Avia BH-33

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Letadlo |název = Avia BH-33 |typ = [[stíhací letoun]] |výrobce = [[Avia]] |image = File:Avia BH-33.jpg |text = Avia BH 33 |konstruktér = |první let = [[1928]] |zaveden = 1929 |hlavní uživatel = [[Československo]] |více uživatelů = [[Belgie]], [[Polsko]], [[Jugoslávie]], [[Japonsko]] }}'''Avia BH-33''', '''BH-33E''' a '''BH-33L''' ('''Ba-33''') byly [[Československo|československé]] dvouplošné stíhací letouny, které konstrukčně vycházely z úspěšného typu [[Avia BH-21]], a byly vybaveny [[hvězdicový motor|hvězdicovými]] i [[řadový motor|řadovými motory]].<ref name=":0">{{Citace monografie | příjmení = Němeček | jméno = Václav | titul = Československá letadla I (1918-1945) | vydání = III | vydavatel = Naše vojsko | místo = Praha | rok vydání = 1983 | počet stran = 368 | strany = 117–120, 256–257 }}</ref> V roce 1929 3 letouny řady BH-33 obsadily 2.-4. místo v závodě Okolo Malé dohody a Polska. Druhý byl škpt. [[Karel Mareš (vojenský letec)|Karel Mareš]] ([[Walter Jupiter|Walter Jupiter VII]]), třetí a čtvrtý byli jugoslávští [[pilot]]i Bajdak a Šinčič (oba s [[Walter Jupiter|Walter Jupiter IV]]). == BH-33 == '''Avia BH-33''' (vojenské označení '''B-33.1''' až '''6''') byl československý [[Dvouplošník|dvouplošný]] [[stíhací letoun]], který vznikl montáží hvězdicového motoru [[Bristol Jupiter|Jupiter]] na upravený [[drak letadla|drak]] stíhacího letadla [[Avia BH-21]]. První takto upravený [[letoun]] byl v roce 1926 označen BH-21J (J jako Jupiter), a po jeho zkouškách pak byl v roce 1927 vyroben [[prototyp]] BH-33.1. Od BH-21 se kromě [[letecký motor|motoru]] lišil především použitím pevné části [[svislá ocasní plocha|svislé ocasní plochy]] (BH-21 ji neměla), kdežto dřevěný [[překližka|překližkou]] [[potah (letectví)|potažený]] hranatý [[trup letadla|trup]] zůstal. Díky výkonnějšímu motoru se výrazně zvýšila [[stoupavost]] a poněkud i rychlost. Zkoušky však prokázaly, že montáž výkonnějšího motoru na starý drak BH-21 nepřináší očekávané zlepšení a bude zapotřebí výraznějších úprav. První [[prototyp]] BH-33 s motorem Walter Jupiter VII byl zalétán 27. září 1928 a o dva dny později druhý prototyp s motorem Walter Jupiter VI. Vedle prototypu bylo vyrobeno dalších 5 letadel, které si v roce 1929 objednalo MNO k armádním zkouškám, několik dalších letadel vyrobila Avia jako předváděcí pro nabízení v zahraničí.<ref name=":0" /> Letadla byla osazena devítiválcovými [[Hvězdicový motor|hvězdicovými]] motory [[Walter Jupiter]] verzí IV až VII.<ref group = "p">Britské Bristol Jupiter, ve francouzské licenci Gnome Rhône, v sublicenci vyráběné firmou Walter.</ref> [[Sériová výroba]] BH-33 pro čs. armádu nebyla objednána. Licenční výrobu BH-33 však objednalo [[Druhá Polská republika|Polsko]] (po dodávce "vzorového" letounu BH-33P), které potřebovalo stíhací letadla na překlenutí doby, než budou k dispozici letadla z vlastního vývoje. Pro jejich volbu licence BH-33 byla rozhodující dřevěná konstrukce, na kterou byly polské továrny zařízené, a motor Jupiter IV, kterých mělo Polsko dostatek. V Polsku vyrobené letouny se jmenovaly '''PWS-A''', a bylo jich vyrobeno 50ks. První byly dodány v roce 1930, poslední byly vyřazeny až v roce 1938. == BH-33E == Bylo zřejmé, že hranatý dřevěný trup je omezujícím prvkem letadla, takže v roce 1929 byl zalétán prototyp '''Avia BH-33E''' (vojenské označení '''B-33.7''' až '''12'''), který měl nový trup smíšené konstrukce (kovová konstrukce obdélníkového průřezu, vně dřevěné podélníky k dosažení zaobleného průřezu, vše [[potah (letectví)|potaženo]] plátnem), motor byl hvězdicový [[Bristol Jupiter|Jupiter]] verzí VI (450 HP) nebo VII (480 HP). Přes tuto modernizaci objednalo MNO k armádním zkouškám jen 6 letadel, několik kusů vyrobila Avia jako předváděcí pro nabízení v zahraničí. Sériová výroba BH-33E pro čs. armádu nebyla objednána. Zájem o BH-33E však projevilo [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|Království SHS]] (později [[Jugoslávie]]), které koupilo 24 letadel, a dalších 22 vyrobilo v továrně Ikarus v [[Zemun]]u v letech 1934 a 1937 s motory IAM K9Ad (jugoslávská licencovaná verze Jupiteru VI).<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Авиа BH-33 | url = http://www.vazduhoplovnetradicijesrbije.rs/index.php/istorija/520-aviabh33 | vydavatel = vazduhoplovnetradicijesrbije.rs | datum přístupu = 2021-03-08 | url archivu = https://web.archive.org/web/20160816021323/http://www.vazduhoplovnetradicijesrbije.rs/index.php/istorija/520-aviabh33 | datum archivace = 2016-08-16 | nedostupné = ano }}</ref> Letadla se v Jugoslávii nazývala Avija Jupiter nebo ''Авиа BH-33E-SHS''. Několik zbylých Jugoslávských BH-33E se zúčastnilo bojů [[Druhá světová válka|druhé světové války]], ale nedosáhly žádného [[sestřel]]u, a nejméně dvě byla ve vzdušném boji s mnohem modernějšími protivníky zničena. Na útoky proti partyzánům byla používána nejméně do roku 1943. Čtyři ze svých letadel Jugoslávie prodala [[Řecké království|Řecku]], kdy byla v roce 1935 použita v boji s protivládními povstalci. Letoun B-33.9 byl pokusně osazen motorem [[BMW 132|BMW 132 Hornet]] ([[Pratt & Whitney Hornet]]), bylo mu přiděleno vojenské označení''' B-133''', ale po zkouškách byl přestavěn zpět na B-33.9 s motorem Jupiter VI. Jeden předváděcí BH-33E a dva BH-33 koupila i Belgie (kde Avia doufala v zakoupení licence jako u [[Avia BH-21|BH-21]]). [[Belgické letectvo]] licenci nekoupilo, ale koupená letadla používalo až do roku 1936, kdy byl BH-33E prodán do [[Druhá španělská republika|Španělska]]. == Ba-33 == [[Soubor:Avia BH-33 s motorem Walter Jupiter VII (1929).jpg|thumb|240px|Avia BH-33E s motorem Walter Jupiter VII, se kterým škpt. K. Mareš obsadil 2. místo v závodu Okolo Malé dohody a Polska (1929)]] Většího zájmu MNO se dočkal až typ '''Avia BH-33L''' (vojenské označení '''Ba-33'''),<ref group = "p">Tovární označení letadel Avia bylo '''BH''', protože takto značili svoje letadla konstruktéři Ing. Pavel Beneš a Ing. Miroslav Hajn. Avia BH-33L byla jejich poslední prací před jejich odchodem z Avie, takže další letadla Avia již toto označení nenesla. Označení '''BH''' se ještě krátce objevilo u [[Praga|Pragy]], kam oba konstruktéři v roce 1929 s částí osazenstva Avie přešli. Vojenské označení letadel Avia bylo '''B''' (prý podle majitele p. [[Miloš Otto Bondy|Miloše Bondyho]]), protože '''A''' už mělo Aero. Číslo za tečkou je číslo konkrétního letadla.</ref> což byl BH-33E konstruktérů Beneše a Hajna přepracovaný pro třířadový dvanáctiválcový motor [[Škoda L (motor)|Škoda L]],který byl zalétán 2. srpna 1929. Tento motor byl preferován MNO, což pochopitelně ladilo s obchodními ambicemi koncernu [[Škoda (podnik)|Škoda]], protože v roce 1929 byla Avia již tímto koncernem zakoupena. Pro Škodu bylo výhodné dodávat i vlastní motor, kdežto Jupitery vyráběl jinonický [[Waltrovka|Walter]]. Škoda se pokusila kapitálově převzít i společnost [[Waltrovka|Walter]], ale [[Vítězslav Kumpera|Vítězslav]] a [[Antonín Kumpera|Antonín Kumperovi]] vlastnictví uhájili. S motorem Škoda L (500[[Koňská síla|HP]]) s čelním chladičem a pevnou dřevěnou [[vrtule|vrtulí]] letoun dosahoval rychlosti 315 km/h. Byl vyzbrojen dvěma [[synchronizátor střelby|synchronizovanými]] [[kulomet]]y vz. 28 ([[Vickers (kulomet)|Vickers]] upravený pro čs. střelivo ráže [[7,92 × 57 mm Mauser|7,92]]) nad motorem, střílejícími okruhem vrtule. Trup byl smíšené konstrukce potažený plátnem, přední část kryta hliníkovými panely, [[kokpit|pilotní prostor]] otevřený. [[Křídlo letadla|Křídla]] byla dřevěná, vyztužená vzpěrami a dráty, bez [[Vztlakové klapky|klapek]], [[křidélka]] jen na spodním křídle. [[Podvozek letadla|Podvozek]] kolový pevný s ostruhou, v zimě bylo možno vyměnit kola za lyže. Letadlo Ba-33 bylo schopné veškeré [[Letecká akrobacie|akrobacie]] (stejně jako B-33). Československé armádě bylo dodáno 82ks '''Ba-33''', a sloužily u všech stíhacích pluků, kde až do nástupu [[Avia B-534|B-534]] tvořily páteř čs. stíhacího letectva. Poté byly používány k výcviku pilotů. [[Letecké nehody vojenských strojů Československé republiky|Na letounech Ba-33 zahynulo 11 čs. letců]], z toho jeden při závodech kolem [[Malá dohoda|Malé dohody]] a Polska, a dvanáctý letec zahynul na starším B-33.3. Některé stroje létaly až do okupace, kdy je zabavilo [[Nacistické Německo|Německo]]. Nejsou však záznamy, že by tak stará letadla Němci ještě používali. Několik letadel zůstalo v majetku [[Slovenská republika (1939–1945)|Slovenského státu]]. Jeden z předváděcích BH-33L se dostal až do [[Čínská republika (1912–1949)|Číny]], kde byl zabaven [[Japonská císařská armáda|Japonskou císařskou armádou]], prohlášen za válečnou kořist a používán v bojích s Čínou. Firma Škoda se však s ukořistěním letounu nesmířila, a Japonsko jí za něj nakonec slušně zaplatilo. Tento BH-33L se tak stal jediným čs. letounem, který kdy létal v [[Japonské císařské armádní letectvo|japonském letectvu]]. Letadla Ba-33 byla ve službě spolehlivá a oblíbená, přestože ve třicátých letech již poměrně zastaralá. Československý letecký průmysl, který v polovině dvacátých let za světovou špičkou příliš nezaostával, již ve třicátých letech nedokázal držet krok v konstrukci stále složitějších letadel, a až do druhé světové války stále sériově vyráběl plátnem potažené dvouplošníky s pevným podvozkem, zatímco vyspělé firmy již vyráběly celokovové [[jednoplošník]]y se zatahovacím podvozkem a stavitelnými vrtulemi. ==Specifikace (BH-33) == [[Soubor:Avia BH-33 drawing.jpg|thumb|240px|Avia BH-33 s motorem Walter Jupiter]] [[Soubor:Avia BH-33 s motorem Walter Jupiter IV (1927).jpg|thumb|240px|Avia BH-33 s motorem Walter Jupiter IV (1927)]] Údaje dle<ref>Hrozinka, Ivan. Avia BH-33. Letectví a kosmonautika. 1984, roč. LX, čís. 10, s. 28.</ref><ref group = "p">* Pokud není uvedeno jinak, údaje platí pro letoun '''BH-33''' s motorem Walter '''Jupiter VI''' (450[[Koňská síla|HP]]), údaje pro licenční letoun '''PWS-A''' s motorem Bristol '''Jupiter IV''' (420HP) jsou uvedeny v závorkách, pokud byly odlišné a jsou známé. </ref> === Technické údaje=== * '''Osádka:''' 1 * '''Rozpětí:''' 8,90 m * '''Délka:''' 7,040 m * '''Nosná plocha:''' 22 m² * '''Plocha stabilizátoru:''' 1,59 m² * '''Plocha výšk. kormidla:''' 1,1 m² * '''Plocha kýlovky:''' 0,38 m² * '''Plocha směr. kormidla:''' 0,81 m² * '''Hmotnost prázdného letounu:''' 830 kg ('''PWS-A''' : 924 kg) * '''Užitečné zatížení:''' 190 kg * '''Palivo:''' 230 kg * '''Vzletová hmotnost:''' 1250 kg ('''PWS-A''' : 1324 kg) * '''Objem palivové nádrže:''' 265 l * '''Statický násobek:''' 12 * '''Pohonná jednotka:''' [[Walter Jupiter|Walter Jupiter IV až VII]] ('''PWS-A''' : [[Bristol Jupiter|Jupiter IV]]) === Výkony === * '''Max. rychlost u země:''' 275 km/h ('''PWS-A''' : 242 km/h) * '''Max. rychlost v 5000 m:''' 260 km/h * '''Cestovní rychlost:''' 240 km/h * '''Dostup:''' 9500-10 000 m * '''Akční rádius:''' 600 km * '''Doba výstupu na 1000 m:''' 1 min 30 s * '''Doba výstupu na 5000 m:''' 7 min 50 s * '''Dolet:''' 450 km až 600 km – dle různých zdrojů s různými motory === Výzbroj === * 2 × kulomet [[Vickers (kulomet)|Vickers]] ráže [[.303 British|7,69 mm]] s 500–800 ks munice * [[Závěsník výzbroje|závěsníky]] pro 10 kg [[Letecká puma|pumy]] == Specifikace (BH-33E) == [[Soubor:Avia_BH-33_2.jpg|thumb|240px|Avia BH-33E před závody státy [[Malá dohoda|Malé dohody]]]] <ref group = "p">Technické údaje platí pro letoun '''BH-33E''' s motorem Walter '''Jupiter VI''' (450[[Koňská síla|HP]]), údaje pro letoun s výškovým motorem '''Jupiter VII''' (480HP) jsou uvedeny v závorkách, pokud byly odlišné a jsou známé.</ref> === Technické údaje === * '''Osádka:''' 1 * '''Rozpětí:''' 8,90 m * '''Délka:''' 7,04 m * '''Nosná plocha:''' 22 m² * '''Hmotnost prázdného letounu:''' 830 – 850 kg – dle různých zdrojů s různými motory * '''Vzletová hmotnost:''' 1250 – 1270 kg – dle různých zdrojů s různými motory === Výkony === * '''Maximální rychlost:''' 270 km (294 km/h) * '''Dostup:''' 8 000 m (11 000 m) * '''Dolet:''' 450 km * '''Pohonná jednotka:''' 1 × [[Bristol Jupiter|Jupiter]] VI nebo VII === Výzbroj === * 2× [[Vickers (kulomet)|kulomet vz. 28]] ráže [[7,92 × 57 mm Mauser|7,92 mm]] *závěsníky pro 10 kg [[Letecká puma|pumy]] == Specifikace (BH-33L/Ba-33) == === Technické údaje === * '''Osádka:''' 1 * '''Rozpětí:''' 9,50 m * '''Délka:''' 7,22 m * '''Nosná plocha:''' 24.46 nebo 25,2 m² – dle různých zdrojů * '''Hmotnost prázdného letounu:''' 1113 kg * '''Vzletová hmotnost:''' 1628 kg * '''Pohonná jednotka:''' 1 × [[Škoda L (motor)|Škoda L]] o výkonu 500[[Koňská síla|HP]] === Výkony === * '''Maximální rychlost:''' 315 km/h * '''Dostup:''' 7 000 až 8 000 m – dle různých zdrojů * '''Dolet:''' 450 km === Výzbroj === * 2 × [[Vickers (kulomet)|kulomet vz. 28]] ráže [[7,92 × 57 mm Mauser|7,92 mm]] * 6 × [[Závěsník výzbroje|závěsník]] pro 10kg [[Letecká puma|pumy]] == Poznámky == <references group = "p"/> == Reference == <references /> === Literatura === * Václav Němeček: Československá letadla I * Jiří Vraný: Avia BH-33 == Externí odkazy == * [https://www.valka.cz/14710-Na-spanelskem-nebi-Avia-BH-33 Na španělském nebi - Avia BH-33] {{Commonscat|Avia BH-33}}{{Československé meziválečné vojenské letouny}}{{Polské vojenské letouny druhé světové války}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Letadla Avia|BH-33]] [[Kategorie:Československá stíhací letadla]]

Návrat na stránku „Avia BH-33“.