Most (město)

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox statutární město | název = Most | foto = Image:Most, Starý Most EX.JPG | popisek.foto = Jediná dochovaná ulice Starého Mostu | znak = Image:Most CoA.gif | vlajka = Soubor:Flag of Most.png | kraj = [[Ústecký kraj|Ústecký]] | okres = Most | ob.roz.půs = '''Most''' | pov.ob = '''Most''' | NUTS3 = CZ042 | NUTS4 = CZ0425 | NUTS5 = CZ0425 567027 | nad.výš = 233 | země = [[Čechy]] | výměra = 86,94 | obyvatelé = 67&nbsp;005 | obyv.datum = leden 2010 | zem.šíř = 50° 30' 11" s. š. | zem.dél = 13° 38' 12" v. d. | PSČ = 434 01 | početč = 8 | početk = 18 | zsj = 61 | počet.m.č = 0 | adresa = Magistrát&nbsp;města&nbsp;Mostu<br />Radniční 1/2<br />434 69 Most | web = www.mesto-most.cz | email = posta@mesto-most.cz | primátor = Vlastimil Vozka | mapa = Soubor:Most MO CZ.png | loc-map = {{LocMap |Česko |lat_deg=50 |lat_min=30 |lat_sec=00 |lon_deg=13 |lon_min=38 |lon_sec=00 |float=center}} }} '''Most''' ([[němčina|německy]] ''Brüx'', [[latina|latinsky]] ''Pons'') je [[statutární město]] v severozápadních [[Čechy|Čechách]] ([[Ústecký kraj]]), které leží na řece [[Bílina (řeka)|Bílina]]. S počtem obyvatel 67&nbsp;518 je 14. největší město ČR. Historické město bylo v 70. a 80. letech 20. století téměř zcela zbořeno kvůli těžbě uhlí. Nejcennější stavbou a turistickým lákadlem je [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Most)|kostel Nanebevzetí P. Marie]], roku 1975 přesunutý na současné místo, a hrad [[Hněvín]] na kopci nad městem. == Historie == [[Soubor:Most Hnevin (02) 2005-11-08.JPG|thumb|left|Hrad [[Hněvín]] stojící nad městem]] První historické zmínky o osídlení místa, na kterém dnes stojí město Most, pocházejí z [[latina|latinské]] Kosmovy kroniky české z 10. století, kdy přes zdejší [[bažina|močálovitou]] krajinu vedla stezka po dřevěných [[most]]ech. Odtud také pochází název města. Stezku využívali především kupci, putující mezi [[Praha|Prahou]] a [[Freiberg]]em v [[Sasko|Sasku]] a zpět. Na této obchodní cestě založil [[Hněva]] z rodu [[Hrabišici|Hrabišiců]] tvrz a přiléhající osadu [[latina|latinsky]] zvanou ''Pons Gnevin''. Tento rod ovládal osadu až do roku 1228, kdy zemřel její poslední majitel z rodu Hrabišiců. Podle závěti bezdětného Kojaty sepsané roku 1227 přešla do vlastnictví [[klášter]]a [[Křížovníci Božího hrobu|Křížovníků Božího hrobu]] ve [[Zderaz (Praha)|Zderaze u Prahy]]. Záznamy z roku 1238 však ukazují, že v této době již osada byla majetkem Přemyslovců. Za jejich vlády se Most stává městem (městská privilegia mu udělili postupně Přemysl Otakar II., Jan Lucemburský a Karel IV.), které bohatne nejen díky obchodu, ale také pěstováním [[réva vinná|vinné révy]] na [[vinice|vinicích]] zakládaných v okolí města již na počátku 13. století. Z doby vlády Přemyslovců se také dochovala nejstarší městská pečeť pocházející z roku 1257. Po vlně ničivých požárů mezi lety 1455 a 1515 došlo k přestavbě a modernizaci městského centra. Z této doby pochází [[Renesance|renesanční]] radnice nebo [[Pozdní gotika v české kultuře|pozdněgotický]] děkanský [[kostel Nanebevzetí Panny Marie (Most)|kostel Nanebevzetí Panny Marie]], jehož architektem byl [[Jakub Heilmann ze Schweinfurtu]]. [[Soubor:Siroky_vrch_Most.JPG|thumb|left|Kopec ''[[Široký vrch (České středohoří)|Široký vrch]]'' ležící přímo ve městě]] Během třicetileté války bylo město i hrad [[Hněvín]] dobyt [[Švédsko|Švédy]]. Hrad byl poté rok a půl obléhán císařskými vojsky, ale dobít zpět se ho nepodařilo. Tato událost vyvolala v místních obyvatelích pocit, že hrad, který svým významem vždy přitahoval k městu pozornost nepřátel, je zdrojem veškerého jejich utrpení. Na jejich žádost proto roku 1651 císař Ferdinand III. povolil hrad zbořit. Město poničené třicetiletou válkou i vlastními obyvateli tak ve druhé polovině 17. století ztratil svůj hospodářský i politický význam. Až o dvě stě let později začala nová etapa rozvoje města, když byly v jeho okolí objeveny obrovské zásoby [[uhlí]]. Roku 1870 byla do města přivedena [[železnice]], postaven byl cukrovar, porcelánka, ocelárna, pivovar, [[Oblastní muzeum v Mostě|městské muzeum]]. Počet obyvatel se prudce zvýšil. V roce 1895 bylo město zasaženo přírodní katastrofou – [[kuřavka|kuřavkou]] (tekutými písky). Pod zem se propadlo několik domů i s jejich obyvateli. Toto neštěstí však rozvoj města vážněji nenarušilo. Roku [[1901]] byla zprovozněna elektrická pouliční dráha, která spojila město Most s [[Kopisty]], [[Litvínov]]em a [[Janov (Litvínov)|Janovem]]. Roku [[1911]] bylo otevřeno městské divadlo. Mezi lety [[1911]] a [[1913]] byla postavena [[Vodní nádrž Janov|přehrada na Křížatkách]], která zajistila Mostu dostatek pitné vody. Za [[druhá světová válka|druhé světové války]] bylo město značně poničeno nálety amerických bombardérů při jejich nepřesných útocích na rafinerii v [[Záluží (Litvínov)|Záluží u Litvínova]]. === 1954 - 1989, stavba nového města === [[Soubor:Sídliště Výsluní, Zahradní čtvrť a Liščí Vrch, Most.jpg|thumb|Sídliště Výsluní, Zahradní čtvrť a Liščí Vrch]] Rok [[1954]] přinesl první volby do národních výborů a prvním předsedou [[místní národní výbor|místního národního výboru]] se stal poštovní zaměstnanec a člen [[Komunistická strana Československa|KSČ]] Václav Vágner. Ve stejném roce se také [[Kopisty]] a [[Souš (Most)|Souš]] odloučily od Mostu. Argumentem se stalo špatné spojení s Mostem a velikost obcí, která v té době činila 5 200 obyvatel. Václav Vágner byl opětovně zvolen v roce [[1957]], kdy probíhala idealistická krize a velké nepokoje v [[Polsko|Polsku]] a [[Maďarsko|Maďarsku]]. Nové volby a tlak na růst těžby uhlí měly dopad na celkový další vývoj města. Za posledních 12 let se těžba zpětinásobila na hodnotu 50 milionů tun uhlí za rok, ještě více stoupla těžba zeminy z 10 milionů na 120 milionů kubických metrů zeminy. Bylo tak rozhodnuto o výstavbě nového moderního bydlení pro dělníky a horníky, jelikož město údajně nedrželo krok s hospodářským vývojem. V této době se ještě nejednalo o zlikvidování starého města, pouze o výstavbu nových sídlišť. Nové sídliště začalo vznikat mezi dnešní ulicí Československé armády, třídou Budovatelů a ulicí Josefa Skupy. Architektonická soutěž v roce [[1959]] vypsána radou [[krajský národní výbor|Krajského národního výboru]] v [[Ústí nad Labem]] již počítala s výstavbou centra města na křižovatce třídy Budovatelů a ulice Skupovy. Hlavním materiálem se stal litý beton a panely, které se vyráběly přímo v mostecké panelárně na místě dnešního hypermarketu Tesco. První dům byl dokončen v listopadu [[1959]]. Březen [[1961]] se nesl ve znamení celorevírního aktivu horníků, který se konal právě v Mostě a jehož se zúčastnil i prezident [[Antonín Novotný]]. Stejný měsíc byla také zprovozněna tramvajová trasa do nové části města. V červenci pak byla dokončena hrubá stavba, v té době nejvyšší budovy v okrese - patnáctipodlažní internát (dnes hotel Domino). Koncem roku [[1962]] bylo ve městě již šest desetipodlažních panelových domů, každý s více jak sedmdesáti byty. Závod lesnicko-technických meliorací v [[Teplice|Teplicích]] započal zalesňování [[Šibeník (Most)|vrchu Šibeník]] a vysázel na 80 000 sazenic. Zalesňování bylo nutností, jelikož sídliště kolem byla bez zeleně a obyvatelstvo si začalo stěžovat. V srpnu roku [[1963]] proběhla osudová jednání o likvidaci města, která vešla v platnost usnesením vlády č. 180 z [[26. března]] [[1964]]. Zbouráním a likvidací města nad ložisky uhlí měl stát získat přes čtyři a půl miliardy korun a tím získat po výstavbě nového města a zbourání starého zisk přes jednu miliardu korun. První etapa počítala se zbouráním zástavby na úpatí [[Hněvín (vrch)|vrchu Hněvín]], která dále měla pokračovat ke Šmeralovu náměstí. Druhá etapa pak měla být vedena od okrajových částí s postupným pokračováním do středu města. [[Soubor:Pohled_na_Most_z_vrchu_Ressl.jpg|thumb|left|Město Most - pohled z vrchu Ressl]] V roce [[1964]] se po dalších volbách stal novým předsedou MNV ředitel Dopravního podniku měst Mostu a Litvínova Miroslav Fleišer, který spolu se svým kolektivem měl realizovat dosud největší změny v historii města. V plánu byla rekonstrukce hradu [[Hněvín]], výstavba lanovky (nakonec neuskutečněna), také výstavba [[Ervěnický koridor|koridoru]], do kterého byla svedena řeka [[Bílina (řeka)|Bílina]], železnice, tramvajová trať do Litvínova a také rychlostní silnice. Řešila se konkrétní podoba likvidace starého města a rozdělení nového. Zanikla ocelárna, pivovar i Severočeské keramické závody. S výstavbou koridoru se počítalo také s vybudováním nového nádraží (srpen [[1977]]). Rekreaci vedle centrálního [[Šibeník (Most)|parku Šibeník]], zajišťovaly také Lajsník a [[Velebudická výsypka]]. Tehdejší lom [[Benedikt (vodní nádrž)|Benedikt]] se měl stát rekreační zatopenou zónou. První obyvatelé ze starého Mostu se do nového stěhovali od ledna [[1965]] do Podžatecké ulice. Ve stejném roce byl zřízen Útvar hlavního architekta, jenž měl za úkol koordinovat výstavbu teď již nového města. Tentýž rok se rozhodlo o přesunu kostela Nanebevzetí Panny Marie po umělé dráze (plány byly dokončeny počátkem roku [[1967]]) a započala výstavba [[Nemocnice Most|nemocnice]] (otevřena [[1. březen|1. března]] [[1975]], náklady 677 milionů korun). V únoru [[1967]] se v Mostě otevřel první severočeský podnik pro mládež, "Neprakta klub", který funguje dodnes. Později se tento klub stal místem protikomunistických aktivistů, kde se konaly koncerty a představení mimo koncepci socialistického režimu. Celkové investice do staveb v roce [[1967]] činily zatím 344 milionů korun. Mezi největší stavební podniky patřily Pozemní stavby Ústí nad Labem - stavební správa Most, Stavby silnic a železnic Praha, Stavební správa Ústí nad Labem a Konstruktiva Praha. S rokem [[1968]] přišlo uvolnění a ve městě Most více než kdekoliv jinde, jelikož základnu obyvatel tvořili horníci a dělníci, celý region měl významné revoluční tradice a pozice KSČ byla také velmi silná. Přesto srpnová okupace nepřinesla žádné výrazné incidenty a nikdo. Protesty byly sice značné, ale omezovaly se pouze na plakáty, nápisy a organizované protesty. Rada ONV a MNV v Mostě nakonec vyjednaly s veliteli cizích vojsk umístění bojové techniky mimo město, pro styčné důstojníky byly nabídnuty prostory výjezdového střediska dolů na [[Široký vrch (České středohoří)|Širokém vrchu]]. Také byly vneseny požadavky na nevměšování se do vnitřních záležitostí města a neomezování osobní svobody občanů. Vojenské velitelství v Mostě bylo nakonec zrušeno [[21. října]]. Romská problematika se začala řešit po roce [[1969]], kdy bylo nutné přemístit na 200 rodin (cca 1100 jedinců) do obcí mimo starý Most. Nejprve se uvažovalo o celkovém přemístění, pak o rozptýlení, aby se předešlo jejich velké koncentraci a případným problémům. Proti tomu se však postavila řada občanů. Posledním řešením bylo vybudování nového sídliště na okraji města a izolování problémového obyvatelstva od zbytku města. V roce [[1970]] hlavní architekt předložil plán na dostavbu centra a podobu nových sídlišť. Počítalo se s kulturním domem i velkým ředitelstvím SHD. První kino (kino Kosmos) bylo otevřeno v roce [[1971]], ve stejném roce byly obce [[Velebudice]] a [[Souš (Most)|Souš]] připojeny k městu. Rok na to započala výstavba obchodního domu Prior, stavba měla trvat tři roky. V roce [[1973]] se dokončilo zatopení bývalého povrchového dolu Benedikt a v roce [[1976]] se otevřelo první koupaliště (dnes [[Aquadrom]]). V roce [[1973]] se konal první prvomájový průvod a betonová plocha (dříve nazývaná "Plecháč") na dnešním Prvním náměstí dostala tak rázem svůj neodmyslitelný ráz. [[Soubor:Most.ressl002.JPG|thumb|Město Most - pohled z vrchu [[Ressl]] 2]] Dne [[19. červenec|19. července]] [[1974]] ve 20:09 došlo k výbuchu v prostorách Chemických závodů v Záluží, který si vyžádal 15 obětí a 112 zraněných, značná část obětí byla i v tramvajovém voze, který zrovna projížděl blízko havárie. Celá událost byla nakonec dlouhou dobu maskována a veřejnost se dodnes nedozvěděla, co se přesně stalo. V roce [[1975]] dne [[20. duben|20. dubna]] zemřel předseda MNV Miroslav Fleišer a novým předsedou se stal až v září František Lorenz. Dne [[30. září]] v 11:50 odstartoval přesun děkanského kostela a ukončen byl [[27. říjen|27. října]] v 8:52 hodin. Tentýž rok znamenal zánik pro obce [[Skyřice]] a o rok později pro [[Čepirohy]], obě obce náležely pod správu Mostu. V dalších volbách v roce [[1976]] byl zvolen Karel Šindelář, který se v prosinci [[1977]] usadil v dokončené budově sídla městského i okresního národního výboru (náklady činily cca 82 milionů korun). Tentýž rok se otevřela budova Střední zdravotnické školy pro 420 žáků s internátem s kapacitou 180 míst a krytým bazénem. Dne [[28. října]] se otevřela čtrnáctipodlažní budova (tehdy nejvyšší budova v kraji) Sboru národní bezpečnosti a Vojenské správy (dnes sídlo státní policie, náklady 48 milionů korun). V prosinci se pak pro veřejnost otevřela sportovní hala s ubytovnou (kapacita 56 lůžek) a restaurací (celkové náklady 44 milionů). O rok později pak bylo rozhodnuto o stavbě automobilového okruhu (dnes [[Autodrom Most|Autodrom]]). V roce [[1978]] započala stavba kulturního domu v centru města s [[Planetárium Most|planetáriem]] a dále [[Městská knihovna Most|okresní knihovny]] (kapacita 450 000 svazků), také vznikl nový městský obvod - Most 15 [[Rudolice]]-[[Chanov]], kam bylo do celkových třinácti bloků o kapacitě 400 bytů přemístěno romské obyvatelstvo ze starého Mostu, objekty byly ale obyvateli neustále devastovány (jedna budova musela být dokonce stržena), po čase se proto rozhodlo o postupném rozptylování romských rodin. Koncem roku [[1979]] ukončilo svoji činnost divadlo ve staré části (poslední uvedená hra Liška a hrozny, prosinec) a soubor se přestěhoval do kulturního střediska Máj, tyto prostory byly však jen provizorní a měly sloužit jen jako dočasné útočiště do zbudování nové budovy divadla. Novým předsedou byl v roce [[1981]] zvolen Rudolf Mooz, dostavěna byla Střední průmyslová škola pro 650 studentů denního a 300 studentů večerního studia, stará budova připadla Vysoké škole báňské v Ostravě, která zde zřídila svoje konzultační středisko. Dnes sídlo [[Oblastní muzeum v Mostě|Oblastního muzea v Mostě]]. V dubnu [[1983]] byl otevřen největší hotel v okrese, hotel Murom (náklady 110 milionů) pro 486 hostů (dnes hotel Cascade). Koncem června byl pak pokřtěn závodní okruh a [[14. srpen|14. srpna]] proběhl premiérový závod. V roce [[1984]] se do nové budovy přestěhoval okresní archiv (první účelová archivní budova po roce [[1945]] v České republice), v květnu se otevřel Oblastní dům kultury horníků a energetiků (dnes [[Kulturní dům Repre]]) s planetáriem, v srpnu pak další kino, kino Mír, v prostorách knihovny (zprovozněna v březnu [[1985]]) a s kapacitou 182 sedadel. [[Městské divadlo v Mostě|Divadlo pracujících]] se otevřelo [[8. listopadu]] [[1985]] a stalo se možná jedinou chvályhodnou budovou v novém městě. Další kulturní stánek se pro veřejnost otevřel [[4. listopad]]u, tehdy jmenovaná Kulturní památka Most a dnes [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Most)|Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě]] stále ještě měla před sebou značné rekonstrukční práce. Listopadové revoluční období roku [[1989]] se v Mostě nikterak výrazně neprojevovalo. Nakonec se přeci jen začaly objevovat podpůrné ambice pražských revolucionářů. Nastávající změny pak potvrdila návštěva prezidenta [[Václav Havel|Václava Havla]] v únoru roku [[1990]]. == Doprava == V blízkosti města Mostu se nachází tzv. [[Ervěnický koridor|Ervěnický železniční koridor]], což je umělé zemní těleso se silnicí I/13 a železniční tratí vedoucí z [[Chomutov]]a do Mostu, trať i silnice pokračuje do [[Teplice|Teplic]]. V letech 1885-1945 mělo město díky [[Moldavská horská dráha|Moldavské horské dráze]] železniční spojení se saským [[Freiberg]]em, využívané především k exportu uhlí. === Městská hromadná doprava === {{podrobně|Tramvajová doprava v Mostě a v Litvínově|Trolejbusová doprava v Mostě a v Litvínově|Městská autobusová doprava v Mostě a v Litvínově}} V roce [[1901]] byl zahájen provoz na úzkorozchodné meziměstské '''[[tramvaj]]ové [[Tramvajová dráha|trati]]''', která spojovala Most, [[Záluží (Litvínov)|Záluží]], [[Litvínov]] a [[Janov (Litvínov)|Janov]]. Takto jezdily tramvaje (kromě drobných prodloužení tratě) až do 50. let [[20. století]], kdy se začalo s výstavbou moderní tramvajové rychlodráhy (už s klasickým rozchodem). Provoz na prvním úseku nové tratě byl zahájen v roce [[1957]], poslední úzkorozchodná tramvaj vyjela na trať v roce [[1961]]. Tramvajová síť se od té doby příliš nerozšiřovala, poslední prodloužení kolejí nastalo v roce [[1981]]. V letech [[1946]] až [[1959]] jezdily mezi Mostem a Litvínovem rovněž '''[[trolejbus]]y'''. Jednalo se o jednu velmi dlouhou trať, která se po výstavbě tramvajové rychlodráhy stala zbytečnou a proto byl provoz trolejbusů mezi těmito dvěma městy zastaven. == Obyvatelstvo == {{podrobně|Sociogeografická analýza města Mostu}} == Školství == Ve městě jsou situovány čtyři mateřské školy, dále patnáct základních škol, z nichž jedna je speciální, jedenáct středních, vyšších a vyšších odborných škol (většina jich je v soukromém vlastnictví) s jedním gymnáziem (též sportovním). Je možné navštěvovat jednu vysokou školu - [[Vysoká škola finanční a správní]] a také detašovaná pracoviště dalších čtyř vysokých škol nebo univerzit. Pro umělecky talentované děti jsou určeny dvě základní umělecké školy. Kompletní seznam školských zařízení ve městě naleznete [[Seznam školských zařízení v Mostě|zde]]. == Kultura == Město díky své populační velikosti má tu možnost a prostředky nabídnout širokou škálu kulturních zařízení a příležitostí, přesto se nemůže rovnat jiným (i menším městům), jelikož nehostí žádný významný festival, karneval, ani se zde nekonají významnější kulturní události na celorepublikové úrovni. Přesto má poměrně dlouhodobou a věhlasnou tradici divadelnictví. Ve městě jsou hned dvě divadla, [[Městské divadlo v Mostě|městské divadlo]] na Prvním náměstí a [[Divadlo rozmanitostí]] v kulturním středisku ''Máj'' naproti [[Aquadrom]]u. [[Soubor:Oblastni muzeum v Moste.jpg|thumb|left|[[Oblastní muzeum v Mostě]]]] Výstavní prostory pro temporální expozice nabízí vedle [[Oblastní muzeum v Mostě|Oblastního muzea v Mostě]] také [[Galerie výtvarného umění v Mostě]] ve sklepních prostorách [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Most)|Kostela Nanebevzetí Panny Marie]], [[foyer]] [[Městské divadlo v Mostě|městského divadla]] a výstavní síň ''Zlatá trojka'' umístěná v [[Městská knihovna Most|městské knihovně]]. [[Oblastní muzeum v Mostě]] nabízí tři stálé přírodovědné a společenskovědní expozice, z nichž jedna je umístěna mimo hlavní budovu muzea - na městském hřbitově v budově bývalého [[krematorium|krematoria]] (dnešní [[Památník obětem II. světové války v Mostě]]). [[Podkrušnohorské technické muzeum]] zase nabízí expozice a technické památky dobývání hnědého uhlí na Mostecku. Pro děti jsou určeny dvě kulturní instituce - [[Dům dětí a mládeže v Mostě]] a [[Centrum volného času v Mostě]]. Ve městě se nachází celkem 6 promítacích kinopláten. Tři z nich v [[Kino Kosmos (Most)|kině Kosmos]] pojmenované '''Maxi''', '''Midi''' (určený převážně pro méně komerční filmy, filmový klub a jiné projekty) a dnes již nevyužívaný sál '''Mini''' (od února 2009 zrušen úplně). Čtvrté plátno je umístěno v [[Městská knihovna Most|městské knihovně]], páté pak v [[Reprezentační dům města Most|Reprezentačním domě města Most]] a poslední v prostorách zdejší [[Nemocnice Most|nemocnice]]. == Sport == Město těží ze svého handicapu nového města a má tak prostory pro vytvoření hned několika rekreačních a sportovních zón. Nádrž [[Benedikt (vodní nádrž)|Benedikt]] byla kompletně vysušena a předělána na areál pro rodinné koupání, plážový volejbal a míčové hry. V areálu je dále možno zapůjčit si koule na [[pétanque]], nebo koloběžky a využít dráhy kolem vodních ploch určené prioritně pro cyklisty a in-line bruslaře. Poblíž Benediktu se také nachází sportovní komplex [[Tornádo (Most)|Tornádo]], nabízející fitness, [[squash]], stolní tenis, [[badminton]], [[solárium]] a [[sauna|saunu]]. [[Aquadrom]] poskytuje vedle několika bazénů, dvou tobogánů a jiných atrakcí pro vodní vyžití také [[solárium]], [[sauna|saunu]] a fitness. Zadní strana koupaliště umožňuje vstup na [[minigolf]]. Na vrchu [[Šibeník (Most)|Šibeník]], který se přímo dotýká centra města, jsou trasy vhodné pro in-line bruslaře. Ze strany od ulice Jana Palacha byl před několika lety zprovozněn [[skateboard|skatepark]] a hned za ním [[dirtová dráha]]. Ke koupání slouží vedle Aquadromu a Benediktu také [[Matylda (jezero)|vodní nádrž Matylda]], kolem které se v roce [[2009]] otevřel další okruh pro [[inline brusle|in-line bruslaře]]. Blízko areálu [[Nemocnice Most|nemocnice]] bylo otevřeno zrekonstruované [[koupaliště Ressl]], kde je také možno hrát [[minigolf]], [[pétanque]] a [[plážový volejbal]], jako atraktivní hry koupaliště nabízí venkovní šachy, člověče nezlob se a kuželky. Sportovní vyžití poskytuje také [[Autodrom Most|Autodrom]] a [[Hipodrom Most|Hipodrom]]. U nákupního centra bývalé betonárky stojí hokejový stadion; o ulici dál pak stadion fotbalový a nad ním sportovní hala. Na [[Letiště Most|Letišti Most]] působí [[Aeroklub Most]], který mimo jiné poskytuje příležitost pro hojně vyhledávaný [[parašutismus]] (ten má na starosti [[Paraklub Most]]). == Cestovní ruch == Město trpí kvůli své nedávné historii a doplácí na zničení původního starého města. Dnešní nedostatek památek, absence starého jádra města, neexistence viditelné historie, zničená krajina v okolí a typický vzhled dnešního města daný výstavbou během komunistického režimu, nemůže nijak výrazně přispívat k cestovnímu ruchu. Tyto okolnosti vedou ale k tomu, že existují snahy o vykompenzování těchto nedostatků. Dnes je počet zahraničních i tuzemských návštěvníků města ve srovnání s okolními velkými městy zanedbatelný. Návštěvníky města obvykle zajímá jak je vypořádáno s okolní zničenou krajinou v důsledku povrchové těžby uhlí, jak probíhají její rekultivace, zajímají se také o [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Most)|kostel Nanebevzetí Panny Marie]]. Mezi vyhledávané objekty patří významná česká sportoviště - např. dostihový areál resp. [[Hipodrom Most|Hipodrom]], [[Autodrom Most|Autodrom]] a golfové hřiště, jenž vznikla na důlních výsypkách a odvalech. Dne 24. října 2008 bylo započato se zaplavováním budoucího [[Jezero Most|jezera Most]], což by mělo vést ke vzniku další významné rekreační a sportovní zóny. U přesunutého gotického kostela vzniká [[arboretum]], které v roce [[2009]] doplní dřevěný pravoslavný kostel z [[Rumunsko|Rumunska]], rozhledna a miniatura [[Starý Most|Starého Mostu]]. Další rozhledna má být postavena v témže roce na vrcholu [[Ressl]]. Vzhledem k nízkému turistickému ruchu se zde nachází pouze řada menších ubytovacích kapacit. {{citace| Uhelné safari, nová turistická atrakce na severu Čech<br /> Zdevastované území a povrchové uhelné doly, na jejichž pozadí se tyčí kouřící komíny elektráren, jsou asi tím posledním, čím by se Česká republika mohla chlubit. Stále více turistů, včetně těch zahraničních, to ale zřejmě vidí jinak. Zájem o návštěvu měsíční krajiny na severu Čech v poslední době natolik vzrostl, že se zdejší těžební firmy začínají kromě dobývání uhlí speciálně věnovat také cestovnímu ruchu. Těžaři ze skupiny Czech Coal připravili pro zájemce o "báňskou turistiku" program s názvem Uhelné safari. V nabídce je pět výletních tras po velkolomech, na nichž si návštěvníci mohou prohlédnout rypadla, pásové dopravníky, zakladače a čistírny odpadních uhelných vod nebo si užít adrenalinové jízdy speciálním terénním vozem po příkrých srázech na dně dolu ČSA. Návrat do reálného socialismu S netradičními nabídkami pro turisty se v regionu zřejmě roztrhl pytel. V Žatci začali připravovat program, který návštěvníky města zavede do dob reálného socialismu osmdesátých let. Poprvé si ho letos na jaře vyzkoušeli zástupci světových cestovních kanceláří a ohlas byl velký. "Připravili jsme pro ně například návštěvu jídelny z 80. let nebo je vzali na prohlídku chrámu Nanebevzetí Panny Marie, kde mají evangelisté Matouš a Marek obličeje Marxe a Engelse," říká Jan Novotný z žateckého infocentra s tím, že okruh by měl přiblížit minulost i současnost města. Rarita v kostele vznikla při úpravách kazatelny v 30. letech minulého století. Tehdy měli umělci slíbenou prémii, ale protože ji nedostali, namalovali svatým obličeje komunistických ikon. "Návštěvníci z Ruska je vždy spolehlivě poznají," dodal Novotný. | Andrea Angermannová MF DNES}} == Portfolio města == === Kulturní události === * [[5. září|5]] - [[7. září]] [[2008]] - 12. setkání hornických měst a obcí === Sportovní události === * [[3. srpen|3]] - [[16. srpen]] [[2008]] - Plachtařské mistrovství ČR dvousedadlovek 2008 * [[6. červen|6]] - [[8. červen]] [[2008]] - Mezinárodní mistrovství ČR automobilů na okruzích * [[květen]] [[2008]] - Mistrovství světa ve stolním hokeji * [[14. červenec]] [[2002]] - první start vozů F1, F3000 a Indy Car v kategorii NDS EuroBOSS * [[11. září]] [[1994]] - jubilejní v pořadí 100. mistrovský závod - Czech Truck Prix ´94 * [[25. květen]] [[1947]] - první rychlostní závod motocyklů na území města [[Soubor:SHD Komes Most.JPG|thumb|[[SHD Komes]], nejvyšší budova ve městě]] === Pozoruhodnosti === * [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Most)|děkanský kostel Nanebevzetí P. Marie]], roku 1975 přesunutý o 841 metrů na své současné místo za koridorem * druhý přesunutý kostel - pravoslavný, [[2009]] * spolu s [[Vídeň|Vídní]] jediné město v [[Evropa|Evropě]] s plně ekologickou hromadnou dopravou * třetí nejvyšší budova v [[Česká republika|ČR]] (vyjma kostelů) * veřejně přístupný [[Páternoster]] v č. p. 2957 === Filmy === Místo pro natáčení si vybrali režiséři filmů [[Štěstí (film)|Štěstí]], [[Pusinky]] nebo třeba [[ROMing]]. Z těch starších stojí za to zmínit například [[Most u Remagenu]] o dobytí [[Berlín]]a, [[Jatka č. 5 (film)|Jatka č. 5]]<ref>[http://marekfoto2.borec.cz/jatka_c5/ipage00003.htm - Fotky z natáčení filmu Jatka č. ]</ref>, [[Příběh pro začínajícího kata]] z roku [[1969]], dále sovětský film [[Špaček a lyra]] z roku [[1973]], o čtyři roky později pak vznikl východoněmecký film [[Vzpomínky z ilegality]] a snímek o převratu v [[Chille]] v sovětsko-maďarsko-české koprodukci [[Kentauři]], detektivka z roku [[1978]] [[Stíhán a podezřelý]], v roce [[1979]] poté polské filmy [[Náš dům]], [[Daleká cesta]] a [[Narozeniny mladého Varšavana]], dále zde vznikaly filmy [[Na západní frontě klid]], [[Fronta v týlu nepřítele]] z roku [[1980]] a dvoudílný film [[Boj o Moskvu]] z roku [[1985]]. == Média == Ve městě vychází hned několik periodik. Od pondělí do soboty vychází [[Mostecký deník]], jednou týdně vždy ve čtvrtek vychází týdeník [[Homér (týdeník)|Homér]]. Magistrát vydává každý měsíc vlastní [[Mostecké listy]]. [[Mostecká uhelná|Mostecká uhelná a.&nbsp;s.]] vydává pravidelně čtrnáctideník [[Důlní noviny]]. Jednou měsíčně vydává tiskovinu [[Krušnohor (bytové družstvo)|Krušnohor]] stejnojmená společnost bytového družstva v okrese. Dále vychází [[Mostecký zpravodaj]] jako informační periodikum o službách města Mostu. Ve městě působí jedno rádio [[Rádio Most]] a regionální televize [[Televize Dakr|Dakr]] se sídlem v městské čtvrti [[Velebudice]]. == Prodejní síť == Město má několik obchodních zón, z nichž nejvýznamnější jsou soustředěny spíše uvnitř města než na jeho okraji. Obchody jsou rozložené všude po městě, ale největší koncentrace je právě v následujících oblastech: ;Oblast zaniklé betonárky Dnes se zde nalézají dva [[hypermarket]]y vedle sebe, konkrétně Kaufland a Tesco, v rámci jejich prostor se nalézá menší množství méně významných maloobchodů kromě [[Reno|Rena]]. Samostatné budovy mezi hypermarkety pak zabírají obchody převážně textilního zboží [[Deichman]], NewYorker, [[Takko]], [[Vögele]], dále pak elektroniky [[Planeo]], [[K+B Elektro]] a ložního textilu a domácích potřeb [[Jysk]]. ;Třída Budovatelů Podél nejdelší ulice ve městě se nachází značné množství drobných obchodů různého sortimentu od textilu ([[Uncle Sam]]), přes domácí potřeby a železářství ([[Obex]]) až po drogérii [[Rossmann]]. ;Centrum Ve středu centra je hned několik obchodních komplexů, jako je ''Delta'' (zaměřená na drobný maloobchod), ''Atol'' (spíše tržnicové zboží a discont [[Plus]]), obchodní dům [[Prior]] (vlastní oddělení Prioru převážně pro textil, obuv, elektro, látky a papírnické zboží; zbylé prostory pronajaté jiným subjektům – např. Kenvelo, Delvita, [[McDonald's]]). Mezi [[Prior]]em a ''Deltou'' jsou umístěné dvě obchodní pasáže oddělené ulicí Moskevskou. U magistrátu byla vystavena další obchodní pasáž U Lva, naproti přes třídu Budovatelů je poté možné naleznout další řadu obchodů doplněné občerstvením (cukrárna, bufet, vegetariánská restaurace) a drogérií [[Rossmann]]. ;Central Most Obchodní centrum Central Most je nově postavenou stavbou přímo v samotném centru na Prvním náměstí. Skládá se z devadesáti obchodů a jednoho sta bytů. Vzhledem k rozlehlosti je tu možné najít různorodý sortiment. Z obchodů s elektronikou jsou to [[Datart]], [[Comfort]] a Nokia; obuv poskytují [[Baťa]], [[Reno]], [[CCC]] a další; na sport se zaměřují [[Alpine Pro]], [[Intersport]], [[Nord Blanc]] a jiné; textilní zboží pak například [[C&A]], NewYorker,[[Takko]] Kenvelo, [[Exe Jeans]], [[Cropp Town]], [[Time Out]], [[Wrangler]], [[Orsay]], [[OP Prostějov]], [[House]] nebo [[Esotiq]]; dětské předměty zajišťuje [[Pompo]] nebo [[Paper Epee Candy]]; hodinky [[Top Time]] nebo [[Swatch]]; dále klenoty, květinářství, knihkupectví, drogerie [[dm]], optik Grand Optical nebo [[Oko Optic]]; [[Yves Rocher]], Tchibo nebo [[Marionnaud]] ;Rozkvět Obchodní centrum Rozkvět patří mezi chátrající objekty a ač se již dávno mělo přistoupit k jeho opravě, ekonomické důvody a teď již velká konkurence kolem nedovolují nápravu. Z těch známějších je tu jen pobočka mobilního operátora T-Mobile a provozovna Bankrotu. ;Kahan Obchodní centrum ''Kahan'' patří k nejdelšímu ve městě, tvoří jej dvojpatrový (z úrovně hlavní ulice) až trojpatrový (z úrovně zásobovací ulice) komplex budov tvořící jeden podélný celek. Vzhledem ke svému architektonickému vzniku nemá příliš dobrou pověst ani popularitu, ale i tak patří k nepostradatelnému obchodnímu středu sídliště okolo sebe. Nachází se tu [[Dance Club Paladium]], [[Rossmann]], [[Schlecker]], [[Fortuna]], [[Erotic City]] a další podniky. Přes křižovatku se vedle ''Kahanu'' nalézají diskotní prodejny Lidl a [[Plus]], dále [[Baumax]] a v plánu jsou další obchodní budovy. ;Interspar [[Hypermarket]] [[Spar|Interspar]] se nachází na kraji města a tvoří spádovou oblast u městské části [[Velebudice]]. Prodejnu tu dále má [[Apollo Sport]], [[Euronics]], v těsné blízkosti také Penny Market a v plánu je stavba Obchodního parku Interspar s jedenácti rozlehlými prodejnami (převážně domácí potřeby, textil a ostatní budou druhořadé). ;Komplex OBI Komplex se také nalézá v krajní oblasti města, ale přístupnost k němu je mnohem lepší. V samotném komplexu je krom [[OBI]], také prodejna elektra [[K+B Elektro]], [[Kik]], Lidl, drogerie [[Schlecker]] a obchod s oděvy. V těsné blízkosti pak stojí budova [[Svět koberců|Světa koberců]] ;Obzor Obchodní centrum ''Obzor'' se také řadí k chátrajícím centrům, dnes se tu nenachází žádný významný podnik krom supermarketu [[Albert (společnost)|Albert]] přes ulici. == Životní prostředí == Město Most (vzhledem ke své neslavné minulosti dobývání uhlí) si zakládá na udržování čistého prostředí a snaží se intenzivně podporovat nejen čisté ovzduší ale i občany v recyklaci odpadů. Vedle [[Vídeň|Vídně]] patří Most k jediným městům v [[Evropa|Evropě]] s kompletně ekologickou veřejnou hromadnou dopravou. Recyklace odpadů se v tuto chvíli omezuje pouze na třídění skla, papíru a plastů. Kartonové obaly se ve městě třídí spolu s plasty. Kovy a jiné materiály má na starost 40 sběren vykupující a likvidující využitelný odpad. Nejvýznamnější je Sběrný dvůr v Mostě - [[Rudolice (Most)|Rudolicích]]. Na území bylo k červnu [[2007]] evidováno celkem 1440 stanovišť kontejnerů a popelnic (1111 středních kontejnerů, 820 popelnic do objemu 120 litrů, 407 popelnic do objemu 240 litrů, 250 kontejnerů na třídění papíru, 350 na plast a 144 kontejnerů na sklo. V oblasti vymezené hranicí města se nachází hned devět ohrožených druhů rostlin (bělozářka liliovitá, tařice skalní, modřenec tenkokvětý, hvězdice zlatovlásek, kavil Ivanův, sasanka lesní, divizna brunátná, zvonek boloňský a hlaváček jarní) a dvě silně ohrožené rostliny (kozinec bezlodyžný a leknín bílý); žádná kriticky ohrožená rostlina nebyla zaznamenána. == Církve == [[Soubor:Most, Starý Most, Přesunutý kostel EX.JPG|thumb|left|[[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Most)]]]] * [[Adventisté sedmého dne|Církev adventistů sedmého dne]] * [[Církev bratrská]] * [[Církev československá husitská]] * [[Pravoslaví|Církev pravoslavná]] * [[Římskokatolická církev|Církev římskokatolická]] == Členění města == [[Soubor:Most casti.png|thumb|Místní části Mostu]] [[Soubor:MO Most.png|thumb|Katastrální území Mostu]] {{podrobně|Administrativní dělení města Mostu}} Město Most se skládá z 8 místních částím které leží na 18 katastrálních územích: * [[Čepirohy]] – k. ú. [[Slatinice u Mostu]], Čepirohy, částečně Hořany * [[Komořany (Most)|Komořany]] – k. ú. [[Dřínov u Komořan]], [[Ervěnice]], [[Komořany u Mostu]] a [[Třebušice]] * '''Most''' – k. ú. [[Most II]], částečně [[Hořany (Most)|Hořany]] * [[Rudolice]] – k. ú. Rudolice nad Bílinou * [[Souš (Most)|Souš]] – k. ú. Souš, částečně Hořany * [[Starý Most]] – k. ú. [[Most I]], [[Konobrže]], [[Kopisty]], [[Pařidla]] a [[Střimice]] (Dříve část Kopisty) * [[Velebudice]] – k. ú. [[Skyřice]] a Velebudice * [[Vtelno (Most)|Vtelno]] – k. ú. Vtelno == Správní území == {{Viz též|Okres Most|Obvod obce s rozšířenou působností Most}} Most je okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. [[Okres Most]] se skládá ze 26 obcí, [[Obvod obce s rozšířenou působností Most|ORP]] z 15 obcí. == Osobnosti == * Jiří Barthold Pontanus z Breitenberka (1550–1614), humanistický literát a historik * Andreas Hammerschmidt (1611/1612–1675), německý skladatel a varhaník českého původu * Florian Leopold Gassmann (1729–1774), hudební skladatel, kapelník a varhaník, učitel [[Antonio Salieri|Antonia Salieriho]] * Carl Isidor Cori (1865–1954), rakouský zoolog a rektor pražské Německé univerzity * Wenzel Hablik (1881–1934), česko-německý malíř, grafik, architekt a návrhář textilu * Jan Opočenský (1885–1961), československý diplomat, archivář a historik * Kliment Matějka (1890–1959), houslista, vojenský kapelník a hudební pedagog * Karel Opočenský (1892–1975), český šachový mezinárodní mistr a mezinárodní šachový rozhodčí * [[Antonín Heythum]] ([[1901]] – [[1954]]), český scénograf, grafik, architekt a návrhář nábytku * [[Raoul Schránil]] ([[1910]] – [[1998]]), herec * [[Judita Čeřovská]] ([[1929]] – [[2001]]), zpěvačka * [[Josef Masopust]] (* [[1931]]), fotbalista, trenér * [[Jan Mühlstein]] (* [[1949]]), německý novinář předseda Unie progresivních Židů v Německu * [[Ivan Hlinka]] ([[1950]] – [[2004]]), hokejista a trenér * [[Jiří Maria Sieber]] (* [[1959]]), herec * [[Pavel Chaloupka]] (* [[1959]]), fotbalista a trenér * [[Zuzana Bydžovská]] (* [[1961]]), herečka * [[Martin Maxa]] (* [[1961]]), zpěvák a kytarista * [[Libor Pimek]] (* [[1963]]), bývalý československý a později belgický tenista * [[Vladimír Růžička]] (* [[1963]]), hokejista a hokejový tréner * [[Vladimír Hron]] (* [[1966]]), zpěvák, moderátor a bavič * [[Martin Ručinský]] (* [[1971]]), hokejista * [[Jan Vopat]] (* [[1973]]), hokejista * [[Xaviér Baumaxa]] (* [[1973]]), kytarista, textař * [[Petr Franěk]] (* [[1975]]), hokejista * [[Nora Grundová]] (* [[1975]]), sinoložka, novinářka, moderátorka a zpěvačka [[Maya (hudební projekt)|Maya]] * [[Vlastimil Kroupa]](* [[1975]]), hokejista * [[Martin Kocián]] (* [[1976]]), zpěvák [[Lunetic]] * [[Jaroslav Hlinka]] (* [[1976]]), hokejista [[Soubor:Marek Zidlicky.jpg|thumb|[[Marek Židlický]]]] * [[Petr Johana]] (* [[1976]]), fotbalista * [[David Škach]] (* [[1976]]), DJ, textař a zpěvák [[Lunetic]] * [[Pavel Rosa (hokej)|Pavel Rosa]] (* [[1977]]), hokejista * [[Marek Židlický]](* [[1977]]), hokejista * [[Václav Jelínek]] (* [[1978]]), zpěvák [[Lunetic]] * [[Tomáš Divíšek]] (* [[1979]]), hokejista * [[Vojtěch Kubinčák]] (* [[1979]]), hokejista * [[Lukáš Hejlík]] (* [[1980]]), herec * [[Vlaďka Erbová]] (* [[1981]]), modelka * [[Tomáš Kůrka]] (* [[1981]]), hokejista * [[Markéta Jánská]] (* [[1981]]), modelka * [[Petra Tůmová]] (* [[1983]]), playmate [[Playboy]]e<ref>[http://www.samuraj.cz/sexy-celebrity-clanek/playmate-petra-tumova-210/ Playmate Petra Tůmová, Samuraj, 8-3-2009]</ref> * [[Iveta Benešová]] (* [[1983]]), tenistka * [[Peter Jánský]] (* [[1985]]), hokejista * [[Lukáš Kašpar (hokejista)|Lukáš Kašpar]] (* [[1985]]), hokejista == Partnerská města == * {{flagicon|Rusko}} [[Murom]], [[Rusko]] * {{flagicon|Italy}} [[Benátky]], [[Itálie]] * {{flagicon|Australia}} [[Brisbane]], [[Austrálie]] * {{flagicon|Argentina}} [[Buenos Aires]], [[Argentina]] * {{flagicon|Romania}} [[Bukurešť]], [[Rumunsko]] * {{flagicon|Sweden}} [[Gävle]], [[Švédsko]] * {{flagicon|Russia}} [[Jekatěrinburg]], [[Rusko]] * {{flagicon|Belgium}} [[Kortrijk]], [[Belgie]] * {{flagicon|Indonesia}} [[Kulon Progo]], [[Indonésie]] * {{flagicon|Finland}} [[Lahti]], [[Finsko]] * [[Soubor:Flag of the Netherlands.png|24px]] [[Meppel]], [[Nizozemsko]] * {{flagicon|Germany}} [[Marienberg]], [[Německo]] * {{flagicon|Japan}} [[Ósaka]], [[Japonsko]] * {{flagicon|Greece}} [[Ptolemaida]], [[Řecko]] * {{flagicon|Brazil}} [[São Paulo]], [[Brazílie]] * {{flagicon|China}} [[Shanghai]], [[Čína]] * {{flagicon|Canada}} [[Thunder Bay]], [[Kanada]] * {{flagicon|Mongolia}} [[Ulánbátar]], [[Mongolsko]] == Reference == <references/> == Externí odkazy == * http://www.mesto-most.cz/ – Oficiální stránky města s informacemi o historii ap. * http://starymost.web2001.cz/ – Bakalářská práce o přesunu města kvůli těžbě [[uhlí]] v 60. letech * http://www.boehmisches-erzgebirge.cz/pictures/Bruex/ - Staré pohlednice z Mostu {{Commonscat|Most|Most}}{{Město Most}}{{Okres Most}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Most]] [[Kategorie:Města v Čechách]] [[Kategorie:Okres Most]] [[Kategorie:Poválečná sídla]] [[Kategorie:Statutární města v Česku]] [[Kategorie:Okresní města v Česku]] [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [[Kategorie:Obce v okrese Most]] [[Kategorie:Severočeské sdružení obcí - SESO]]

Návrat na stránku „Most (město)“.