301 m) - přístupná z polské strany * [[Hrubý štít]] (2 172 m) - přístupný z polské strany * [[Rysy]] (2&nbsp;503 m) - 3,5 hod. od Štrbského plesa * [[Kriváň]] (2&nbsp;495 m) - 2,30 hod. od Tri studničky * [[Slavkovský štít]] (2&nbsp;452 m) - 5 hod. ze Starého Smokovce * [[Východná Vysoká]] (2&nbsp;429 m) - 2,75 hod. ze Sliezského domu * [[Kôprovský štít]] (2&nbsp;363 m) - 3 hod. od Chaty pri Popradskom plese * [[Jahňací štít]] (2&nbsp;230 m) - 5 hod. z nástupu v dolině Kežmarskej Bielej vody * [[Predné Solisko]] (2&nbsp;093 m) - 1 hod. od Chaty pod Soliskom a 2,30 hod. ze Štrbského plesa * [[Velká Svišťovka]] (2&nbsp;038 m) - 4 hod. z Tatranské Lomnice == Sedla == Nejvyšším sedlem je Sedielko. Několik chodníků přechází přes často vysoko položená horská sedla. Některé přechody jsou dokonce zajištěny řetězy a nejedná se tak o procházkové túry. Turisticky zpřístupněná horská sedla ve slovenské části: {| | * [[Sedielko]] (2&nbsp;376 m) * [[Priečne sedlo]] (2&nbsp;353 m) * [[sedlo Váha]] (2&nbsp;340 m) * [[Bystré sedlo]] (2&nbsp;314 m) * [[sedlo Prielom]] (2&nbsp;290 m) * [[Poľský hrebeň]] (2&nbsp;200 m) * [[Lomnické sedlo]] (2&nbsp;190 m) * [[Vyšné Kôprovské sedlo]] (2&nbsp;180 m) | * [[Kolový priechod]] (2&nbsp;118 m) * [[Chalubinského vrata]] (2&nbsp;029 m) * [[Sedlo pod Svišťovkou]] (2&nbsp;023 m) * [[sedlo pod Ostrvou]] (1&nbsp;966 m) * [[Liliové sedlo|Ľaliové sedlo]] (1 952 m) * [[Predné Kopské sedlo]] (1&nbsp;780 m) * [[Kopské sedlo]] (1&nbsp;750 m) | |} == Doliny == Ve Vysokých Tatrách se nachází na 35 dolin. Dna severních dolin jsou níže než je tomu na jihu. To je dáno [[ledovec|ledovcovou]] činností, kdy na jihu byly ledovce menší a tudíž nedosahovaly tak velké [[eroze|erozní]] činnosti jako na severu. Mezi boční hřebeny se zařezávají tatranské doliny. Na jižní straně to jsou [[Kôprová dolina]], [[Furkotská dolina]], [[Mlynická dolina]], [[Mengusovská dolina]], [[Batizovská dolina]], [[Velická dolina]], [[Velká Studená dolina|Velká]] a [[Malá Studená dolina]], [[Dolina Kežmarskej Bielej vody]]. Na severní straně to jsou [[Bielovodská dolina]] a [[Javorová dolina]]. Nejdelšími dolinami Vysokých Tater jsou Kôprová dolina a Bielovodská dolina, jež mají obě délku 11 km. [[Soubor:Strbske Pleso-theodevil.jpg|thumb|230px|Štrbské pleso v létě]] [[Soubor:TATRY8043.jpg|thumb|230px|Štrbské pleso v zimě]] == Vodstvo == Vysoké Tatry se řadí ke dvěma [[úmoří]]m - černomořskému a baltskému. [[Pramen]] zde mají některé významné řeky jako například [[Váh]]. Jeden z největších vodopádů Vysokých Tater je [[Obrovský vodopád]], který se nachází v ústí Malé Studené doliny v nadmořské výšce 1&nbsp;330 m. Je vysoký 20 m. Ve většině dolin se nacházejí [[ledovec|ledovcová]] [[jezero|jezera]], [[pleso|plesa]]. Ve Vysokých Tatrách se nalézá 120 ples. Hojně navštěvované [[Štrbské pleso]] je známé také tím, že z něj [[voda]] vytéká na obě strany - teče do [[Baltské moře|Baltského]] a [[Černé moře|Černého moře]]. V pohoří také vyvěrá několik minerálních [[pramen]]ů, z nichž některé jsou využívány. K vyhlášeným [[lázně|lázním]] patří např. [[Starý Smokovec]]. Pramen napájející lázně vyvěrá z masivu Slavkovského štítu.<br /> Nejznámější plesa jsou: * [[Veľké Hincovo pleso]] (''Slovensko'') * [[Štrbské pleso]] (''Slovensko'') * [[Popradské pleso]] (''Slovensko'') * [[Morskie oko]] (''Polsko'') * [[Wielki Staw Polski]] (''Polsko'') Přehledy: * [[Tatranská plesa (Vysoké Tatry)]] * [[Tatranská plesa (Polsko)]] == Podnebí == Podnebí ve Vysokých Tatrách má výrazně [[Kontinentální typ podnebí|kontinentální]] rysy. Panuje zde spíše chladné počasí, kdy teplota se v průměru dostává až na 0 [[Stupeň Celsia|°C]]. Ve výšce 1&nbsp;000 m je potom 5&nbsp;°C. Teplotní průměr je zde nejnižší na celém Slovensku. [[Sníh|Sněhová pokrývka]] se zde udrží po 200 - 250 dní v roce. Na některých stinných stráních či [[firn]]ovštích neroztává vůbec. Pro Tatry je charakteristické proměnlivé počasí. [[Inverze teploty vzduchu|Inverze]] nejsou v zimě žádnou výjimkou. Roční srážky tu dosahují celkového ročního úhrnu kolem 1&nbsp;600 mm. Nejvhodnějším obdobím pro turistické výstupy v Tatrách je podzim, kdy je počasí nejstabilnější a díky nižším teplotám je také výborná viditelnost. == Příroda == [[Soubor:Tatra Mountains - Red tourist route from Dolina Chochołowska to Trzydniowiański Wierch 2.jpg|thumb|230px|Tatranský národní park]] ; Vegetační stupně * ''Kolinní stupeň'' (200 – 500 m) * Submontánní stupeň (500 – 900 m) * ''Montánní stupeň'' (900 – 1500 m) – Zde se nachází pásmo souvislých lesů a lesních porostů. * ''Subalpinský stupeň'' (1500 – 1850 m) – Místo četných [[smrk]]ových lesů se začínají více prosazovat zakrslá [[borovice]] - [[kosodřevina]], vytvářející hustý a neprostupný porost. * ''Alpinský stupeň'' (1850 – 2300 m) – V tomto pásmu se vyskytují alpinské louky. Žije zde řada glaciálních reliktů. Stromy se zde již nerostou. Nanejvýše porosty plazivých keřovitých [[vrba|vrb]]. * ''Subnivální stupeň'' (2300 – 2655 m) – Je takzvané podsněžné pásmo, které již dosahuje k nejvyšším tatranským vrcholkům. === Flóra === Výskyt rostlin v Tatrách je ovlivněn jednak nadmořskou výškou a jejím vegetačním pásmem, jednak horninovým podložím. V alpinském a subalpinském pásmu se vyskytují rostliny známé v [[Alpy|Alpách]], [[Pyreneje|Pyrenejích]] atd. - např. [[dryádka osmiplátečná]], [[hořec jarní]], [[vrba bylinná]], [[oměj]]. Na [[vápenec|vápenci]] rostou [[vrba síťnatá]], [[vrba alpská]], [[koniklec]], [[plesnivec alpský]], [[škarda Jacquinova]], [[hvozdík časný]], [[hořcokvět Clusiův]], [[mateřídouška]] karpatská, [[prvosenka aurikule]], [[len karpatský]] , [[hadí kořen živorodý]], [[všivec Oederův]], [[zvonek maličký]], [[kozinec|kozince]], [[vlnice]], [[turan]]y a jiné. Obzvláště bohatá je květena vápencových [[Belanské Tatry|Belanských Tater]]. Kyselejší žulový či břidlicový podklad přitáhl rostliny jako [[všivec přeslenitý]], [[rozchodník alpinský]], [[huseník alpský]], [[řeřišničník přehlížený]], [[kopretina alpská]], [[hořec ledovcový]], [[pomněnka alpská]], [[prvosenka nejmenší]], [[hvozdík ledovcový]], [[koniklec bílý]], [[starček brotanolistý]], [[starček šedivý]], [[pryskyřník alpinský]], [[pryskyřník ledovcový]], [[náholník jednoúborný]], [[škarda hnidákolistá]], [[hořec tečkovaný]], [[netřesk horský]], [[zvonek alpský]], [[zvonek tatranský]], [[kamzičník Clusiův]], [[rozrazil alpský]], [[silenka bezlodyžná]], několik druhů [[lomikámen|lomikamenů]], [[rožec|rožců]], horských [[jestřábník|jestřábníků]] atd. V Tatrách najdeme také několik [[endemit|endemitů]], jako jsou např. [[stračka tatranská]], [[mák tatranský]] nebo [[lžičník tatranský]]. Skály, sutě a hole porůstají charakteristická společenstva [[trávy|trav]] a travin, jako je např. [[sítina trojklanná]], [[ostřice tmavá]], [[ostřice vždyzelená]], [[bika kaštanová]], [[lipnice alpská]], [[lipnice žulová]], [[kostřava tatranská]] a řada dalších. === Fauna === Vzledem k zachovalosti rozsáhlých lesů a vyhlášení národního parku se zde nachází celá řada původních živočichů a velkých savců. Především potom největší slovenská šelma [[medvěd hnědý]], kterého zde žije přibližně 50 kusů (r. [[2002]]). Dalšími významnými savci jsou [[Rys (zoologie)|rys]], jenž je zde považován za jediný přirozený regulátor vysoké zvěře, [[vlk]], [[prase divoké]], [[kamzík horský]], [[kočka divoká]], [[kuna]], [[jelen]], [[srnec]], [[Liška obecná (šelma)|liška obecná]], [[jezevec]], [[svišť]] a jiní. Žije zde také řada hlodavců a různých menších živočichů ([[hraboš sněžný]], [[zajíc]], [[norek]]). Ptačí říši zastupují [[orel skalní]], [[orel křiklavý]], [[jestřáb]] velký, [[Krahujec obecný|krahujec]], [[tetřev hlušec]], [[tetřívek]] obyčejný, [[čáp]], [[výr velký]] atd. Početné jsou zde kolonie [[Netopýři|netopýr]]ů zastoupených mnoha druhy ([[vrápenec velký]], [[netopýr velkouchý]] atd.). Z [[plaz]]ů je nejběžnější [[zmije obecná]], [[ještěrka živorodá]], [[užovka]]. Bohaté je zastoupení bezobratlých, především [[Motýli|motýl]]ů. Pouze ve Spodním Furkotském plese žije, od dob ledových, drobný [[korýš]] [[žábronožka severní]], která se vyskytuje pouze v jezerech středoevropské [[tundra|tundry]]. Dalším [[endemit]]em je korýš ''[[Pentacamptus mrázeki]]'' žijící v několika vysokotatranských plesech. Tento druh se vyskytuje např. v jezeře [[Bajkal]]. === Ochrana přírody === Vysoké Tatry patří do [[Tatranský národní park|Tatranského národního parku]] (TANAP). Park byl vyhlášen v roce [[1948]]. Rozloha [[TANAP]] činí 73&nbsp;300 ha a plocha ochranného pásma dalších 39&nbsp;800 ha. V [[Polsko|Polsku]] je to ''Tatrzanski park narodowy'' zaujímající plochu 212 km². Účel vyhlášení parku byla ochrana jedinečné [[Květena|flory]] a [[fauna|fauny]] a výrazného vysokohorského profilu a glaciálního reliéfu. Ten se vyznačuje především strmými štíty a hřebeny, [[kar]]y, morénami apod. Ochrana zde zahrnuje také četné krasové jevy (ve vápancové složce podloží Tater) jako např. jámy, [[propast]]i, [[škrap]]y či [[jeskyně]]. Lze tu najít i četné [[Ponor (speleologie)|ponory]], vyvěračky a [[kaňon]]y s [[vodopád]]y. V únoru [[1993]] byl TANAP vyhlášen jako [[biosférická rezervace]] v programu [[UNESCO]] (MAB). [[Soubor:Vysoke Tatry5. Gotha, 1865.jpg|thumb|230px|Historická mapa (1865)]] == Historie a osídlení == Starší doba kamenná se považuje za období prvního osídlení Vysokých Tater. 3&nbsp;000 let př. n. l. se začínají pod Tatrami již opracovávat [[kov]]y. Keltové, kteří zde žili na přelomu letopočtů, uměli zpracovat také [[železo]]. Obchodovali s ním například s Římany. Ze začátku 12. století pochází první doložená zmínka o Tatrách z kroniky ''[[Chronica Boemorum]]''. Vpád [[Tataři|Tatarů]] v letech 1241 - 1242 začal stabilizovat zdejší osídlení a začalo se více prosazovat [[pastevectví]] a [[hospodářství]]. Dále ve 14. století (Matyáš Korvín) se zde začaly masivně těžit [[ruda|rudy]]. Pod Kriváněm tak vzniklo několik [[štola|štol]]. To pokračovalo až do 16. století (Maxmilián II.) kdy bylo vybudováno mnoho dalších štol, včetně nejvýše položené Terézie (2&nbsp;100 m). Ke konci těžby dochází v roce 1787. == Turismus == [[Soubor:Funicular Hrebienok 2013f.JPG|thumb|230px|Lanová dráha ve Vysokých Tatrách]] === Horské chaty === ; Slovensko * [[Chata pod Rysy]] (2&nbsp;250 m) - kapacita 14 lůžek, založena 1933, nejvýše položená chata v Tatrách * [[Téryho chata]] (2&nbsp;015 m) - kapacita 25 lůžek, založena 1899, otevřeno po celý rok * [[Zbojnická chata]] (1&nbsp;960 m) - kapacita 16 lůžek, založena 1907, v roce 1998 vyhořela, dnes je rekonstruovaná * [[Chata pod Soliskom]] (1&nbsp;840 m) - není zde možnost ubytování, založena 1942, otevřeno celoročně * [[Skalnatá chata]] (1&nbsp;740 m) - není zde možnost ubytování, založena 1932, otevřeno po celý rok * [[Sliezsky dom]] (1&nbsp;665 m) - kapacita 114 lůžek, založena 1895 (dnešní podoba z r. 1968), otevřena po celý rok * [[Chata pri Zelenom plese]] (1&nbsp;551 m) - kapacita 50 lůžek, založena 1897, otevřena celoročně * [[Chata kpt. Morávka]] (1&nbsp;500 m) - kapacita 120 lůžek, založena 1879, celoroční provoz * [[Chata pri Popradskom plese]] (1&nbsp;500 m) - kapacita 129 lůžek, založena 1879, mimosezónní období 3.1. - 31.1. a 1.11. - 15.12. * [[Zamkovského chata]] (1&nbsp;475 m) - kapacita 25 lůžek, založena 1943, celoroční provoz * [[Rainerova chata]] (1&nbsp;290 m) - není zde možnost ubytování, založena 1860, muzeum tatranských nosičů, bufet * [[Bílikova chata]] (1&nbsp;285 m) - kapacita 28 lůžek, založena 1934, celoroční provoz ; Polsko * [[Schronisko w Dolinie Pięciu Stawów]] (1&nbsp;671 m) - kapacita 70 lůžek, založena 1947 * [[Schronisko Murowaniec]] (1&nbsp;500 m) - kapacita 120 lůžek, založena 1921, * [[Schronisko przy Morskim Oku]] (1&nbsp;405 m) - kapacita 77 lůžek, založena 1908, nejstarší chata v Polských Vysokých Tatrách * [[Schronisko na Hali Kondratowej]] (1&nbsp;335 m) - kapacita 20 lůžek, založena 1910, nejmenší chata v Polských Vysokých Tatrách * [[Hotel górski na Polanie Kalatówki]] (1&nbsp;198 m) - kapacita 86 lůžek, založena 1938 * [[Schronisko na Polanie Chochołowskiej]] (1&nbsp;150 m) - kapacita 132 lůžek, založena 1951 * [[Schronisko na Hali Ornak]] (1&nbsp;100 m) - kapacita 85 lůžek, založena 1947 [[Soubor:Panorama High Tatras from Poprad descriptions.jpg|thumb|center|600px|Panoramatický pohled na Vysoké Tatry z Popradské kotliny.]] === Dostupnost === Vysoké Tatry jsou dobře dostupným pohořím, kde je značení opravdu důkladné, chodníky upravené a je zde dostatek informačních středisek a materiálů. Nejpřístupnější jsou od jihu, např. z [[Tatranská Štrba|Tatranské Štrby]], odkud vede na [[Štrbské Pleso]] trať [[Ozubnicová železnice Štrba - Štrbské Pleso|ozubnicové železnice]]. Zde začíná [[Tatranské elektrické železnice|Podtatranská železnice]], jež probíhá pod celým masivem Tater. Traverzem po jižním úbočí hor se táhne [[turistická značka|červeně značená]] [[Tatranská magistrála]], z které vede mnoho odboček do dolin a k vrcholům či chatám. Letiště v oblasti Tater nalezneme v [[Poprad]]u. Dalšími centry na slovenské straně hor jsou [[Starý Smokovec]], [[Tatranská Lomnica]], [[Tatranská Polianka]], město [[Vysoké Tatry (město)|Vysoké Tatry]] a [[Podbanské]]. Na polské straně je hlavním turistickým centrem město [[Zakopane]], přístupné po [[silnice|silnici]] a [[železnice|železnici]]. == Literatura == * ''publikace'': Vysoké Tatry, Belianské Tatry - Turistický průvodce (autor Otakar Brandos, Nakladatelství SKY) - ISBN 80-901902-5-1 * ''publikace'': Světová pohoří (Evropa, Jiří Šlégl a kolektiv) - ISBN 80-242-0822-9 == Externí odkazy == * [http://www.tatry.cz/ Turistika, Vysoké Tatry] * (slovensky) [http://www.tatry.nfo.sk/ Vysoké Tatry, Horolezecký sprievodca] * (slovensky) [http://www.hzs.sk/ Horská záchranná služba] * (anglicky) [http://www.supervht.com/Vysoke%20Tatry-2428.htm Výstup na Východnou Vysokou a treking v Tatrách] * [http://www.zemesveta.cz/archiv/rocnik-2008/vysoke-tatry-6-2008 Speciál časopisu Země světa a Vysokých Tatrách] {{Flickr|High+Tatra+Mountains}}{{commonscat|High Tatra Mountains}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Tatranský národný park]] [[Kategorie:Pohoří na Slovensku]] [[Kategorie:Okres Poprad]] [[Kategorie:Tatrzański Park Narodowy]] [[Kategorie:Pohoří v Polsku]] [[Kategorie:Malopolské vojvodství]] [[Kategorie:Tatry]] [[Kategorie:Vysoké Tatry| ]]

Návrat na stránku „Vysoké Tatry“.