Lužice

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Různé významy|tento=historickém území}} [[Soubor:LausitzLage.png|thumb|Poloha Lužice v Evropě]] '''Lužice''' ([[němčina|německy]] '''Lausitz''', [[polština|polsky]] '''Łużyce''', [[Hornolužická srbština|hornolužickosrbsky]] '''Łužica''', [[Dolnolužická srbština|dolnolužickosrbsky]] '''Łužyca''', [[latina|latinsky]] '''Lusatia''') je historické území rozdělené dnes mezi [[Německo]] (většina území) a [[Polsko]]. V rámci [[Německo|Německa]] je rozděleno mezi spolkové země [[Sasko|Svobodný stát Sasko]] a [[Braniborsko]]. [[Polsko|Polská]] část je rozdělena mezi vojvodství [[Dolnoslezské vojvodství|Dolnoslezské]] a [[Lubušské vojvodství|Lubušské]]. Historicky se území Lužice rozkládá podle toku [[Spréva|Sprévy]] a tedy dělí (podle nadmořské výšky) na [[Horní Lužice|Horní Lužici]] (na východě Zhořelecko a na západě Budyšínsko), která je blíže [[Čechy|Čechám]] a [[Dolní Lužice|Dolní Lužici]] (s centrem v [[Chotěbuz (Německo)|Chotěbuzi]], která je severněji). V Lužici se dodnes zachovalo [[Slované|slovanské]] osídlení ([[Lužičtí Srbové]]). == Dějiny Lužice == [[Soubor:Niederlausitz Wappen.png|thumb|Znak [[Dolní Lužice]]]] [[Soubor:Oberlausitz Wappen.png|thumb|Znak [[Horní Lužice]]]] === Od starověku do 9. století === Název Lužice (Losicin, Lonsicin) je poprvé doložen v roce 932, zatímco kmen Lužičanů již v polovině 9. století. Název Lužice označoval původně, a pak až do počátku 15. století, pouze území [[Dolní Lužice]] (bývalé Východní marky). Ve starověku bylo území osídleno [[Germáni|germanskými]] Hermundury, Langobardy a Vandaly, na konci 6. a na počátku 7. století zaujaly jejich sídla [[Slované|slovanské]] kmeny, dnes označované jako [[Lužičtí Srbové|Srbové]] (''Sorben''): v [[Horní Lužice|Horní Lužici]] především Milčané ([[Budyšín]]) a Bjezunčané (Zhořelec (=[[Görlitz]])), v [[Dolní Lužice|Dolní Lužici]] pak Lužičané. Již od přelomu 8. a 9. století se východní pomezí Lužice stalo cílem expanze [[Franská říše|Franské]], posléze [[Východofranská říše|Východofranské říše]]. Ta tu vytvořila ve druhé polovině 9. století Východní Marku. Pod vedením především [[Sasko (vévodství)|saských]] feudálů zde byla západně od řeky [[Labe]] nově zřízena Srbská marka. Zároveň sem v letech 883-897 zasahovala moc Velkomoravské říše. === Období 10. století === Po vzniku [[Německé království|Německého království]] byla Lužice obsazena [[Sasko (vévodství)|saským]] vévodou Jindřichem I. Ptáčníkem (912-936) a začleněna do Východní (saské) marky ovládané markrabětem Sigfriedem (severnější část) a do [[Míšeňsko|Míšeňské marky]] (jižnější část). Na území Budyšínska vznikla marka, kterou spravovali od konce 10. století [[Wettinové]] (od roku 1031 markrabí Východní Marky). === Období od 11. století do třicetileté války === Od počátku 11. století se střetávají v Lužici mocenské zájmy [[Německé království|německého]], [[Polsko|polského]] a [[Česko|českého]] státu. Konflikt mezi [[Polsko|polským]] králem [[Boleslav I. Chrabrý|Boleslavem Chrabrým]] a [[Jindřich II.|Jindřichem II.]] (od 1003) skončil v [[Budyšín|Budyšíně]], kterým bylo Budyšínsko připojeno jako [[Svatá říše římská|říšské]] léno k [[Polsko|Polsku]]. Po [[Boleslav I. Chrabrý|Boleslavově]] smrti a rozkladu centrální moci v [[Polsko|Polsku]] bylo Budyšínsko od roku 1033 opět císařovo. V roce 1076 dostal lénem část území pozdější [[Horní Lužice]] a část [[Dolní Lužice]] (Východní Marku) [[Česko|český]] kníže a posléze král Vratislav II., jemuž se ji však nepodařilo do roku 1081/86 ovládnout. Znovu bylo území pozdější [[Horní Lužice]] připojeno k [[Česko|Českému státu]] až za [[Soběslav I.|Soběslava I.]] roku 1136 (až do roku 1253). Nedlouho poté (v roce 1268) došlo také poprvé k oddělení [[Zhořelecko|Zhořelecka]] od [[Budyšínsko|Budyšínska]], které se pak až do konce 14. století vyvíjelo samostatně. [[Dolní Lužice]] byla v 11. - 12. století získána saskými [[Wettinové|Wettiny]] (podstatná část - [[Východní marka]] čili Ostmark v roce 1031), od roku 1303/04 patřila Askáncům, kteří již předtím v roce 1253 vyženili s věnem [[Česko|české]] princezny [[Božena Česká|Beatrix (Boženy)]] Budyšínsko a Zhořelecko. Po vymření [[Braniborsko|braniborských]] [[Askánci|Askánců]] získali území v Lužici postupně [[Lucemburkové]]: roku 1319 Budyšínsko, 1329 Zhořelecko a 1346 [[Lubań]], které spolu s dříve [[Česko|českým]] Žitavskem vytvořily jednotný územní celek, který je pak znám od roku 1410 pod názvem [[Horní Lužice]]. V letech 1348 a 1364-1368 byla přikoupena Karlem IV. k [[země Koruny české|České koruně]] [[Dolní Lužice]] (trvale 1373), již roku 1356 začleněná do rámce [[země Koruny české|Zemí České koruny]] a do čela [[markrabství]] byl postaven [[fojt]], od počátku 16. století byli jmenováni fojtové dva. Významné postavení v rámci Lužice mělo [[Šestiměstí]]. Dolnolužické markrabství bylo v roce 1445/62 trvale ochuzeno o [[Chotěbuz (Německo)|Chotěbuz]] s širším okolím (území získal [[Braniborsko|braniborský]] kurfiřt). V letech 1469-1490 držel obě Lužice spolu se [[Slezsko|Slezskem]] a [[Morava|Moravou]]) jako korunovaný [[Česko|český]] král Matyáš Korvín. Po jeho smrti znovu tvořily součást [[země Koruny české|Zemí České koruny]]. === Období od třicetileté války do Vídeňského kongresu === V průběhu třicetileté války pak získal celou Lužici (kromě území kolem [[Chotěbuz (Německo)|Chotěbuzi]], které ovládalo od 15. století [[Braniborsko]]) [[Pražský mír (1635)|pražským mírem]] z roku 1635 saský kurfiřt [[Jan Jiří I. Saský|Jan Jiří]] jako zástavu od císaře [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinanda II.]] Po [[vestfálský mír|vestfálském míru]] (1648) byla zvýšena zástavní suma z 60 tun na 72 tun zlata (60 milionů na 72 milionů tolarů). [[Soubor:Lausitz_map_18thC.jpg|left|thumb|Lužice v 18. století]] Další úprava znamenala právo výplaty až po vymření saského rodu po meči a návrat Lužice bez výplaty po vymření saského rodu po meči i po přeslici. Lužice formálně zůstala součástí Koruny České v zástavě albertinské větve Wettinského tj. saského královského rodu do 19. stol. Lužičtí Srbové si zachovali katolictví a vlastně i národnost díky tomu, že zástavní smlouva zaručovala náboženskou svobodu katolíkům a čeští králové na její dodržování dbali. === Období od Vídeňského kongresu do konce první světové války === Podle ustanovení Vídeňského kongresu (1814-1815) připadla celá [[Dolní Lužice]] a severovýchodní část [[Horní Lužice]] [[Prusko|Prusku]]. V rámci [[Prusko|Pruska]] pak byla [[Dolní Lužice]] začleněna do provincie [[Braniborsko|Braniborska]], zatímco [[Horní Lužice]] se stala součástí provincie [[Pruské Slezsko|Slezska]]. Zbytek [[Horní Lužice]] zůstal [[Sasko (země)|Sasku]] a tvořil pak jeden z jeho krajů („Markrabství [[Horní Lužice]]“, v letech 1835 - 1932 „Budyšínský kraj“). Saská část [[Horní Lužice]] měla rozsáhlou samosprávu včetně vlastního sněmu. K poslední úpravě zástavního práva Lužice došlo po [[vídeňský kongres|vídeňském kongresu]], kdy byla Lužice rozdělena mezi [[Sasko]] a [[Prusko]]. Pruská část Horní i Dolní Lužice se měla vrátit Koruně České bez výplaty po vymření pruského královského rodu po meči, celá zásatavní suma byla vztažena k saské Horní Lužici a o výplatě platilo předchozí ustanovení. Tyto smlouvy nebyly vzaty v úvahu po [[první světová válka|první světové válce]] při stanovení hranic Německa a Československa, ale nebyly ani výslovně zrušeny. Ovšem český, saský i pruský královský rod byly ve stejném období sesazeny pro jejich nástupnické státy - republiky. === Od konce první světové války do konce druhé světové války === Po první [[První světová válka|první světové válce]] se objevilo hnutí požadující připojení k utvářejícímu se Československu, když bylo toho zamítnuto, snažilo se o vytvoření jednotného Lužického spolkového státu v rámci [[Německo|Německa]], což však také nebylo realizováno, a tak rozdělení Lužice mezi [[Prusko]] a [[Sasko (země)|Sasko]] z doby Vídeňského kongresu přetrvalo až do konce druhé světové války. V roce [[1932]] pak dochází ke zrušení Budyšínského kraje a jeho spojení se [[Sasko (země)|Saským]] krajem Drážďany do Drážďansko-Budyšínského kraje. === Období od konce druhé světové války do současnosti === [[Soubor:Luzica mapa.png|thumb|Schematická mapa Lužice]] Na [[Postupimská konference|Postupimské konferenci]] bylo území Lužice nově přerozděleno. Území východně od řeky [[Nisa|Nisy]] bylo přičleněno k [[Polsko|Polsku]] (dnes je tato část Lužice rozdělena mezi [[Lubušské vojvodství|Lubušské]] a [[Dolnoslezské vojvodství]]), zatímco na západ od ní se stalo součástí [[Sovětská okupační zóna Německa|sovětské okupační zóny Německa]]. Současně žádali v [[Československo|Československu]] žijící [[Lužičtí Srbové]] připojení Lužice k [[Československo|Československu]], což však nebylo realizováno. Lužičtí Srbové také usilovali o vytvoření samostatného státu, také neúspěšně. Domowina (zastřešující organizace [[Lužičtí Srbové|Lužických Srbů]]) pak požadovala začlenění celé [[Německo|německé]] části Lužice k [[Sasko (země)|Sasku]]. V referendech v dosud [[Prusko|pruské]] části Lužice hlasovaly pro připojení k [[Sasko (země)|Sasku]] pouze okresy na území dosavadní [[Horní Lužice]] (součást dosavadní [[Pruské Slezsko|pruské provincie Slezska]]), zatímco okresy na území [[Dolní Lužice]] (součást dosavadní [[Prusko|pruské]] provincie [[Braniborsko|Braniborska]]), to odmítly. Proto pak byla dosud [[Prusko|pruská]] část [[Horní Lužice]] začleněna do [[Sasko (země)|Saska]], zatímco [[Dolní Lužice]] zůstala součástí [[Braniborsko|Braniborska]], jehož status byl později změněn na '''zemi''' ([[Prusko|Pruský stát]] byl rozhodnutím spojenců [[25. únor]]a [[1947]] zrušen). 7. října 1949 je na území [[Sovětská okupační zóna Německa|sovětské okupační zóny Německa]] vyhlášen nový [[Komunismus|komunisty]] ovládaný státní útvar [[Německá demokratická republika]] (NDR), která byla zprvu až do 22. července 1952 federací 6 zemí ([[Východní Berlín|Berlín]], [[Braniborsko]], [[Durynsko]], [[Meklenbursko-Přední Pomořansko|Meklenbursko]], [[Sasko (země)|Sasko]], [[Sasko-Anhaltsko]]). 23. července 1952 byly země zrušeny a NDR se stává centralistickým státem, v rámci kterého byla [[Dolní Lužice]] začleněna do [[Bezirk Cottbuss|Chotěbuzského kraje]], zatímco [[Horní Lužice]] byla rozdělena mezi [[Bezirk Dresden|Drážďanský kraj]] (většina území) a [[Bezirk Cotbuss|Chotěbuzský kraj]] (severní část). V roce [[1989]] je po bouřích komunistický mocenský monopol odstraněn. 3. října 1990 pak dochází ke sjednocení [[Německá demokratická republika|NDR]] se [[Německo|Spolkovou republikou Německo]]. Toho dne také dochází k obnovení zemského uspořádání na území bývalé [[Německá demokratická republika|NDR]]; v té době na území [[Německo|německé]] části Lužice působilo regionalistické hnutí „Iniciativa za nerozdělenou Lužici“ (Inititative „Für eine ungeteilte Lausitz“), které však nenalezlo dostatečný ohlas a tak opět nebyla utvořena spolková země Lužice. Téměř celá [[Německo|Německá]] část [[Horní Lužice]] byla znovuzačleněna do obnovené země [[Sasko (země)|Sasko]], a [[Dolní Lužice]] s malou částí [[Horní Lužice]] do [[Braniborsko|Braniborska]]. Tento stav trvá do současnosti. Po roce [[1989]] se [[Lužičtí Srbové]] snažili o úzké vztahy s Československem a pak i s Českou republikou, ale neúspěšně. Národnostní práva Lužických Srbů jsou nyní garantována smlouvou polsko - německou a konkordátem Svobodného státu Sasko s Vatikánem, ale nikoli s Českou republikou. [[Habsbursko-lotrinská dynastie]] dodnes disponuje titulem markrabě [[Horní Lužice|Horno]]- a [[Dolní Lužice|Dolno Lužický]], který po právu náleží českému králi. == Související články == * [[Lužická srbština]] * [[Slovanské jazyky]] == Literatura == * {{Citace monografie | příjmení = Bobková | jméno = Lenka | odkaz na autora = Lenka Bobková | příjmení2 = Březina | jméno2 = Luděk | odkaz na autora2 = | příjmení3 = Zdichynec | jméno3 = Jan | odkaz na autora3 = | titul = Horní a Dolní Lužice | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 232 | isbn = 978-80-7277-382-4}} == Externí odkazy == * [http://www.luzice.cz Společnost přátel Lužice] * [http://www.luzicke-hory.cz/historie/index.php?pg=clsrboc Lužice a Lužičtí Srbové] * [http://kirk.webzdarma.cz/Luzice_v_roce_1789.png Lužice v roce 1789] * [http://www.luzicane.narod.ru Rusko Společnost přátel Lužice] * [http://luzicane.narod.ru/Semirjaga_Luzicane_1955.djvu M.I.Semiryaga Lužičtí Srbové] {{commonscat|Lusatia|Lužice}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Lužice| ]] [[Kategorie:Německá historická území]] [[Kategorie:Polská historická území]] [[Kategorie:Historická území Česka]]

Návrat na stránku „Lužice“.