Zvracení

[[Soubor:Symptoms-vomiting.jpg|thumb|240px|Zvracení]]
'''Zvracení''' (latinsky: '''vomitus''', {{Vjazyce|el}}: '''emesis''') je nervově řízený, koordinovaný [[reflex]], při kterém je obsah [[žaludek|žaludku]] evakuován [[ústa|ústním otvorem]] ven. 
== Nervové řízení ==
Zvracení je ovládáno [[centrum zvracení|centrem zvracení]] v dorzální části [[retikulární formace]] [[prodloužená mícha|prodloužené míchy]]. [[Neuron]]y tohoto centra dostávají signály z:
*[[trávicí ústrojí|gastrointestinálního traktu]], při zánětech břišních orgánů, rozšíření a dráždění stěny trávicí trubice;
*[[mozková kůra|mozkové kůry]];
*[[statocysta|vestibula]] (statokinetického ústrojí) při [[kinetóza|kinetóze]], onemocněních vestibulárního systému;
*[[chemoreceptor]]ů [[area postrema]] na spodině IV. [[mozková komora|mozkové komory]] - ty jsou aktivovány různými [[léky]], [[toxiny]] (endogenními i exogenními), [[hypoxie|hypoxií]], [[neurotransmitery]].

== Průběh ==
Zvracení je zpravidla předcházeno [[nevolnost]]í a může být doprovázeno [[závrať|závratěmi]], poklesem [[krevní tlak|krevního tlaku]] a [[bradykardie|bradykardií]]. Na začátku zvracení dochází k hlubokému nádechu, uzavření [[dýchací cesty|dýchacích cest]], poté následuje silná kontrakce [[bránice]] a [[svalovina|svaloviny]] [[břicho|břicha]] a zároveň ochabnutí dolního svěrače [[jícen|jícnu]]. 

== Chronické zvracení ==
Chronické zvracení má za následek [[hypovolemie|hypovolemii]], [[hyponatremie|hyponatremii]], [[alkalóza|alkalózu]], [[hypokalemie|hypokalemii]], dále může při zvracení dojít k tvorbě trhlin ve stěně jícnu ([[Mallory-Weisův syndrom]]) až protrhnutí [[žaludek|žaludku]], zvyšuje se riziko vzniku [[zubní kaz|zubního kazu]] a zánětů [[ústní dutina|dutiny ústní]]. Život ohrožující je [[aspirace|aspirační]] [[pneumonie]].

== Symptom ==
Zvracení není jenom obranný reflex, kdy se snižuje možnosti poškození organismu požitou škodlivou látkou, ale také důležitý [[symptom]]. Posuzují se okolnosti vzniku zvracení, vzhled a zápach zvratků.

== Terapie ==
Při zvracení se dbá především na [[rehydratace|rehydrataci]] organismu. K dispozici jsou rehydratační roztoky, které nahradí i ztracené ionty. Při [[gastroenteritida|gastroenteritidě]] bývá toto opatření dostačující.

Potlačit zvracení lze působením na [[receptor]]y neurotrasmiterů podílejících se na nervovém řízení zvracení.

* H<sub>1</sub>-[[antagonista|antagonisté]] (receptoru pro histamin) - obecně využití při kinetózách, vestibulárních poruchách, účinná látka např. [[cylizin]], [[moxastin]], [[prometazin]];
* [[muskarinové cholinergní receptory|muskarinoví]] antagonisté (receptoru pro acetylcholin) - při kinetózách, např. [[skopolamin]], [[hyoscin]];
* D<sub>2</sub>-antagonisté (receptoru pro dopamin) - při zvracení vyvolaném [[urémie|urémií]], [[radiace|radiací]], [[cytostatika|cytostatiky]], např. [[metoklopramid]], [[domperidon]];
* 5-HT<sub>3</sub>-antagonisté (receptoru pro serotonin) - účinné i při terapii velmi silně emetogenními cytostatiky, tzv. [[setron]]y.

== Literatura ==
* SILGERNAGL, Stefan. Atlas patofyziologie člověka. Praha : Grada, 2001. 390 s. ISBN 80-7169-968-3. (česky)
* LÜLLMAN, Heinz. Farmakologie a toxikologie. Praha : Grada, 2004. 725 s. ISBN 80-247-0836-1. (česky)
* MARTÍNKOVÁ, Jiřina. Farmakologie pro studenty zdravotnických oborů. Praha : Grada, 2007. 379 s. ISBN 978-80-247-1356-4. (česky)
* Essentials of Pathophysiology. 2003.


{{commonscat|Vomiting}}{{Článek z Wikipedie}}
{{Symptomy a příznaky trávicí soustavy a břicha}}
[[Kategorie:Patologická fyziologie]]
[[Kategorie:Potravové strategie]]