Ezer Weizman

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox Politik |jméno = Ezer Weizman<br />עזר ויצמן |obrázek = Ezer Weizman 1978-2.jpg |popis = Ezer Weizman v roce 1978 |pořadí = 7. |úřad = [[prezident Izraele]] |od = [[13. květen|13. května]] [[1993]] |do = [[13. červenec|13. července]] [[2000]] |předchůdce = [[Chajim Herzog]] |nástupce = [[Moše Kacav]] |předseda_vlády = [[Jicchak Rabin]]<br />[[Šimon Peres]]<br />[[Benjamin Netanjahu]]<br />[[Ehud Barak]] |pořadí2 = 7. |úřad2 = [[ministr obrany Izraele]] |od2 = [[20. červen|20. června]] [[1977]] |do2 = [[26. květen|26. května]] [[1980]] |předchůdce2 = [[Šimon Peres]] |nástupce2 = [[Menachem Begin]] |předseda_vlády2 = [[Menachem Begin]]<br />[[Jicchak Šamir]]<br />[[Šimon Peres]] |datum_narození = [[15. květen|15. května]] [[1924]] |místo_narození = [[Soubor:Palestine-Mandate-Ensign-1927-1948.png|22px|border]] [[Tel Aviv]],<br />[[Britský mandát Palestina]] |datum_úmrtí = [[24. duben|24. dubna]] [[2005]] (80&nbsp;let) |místo_úmrtí = [[Caesarea (Izrael)|Caesarea]], [[Izrael]] |kneset = [[Volby do Knesetu 1977|9.]], [[Volby do Knesetu 1984|11.]], [[Volby do Knesetu 1988|12.]] |strana = [[Izraelská strana práce|Strana práce]]<br />(dříve [[Gachal]], [[Ma'arach]], [[Jachad (nefunkční politická strana)|Jachad]], [[Likud]]) |manžel/ka = Reuma Weizmanová |poznámky = |}} {{Audio|He-Ezer_Weitzman.ogg|'''Ezer Weizman'''}} ([[hebrejština|hebrejsky]]: עזר ויצמן‎; [[15. červen|15.&nbsp;června]] [[1924]] – [[24. duben|24.&nbsp;dubna]] [[2005]]) byl v&nbsp;pořadí sedmý [[prezident Izraele|prezident Státu Izrael]] v&nbsp;letech [[1993]] až [[2000]]. Za [[druhá světová válka|druhé světové války]] létal jako bojový pilot britského [[Royal Air Force|Královského letectva]]. Po skončení války studoval ve [[Spojené království|Spojeném království]] na škole pro velitele a příslušníky britského Královského letectva (''Royal Air Force Command and Staff College''). V&nbsp;kariéře letce pokračoval i&nbsp;v&nbsp;Izraeli, kde v&nbsp;roce [[1958]] v&nbsp;hodnosti [[generálmajor]]a dosáhl nejvyšší vojenské pozice u&nbsp;vzdušných sil – velitele [[Izraelské vojenské letectvo|Izraelského vojenského letectva]]. Ze své funkce velitele operací Generálního štábu se v&nbsp;roce [[1967]] velkou měrou podílel na vítězství [[Izraelské obranné síly|Izraelských obranných sil]] (IOS) v&nbsp;[[šestidenní válka|šestidenní válce]]. Byl poslancem izraelského parlamentu ([[Kneset]]u) a ke konci 70.&nbsp;let působil ve funkci [[ministr obrany Izraele|ministra obrany]]. Mimo to zastával několik dalších ministerských funkcí; [[ministr dopravy Izraele|ministra dopravy]], [[ministr vědy a technologie Izraele|vědy a technologie]] a ministra pro arabské záležitosti. Přestože byl část života díky svým politickým a vojenským názorům řazen mezi tzv. ''jestřáby'' (zastánce tvrdého postupu vůči nepřátelským Arabům), stal se nakonec významným zastáncem [[Mírový proces izraelsko-palestinského konfliktu|izraelsko-palestinského mírového procesu]] a mimořádným způsobem se zasadil o&nbsp;přijetí [[egyptsko-izraelská mírová smlouva|egyptsko-izraelské mírové smlouvy]] z&nbsp;roku [[1979]]. Tento posun je dobře patrný i&nbsp;ze členství v&nbsp;jednotlivých organizacích a stranách; ke konci 40.&nbsp;let byl členem radikální pravicové organizace [[Irgun]], v&nbsp;70.&nbsp;letech pak členem pravicové strany [[Cherut]] (potažmo [[Gachal]]; dnešní [[Likud]]), v&nbsp;polovině 80.&nbsp;let členem vlastní středolevé strany [[Jachad (nefunkční politická strana)|Jachad]], až nakonec koncem 80.&nbsp;a počátkem 90.&nbsp;let členem levicové strany [[Ma'arach]] (dnešní [[Izraelská strana práce|Strana práce]]). == Biografie == Ezer Weizman se narodil v&nbsp;[[Tel Aviv]]u do jedné ze zakladatelských rodin [[Sionismus|sionistické]] Palestiny – rodiny [[Weizmann]]ů (nejvýznamnějším členem byl jeho strýc, [[Chajim Weizmann]], uznávaný chemik, prezident [[Světová sionistická organizace#Světový sionistický kongres|Světového sionistického kongresu]] a pozdější prvním izraelský prezident).<ref name="NYT">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Myre | jméno = Greg | příjmení2 = Orme | jméno2 = William | vydavatel = [[The New York Times]] | titul = Ezer Weizman, Former President of Israel and Hero of 1967 War, Dies at 80 | url = http://www.nytimes.com/2005/04/25/obituaries/25weizman.html?pagewanted=1&_r=1 | datum vydání = 2005-04-25 | datum přístupu = 2009-4-24 | jazyk = anglicky }}</ref> Ezer vyrůstal v&nbsp;[[Haifa|Haifě]], kde jeho otec Jechiel, povoláním agronom, přednášel na [[Technion - Izraelský technologický institut|Technionu – Izraelském technologickém institutu]]. V&nbsp;Haifě vychodil základní školu ha-Reali ha-Ivri, založenou [[sionismus|sionistickým hnutím]]. V&nbsp;roce 1950 se oženil se s&nbsp;Reumou Schwartzovou, se kterou měl dvě děti – syna Saula a dceru Michal. Saul byl vážně zraněn egyptským [[odstřelovač]]em během [[Opotřebovací válka|opotřebovací války]] u&nbsp;[[Suezský průplav|Suezského průplavu]] a později v&nbsp;roce 1991 s&nbsp;manželkou zahynul během dopravní nehody.<ref name="NYT"/> === Vojenská kariéra === Již v&nbsp;mládí se zajímal o&nbsp;letectví a v&nbsp;šestnácti letech získal v Haifě pilotní osvědčení v&nbsp;místním leteckém klubu.<ref name="NYT"/> Svou vojenskou kariéru začal v&nbsp;osmnácti letech během druhé světové války, když se v&nbsp;roce 1942 nechal zapsat do&nbsp;britského [[Royal Air Force|Královského letectva]], aby navázal na svého bratrance Michala, který zahynul v&nbsp;letecké bitvě nad [[Lamanšský průliv|Lamanšským průlivem]]. Zpočátku byl Ezer řidičem nákladního automobilu převážejícího palivo pro britské stroje v&nbsp;[[Libyjská poušť|Libyjské poušti]]. V roce [[1943]] absolvoval letecký výcvik v&nbsp;[[Jižní Rhodesie|Jižní Rhodesii]] (dnešní [[Zimbabwe]]). Během války sloužil [[Egypt]]ě, [[Jihoafrická republika|Jihoafrické republice]] a nakonec od roku [[1944]] až do konce války jako stíhací pilot [[Supermarine Spitfire|Spitfiru]] v&nbsp;[[Britská Indie|britské Indii]].<ref name="times-online">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Times Online | titul = Ezer Weizman | url = http://www.timesonline.co.uk/tol/comment/obituaries/article385281.ece | datum přístupu = 2009-4-25 | jazyk = anglicky }}</ref> Svou kariéru u&nbsp;britského královského letectva skončil v&nbsp;hodnosti [[seržant]].<ref name="zionism">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Zionism and Israel | titul = Biography of Ezer Weizman | url = http://www.zionism-israel.com/bio/Ezer_Weizman.htm | datum přístupu = 2009-4-24 | jazyk = anglicky }}</ref> [[Soubor:BlackSpit.jpg|thumb|left|Weizmanův Supermarine Spitfire Mk IX]] {{Příbuzenstvo|příbuzenstvo={{Příbuzný| strýc | [[Chajim Weizmann]]}}}} Rok po skončení války se vrátil do [[Londýn]]a, kde vstopil do židovské podzemní organizace [[Irgun]] (známého též jako ''Ecel''). Jejím příslušníkem byl v&nbsp;letech 1946 až 1948.<ref name="president">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Úřad prezidenta Státu Izrael | titul = Ezer Weizman: Seventh President of the State of Israel | url = http://www.president.gov.il/chapters/chap_3/file_3_3_7_en.asp | datum přístupu = 2009-4-24 | jazyk = anglicky }}</ref> Mezi tím se vrátil do [[Britský mandát Palestina|mandátní Palestiny]], kde v&nbsp;roce 1947 vstoupil do [[Šerut Avir]] (doslova „Letecká služba“), což byla letecká složka [[Hagana|Hagany]]. Ve [[První arabsko-izraelská válka|válce za nezávislost]] létal na letounech [[Piper Cub]], s&nbsp;nimiž letecky dopravoval munici a zásoby obleženým židovským osadám v&nbsp;[[Negevská poušť|Negevské poušti]] a [[Guš Ecion]]u.<ref name="guardian">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Joffe | jméno = Lawrence | vydavatel = [[The Guardian]] | titul = Obituary: Ezer Weizman | url = http://www.guardian.co.uk/news/2005/apr/26/guardianobituaries.israel | datum přístupu = 2009-4-24 | jazyk = anglicky }}</ref> Týden před [[Deklarace nezávislosti Státu Izrael|vyhlášením izraelské nezávislosti]] v&nbsp;květnu 1948 byl společně s&nbsp;dalšími piloty vybrán, aby se v&nbsp;[[Československo|Československu]] na letecké základně v&nbsp;[[České Budějovice|Českých Budějovicích]] učil létat na strojích [[Avia S-199]], založených na německých letounech [[Messerschmitt Bf 109#Verze G (Gustav)|Messerschmitt Bf&nbsp;109G]].<ref name="zionism"/><ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Gazdík | jméno = Jan | vydavatel = Mladá fronta DNES | titul = Náš člověk v Izraeli | url = http://prague.mfa.gov.il/mfm/Data/103400.pdf | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] | datum přístupu = 2009-4-24}}</ref> Zúčastnil se první bojové mise, při které izraelské letouny zaútočily na egyptskou armádu u&nbsp;mostu [[Gešer ad Halom]], při jejím postupu směrem k&nbsp;arabskému městu ''Išdud'' (dnešní [[Ašdod]]) jižně od Tel Avivu.<ref name="NYT"/> Byl rovněž jedním ze čtyř izraelských pilotů Spitfirů, kteří 7.&nbsp;ledna 1949 bojovali proti 14&nbsp;britským pilotům RAF na letounech Spitfire a [[Hawker Tempest]]. V této slavné bitvě Izraelci sestřelili tři britské stroje.<ref name="zionism"/><ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Spy Flight | titul = Israel v the RAF - caught in the middle - air combat between Israel and the RAF | url = http://www.spyflight.co.uk/iafvraf.htm | datum přístupu = 2009-4-24 | jazyk = anglicky }}</ref> Po válce se stal členem nově vzniklých [[Izraelské obranné síly|Izraelských obranných sil]] (IOS) a byl jedním ze zakladatelů současného [[Izraelské vojenské letectvo|Izraelského vojenského letectva]]. To v&nbsp;roce 1949 navázalo na činnost Hagany, respektive Šerut Avir. V&nbsp;roce 1951 odjel do Spojeného království studovat na škole pro velitele a příslušníky britského Královského letectva (''[[Royal Air Force Command and Staff College]]''). Po absolvování tohoto kurzu se stal prvním velitelem letky proudových stíhačů [[Gloster Meteor]].<ref name="zionism"/> V roce 1956 dohlížel na tajnou přepravu 60&nbsp;[[Francie|francouzských]] stíhacích letounů [[Dassault Mystère|Mystère]].<ref name="times-online"/> [[Soubor:Ins yaffo001.jpg|thumb|250px|Ezer Weizman, [[David Ben Gurion]] a [[Chajim Laskov]] v&nbsp;roce 1956 během [[Suezská krize|Sinajské války]]]] V&nbsp;roce 1958 byl povýšen na [[generálmajor]]a a byl jmenován velitelem Izraelského vojenského letectva. Tuto funkci zastával až do roku 1966. Během tohoto období transformoval a modernizoval izraelské letectvo prostřednictvím zakoupení [[Nadzvukový letoun|nadzvukových letounů]].<ref name="guardian"/> V&nbsp;roce 1966 mimo jiné dohlížel na zběhnutí kapitána [[Irák|iráckého]] letectva [[Munir Redfa|Munira Redfy]], jehož letoun [[MiG-21]] poskytl Izraeli cenné informace o&nbsp;přednostech a slabinách tohoto letounu.<ref name="guardian"/> V tom samém roce byl povýšen a stal se zástupcem [[Ramatkal|náčelníka Generálního štábu]] IOS.<ref name="MFA">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Ministerstvo zahraničních věcí Státu Izrael | titul = Ezer Weizman | url = http://www.mfa.gov.il/MFA/MFAArchive/2000_2009/2000/7/Ezer%20Weizman | datum přístupu = 2009-4-23 | jazyk = anglicky }}</ref> Weizman získal uznání za své působení v&nbsp;hodnosti velitele operací Generálního štábu během [[šestidenní válka|šestidenní války]] v&nbsp;červnu [[1967]].<ref name="zionism"/> Z&nbsp;této funkce hrál významnou roli při plánování preemtivních leteckých útoků proti egyptským leteckým základnám známých jako [[operace Moked]], díky nimž Izrael získal téměř úplnou leteckou převahu na bojištích šestidenní války na Sinaji.<ref name="notablebiographies">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Encyclopedia of World Biography | titul = Ezer Weizman Biography | url = http://www.notablebiographies.com/newsmakers2/2006-Ra-Z/Weizman-Ezer.html | datum přístupu = 2009-4-25 | jazyk = anglicky }}</ref> Díky zásluhám na tomto naprostém izraelském vítězství se stal národním hrdinou.<ref name="NYT"/> Weizman, jakožto zástupce náčelníka Generálního štábu, měl druhou nejvyšší hodnost v&nbsp;izraelské armádě. Po válce bylo jeho cílem stát se [[Ramatkal|náčelníkem Generálního štábu]].<ref name="zionism"/> Ale poté, co byla jeho žádost v&nbsp;roce 1969 premiérkou [[Golda Meirová|Goldou Meirovou]] zamítnuta, pochopil, že je pro něj tato nejvyšší vojenská hodnost zapovězena. Téhož roku proto z&nbsp;armády v&nbsp;hodnosti generálmajora odešel.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Encyclopædia Britannica]] | titul = Ezer Weizman | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/770655/Ezer-Weizman | datum přístupu = 2009-4-24 | jazyk = anglicky }}</ref> === Politická kariéra === Bezprostředně po odchodu z&nbsp;armády vstoupil Weizman do pravicové strany [[Gachal]] [[Menachem Begin|Menachema Begina]] (předchůdkyně [[Likud]]u).<ref name="MFA"/> V&nbsp;prosinci 1969 se stal ministrem dopravy ve vládě národní jednoty, kterou po smrti [[Levi Eškol|Leviho Eškola]] vedla Golda Meirová. V&nbsp;této vládě byl vůbec nejmladším ministrem a platil za zastánce tvrdé linie.<ref name="NYT"/> Tento post zastával až do roku 1970, kdy strana Gachal na protest vůči [[Rogersův plán|Rogersovu plánu]] opustila vládu.<ref name="president"/> V&nbsp;letech 1971 až 1972 byl předsedou výkonné rady strany [[Cherut]] (Cherut byl součástí aliance stran Gachal). Stranu opustil v&nbsp;roce 1972 po rozepřích s&nbsp;jejím předsedou Menachemem Beginem.<ref name="times-online"/> V&nbsp;roce 1973, tj. v&nbsp;období, kdy byl Weizman mimo politickou scénu, došlo ke sloučení několika pravicových stran (včetně Cherutu) ve stranu [[Likud]]. O&nbsp;rok později se Weizman do politiky vrátil a stal se členem Likudu. O&nbsp;tři roky později, v&nbsp;roce 1977, byl volebním manažerem Likudu, který triumfoval v&nbsp;[[volby do Knesetu 1977|parlamentních volbách]] a přerušil tak téměř třicetiletou vládní hegemonii [[Izraelská strana práce|labouristů]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Gilbert | jméno = Martin | odkaz na autora = Martin Gilbert | titul = Izrael: Dějiny | vydavatel = BB Art | místo = Praha | rok = 2002 | isbn = 80-7257-740-9 | strany = 469 }}</ref> [[Soubor:Anwar Sadat greets Ezer Weizman 9-7-78.gif|thumb|left|250px|[[Anvar as-Sádát|Anwar Sadat]], Menachem Begin a Ezer Weizman (vpravo) při mírových jednáních v&nbsp;[[Camp David]]u, 1978]] Ve volbách byl vůbec poprvé zvolen poslancem [[Kneset]]u a v&nbsp;nové vládě Menachema Begina byl v&nbsp;červnu 1977 jmenován ministrem obrany.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Čejka | jméno = Marek | titul = Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu | vydání = 2 | vydavatel = Barrister & Principal | místo = Praha | rok = 2007 | isbn = 978-80-87029-16-9 | strany = 149 }}</ref> Za významný přelom v&nbsp;jeho doposud jestřábím smýšlení se považuje návštěva egyptského prezidenta [[Anvar as-Sádát|Anwara Sadata]] v&nbsp;[[Jeruzalém]]ě v&nbsp;listopadu 1977.<ref name="guardian"/> Přestože se tehdy zotavoval z&nbsp;dopravní nehody, opustil nemocnici, aby se mohl mírových jednání účastnit.<ref name="times-online"/> Při jednáních nabídl Sadat Izraeli mír („žádné války a žádná krveprolití“) a od té doby pro Weizmana nebylo otázkou jak jej docílit, ale kdy.<ref name="independent">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Silver | jméno = Eric | vydavatel = The Independent | titul = Ezer Weizman | url = http://www.independent.co.uk/news/obituaries/ezer-weizman-520629.html | datum přístupu = 2009-4-25 | jazyk = anglicky }}</ref> V&nbsp;následujících měsících pak Weizman sehrál klíčovou roli při mírových jednání s&nbsp;Egyptem.<ref name="president"/> Přerod ve Weizmanově smýšlení je patrný i&nbsp;ze dvou jeho knih, a to ''Na křídlech orla'' (''On Eagles' Wings'') z&nbsp;poloviny 70.&nbsp;let a ''Bitva za mír'' (''Battle for Peace'') z&nbsp;roku 1981. V&nbsp;první zmíněné knize zastává názor, že by Izrael měl anektovat [[Západní břeh Jordánu|Západní břeh]] a [[Pásmo Gazy]], zatímco ve druhé již plně podporuje mírový proces.<ref name="notablebiographies"/> V&nbsp;souvislosti se změnou jeho názorů se objevilo i&nbsp;tvrzení, že jej ovlivnilo vážné zranění jeho syna Saula, avšak to Weizman odmítl.<ref name="notablebiographies"/> V&nbsp;březnu roku 1978 zahájil Weizman v&nbsp;reakci na palestinské teroristické útoky [[Operace Lítání|operaci Lítání]] proti [[Organizace pro osvobození Palestiny|Organizaci pro osvobození Palestiny]] (OOP), při níž došlo k&nbsp;obsazení území jižního [[Libanon]]u (Izrael se následně stáhl a jeho vojáky nahradili příslušníci jednotek UNIFIL). Během mírových jednání s Egyptem navázal dobré vztahy jak s&nbsp;prezidentem Sadatem, tak s&nbsp;egyptskými vyjednavači, kterými byli [[Butros Butros-Ghálí]] a [[Husní Mubarak]] (současný egyptský prezident). Anwar Sadat o&nbsp;Weizmanovi dokonce prohlásil: „Weizman je jediná izraelská osobnost, se kterou mohu jednat … je můj mladší bratr.“<ref name="guardian"/> Mimořádně vřelé vztahy byly jedním z&nbsp;klíčových faktorů, které vedly 17.&nbsp;září 1978 k&nbsp;podepsání [[Dohody z Camp Davidu|dohod z&nbsp;Camp Davidu]], a o&nbsp;rok později 26.&nbsp;března 1979, k&nbsp;podepsání [[egyptsko-izraelská mírová smlouva|egyptsko-izraelské mírové smlouvy]].<ref name="MFA"/> {{Citát|Stát Izrael, v těch či oněch hranicích, musí být součástí Blízkého východu. Musíme najít způsob jak žít s Araby.|Ezer Weizman, 1980<ref name="independent"/>|200}} Po úspěchu s&nbsp;egyptsko-izraelskou mírovou smlouvou naléhal na [[Vláda Státu Izrael|vládu]], aby přijala závazek k&nbsp;diskusi, která by po pěti letech vyvrcholila v&nbsp;řešení konečného statusu Západního břehu.<ref name="times-online"/> S&nbsp;touto iniciativou však nebyl přijat, a tak nakonec v&nbsp;květnu 1980 v&nbsp;důsledku rozdílných názorů na mírové směřování země vládu opustil.<ref name="MFA"/> Oficiálně však byl jeho odchod z&nbsp;vlády zdůvodněn nesouhlasem se škrty v&nbsp;armádním rozpočtu.<ref name="kneset">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Kneset]] | titul = Ezer Weizman (1924-2005) | url = http://www.knesset.gov.il/lexicon/eng/weitzman_ez_eng.htm | datum přístupu = 2009-4-25 | jazyk = anglicky }}</ref> Po rezignaci zvažoval společně s&nbsp;[[Moše Dajan]]em založení nové politické strany, za což byl ještě v&nbsp;říjnu téhož roku vyloučen z&nbsp;Likudu.<ref name="kneset"/> Jako důvod jeho vyloučení je však zmiňováno i hlasování proti ekonomické politice vlády.<ref name="times-online"/> Poté Weizman odešel z&nbsp;politiky a až do roku 1984 se věnoval podnikání.<ref name="kneset"/> V&nbsp;roce 1984 založil novou politickou stranu [[Jachad (nefunkční politická strana)|Jachad]], která ve [[volby do Knesetu 1984|volbách v&nbsp;roce 1984]] získala tři poslanecké mandáty.<ref name="MFA"/> Jelikož z&nbsp;voleb nevyšel jasný vítěz, byla Strana práce a Likud nucena vytvořit vládu národní jednoty s&nbsp;rotačním systémem na postu premiéra a ministra zahraničí, kde se po dvou letech vystřídali [[Šimon Peres]] a [[Jicchak Šamir]]. Za účast ve vládě získal Weizman post ministra bez portfeje a o&nbsp;rok později byl jmenován koordinátorem pro arabské záležitosti. Z&nbsp;této pozice se snažil pomáhat arabskému obyvatelstvu a normalizovat vztahy s&nbsp;Egyptem.<ref name="kneset"/> V&nbsp;říjnu 1986 se Jachad oficiálně sloučil se stranou [[Ma'arach]]. V&nbsp;roce 1988 získal Weizman další ministerský post, a to funkci [[ministr vědy a technologie Izraele|ministra pro vědu a technologie]]. V&nbsp;roce 1990 byl však tehdejším premiérem Jicchakem Šamirem propuštěn, neboť se tajně scházel s&nbsp;členy OOP, čímž porušoval tehdejší izraelské zákony.<ref name="NYT"/> Strana Ma'arach však tehdy pohrozila odchodem z&nbsp;vládní koalice, díky čemuž se mohl Weizman vrátit.<ref name="times-online"/> O&nbsp;dva roky později ale nakonec rezignoval a odešel z&nbsp;politiky na protest vůči odporu vlády přímo jednat s&nbsp;[[Palestinci|palestinskými Araby]].<ref name="notablebiographies"/> === Prezidentství === [[Soubor:Dov.jpg|thumb|250px|Profesor Dov Goldberger, Reuma Weizmanová a Ezer Weizman]] V&nbsp;březnu 1993 byl Knesetem zvolen v&nbsp;pořadí sedmým [[prezident Izraele|izraelským prezidentem]] a do úřadu byl slavnostně uveden [[13. květen|13.&nbsp;května]] [[1993]]. Do [[Volby izraelského prezidenta 1993|prezidentských voleb]] byl navržen Stranou práce a jeho protikandidátem byl bývalý [[předseda Knesetu]] [[Dov Šilansky]] ze strany Likud. Přestože je v&nbsp;Izraeli funkce prezidenta převážně reprezentativní, dokázal v&nbsp;ní být velmi aktivní a často se vyjadřoval k&nbsp;politickému dění v&nbsp;zemi.<ref name="notablebiographies"/> Od svých předchůdců se odlišoval především neformálností, otevřeností a spontánností.<ref name="JVL">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Jewish Virtual Library | titul = Ezer Weizman | url = http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/biography/ezer_weizman.html | datum přístupu = 2009-4-25 | jazyk = anglicky }}</ref> Například v&nbsp;červenci 1993 navštívil sever země, který byl ostřelován teroristy z &nbsp;hnutí [[Hizballáh]], setkal se s&nbsp;raněnými, rodinami padlých a obětí teroristických útoků a nakonec přespal v&nbsp;jednom z&nbsp;bunkrů s&nbsp;vojáky IOS.<ref name="JVL"/> Po podepsání [[Mírová dohoda z Osla|mírové dohody z&nbsp;Osla]] a následné stagnaci mírových jednání se Sýrií se zasazoval o&nbsp;pokračování mírového procesu a aktivně se podílet na něm podílel.<ref name="kneset"/> Poté co se v&nbsp;roce 1996 stal [[Benjamin Netanjahu]] premiérem (byl obecně vnímán jako odpůrce mírového procesu a zprvu se odmítal setkat s&nbsp;předsedou OOP [[Jásir Arafat|Jásirem Arafatem]]) Weizman zašel až tak daleko, že Arafata sám pozval do svého soukromého domu v&nbsp;Caseariji.<ref name="kneset"/><ref name="guardian"/> Téhož roku mu byl [[Václav Havel|Václavem Havlem]] udělen [[Řád Bílého lva]].<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Pražský hrad | titul = Řád bílého lva: Seznam vyznamenaných | url = http://www.hrad.cz/cs/ceska-republika/statni-vyznamenani/rad-bileho-lva/seznam-vyznamenanych.shtml | datum přístupu = 2009-4-25 }}</ref> Během svého funkčního období věnoval zvláštní pozornost imigrantům z&nbsp;[[Etiopie]] ze zemí bývalého [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]].<ref name="president"/> Rovněž posiloval zahraniční diplomatické vztahy: hostil [[Čína|čínského]] prezidenta [[Jiang Zemin|Jianga Zemina]] při jeho návštěvě Izraele v dubnu 2000, přijal papeže [[Jan Pavel II.|Jana Pavla&nbsp;II.]], spřátelil se s&nbsp;jordánskými krály [[Husajn I.|Husajnem]] a [[Abdalláh II.|Abdalláhem]]. Při svých zahraničních cestách navštívil [[Indie|Indii]], [[Turecko]], Egypt, Jihoafrickou republiku, [[Mexiko]], [[Finsko]] a v&nbsp;březnu 1997 také jako vůbec první izraelský prezident navštívil Spojené království.<ref name="guardian"/> Za svého prvního funkčního období také obnovil tradici zavedenou jeho předchůdci, nazývanou „cestovní fórum.“ Během těchto setkávání, která probíhala každý měsíc, se setkávali izraelští intelektuálové a akademici, aby diskutovali nad klíčovými židovskými otázkami.<ref name="JVL"/> Navzdory kritice, které čelil kvůli přílišným zásahům do politického života a politicky nekorektním výrokům na adresu [[homosexualita|homosexuálů]] či žen v&nbsp;armádě,<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Encyclopaedia Judaica | titul = Weizman, Ezer | url = http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/judaica/ejud_0002_0020_0_20803.html | datum přístupu = 2009-4-29 | jazyk = anglicky }}</ref> se těšil široké podpoře veřejnosti, a nakonec byl v&nbsp;květnu 1998 Knesetem v&nbsp;prezidentských volbách zvolen a nastoupil tak své druhé funkční období jako hlava státu.<ref name="president"/> Poté co [[Ehud Barak]] v&nbsp;roce 1999 vystřídal Netanjahua na postu premiéra, se Weizman vyjádřil pro stažení se z&nbsp;[[Golanské výšiny|Golanských výšin]].<ref name="kneset"/> Téhož roku se setkal s&nbsp;teroristou [[Nadžáf Hawatmeh|Nadžáfem Hawatmehem]] a v&nbsp;souvislosti s&nbsp;tím prohlásil: „Jsem připraven setkat se i&nbsp;s&nbsp;ďáblem, pokud to pomůže (přinést mír).“<ref name="guardian"/> V prosinci 1999 se objevilo obvinění, že Weizman v letech 1985 až 1993, tj. v době, kdy byl poslancem a ministrem, přijal od francouzského podnikatele židovského původu, Edouarda Saroussiho, 300 tisíc dolarů, aniž by to nahlásil finančnímu úřadu.<ref name="iDNES.cz">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = iDNES.cz | titul = Zemřel bývalý izraelský prezident Weizman | url = http://zpravy.idnes.cz/zahranicni.asp?r=zahranicni&c=A050424_212218_zahranicni_bih | datum přístupu = 2009-4-25}}</ref> Tento fakt nikdy nepopřel a podle svých slov měl většinu peněz použít na léčbu svého syna Saula, který byl v roce 1970 postřelen egyptským odstřelovačem, a který od té doby trpěl vážnými zdravotními problémy.<ref name="iDNES.cz"/> Došlo sice k zahájení vyšetřování generální prokuraturou, to však bylo nakonec kvůli nedostatku důkazů zastaveno.<ref name="iDNES.cz"/> Přesto se však Weizman rozhodl odstoupit a [[13. červenec|13. července]] [[2000]] na post prezidenta rezignoval, čímž se stal historicky prvním izraelským prezidentem, který tak učinil.<ref name="iDNES.cz"/> Zemřel [[24. duben|24.&nbsp;dubna]] [[2005]] ve věku 80 let v&nbsp;důsledku respiračního selhání ve svém domě v&nbsp;Caesariji.<ref name="president"/> Na rozdíl od ostatních izraelských prezidentů a premiérů není pohřben na [[Herzlova hora|Herzlově hoře]] v&nbsp;Jeruzalémě, ale společně se svým synem a snachou v&nbsp;[[Or Akiva|Or Akivě]].<ref name="president"/> == Literární činnost == [[Kneset]] zmiňuje tři Weizmanovy psané publikace:<ref>[http://www.knesset.gov.il/mk/eng/mk_eng.asp?mk_individual_id_t=690 Kneset – Ezer Weizman: Veřejná činnost (anglicky)]</ref> * WEIZMAN, Ezer. On Eagles' Wings: The Personal Story of the Leading Commander of the Israeli Air Force. New York : Macmillan Publishing, 1976. 302 s. ISBN 0-02-625790-4. (anglicky) * WEIZMAN, Ezer. Battle for Peace. New York : Bantam Books, 1981. 395 s. ISBN 9780553050028. (anglicky) * WEIZMAN, Ezer. Ruth, Sof. Tel Aviv : Jediot Achronot, 2002. 254 s. ISBN 965-511-080-x. (hebrejsky) == Reference == <references/> === Související články === * [[Chajim Weizmann]] == Externí odkazy == * (anglicky) [http://www.knesset.gov.il/mk/eng/mk_eng.asp?mk_individual_id_t=690 Kneset - Ezer Weizman] * (anglicky) [http://www.knesset.gov.il/lexicon/eng/weitzman_ez_eng.htm Kneset - Biografie Ezera Weizmana] * (anglicky) [http://www.mod.gov.il/pages/heritage/wiezman_pics.asp Ministerstvo obrany Státu Izrael - Fotografie z života Ezera Weizmana] * (anglicky) [http://www.sfgate.com/cgi-bin/article.cgi?file=/c/a/2005/04/25/MNGFECEFTB1.DTL San Francisco Chronicle - Ezer Weizman 1924-2005: bývalý izraelský prezident a mírotvůrce] {{Prezidenti Izraele}} {{Ministři obrany Izraele}} {{Ministři dopravy Izraele}} {{Ministři vědy a technologie Izraele}} {{Velitelé IAF}} {{Dobrý článek}} {{Commonscat|Ezer Weizman}}{{Článek z Wikipedie}} {{DEFAULTSORT:Weizman, Ezer}} [[Kategorie:Prezidenti Izraele]] [[Kategorie:Ministři vědy a technologie Izraele]] [[Kategorie:Ministři obrany Izraele]] [[Kategorie:Členové Knesetu]] [[Kategorie:Židovští politici]] [[Kategorie:Nositelé Řádu Bílého lva]] [[Kategorie:Generálové Izraelského vojenského letectva]] [[Kategorie:Členové Irgunu]] [[Kategorie:Židé]] [[Kategorie:Židé v Britském mandátu Palestina]] [[Kategorie:Sabrové]] [[Kategorie:Židovští válečníci]] [[Kategorie:Izraelští letci]]

Návrat na stránku „Ezer Weizman“.