Fokker D.VII

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Letadlo |název = Fokker D.VII |typ = [[stíhací letoun]] |výrobce = [[Fokker]] |image = [[Soubor:Fokker, D.VII-SDASM4-Flickr.jpg|240px]]<br />[[Soubor:Fokker, D.VII-SDASM3-Flickr.jpg|240px]] |text = Fokker D.VII |konstruktér = Reinhold Platz |první let = leden [[1918 v letectví|1918]] |zaveden = |vyřazen = |výroba = 1918 |vyrobeno kusů = asi 1700 ks |charakter = |cena za kus = |varianty = |hlavní uživatel = [[Německo]] |více uživatelů = }}'''Fokker D.VII''' byl [[německo|německý]] [[stíhací letoun]] navržený Reinholdem Platzem v továrně Anthony Fokkera a používaný koncem [[První světová válka|první světové války]] a po ní. Při jeho nasazení na [[Válečná fronta|frontě]] v roce [[1918 v letectví|1918]] se ukázalo, že je lepší než tehdejší stíhací letouny spojenců, což vedlo k druhému období německé vzdušné převahy známé jako ''[[Fokker Scourge]]''. Stal se tak známým, že byl jako jediný typ spojenci jmenovitě uveden v podmínkách kapitulace Německa, s požadavkem odevzdání všech&nbsp;letounů&nbsp;tohoto typu v „dobrém stavu“. Na strojích D.VII létala mnohá německá [[letecké eso|letecká esa]], například [[Ernst Udet]], [[Fritz Rumey]] nebo [[Franz Büchner]], ale také [[Hermann Göring]]. == Vývoj == [[Soubor:Daimler DIIIa.jpg|thumb|left|200px|Detail motoru Fokkeru D.VII]] [[Soubor:Jg3_DVII.jpg|thumb|200px|left|Fokker D.VII]] Hlavní konstruktér firmy [[Fokker]] Reinhold Platz pracoval na sérii experimentálních letadel, označované jako ''řada V'', od roku [[1916 v letectví|1916]]. Tato letadla charakterizovalo použití samonosné konstrukce křídel s tlustým profilem (založené na spolupráci s [[Hugo Junkers]]em, který tento způsob navrhl v roce [[1915 v letectví|1915]] pro svá celokovová letadla) namísto křídel s tenkým profilem vyztužených dráty. Výsledkem byla pevnější křídla s větším [[vztlak]]em. Koncem roku [[1917 v letectví|1917]] postavil Fokker experimentální [[dvouplošník]] '''V.11''' s motorem [[Mercedes D.III]]a. V lednu 1918 se v [[Berlín|Berlíně]]–Adlershofu konala soutěž pro výběr nového stíhacího letounu pro německé letectvo. Frontoví piloti se tak poprvé v historii přímo podíleli na výběru a vylepšeních bojových letadel. Fokker přihlásil prototyp V.11 spolu s dalšími typy. Manfred von Richthofen po letu s V.11 ohodnotil stroj jako nepříliš dobrý a nestabilní při střemhlavém letu. Jako odpověď na připomínky Fokker upravil V.11 prodloužením trupu a přidáním [[Svislé ocasní plochy|kýlové plochy před směrové kormidlo]]. Po letu s vylepšenou verzí Richthofen označil tento stroj za nejlepší v celé soutěži. Přes relativní zastaralost motoru Mercedes podával letoun vynikající výkony a bezpečně a lehce se ovládal. Ačkoli Richthofen nebyl sám, kdo stroj doporučoval, jeho názor byl ve výběru rozhodující. Fokker okamžitě obdržel předběžnou objednávku na 400 strojů V.11. Protože továrna Fokker neměla potřebné kapacity k výrobě takového množství letadel, bylo konkurenčním firmám [[Albatros Flugzeugwerke|Albatros]] a [[AEG]] nařízeno stavět D.VII licenčně, ačkoli společnost AEG nakonec žádné D.VII nevyrobila. Jelikož Fokker ve výrobě nepoužíval výkresy a letadla stavěl pomocí šablon, jednoduše odeslal kompletní D.VII k Albatrosu k okopírování. Albatros platil Fokkeru licenční polatek pět [[procento|procent]] z každého vyrobeného stroje. Albatros Flugzeugwerke a jeho dceřiná společnost ''Ostdeutsche Albatros Werke (OAW)'' vyráběly D.VII v továrnách v [[Berlín|Berlíně]] – [[Johannisthal]]u (Albatros) a v dnešním [[Polsko|polském]] městě [[Piła]] ([[němčina|německy]] ''Schneidemühl'') (OAW). Verze vyráběné Albatrosem měly označení ''Fokker D.VII (Alb)'', zatímco stroje z Schneidemühlu ''Fokker D.VII (OAW)''. Zajímavostí je, že některé díly těchto letadel se nedaly zaměňovat za jiné z ostatních továren a to dokonce ani mezi letadly Albatrosu a OAW. Výroba v továrnách Albatros brzy překonala Fokker jak počtem, tak i kvalitou letadel. Celkem bylo i přes nepříznivé hospodářské podmínky vyrobeno asi 2000 těchto letadel ve třech továrnách, přičemž nejčastěji se uvádí číslo 1700 ks. == Bojové nasazení == [[Soubor:Fokker, D.VII-SDASM2-Flickr.jpg|thumb|240px|Letecký souboj Fokkeru D.VII]] D.VII byly nasazeny do služby u ''Jasty'' 10 na začátku května 1918. Hned zpočátku bylo jasné, že jsou mnohem lepší, než dosud používané stíhací stroje Albatros a [[Pfalz Flugzeugwerke|Pfalz]]. Na rozdíl od Albatrosů mohl D.VII létat střemhlavě bez rizika selhání konstrukce. D.VII měl také dobrou stoupavost, při přetažení se choval nezáludně a neměl tendenci padat do vývrtky. To ostře kontrastovalo s vlastnostmi jeho současníků, jako byly stroje [[Sopwith Camel]] nebo [[SPAD S.XIII]], které při přetažení prudce přecházely do vývrtky. D.VII měl také několik vad. Teplo z motoru často zapálilo [[fosfor]]ové střelivo, dokud nebyly na zásobnících vytvořeny chladicí otvory. Několikrát došlo i prasknutí palivové nádrže ve svaru. U D.VII rovněž docházelo k trhání potahu a lámání žeber horního křídla. Stroje stavěné v továrně Fokker ve [[Schwerin]]u byly pověstné svou horší kvalitou dílenského zpracování i použitých materiálů. I přesto byla konstrukce D.VII úspěšná a stroj se stal oblíbeným — a to dokonce natolik, že vzniklo i rčení: „Z průměrného pilota udělá dobrého a z dobrého pilota eso“. [[Soubor:Fokker, D.VII-SDASM1-Flickr.jpg|thumb|240px|Fokker D.VII]] [[Soubor:D7f1.jpg|thumb|240px|Fokker D.VII v roce 1918]] Původně D.VII používaly motory [[Mercedes D.III|Mercedes&nbsp;D.IIIa]] (170&nbsp;[[koňská síla|k]]), poté motory [[Mercedes D.III]]aü s vyšším kompresním poměrem (180&nbsp;k). Letadla byla výrazně vylepšena použitím ''překomprimovaných a předimenzovaných'' motorů [[BMW III|BMW&nbsp;IIIa]] o výkonu 185&nbsp;k/136&nbsp;kW (tyto motory BMW měly vyšší kompresní poměr, větší zdvihový objem a také speciální karburátor BMW) s výrazně lepšími výkony ve vyšších letových hladinách. Díky tomu měl letoun vyšší stoupavost a vyšší rychlost ve výšce. Protože motory BMW&nbsp;IIIa měly příliš vysoký kompresní poměr, při letu „na plný plyn“ ve výškách pod 2000&nbsp;metrů hrozilo poškození motoru (motor měl ovládání dvěma pákami přípusti, pro ovládání při startu a ve výškách do 2000&nbsp;metrů a pákou tzv. výškového plynu, který mohl používat teprve od výšky 2000&nbsp;m). Teoreticky však motor s plným plynem v nižších výškách dával až 240 koňských sil (ve skutečnosti motor dával výkon 185&nbsp;k při 1380&nbsp;ot/min., krátkodobě bylo povoleno zvýšit otáčky na 1420&nbsp;ot/min., kdy motor dával výkon 200&nbsp;koní). Letouny s motory BMW byly značeny ''D.VIIF''. První se dostaly k jednotce ''Jasta&nbsp;11'' koncem června 1918. Produkce piloty vychvalovaného motoru BMW však byla omezená, takže množství strojů D.VII nadále poháněly motory Mercedes D.IIIaü. Manfred von Richthofen zemřel dřív než byly stroje zavedeny do služby a nikdy s nimi v boji neletěl. Jiní piloti, včetně Hermanna Göringa, na strojích rychle zvyšovali počty sestřelů a stroje si nemohli vynachválit. Dodávky byly zpočátku omezené, ale v červenci už bylo nasazeno 407 letadel. Více letadel bylo dodáno v srpnu a v tomto měsíci také jejich piloti dosáhli celkem 565 vítězství. Stroje D.VII používalo 46 ''Jagdstaffeln''. Ke konci války sloužilo 775 strojů Fokker D.VII. == Poválečná služba == [[Soubor:Swiss Fokker D VII.jpg|thumb|240px|Fokker D.VII švýcarského letectva]] Po válce byly D.VII hojně používány v [[Spojené státy americké|USA]] (142 strojů). Letouny sloužily i v [[Polsko|polském]] (okolo 50 kusů), [[Nizozemsko|holandském]], [[Švýcarsko|švýcarském]] a [[Belgie|belgickém]] i [[Československo|československém]] letectvu. Byly také nejpočetnějším typem polského letectva v bojích [[Polsko-sovětská válka|Polsko-sovětské válce]]. Fokker ve všeobecném zmatku po uzavření příměří tajně přesunul výrobu i mnoho kompletních draků do Nizozemska, kde letadla také úspěšně prodával. Ještě v roce [[1929]], firma [[Alfred Comte|Alfreda Comteho]] vyrobila v licenci osm nových D.VII pro švýcarské ''Fliegertruppe''. V současnosti se několik dochovaných exemplářů nachází v muzejích po celém světě: * ''Militaire Luchtvaart Museum'' [[Nizozemsko]] * ''Brome County Historical Society'' [[Kanada]], zdejší stroj je údajně v nejpůvodnějším stavu a koncem roku 2006 byl nabízen k prodeji * ''National Aviation Museum'' Kanada * ''Deutsches Museum'' [[Německo]] * ''Royal Air Force Museum'' [[Spojené království|Velká Británie]] * ''Musée de l'Air'' [[Francie]] * ''National Air and Space Museum'' [[Spojené státy americké|USA]] == Technické údaje == === Fokker D.VII === * '''Posádka:''' 1 (pilot) * '''Rozpětí:''' 8,92 m ** '''Rozpětí dolního křídla:''' 7,01 m * '''Délka:''' 6,95 m * '''Výška:''' 2,75 m * '''Nosná plocha:''' 20,50 m&sup2; * '''Hmotnost prázdného letounu:''' 700 kg * '''Vzletová hmotnost :''' 878 kg * '''Maximální rychlost:''' 187 km/h ve výšce 1000 m * '''Dostup:''' 6000 m * '''Čas výstupu do výšky:''' ** 1000 m ÷ 3,8 minuty ** 3000 m ÷ 12 minut ** 5000 m ÷ 34,83 minuty * '''Vytrvalost:''' 1,5 hodiny * '''Pohonná jednotka:''' 1x [[řadový motor]] [[Mercedes D.III|Mercedes D.IIIaü]] * '''Výkon motoru:''' 180 k (132 kW) ==== Výzbroj ==== * 2x [[synchronizovaný kulomet]] [[Maschinengewehr 08|MG 08/15 (Spandau)]] ráže 7,92 mm === Fokker D.VIIF === * '''Posádka:''' 1 (pilot) * '''Rozpětí:''' 8,92 m ** '''Rozpětí dolního křídla:''' 7,01 m * '''Délka:''' 6,95 m * '''Výška:''' 2,75 m * '''Nosná plocha:''' 20,50 m&sup2; * '''Hmotnost prázdného letounu:''' 687 kg * '''Vzletová hmotnost :''' 904 kg * '''Maximální rychlost:''' 200 km/h ve výšce 1000 m * '''Dostup:''' 7500 m * '''Čas výstupu do výšky:''' ** 1000 m ÷ 1,75 minuty ** 3000 m ÷ 8,33 minuty ** 5000 m ÷ 14,50 minuty * '''Vytrvalost:''' 1,7 hodiny * '''Pohonná jednotka:''' 1x [[řadový motor]] [[BMW III]]a * '''Výkon motoru:''' 185 k (136 kW) ==== Výzbroj ==== * 2x [[synchronizovaný kulomet]] [[Maschinengewehr 08|MG 08/15 (Spandau)]] ráže 7,92 mm == Prameny == * Ing. Jan Krumbach, Ing. Jiří Vraný, ''MiG-15, La-5 a La-7, Fokker D&nbsp;VII'', Naše vojsko (edice Triáda), Praha 1985, 1. vydání * Václav Němeček, ''Fokker D&nbsp;VII'', monografie v L+K číslo 12, ročník LI == Externí odkazy == * [http://www.nationalmuseum.af.mil/factsheets/factsheet.asp?id=319 Fokker D.VII (anglicky)] * [http://www.aerofile.info/fokkerd7/d7html/index.html Fokker D VII File (anglicky)] * [http://www.collectors-edition.de/f-t-s_titel_english.htm Fokker-Team-Schorndorf, v Německu vyrábějící repliky (anglicky)] {{Flickr|Fokker+D.VII}}{{Commonscat|Fokker D.VII}}{{Německé vojenské letouny první světové války}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Německá stíhací letadla]] [[Kategorie:Letadla Fokker|D.VII]]

Návrat na stránku „Fokker D.VII“.