Praha

{| border="1" cellpadding="2" style="background-color: #f9f9f9; border: 1px solid #366; border-collapse: collapse; float: right; font-size: 90%; margin: 0 0 1em 1em; width: 300px;"
! colspan="2" style="font-size: 125%;" | Hlavní město Praha
|-
| colspan="2" align=center | [[Soubor:Prague Montage.jpg|300px|Historické jádro Prahy]]<br />
<small>'''''Praha, metropole [[Česko|České Republiky]]:'''''<br/>- Nahoře: Panorama [[Hradčany|Hradčan]] s [[Pražský hrad|Pražským hradem]] a [[Karlův most|Karlovým mostem]]<br/>- Vlevo 1: [[Letohrádek královny Anny]] v [[Královská zahrada|Královské zahradě]]<br/>- Vlevo 2: [[Valdštejnský palác]] - sídlo [[Senát Parlamentu České republiky|Senátu]] [[Parlament České republiky|Parlamentu České republiky]]<br/>- Vlevo 3: [[Václavské náměstí]] v noci<br/>- Dole: Panorama [[Staroměstské náměstí|Staroměstského náměstí]] se [[Staroměstská radnice|Staroměstskou radnicí]] a [[Pomník mistra Jana Husa|pomníkem mistra Jana Husa]]<br/>- Uprostřed 1: Detail věže [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|chrámu sv. Víta]] se sochou pod ní<br/>Uprostřed 2: Vstup do [[Obecní dům|Obecního domu]]<br/>- Vpravo 1: [[Tančící dům]]<br/>- Vpravo 2: [[Letohrádek Hvězda]]</small>
|-
| align="center" colspan="2" |
{| style="width: 95%; background:#f9f9f9"
|-
| align=center | [[Soubor:Flag of Prague.png|120px|Vlajka Prahy]]<br />[[Vlajka Prahy]]
| align=center | [[Soubor:Praha CoA CZ.png|120px|Znak Prahy]]<br />[[Znak Prahy]]
|}
|- style="background:#ffffff;"
| [[heslo]]: || '''Praga Caput Rei publicae<ref>od 28. 10. 1918</ref>'''<br /><small>(dříve ''Praga Caput Regni'')</small>
|- style="background:#ffffff;"
| [[status]]: || [[hlavní město]], zároveň [[Kraj (územní jednotka)|kraj]] a [[statutární město]]
|- style="background:#ffffff;"
| [[Historické české země|historická země]]: || [[Čechy]]
|- style="background:#ffffff;"
| [[LAU]] 2: || CZ0100 554782
|- style="background:#ffffff;"
| [[Kraj (územní jednotka)|kraj]] <small>([[NUTS]] 3)</small>: || '''Hlavní město Praha''' <small>(CZ010)</small>
|- style="background:#ffffff;"
| [[okres]] <small>([[LAU]] 1)</small>: || '''Hlavní město Praha''' <small>(CZ0100)</small>
|- style="background:#FFFFE0;"
| [[ISO 3166-2:CZ]]: || CZ-PR
|- style="background:#FFFFE0;"
| [[Státní poznávací značka]]: || A&nbsp;
|- style="background:#FFFFE0;"
| [[poštovní směrovací číslo]]: || 100 00 - 199 00
|- style="background:#f9ffeb;"
| katastrální výměra: || 496 [[kilometr čtvereční|km²]]
|- style="background:#f9ffeb;"
| obyvatel: || 1 249 026 ''([[11. prosinec|11. prosince]] [[2009]]<ref>{{Citace elektronické monografie|korporace=Ministerstvo vnitra ČR|odkaz na korporaci=Ministerstvo vnitra České republiky|titul=Adresy v České republice|url=http://aplikace.mvcr.cz/adresa/a/praha/index.html|datum vydání=2009-12-11|datum přístupu=2009-12-28|jazyk=}}</ref>)''
|- style="background:#f9ffeb;"
| [[Hustota zalidnění]]: || 2 518,2 obyvatel/km²
|- style="background:#f9ffeb;"
| [[zeměpisná šířka]]: || 50° 05′ s. š.
|- style="background:#f9ffeb;"
| [[zeměpisná délka]]: || 14° 25′ v. d.
|- style="background:#f9ffeb;"
| [[nadmořská výška]]: || 177 m n. m. –&nbsp;399 m n. m.
|- style="background:#f9ffeb;"
| nejvyšší bod: || vrch [[Teleček]] mezi [[Sobín]]em a [[Chrášťany (okres Praha-západ)|Chrášťany]] ''(399 m n. m.)''
|- style="background:#f9ffeb;"
| nejnižší bod: || hladina [[Vltava|Vltavy]] u&nbsp;[[Suchdol (Praha)|Suchdola]] ''(177 m n. m.)''
|- style="background:#f2ffdb;"
| počet [[Praha#Územní členění|městských obvodů]]: || 10
|- style="background:#f2ffdb;"
| počet [[Praha#Správní a samosprávné členění|městských ''(správních)'' obvodů]]: || 22
|- style="background:#f2ffdb;"
| počet [[Praha#Správní a samosprávné členění|městských částí]]: || 57
|- style="background:#f2ffdb;"
| počet [[místní část|místních částí]]: || 146
|- style="background:#f2ffdb;"
| počet [[katastrální území|katastrálních území]]: || 112
|- style="background:#edffd4;"
| počet [[základní sídelní jednotka|základních sídelních jednotek]]: || 901
|- style="background:#edffd4;"
| adresa [[magistrát]]u: || Magistrát hlavního města Prahy<br />Mariánské nám. 2<br />110 01 [[Praha 1]]
|- style="background:#edffd4;"
| [[primátor]]: || [[Pavel Bém]] ([[Občanská demokratická strana|ODS]]) ''(od r. [[2002]], znovuzvolen [[2006]])''
|- style="background:#f2f2f2"
! colspan="2" style="text-align: center" |
[http://www.praha-mesto.cz/ Oficiální web]<br />
[mailto:posta@cityofprague.cz E-mailová adresa]
|-
| colspan="2" style="background-color: #fff; text-align: center;" |
[[Soubor:Kraj Hlavni mesto Praha.png|225px|Praha na mapě českých krajů]]
|}
'''Praha''' je [[hlavní město|hlavní]] a současně největší [[město]] [[Česká republika|České republiky]]. Leží mírně na sever od středu [[Čechy|Čech]] na řece [[Vltava|Vltavě]], uvnitř [[Středočeský kraj|Středočeského kraje]], jehož je správním centrem, ale jako samostatný [[Kraje v Česku|kraj]] není jeho součástí. Je sídlem velké části státních institucí a množství dalších organizací a firem. Sídlí zde [[Prezident České republiky|prezident republiky]], [[Vláda České republiky|vláda]], ústřední státní orgány a [[Vrchní soud]]. Mimoto je Praha sídlem řady dalších úřadů, jak ústředních, tak i&nbsp;územních samosprávných celků; sídlí zde též ústředí většiny politických stran a centrály téměř všech církví, náboženských a dalších sdružení s&nbsp;celorepublikovou působností registrovaných v&nbsp;ČR.

Do dnešní podoby se  Praha vyvíjela jedenáct století. Coby historická metropole Čech byla v&nbsp;minulosti sídelním městem [[České knížectví|českých knížat]] a [[České království|králů]], [[Svatá říše římská|římsko-německých císařů]] a hlavním městem [[Československo|Československa]]. V&nbsp;současnosti se rozkládá na území 496 čtverečních kilometrů a má 1,249.026 obyvatel<ref name=mvcr>http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/pocet-obyvatel-prahy-se-za-rok-zvysil-o-necelych-19-000/397144&id_seznam=6825</ref>. Pražská metropolitní oblast měla v&nbsp;roce 2004 (podle [[Eurostat]]u) 1 964 750 obyvatel.<ref>[http://www.urbanaudit.org/DataAccessed.aspx Urban Audit]</ref>

Praha je všeobecně považována za jedno z&nbsp;nejkrásnějších měst v&nbsp;Evropě.<ref>[http://whc.unesco.org/archive/advisory_body_evaluation/616.pdf Hodnocení Prahy pro zařazení do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO]</ref> Historické centrum města s&nbsp;jedinečným panoramatem [[Pražský hrad|Pražského hradu]], největšího hradního komplexu na světě,<ref>Guinessova kniha rekordů, 1996</ref> je památkovou rezervací [[UNESCO]]. Právě historické jádro města a mnohé památky přilákají ročně miliony turistů ze zemí celého světa, což činí Prahu jedním z&nbsp;nejnavštěvovanějších měst Evropy.

== Název a přívlastky ==
Od roku [[1920]] je oficiálním názvem města '''Hlavní město Praha''', předtím od roku 1784 '''Královské hlavní město Praha'''. V&nbsp;jiných jazycích jméno obvykle zní '''Praga''' (latina, většina románských a slovanských jazyků), '''Prag''' (němčina) nebo '''Prague''' (angličtina a francouzština); vizte také rámeček „v&nbsp;jiných jazycích“.

Jméno ''Praha'' se tradičně odvozuje od slova ''práh''. Historici obvykle tvrdí, že Praha je pojmenována po říčním prahu či [[jez]]u, který se nacházel někde na místě dnešního [[Karlův most|Karlova mostu]]. Přes tento [[říční brod|brod]] přecházeli lidé přes řeku. Protože se město začalo rozrůstat právě nad tímto brodem, tedy prahem v&nbsp;řece, bylo nazváno ''Praha''. Pověst o&nbsp;založení Prahy název vysvětluje tím, že [[Libuše (kněžna)|kněžna Libuše]] nechala založit město tam, kde osadník uprostřed lesa tesal [[práh]] ke svému srubu. 

Přívlastek '''Praga Caput Regni''' (Praha hlava království) byl používán od středověku, v roce 1518 byl vyznačen na [[Staroměstská radnice|Staroměstské radnici]]. Od roku [[1927]] byl součástí znaku Prahy přívlastek '''Praha matka měst''' (latinsky '''Praga mater urbium'''), od roku [[1991]] je pak součástí znaku přívlastek '''Praga Caput Rei publicae''' (Praha hlava republiky).<ref>[http://www.pis.cz/cz/praha/zakladni_info/privlastky_hlavniho_mesta_prahy Pražská informační služba - Přívlastky hlavního města Prahy]</ref> Přívlastek '''Praha stověžatá''' zřejmě poprvé použil historik [[Josef Hormayer]] počátkem 19. století, tou dobou tyto věže spočítal matematik a filozof Bernard Bolzano a dospěl k číslu 103 (bez vodáren a soukromých domů).

== Historie ==
: ''Podívejte se také na'': [[Dějiny Prahy]]
[[Soubor:Josef Mathauser - Kněžna Libuše věští slávu Prahy.jpg|thumb|right|[[Libuše (kněžna)|Kněžna Libuše]] věští slávu Prahy, obraz [[Josef Mathauser|Josefa Mathausera]]]]

=== Počátky hradu a města Prahy ===
Na území dnešní Prahy sídlila v&nbsp;předhistorické době řada nejrůznějších kmenů - poslední nálezy u&nbsp;Křeslic datují zdejší osídlení do doby před sedmi tisíci lety (jde o&nbsp;kulturu s&nbsp;lineární - dříve volutovou - keramikou). Na stejném místě je však doloženo i&nbsp;mnohem pozdější germánské [[sídliště (archeologie)|sídliště]]. V&nbsp;6. století začali osídlovat pražskou kotlinu [[Slované]]. Důležitým kultovním místem se stal ostroh nad řekou Vltavou, kde nechal kníže Bořivoj postavit koncem 9. století druhý křesťanský kostelík v&nbsp;Čechách, zasvěcený Panně Marii. Za vlády Bořivojova syna Spytihněva I. na počátku 10. století byla celá plošina ostrohu obehnána obranným valem a vznikl zde knížecí palác. Tak byly položeny základy Pražského hradu, kam přesídlil kníže se svojí družinou z&nbsp;[[Levý Hradec|Levého Hradce]]. Praha se stala centrem rodícího se českého státu. Z&nbsp;Pražského hradu a dalších hradišť ve středních Čechách začali přemyslovští vládci spravovat okolní území, kde si postupně podřídili místní obyvatele a přiměli je k&nbsp;odvádění dávek. Existence knížecího hradu přivedla do jeho podhradí řemeslníky a obchodníky - začalo se rodit středověké město.

=== Středověk ===
[[Soubor:Nuremberg Chronicle f 229v 230r.jpg|thumb|left|Panorama Prahy koncem 15. století, dřevoryt z Norimberské kroniky]]
Počátkem 12. století byla Praha kvetoucím městem, nad nímž se vznosně vypínal knížecí Hrad. „''Tam žijí Židé mající plno zlata a stříbra, tam jsou ze všech národů nejbohatší kupci, tam jsou nejzámožnější peněžníci, tam stojí tržiště a něm plno kořisti'' …“, napsal kdosi neznámý o&nbsp;Praze. Kupec Ibrahim Ibn Jakob napsal o&nbsp;Praze, že je to „město z&nbsp;kamene“, což bylo ve své době znakem spíše bohatých měst. Tehdejší Praha se rozkládala na území dnešního Starého Města. Pojmenování Starší - respektive latinsky ''Maior'', to znamená také Větší - Město pražské získala poté, co Přemysl II. Otakar udělil roku 1257 městská práva pražskému podhradí, osídlenému již minimálně od 10. století. Tak vzniklo Menší Město pražské - [[Malá Strana]]. Příliv řemeslníků a kupců do obou měst sílil, zvláště když se v&nbsp;době panování Karla IV. Praha stala císařskou residencí a císař zamýšlel učinit z&nbsp;ní hlavní město Svaté říše římské. Prostor vymezený hradbami pražských měst však začal být pro početné příchozí brzy příliš těsný, a tak panovník přistoupil k&nbsp;velkorysému podniku – v&nbsp;roce 1348 založil [[Nové Město (Praha)|Nové Město pražské]] a vytyčil pro ně rozsáhlé území rozprostírající se mezi [[Vyšehrad]]em, [[Poříčí (Praha)|Poříčím]] a Starým Městem. To bylo postupně zaplněno výstavnými měšťanskými domy, prostornými tržišti, nádhernými stavbami kostelů a klášterů. ''Velikostí a nádherou mohla Praha této doby soupeřit s&nbsp;nejslavnějšími městy [[Řím]]em, [[Florencie|Florencií]], [[Paříž]]í, [[Kolín nad Rýnem|Kolínem]]'', napsal o&nbsp;sídelním městě Karla IV. František Palacký.

=== Sjednocení pražských měst ===
[[Soubor:Church of Tyn (js).jpg|thumb|[[Kostel Matky Boží před Týnem|Týnský chrám]] na [[Staroměstské náměstí|Staroměstském náměstí]]]]
K&nbsp;prvnímu pokusu o&nbsp;sjednocení Starého a Nového Města došlo v&nbsp;roce 1518 na popud staroměstských měšťanů vedených Janem Paškem z&nbsp;Vratu. Roku 1523 král Ludvík Jagellonský potvrdil sjednocenou městskou radu, a tak spojení pražských měst legalizoval. Jednotná Praha však byla již roku 1528 znovu rozdělena.

Sjednotit pražská města natrvalo do jednoho správního celku se podařilo až roku 1784 za vlády císaře Josefa II. [[Královské hlavní město Praha]] pak tvořilo Nové a Staré Město pražské, Malá Strana a Hradčany. Postupně byl připojen [[Josefov (Praha)|Josefov]], [[Vyšehrad]] a [[Holešovice]].

Na konci 19. století byla Praha již [[industrializace|industrializovaným]], rychle se rozvíjejícím městem se [[železnice|železnicí]] a továrnami. Roku 1893 byla zahájena [[pražská asanace]], která zasáhla [[Josefov (Praha)|Josefov]] a [[Podskalí]]; začaly se rozvíjet elektrické dráhy, k&nbsp;městu se v&nbsp;roce 1901 připojila [[Libeň]].

=== Velká Praha ===
: ''Podívejte se také na'': [[Velká Praha]]
Na konci [[První světová válka|první světové války]] byla vyhlášena nezávislost českého státu, ke kterému se vzápětí připojilo [[Slovensko]]. V&nbsp;Praze docházelo k&nbsp;ničení symbolů rakouského mocnářství. Přitom byly zničeny i&nbsp;některé památky, jako byl například [[Mariánský sloup]] na Staroměstském náměstí a později též pomník maršála Radeckého na Malostranském náměstí. 

Jako hlavní město nově ustanoveného [[Československo|Československa]] byla Praha i&nbsp;nadále modernizována a rozšiřována. Roku [[1922]] byla založena [[Velká Praha]], do které byla zahrnuta všechna [[předměstí]] včetně do té doby samostatných měst jako [[Vinohrady (Praha)|Vinohrady]] nebo [[Košíře]]. Praha, v&nbsp;niž vedle sebe žilo české, německé a židovské obyvatelstvo, se stala pozoruhodným kulturním centrem. Historizující styl, v&nbsp;němž bylo postaveno např. Národní divadlo, pseudogotické chrámy sv. Prokopa na [[Žižkov]]ě a sv. Ludmily na [[Náměstí Míru (Praha)|Náměstí Míru]], či přestavěna vyšehradská bazilika, rázně odvrhla [[secese]] přelomu století ([[Obecní dům]], nová budova Hlavního nádraží, Hotel Central v&nbsp;Hybernské ulici, [[Petřínská rozhledna]] a Průmyslový palác v&nbsp;Holešovicích, Husův pomník na Staroměstském náměstí). Desetileté secesní období přerušila 1. světová válka. Na konci dvacátých let 20. století se začal v&nbsp;architektuře projevovat [[funkcionalismus]]; byla také dostavěna gotická [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|Katedrála svatého Víta]].

Světově unikátní je architektura [[kubismus|kubistická]] – jedině v&nbsp;Praze přešel kubismus z&nbsp;malířských pláten do architektury ([[Pavel Janák]], [[Josef Gočár]], [[Josef Chochol]]), ambiciózním plánem bylo založení kubistického sídliště na [[Vyšehrad]]ě.

=== Druhá světová válka ===
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-2004-1202-505, Prag, Burg, Besuch Adolf Hitler.jpg|thumb|left|Adolf Hitler na [[Pražský hrad|Pražském hradě]] v březnu [[1939]]]]
Od [[15. března]] [[1939]] byla Praha hlavním městem [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]]. Kulturní život byl ochromen; po incidentu, jehož obětí byl student [[Jan Opletal]], byly zavřeny vysoké školy. Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byli z&nbsp;Prahy [[deportace|deportováni]] do [[koncentrační tábor|koncentračních táborů]] příslušníci tzv. „[[Norimberské zákony|méněcenných ras]]“, tedy zejména [[Židé|židovské]] a [[Romové|cikánské]] (dle tehdejšího označení) obyvatelstvo. Běžné byly popravy a věznění odpůrců [[nacismus|nacistického režimu]]. Nechvalně proslulou se v&nbsp;této souvislosti stala například úřadovna [[Gestapo|Gestapa]] v&nbsp;[[Petschkův palác|Petschkově paláci]] nebo [[Kobyliská střelnice|střelnice v&nbsp;Kobylisích]]. Režim dále zesílil po úspěšném atentátu na říšského protektora [[Reinhard Heydrich|Reinharda Heydricha]] v květnu [[1942]]. [[5. květen|5. května]] [[1945]] vypuklo [[Pražské povstání]], ovšem podle dohod mezi spojenci z&nbsp;protihitlerovské koalice musela [[americká armáda]] zůstat stát u&nbsp;[[Plzeň|Plzně]], zatímco [[Rudá armáda]] dorazila do Prahy až [[9. květen|9. května]].

Válečné škody na pražské zástavbě byly minimální; plánovanou likvidaci města už nemohl v&nbsp;té době oslabený a ustupující nacistický režim provést, k&nbsp;vážnějšímu poškození tedy došlo pouze za trojnásobného [[bombardování]] americkými letadly na konci války: [[15. listopad]]u [[1944]] v Holešovicích<ref>http://aktualne.centrum.cz/blogy-a-nazory/komentare/clanek.phtml?id=660612</ref> a [[14. únor]]a [[1945]]<ref>http://www.radio.cz/cz/clanek/63533</ref> zejména v [[Nové Město (Praha)|Novém Městě]] a na [[Vinohrady|Vinohradech]]. Výraznými stavbami, které vznikly jako náprava válečných škod, jsou věže [[Emauzský klášter|kláštera v&nbsp;Emauzích]] nebo novější [[Tančící dům]].

=== Praha jako hlavní město socialistického Československa ===
Po druhé světové válce začala vznikat první sídliště, a to napřed v&nbsp;období tzv. první dvouletky (1946 - 1948). V&nbsp;[[únor 1948|únoru 1948]] se chopila moci [[Komunistická strana Československa]] a plánování a výstavba sídlišť se výrazně urychlila. Původní zástavba byla často nahrazena panelovými domy. V&nbsp;letech 1960, 1968, 1970 a 1974 bylo k&nbsp;Praze připojeno [[Části Prahy|dalších celkem více než 60 obcí]]. V&nbsp;60. a 70. letech se zmodernizovaly důležité dopravní stavby jako [[letiště]] a [[Praha hlavní nádraží|hlavní nádraží]], začalo se budovat [[metro]] a takzvaný [[ZÁKOS]] - systém kapacitních městských komunikací, z&nbsp;nichž jedna oddělila [[Národní muzeum]] od [[Václavské náměstí|Václavského náměstí]]. Pro obyvatele byla na zelených loukách okolo Prahy budována panelová sídliště (největší z&nbsp;nich je [[Jižní Město]]).

Postupující ekonomický úpadek země zasáhl i&nbsp;Prahu, což se projevilo v&nbsp;zanedbaném vzhledu města i&nbsp;ve zhoršování služeb. Mocenský monopol komunistické strany ukončila [[Sametová revoluce]].

=== Praha po sametové revoluci ===
[[Soubor:Prag ginger u fred gehry.jpg|thumb|right|[[Tančící dům]] od [[Vlado Milunić|Vlada Miluniće]] a [[Frank O. Gehry|Franka O. Gehryho]] byl první stavbou od špičkového světového architekta v Praze po [[sametová revoluce|sametové revoluci]]. Jeho stavba rozpoutala rozsáhlou veřejnou diskuzi o moderní architektuře v Praze.]] 

Zavedení standardních vztahů se [[Západní Evropa|západoevropskými]] zeměmi otevřelo Prahu [[turistika|turistice]] jako nikdy předtím. Rozvoj soukromého vlastnictví a [[podnikání]] se nakonec projevil ve zkvalitnění služeb a také v&nbsp;opravě chátrajících budov v&nbsp;samém historickém jádru města.

Individuální automobilová doprava, která před rokem [[1990]] nebyla tak intenzivní jako v&nbsp;mnohých městech [[Západní Evropa|západní Evropy]], rychle rostla, a to vedlo k&nbsp;rychlému zhoršení dopravní situace ve městě. Poklesl rovněž i&nbsp;počet cestujících [[Městská hromadná doprava|MHD]]. I&nbsp;přes 60% výdaje na dopravu z&nbsp;městského rozpočtu bude trvat stále mnoho let, než se podaří dobudovat [[Metro v Praze|metro]] či [[Pražský okruh]].

== Geografie ==
[[Soubor:Malá Strana a Petřín z Mánesova mostu.jpg|thumb|left|Petřín od Vltavy]]
Praha leží mírně na sever od středu Čech. Centrum se rozkládá v údolí [[Vltava|Vltavy]] a jejích přítoků. Jejich erozní činnost vymodelovala členitý reliéf, nejnižším bodem je hladina  Vltavy u&nbsp;[[Suchdol (Praha)|Suchdola]] (177 m n. m.), nejvyšším pak nevýrazný vrch [[Teleček]] mezi [[Sobín]]em a [[Chrášťany (okres Praha-západ)|Chrášťany]] (399 m n. m.). V centru je výrazný vrchol [[Petřín]] (327 m n. m.) strmě se zdvihající od Vltavy.

=== Podnebí ===
[[Podnebí]] v&nbsp;Praze je mírné, teplejší než na jiných místech ve stejné zeměpisné šířce (50° s.š.) – např. v [[Kanada|kanadském]] [[Winnipeg]]u činí v&nbsp;zimě průměrná denní [[teplota]] -12&nbsp;°C, noční -20&nbsp;°C. Způsobuje také občasný silný [[vítr]], jeho průměrná rychlost je 5 [[m/s]] (14 [[km/h]]). Větry ale ne vždy vanou ze západu.<ref>[http://www.weatheronline.co.uk/cgi-bin/regframe?3&PRG=klstatistic&LANG=en&WMO=11518&STARTMONAT=JAN&ENDMONAT=DEZ&STARTJAHR=1982&ENDJAHR=2008&MOD=tab&ART=WDR&OFFSET=00 Směry větru]</ref>

Průměrný roční úhrn [[srážky|srážek]] za roky [[1961]]–[[1990]] ze stanice Praha-Ruzyně byly 526,6 [[Milimetr (srážková míra)|mm]], z&nbsp;toho nejvíce napršelo v&nbsp;květnu (78 mm) a nejméně v&nbsp;lednu a únoru (23 mm). Za roky [[2000]]–[[2007]] bylo průměrně ročně 160 dnů deštivých. Ročně je zde přibližně 60 zasněžených dnů, nejvíce v&nbsp;lednu, kde průměrná výška [[sníh|sněhu]] je 5 cm. Průměrně je zde ročně přes 1600 slunečných hodin (5 hodin denně). Nejvíce slunečných hodin je v&nbsp;červnu (230, za den 8,5) a nejméně v&nbsp;prosinci (38, za den 1,5).

Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 8,5&nbsp;°C. V&nbsp;nejchladnějším měsíci lednu je průměrná denní teplota 1&nbsp;°C, noční -3&nbsp;°C. V&nbsp;nejteplejším měsíci červenci je průměrná denní teplota 24&nbsp;°C, noční 13&nbsp;°C. Ročně je okolo 100 mrazivých dnů a 30 ledových dnů. Relativní [[vlhkost vzduchu]] se celoročně pohybuje mezi 65 až 90 %.

'''Přehled průměrné teploty a srážek podle měsíců'''<ref>[http://envis.praha-mesto.cz/rocenky/Pr05_html/B1_01.htm Ročenka Praha - Životní prostředí 2005] Statistické údaje za roky 1961–1990 ze stanice Praha-Ruzyně</ref>
{| class="wikitable"
! style="background: #99CCCC; color: #000080" height="17" | Měsíc
! style="background: #99CCCC; color:#000080;" abbr="Leden" | Led
! style="background: #99CCCC; color:#000080;" abbr="Únor" | Úno
! style="background: #99CCCC; color:#000080;" abbr="Březen" | Bře
! style="background: #99CCCC; color:#000080;" abbr="Dub" | Dub
! style="background: #99CCCC; color:#000080;" abbr="Květen" | Kvě
! style="background: #99CCCC; color:#000080;" abbr="Červen" | Čer
! style="background: #99CCCC; color:#000080;" abbr="Červenec" | Čec
! style="background: #99CCCC; color:#000080;" abbr="Srpen" | Srp
! style="background: #99CCCC; color:#000080;" abbr="Září" | Zář
! style="background: #99CCCC; color:#000080;" abbr="Říjen" | Říj
! style="background: #99CCCC; color:#000080;" abbr="Listopad" | Lis
! style="background: #99CCCC; color:#000080;" abbr="Prosinec" | Pro
! style="background: #99CCCC; color:#000080;" | Rok
|-
! style="background: #99CCCC; color:#000080;" | Maximální teplota
| style="background: #FFFFCC; color:#000000;" | 1,4<small><sup>°C</sup></small> 
| style="background: #FFFFCC; color:#000000;" | 3,1<small><sup>°C</sup></small> 
| style="background: #FFFFAA; color:#000000;" | 7,7<small><sup>°C</sup></small> 
| style="background: #FFFF88; color:#000000;" | 13,4<small><sup>°C</sup></small> 
| style="background: #FFDD55; color:#000000;" | 18,7<small><sup>°C</sup></small> 
| style="background: #FFDC44; color:#000000;" | 21,2<small><sup>°C</sup></small>
| style="background: #FFCC33; color:#000000;" | 23,6<small><sup>°C</sup></small> 
| style="background: #FFCC33; color:#000000;" | 23,5<small><sup>°C</sup></small> 
| style="background: #FFDD55; color:#000000;" | 18,6<small><sup>°C</sup></small> 
| style="background: #FFFF88; color:#000000;" | 12,8<small><sup>°C</sup></small> 
| style="background: #FFFFBB; color:#000000;" | 5,5<small><sup>°C</sup></small> 
| style="background: #FFFFCC; color:#000000;" | 2,1<small><sup>°C</sup></small> 
| style="background: #FFFF99; color:#000000;" | '''12,7<small><sup>°C</sup></small>'''
|-
! style="background: #99CCCC; color:#000080;" height="16;" | Minimální teplota
| style="background: #DBFFFF; color: black;" | -3,6<small><sup>°C</sup></small> 
| style="background: #DBFFFF; color: black;" | -3,3<small><sup>°C</sup></small> 
| style="background: #EDFFFF; color: black;" | -0,1<small><sup>°C</sup></small> 
| style="background: #FFFFCC; color: black;" | 3,5<small><sup>°C</sup></small> 
| style="background: #FFFF99; color: black;" | 8,4<small><sup>°C</sup></small> 
| style="background: #FFFF88; color: black;" | 11,3<small><sup>°C</sup></small> 
| style="background: #FFEE77; color: black;" | 13,4<small><sup>°C</sup></small> 
| style="background: #FFEE77; color: black;" | 13,0<small><sup>°C</sup></small> 
| style="background: #FFFF88; color: black;" | 9,1<small><sup>°C</sup></small> 
| style="background: #FFFFBB; color: black;" | 4,9<small><sup>°C</sup></small> 
| style="background: #EEFFFF; color: black;" | 0,3<small><sup>°C</sup></small> 
| style="background: #DCFFFF; color: black;" | -2,2<small><sup>°C</sup></small> 
| style="background: #FFFFBB; color: black;" | '''4,5<small><sup>°C</sup></small>'''
|-
! style="background: #99CCCC; color:#000080;" | Srážky
| style="background: #00EAF5;" | 23,6<small>mm</small> 
| style="background: #00EAF5;" | 23,1<small>mm</small> 
| style="background: #00EAF5;" | 28,1<small>mm</small> 
| style="background: #00DAF5;" | 38,2<small>mm</small> 
| style="background: #009AF5;" | 77,2<small>mm</small> 
| style="background: #009AF5;" | 72,7<small>mm</small> 
| style="background: #00AAF5;" | 66,2<small>mm</small> 
| style="background: #00AAF5;" | 69,6<small>mm</small> 
| style="background: #00CAF5;" | 40,4<small>mm</small> 
| style="background: #00DAF5;" | 30,5<small>mm</small> 
| style="background: #00DAF5;" | 31,9<small>mm</small> 
| style="background: #00EAF5;" | 25,3<small>mm</small>
| style="background: #00BAF5;" | '''526,6<small>mm</small>'''
|}

=== Kvalita ovzduší ===
[[Soubor:Michelská teplárna.jpg|thumb|right|Smog na pražském předměstí – pohled z&nbsp;[[Jižní spojka|Jižní spojky]] na [[Michelská teplárna|Michelskou teplárnu]]]]
Praha je podobně jako jiná velká města sužována zhoršenou kvalitou [[ovzduší]] a často se zde tvoří [[smog]]. Hlavní podíl na znečištění má prašný spad (tzv. lehký [[polétavý prach]] s&nbsp;částicemi do velikosti 10 mikrometrů), dále pak také zvýšená koncentrace [[oxid]]ů [[dusík]]u, v&nbsp;letních měsících také přízemního [[ozón]]u. Největší koncentrace škodlivin byla naměřena ve čtvrtích u&nbsp;průmyslových podniků a především ve stopě hlavních silničních tahů ([[Pražský okruh|Pražský]] a [[Městský okruh]] + jejich radiály): na Novém Městě, [[Smíchov]]ě, [[Pankrác (Praha)|Pankráci]], [[Roztyly (Praha)|Roztylech]], [[Uhříněves|Uhříněvsi]], [[Vysočany|Vysočanech]].<ref>[http://www.wmap.cz/atlaszp/ Atlas životního prostředí v&nbsp;Praze wmap]</ref> Míra škodlivin je pravidelně kontrolována, nicméně například při požáru tržnice v&nbsp;[[Libuš]]i&nbsp;nebyli občané o&nbsp;jejich zvýšeném obsahu v&nbsp;ovzduší informováni.<ref>[http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=621477 Kolik jedů bylo po požáru ve vzduchu? Lidem to neřekli] aktuálně.cz, 7. 11. 2008.</ref>

== Ekonomika ==
Hlavní město Praha patří tradičně k&nbsp;nejdůležitějším hospodářským centrům Česka. Vedle význačného filmového průmyslu a zřejmě nejvýznačnějšího odvětví, turistiky, se zde nachází i&nbsp;mnoho závodů zpracovatelského průmyslu.

[[Hrubý domácí produkt]] v&nbsp;pražském kraji obnášel roku 2002 kolem 620&nbsp;miliard Kč (tzn. 25,7 % celkového HDP v&nbsp;tržních cenách; v&nbsp;přepočtu na hlavu to činí 226 % celorepublikového průměru).

=== Zpracovatelský průmysl ===
[[Soubor:Prag wirt2 2002.png|thumb|left|Hospodářství Prahy 2002 (v&nbsp;procentech)]]

Zpracovatelský průmysl hlavního města Prahy zaujímá s&nbsp;7,6 procenty celkové průmyslové výroby páté místo v&nbsp;regionální struktuře všech čtrnácti krajů. Průmyslové závody se soustřeďují zejména na severovýchodě a jihozápadě města. Na území hlavního města bylo roku 2003 registrováno 733 průmyslových závodů (s&nbsp;více než dvaceti zaměstnanci) s&nbsp;celkem 111&nbsp;tisíci pracujících.

Objemem své výroby se v&nbsp;Praze jednoznačně prosazují dvě odvětví: produkce potravin a produkce elektrických a optických přístrojů, obě odvětví s&nbsp;přibližně 33&nbsp;miliardami Kč v&nbsp;roce 2002 nebo podílem 12 procent na produkci odvětví v&nbsp;celé republice (tržby za vlastní výrobky a služby v&nbsp;běžných cenách; viz i&nbsp;diagramy). Význačnou roli zde hraje především výroba rozhlasových a televizních přijímačů.

Tato odvětví jsou následována polygrafickým průmyslem s&nbsp;téměř 24,5 miliardami Kč tržeb. Význam tohoto odvětví vyplývá ze skutečnosti, že v&nbsp;hlavním městě se toto odvětví silně koncentruje (44 procent celkové produkce) a Praha zde zaujímá první místo ze všech regionů.
[[Soubor:Prag wirt1 2002.png|thumb|right|Hospodářství Prahy 2002 (v&nbsp;milionech Kč)]]
Mimo to se v&nbsp;Praze nacházejí i&nbsp;další význačné závody tradičních průmyslových sektorů a odvětví, které přispívají k&nbsp;velkému významu hlavního města jako průmyslového střediska:
* výroba kovodělných výrobků
* výroba strojů a zařízení
* chemie a farmaceutický průmysl
* průmysl výrobků ze skla, keramiky a porcelánu, stavební hmoty
* výroba dopravních prostředků (mimo výroby automobilů), zde zejména kolejní soupravy, motocykly, lehká letadla a jiné

Další odvětví hrají spíše podřadnou roli.

== Obyvatelstvo ==
[[Soubor:Wenzelsplatz-00.jpg|thumb|left|Rušné [[Václavské náměstí]]]]

Praha měla k 31.12.2009 1 249 026 obyvatel<ref name=mvcr></ref>. Je 14. největším městem [[Evropská Unie|Evropské Unie]]. Kvůli práci do ní dojíždí kolem 300&nbsp;000 lidí, převážně ze Středočeského kraje.  

Od poloviny 90. let výrazně posilují národnostní [[menšina|menšiny]]. V&nbsp;Praze podle odhadů žije trvale nebo přechodně asi 50&nbsp;000 [[Slováci|Slováků]], 50&nbsp;000 [[Ukrajinci|Ukrajinců]], dalších 20&nbsp;000 lidí z&nbsp;bývalého SSSR (především [[Rusové]] a [[Bělorusové]]), 10&nbsp;000 obyvatel ze zemí bývalé Jugoslávie (především [[Srbové]] a [[Chorvati]]) a 15&nbsp;000 [[Vietnamci|Vietnamců]]. Ve městě je několik [[Romové|romských]] komunit, především v&nbsp;Libni, západní části [[Smíchov]]a a na [[Žižkov]]ě. Podíl Romů v&nbsp;populaci je nižší než průměr v&nbsp;ČR (při sčítání lidu v&nbsp;roce 2001 bylo procento uvedené romské národnosti poloviční proti celorepublikovému průměru, nižší je pouze v&nbsp;kraji Vysočina<ref>[http://vdb.czso.cz/vdbtab/tabdetail.jsp?cislotab=OB006+%28kraje%29 ČSÚ – Obyvatelstvo podle národnosti]</ref>); podle výzkumu pro MPSV a ESF z&nbsp;roku 2006<ref>[http://www.esfcr.cz/mapa/int_pha.html Mapa sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených romských lokalit v České republice - 5.1 Hlavní město Praha]</ref> v&nbsp;Praze je 6 sociálně vyloučených romských lokalit s&nbsp;odhadovaným počtem obyvatel přes 9 000. [[Karlín]] má pravděpodobně největší asijskou komunitu, dalšími centry Asiatů jsou [[Holešovice]] a [[Písnice]]. Většina Ukrajinců jsou muži, kteří přijeli za prací; mnozí z&nbsp;nich se však již v&nbsp;Praze trvale usadili. Slováky tvoří hlavně trvale usazení, studenti VŠ a lidé, kteří přijeli krátkodobě či dlouhodobě za prací.

Praha má vysokou míru počtu přistěhovalých i&nbsp;počtu vystěhovalých. Mezi přistěhovalými je výrazně vysoký podíl cizinců. Pražané se vystěhovávají nejvíce do Středočeského kraje, konkrétně okresů Praha-východ a Praha-západ, kde vzniká [[metropolitní oblast]] Prahy. Ta má přibližně 200&nbsp;000 obyvatel a neustále roste. Je nejrychleji rostoucím místem v&nbsp;ČR.

V&nbsp;minulosti v&nbsp;Praze žilo velice heterogenní obyvatelstvo - vedle Čechů Němci, Židé, ve středověku a raném novověku také Italové. Architektonické památky italského původu tvoří velkou část Malé Strany, židovského několik budov, které se zachovaly po asanaci [[Josefov (Praha)|Josefova]], ale i&nbsp;synagogy mimo centrum města; [[Jubilejní synagoga]] na Novém Městě, synagoga na [[Smíchov]]ě a na [[Palmovka|Palmovce]] aj.

Dle sčítání pražského magistrátu z&nbsp;roku 2007 se ve městě pohybuje zhruba 2000 [[bezdomovec|bezdomovců]]. Téměř 50 z&nbsp;nich získalo v&nbsp;roce [[2008]] práci na hlavní pracovní poměr díky pilotnímu projektu centra sociálních služeb (příspěvková [[organizace]] magistrátu). Účastníci projektu našli uplatnění v&nbsp;zahradnictví, pásové výrobě nebo na stavbách.<ref>[http://www.novinky.cz/clanek/147699-projekt-nasel-50-bezdomovcum-praci-firmy-jsou-s-nimi-spokojeny.html Novinky.cz – Projekt našel 50 bezdomovcům práci, firmy jsou s nimi spokojeny]</ref>

{| class="wikitable" style="margin: 1em auto 1em auto"
|+ Vývoj počtu obyvatel [[Praha|Prahy]] od roku 1378 do roku [[2009]] (''v tisících'')
!style="background:#ddffdd"|Rok
!style="background:#f3fff3"|'''1378'''
!style="background:#f3fff3"|'''1702'''
!style="background:#f3fff3"|'''1798'''
!style="background:#f3fff3"|'''1850'''
!style="background:#f3fff3"|'''1883'''
!style="background:#f3fff3"|'''1884'''
!style="background:#f3fff3"|'''1901'''
!style="background:#f3fff3"|'''1918'''
!style="background:#f3fff3"|'''1922'''
!style="background:#f3fff3"|'''1930'''
!style="background:#f3fff3"|'''1960'''
!style="background:#f3fff3"|'''1968'''
!style="background:#f3fff3"|'''1974'''
!style="background:#f3fff3"|'''1980'''
!style="background:#f3fff3"|'''1990'''
!style="background:#f3fff3"|'''2000'''
!style="background:#f3fff3"|'''2007'''
!style="background:#f3fff3"|'''2009'''
|-
!style="background:#ddffdd"|Počet obyvatel
| 40 
| 60-65 
| 79 
| 155 
| 160 
| 171 
| 216 
| 223 
| 667 
| 849 
| 1 005 
| 1 103 
| 1 156 
| 1 183 
| 1 215 
| 1 181 
| 1 212 
| 1 286 
|}

== Kultura ==
[[Soubor:Národní galerie.jpg|thumb|Vstup do Veletržního paláce [[Národní galerie v Praze|Národní galerie]]]]
Praha je kulturní metropolí celé České republiky, [[Evropské město kultury]] [[2000]].<ref>[[Evropský parlament]] – [http://www.europarl.europa.eu/news/archive/staticDisplay.do?language=cs&id=1004 Evropská hlavní města kultury]</ref> Působí zde desítky muzeí, galerií, divadel, kin a nejrůznějších kulturních institucí. 

Pražský magistrát vynakládá na kulturu ročně stamilionové částky; způsob přerozdělování finančních prostředků však v&nbsp;letech [[2007]]–[[2008]] ohrozil především některá menší divadla, a stal se tak předmětem ostrých [[Za Prahu kulturní|sporů]].<ref>[http://www.novinky.cz/clanek/138352-kulturni-politika-prahy-rozdeluje-umelce.html Kulturní politika Prahy rozděluje umělce.] Novinky.cz, 24. 4. 2008</ref>

=== Pamětihodnosti ===
Praha díky své bohaté historii patří po kulturní stránce k&nbsp;nejvýznamnějším městům světa a po [[Londýn]]ě, [[Paříž]]i, [[Řím]]ě, [[Madrid]]u&nbsp;a [[Berlín]]u&nbsp;je šestým nejnavštěvovanějším městem [[Evropa|Evropy]]. Neobyčejné množství a koncentrace dochovaných architektonických památek je mimo jiné zapříčiněno relativně minimálním poškozením za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] (na rozdíl od mnoha ostatních evropských velkoměst). '''[[Pražská památková rezervace]]''' (PPR) zahrnuje městské části s&nbsp;největší koncentrací památek. S&nbsp;rozlohou 8,66 km<sup>2</sup> patří mezi největší rezervace svého druhu na světě. Na území Prahy je celkem 37 [[Národní kulturní památka České republiky|národních kulturních památek]] (z&nbsp;toho 28 na území PPR).

==== Památky Pražské památkové rezervace ====
[[Soubor:Hradcany.jpg|thumb|left|[[Pražský hrad]], [[Hradčany]] a část [[Karlův most|Karlova mostu]]]]
''Následující seznam uvádí pouze nejvýznamnější památky. Více objektů naleznete na stránce [[Seznam pražských památek]].'' '''''Tučně''''' ''zvýrazněné objekty jsou národními kulturními památkami.''

{| 
| width="40%" valign="top" |

'''Kostely a kaple''' 
* Na '''[[Pražský hrad|Pražském hradě]]'''
** [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha]]
** [[Bazilika svatého Jiří]]
** [[Kaple svatého Kříže (Pražský hrad)|Kaple sv. Kříže]]
** [[Kostel Všech svatých (Pražský hrad)|Kostel Všech svatých]]
* '''[[Kostel Matky Boží před Týnem]]'''
* [[Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana)]]
* [[Kostel Narození Páně (Praha)]]
* '''[[Betlémská kaple]]'''
* Na '''[[Vyšehrad]]ě'''
** [[Kostel svatého Petra a Pavla (Praha, Vyšehrad)|Kostel svatého Petra a Pavla]]
** [[Rotunda svatého Martina]]

'''Paláce'''
* '''[[Palác Kinských]]'''
* [[Černínský palác]]
* [[Valdštejnský palác]]

| width="40%" valign="top" |
'''Kláštery''' 
* '''[[Strahovský klášter]]'''
* '''[[Emauzský klášter]]'''
* '''[[Anežský klášter]]'''
* [[Klášter augustiniánů kanovníků (Praha)|Klášter augustiniánů kanovníků]]

'''Stavby určené pro vzdělání a kulturu'''
* '''[[Karolinum]]'''
* '''[[Národní divadlo]]'''
* '''[[Národní muzeum]]'''
* '''[[Klementinum]]'''
* '''[[Rudolfinum]]'''

'''Ostatní stavby'''
* '''[[Karlův most]]'''
* '''[[Staroměstská radnice]]'''
* '''[[Obecní dům]]'''

| width="20%" valign="top" |
[[Soubor:PragueCathedral03.jpg|thumb|[[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha]]]]
[[Soubor:Strahov Monastery 001.jpg|thumb|Theologický sál [[Strahovský klášter|Strahovského kláštera]]]]
|}

==== Památky mimo území Pražské památkové rezervace ====
[[Soubor:Praha, Liboc, Obora Hvězda, letohrádek Hvězda.JPG|left|thumb|[[Hvězda (letohrádek)|Letohrádek Hvězda]]]]
* '''[[Hvězda (letohrádek)|Letohrádek Hvězda]]'''
* '''[[Břevnovský klášter]]'''
* [[Trojský zámek]]

=== Muzea ===
* [[Muzeum hlavního města Prahy]]

=== Divadlo ===
Praha se vyznačuje mimořádnou koncentrací malých i&nbsp;velkých divadelních scén. V&nbsp;nejvýznamnějším [[Národní divadlo|Národním divadle]], jehož [[neorenesance|novorenesanční budova]] a výzdoba je symbolem českého vlastenectví 19. století, působí stálé soubory [[činohra|činohry]], [[opera|opery]] a [[balet]]u;<ref>narodni-divadlo.cz – [http://www.narodni-divadlo.cz/Default.aspx?dk=homepage.aspx&jz=cz O&nbsp;divadle]</ref> ty vystupují střídavě také v&nbsp;[[klasicismus|klasicistním]] [[Stavovské divadlo|Stavovském divadle]], v&nbsp;němž se na konci 18. století uskutečnily premiéry [[Mozart]]ových oper ''[[Don Giovanni]]'' a ''[[La clemenza di Tito]]''. Mezi činoherními scénami dále vyniká [[Divadlo na Vinohradech]]. Prestižní hudební scénou je pražská [[Státní opera Praha|Státní opera]] (původně pražská německá scéna) a také Dvořákova síň [[Rudolfinum|Rudolfina]], sídla [[Česká filharmonie|České filharmonie]].<ref>ceskafilharmonie.cz – [http://www.ceskafilharmonie.cz/content_51.php Rudolfinum]</ref> Světově známé je také divadlo [[Laterna magika]].

Mezi menší scény patří mj. [[Divadlo Na zábradlí]], [[Divadlo v Dlouhé]], [[Dejvické divadlo]] či dnes již legendární [[Semafor (divadlo)|Semafor]] a [[Žižkovské divadlo Járy Cimrmana|divadlo Járy Cimrmana]]. Kromě toho má Praha množství [[muzikál]]ových a zábavných divadel (největší z&nbsp;nich je [[Hudební divadlo Karlín]]) a dalších komerčních scén, které se zaměřují např. na [[černé divadlo]] a žijí především z&nbsp;cestovního ruchu.

=== Hudba ===
[[Soubor:Prag staendetheater.jpg|thumb|[[Stavovské divadlo]]]]
* [[Česká filharmonie]], [[Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK|Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK]]

=== Restaurace a kluby ===
V Praze jsou stovky restaurací a barů a především hospod s dobrým českým pivem. Malá Strana, Staré Město nebo například Žižkov, jsou plné dobrých hospod, z nichž mezi nejznámější určitě patří U Pinkasů, U Vejvodů, U Tygra, U Hrocha a další. Slavná je také restaurace která si vaří vlastní pivo - U Fleků.
Praha v posledních letech nabízí také více kvalitních restaurací, které vedou skvělí šéfkuchaři, úrověn gastronomie rok od roků vzrůstá a již druhá pražská restaurace se může pyšnit hvězdičkou Michelin. Praha též každoročně na jaře pořádá festival jídla - Prague Food Festival.

=== Galerie – historické centrum ===
<gallery>
Soubor:Praha 01.png
Soubor:Praha 04.png
Soubor:Praha 05.png
Soubor:Praha 06.png
Soubor:Praha 07.png
Soubor:Praha 08.png
Soubor:Praha 09.png
Soubor:Praha 10.jpg
Soubor:Praha 11.jpg
Soubor:Praha 12.png
Soubor:Praha 14.png
Soubor:Praha 15.png
Soubor:Praha 16.png
Soubor:Praha 17.png
Soubor:Praha 18.png
Soubor:Praha 19.png
</gallery>

== Správa ==
{{Panorama1
|Fotovyska=322
|Sirkaobrazku=2000
|Nazevfoto=Prague panorama.jpg
|Popisek1=Panorama města
|Popisek2=Panorama Prahy z vrchu Petřína (2007)}}

=== Postavení Prahy v&nbsp;rámci České republiky ===
Praha je sice od [[24. listopad]]u&nbsp;[[1990]] ''de facto'' opět [[statutární město|statutárním městem]], má však v&nbsp;rámci [[Česká republika|Česka]] specifické postavení [[obec|obce]] i&nbsp;[[Kraj (územní jednotka)|kraje]], a jako takové se jí netýká [[Zákon o obcích]] (128/2000 Sb.), nýbrž Zákon o&nbsp;hlavním městě Praze (131/2000 Sb.), který se zmiňuje o&nbsp;jejím [[statut města|statutu]], ale mezi statutární města ji nepočítá. Zároveň zde sídlí i&nbsp;správní instituce [[Středočeský kraj|Středočeského kraje]].

=== Členění Prahy ===
[[Soubor:Mikulas.jpg|thumb|left|[[Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana)|Kostel sv. Mikuláše]] na [[Malostranské náměstí|Malostranském náměstí]], leží na [[Praha 1|Praze 1]] v katastrálním území [[Malá Strana]]]]
: ''Podrobněji o&nbsp;částech Prahy a o&nbsp;jejím členění od roku 1784 do současností čtěte v&nbsp;článcích [[Části Prahy]], o&nbsp;zásadních dějinných přelomech v&nbsp;článcích [[Královské hlavní město Praha]] a [[Velká Praha]].''

==== Katastrální členění ====
Do roku [[1949]] byly správní obvody až na jednu výjimku z&nbsp;roku 1947 tvořeny jedním nebo více celými katastrálními celky, bývalými obcemi či městy. Od roku 1949 došlo k&nbsp;zásadní změně správního členění. Od té doby hranice mnoha [[městský obvod|městských obvodů]], správních obvodů a [[městská část|městských částí]] jsou nezávislé na hranicích [[katastrální území|katastrálních území]] a některá katastrální území jsou tak rozdělena do více správních a samosprávných částí města. Katastrální území (například [[Vinohrady (Praha)|Vinohrady]], [[Smíchov]]) jsou nadále rozhodující zejména pro evidenci pozemků a nemovitostí a [[označování domů]]. Praha je složena ze 112 katastrálních území různé velikosti, charakteru i&nbsp;významu.

==== Významné čtvrti ====
Centrum města: [[Staré Město (Praha)|Staré Město]], [[Nové Město (Praha)|Nové Město]], [[Josefov (Praha)|Josefov]], [[Malá Strana]], [[Hradčany]], [[Vyšehrad]]

Velké čtvrti poblíž centra: [[Smíchov]], [[Vinohrady (Praha)|Vinohrady]], [[Nusle]], [[Vršovice]], [[Žižkov]], [[Karlín]], [[Libeň]], [[Vysočany]], [[Holešovice]], [[Bubeneč]], [[Dejvice]], [[Braník]]

==== Územní členění ====
V&nbsp;roce 1960 bylo zřízeno deset [[městský obvod|městských obvodů]] a tyto obvody, rozšířené o&nbsp;nově přidružené obce, platí podle Zákona o&nbsp;územním členění státu dodnes. Původně byly i&nbsp;správními a samosprávnými obvody. Obyvatelé většiny území obvodů podléhali přímo obvodnímu národnímu výboru (později obvodnímu úřadu), v&nbsp;později připojených obcích však zůstaly jako mezičlánek místní národní výbory (místní úřady), které zároveň spadaly i&nbsp;pod působnost příslušného obvodu. Od roku 1990 však nejsou tyto obvody samosprávnými celky a od roku 2001 nejsou ani územně-správními obvody. Dnes již podle nich jsou organizovány jen soudy, pošty nebo různé správní firmy.

Seznam deseti obvodů podle zákona č. 36/1960 Sb., u každého jsou uvedeny městské části, které nyní tvoří území obvodu:

{|class="wikitable"
|-
!Obvody
!Městské části
|-
| '''Praha 1''' 
| [[Praha 1]]
|-
| '''Praha 2''' 
| [[Praha 2]]
|-
| '''Praha 3''' 
| [[Praha 3]]
|-
| '''Praha 4''' 
| [[Praha 4]], [[Praha-Kunratice]], [[Praha 11]], [[Praha-Újezd]], [[Praha-Šeberov]], [[Praha 12]], [[Praha-Libuš]]
|-
| '''Praha 5''' 
| [[Praha 5]], [[Praha-Slivenec]], [[Praha 13]], [[Praha-Řeporyje]], [[Praha 16]], [[Praha-Velká Chuchle]], [[Praha-Lochkov]], [[Praha-Lipence]], [[Praha-Zbraslav]], [[Praha-Zličín]]
|-
| '''Praha 6''' 
| [[Praha 6]], [[Praha-Lysolaje]], [[Praha-Nebušice]], [[Praha-Přední Kopanina]], [[Praha 17]], [[Praha-Suchdol]]
|-
| '''Praha 7''' 
| [[Praha 7]], [[Praha-Troja]]
|-
| '''Praha 8''' 
| [[Praha 8]], [[Praha-Březiněves]], [[Praha-Dolní Chabry]], [[Praha-Ďáblice]]
|-
| '''Praha 9''' 
| [[Praha 9]], [[Praha 14]], [[Praha-Dolní Počernice]], [[Praha 18]], [[Praha 19]], [[Praha-Vinoř]], [[Praha-Satalice]], [[Praha-Čakovice]], [[Praha 20]], [[Praha 21]], [[Praha-Klánovice]], [[Praha-Koloděje]], [[Praha-Běchovice]]
|-
| '''Praha&nbsp;10''' 
| [[Praha 10]], [[Praha-Křeslice]], [[Praha 15]], [[Praha-Dolní Měcholupy]], [[Praha-Štěrboholy]], [[Praha-Petrovice]], [[Praha-Dubeč]], [[Praha 22]], [[Praha-Královice]], [[Praha-Nedvězí]], [[Praha-Kolovraty]], [[Praha-Benice]]
|}

=== Správní a samosprávné členění ===
[[Soubor:Prague districts.png|thumb|Mapka [[Části Prahy|pražských městských částí]], katastrálních území a správních obvodů]]
Praha má 57 samosprávných [[městská část a městský obvod|městských částí]], které jsou spravovány voleným [[zastupitelstvo|zastupitelstvem]] a dále [[rada|radou]], [[starosta|starostou]] a [[úřad městské části|úřadem městské části]]. Úřady některých městských částí měly již od ustavení městských částí svěřeny některé z&nbsp;působností státní správy i&nbsp;pro další městské části. 

Od [[1. červenec|1. července]] [[2001]] byla tato úroveň působností v&nbsp;celé Praze rozdělena do 22 správních obvodů – uvádí-li se v&nbsp;mapách nebo textu v&nbsp;souvislosti s&nbsp;Prahou spojení „správní obvod“, je tím nejčastěji míněn správní obvod této působnosti a úrovně. Od [[1. leden|1. ledna]] [[2002]] je názvem těchto 22 městských částí slovo Praha s&nbsp;příslušnou číslovkou, stejné označení se používá i&nbsp;pro správní obvod jejich rozšířené působnosti. Některé z&nbsp;těchto 22 městských částí mají tuto působnost jen pro své území, jiné i&nbsp;pro další městské části. 

Území většiny z&nbsp;těchto 22 správních obvodů (všech s&nbsp;výjimkou Prahy 1 až Prahy 3) však není totožné s&nbsp;[[územní obvod|územními obvody]] podle zákona o&nbsp;územním členění státu, které byly původně (před rokem 1990) i&nbsp;správními obvody a měly i&nbsp;vlastní sbory (ONV). Vláda i&nbsp;poslanci opakovaně přicházejí s&nbsp;návrhy, aby staré členění bylo zrušeno, brzdí je však nevůle justice přizpůsobit se reformě státní správy. Na území Prahy se nachází 901 [[základní sídelní jednotka|základních sídelních jednotek]].

== Flickr Show ==
{{FlickrShow|Prague, Czech republic|600|400}}

== Doprava ==
[[Soubor:Barrande bridge.JPG|thumb|left|[[Barrandovský most]] je nejvytíženější silniční komunikací v celé České republice (127 000 vozidel za den<ref>[http://www.udi-praha.cz/rocenky/rocenka06/texty/dtx02.htm Ročenka dopravy] Praha 2006</ref>), slučuje tranzitní i vnitroměstský provoz]]
: ''Podívejte se také na'': [[Doprava v Praze]]
Praha je hlavním dopravním uzlem v&nbsp;Česku a významnou křižovatkou ve střední [[Evropa|Evropě]]. Má rozsáhlou dopravní [[infrastruktura|infrastrukturu]]. [[Pražský železniční uzel]] je centrem dálkové i&nbsp;příměstské osobní dopravy. Velká pražská nákladová nádraží jsou v&nbsp;útlumu, avšak v&nbsp;[[Uhříněves|Uhříněvsi]] vzniklo největší kontejnerové překladiště ve střední Evropě. [[Letiště Praha-Ruzyně]] je hlavním pražským letištěm. Osobní vodní doprava má v&nbsp;Praze převážně rekreační a turistický význam. [[Radotínský přístav]] umožňuje nákladní dopravu po Vltavě na labskou vodní cestu, je využíván sporadicky, zejména pro přepravu sypkých stavebních hmot a rozměrných nákladů. 

Místní komunikace procházejí postupným rozvojem a modernizací po celou dobu vývoje města. Hlavními dálkovými silničními tahy jsou [[dálnice D1]] (Brno, Ostrava), D5 (Plzeň), D8 (Ústí nad Labem), D11 (Hradec Králové). [[Soubor:Praha, Jiřího z Poděbrad, Přijíždějicí vlak metra.jpg|thumb|right|[[Pražské metro]] přepraví přes milion cestujících denně, je zodpovědné za 43,2 % výkonů pražské hromadné dopravy]] Postupně jsou budovány dva rychlostní okruhy kolem Prahy, které mají být dokončeny kolem roku [[2015]]. 

Doprava v&nbsp;centru je regulována zejména [[Zóny placeného stání v Praze|systémem zón placeného stání]], v&nbsp;okrajových částech jsou zřizována parkoviště [[P+R]]. Kolem roku 2000 se začala prosazovat koncepce ucelené městské sítě [[cyklistická trasa|cyklistických tras]], na mnoha místech jsou budovány [[stezka pro cyklisty|stezky pro cyklisty]]. 

Veřejná městská doprava byla zprvu v&nbsp;19. století zajišťována [[drožka]]mi a [[omnibus]]y, od roku 1875 vznikala síť [[koněspřežná tramvaj|koněspřežné tramvaje]], kterou od 90. let 19. století začala nahrazovat [[elektrická tramvaj]]. Do roku 1907 soukromé městské dráhy vykoupilo město. Po neúspěšném pokusu v&nbsp;letech 1908–1909 se od roku 1925 začlenily do městské dopravy i&nbsp;autobusy a od roku 1974 metro. Po roce 2002 nabyly důrazu snahy využít pro městskou a příměstskou dopravu více i&nbsp;železnici. Doplňkovou roli mají od roku 1891 lanovky, po roce 2000 byly obnoveny tři malé osobní přívozy. Veřejná doprava dotovaná městem je začleněna do systému [[Pražská integrovaná doprava|Pražské integrované dopravy]].

== Partnerská města ==
{| width="100%"
| width="33%" valign="top" |
* [[Soubor:Flag of Greece.png|24px]] [[Athény]], [[Řecko]]
* [[Soubor:Flag of Iraq.png|24px]] [[Bagdád]], [[Irák]]
* [[Soubor:Flag of Germany.png|24px]] [[Berlín]], [[Německo]]
* [[Soubor:Flag of the United Kingdom.png|24px]] [[Birmingham]], [[Spojené království]]
* [[Soubor:Flag of Slovakia.png|24px]] [[Bratislava]], [[Slovensko]]
* [[Soubor:Flag of Belgium (civil).png|24px]] [[Brusel]], [[Belgie]]
* [[Soubor:Flag of Hungary.png|24px]] [[Budapešť]], [[Maďarsko]]
* [[Soubor:Flag of Germany.png|24px]] [[Frankfurt nad Mohanem]], [[Německo]]
* [[Soubor:Flag of Germany.png|24px]] [[Hamburk]], [[Německo]]
* [[Soubor:Flag of Finland.png|24px]] [[Helsinki]], [[Finsko]]
| width="33%" valign="top" |
* [[Soubor:Flag of the United States.png|24px]] [[Chicago]], [[Spojené státy americké]]
* [[Soubor:Flag of Israel.png|24px]] [[Jeruzalém]], [[Izrael]]
* [[Soubor:Flag of Japan.png|border|24px]] [[Kjóto]], [[Japonsko]]
* [[Soubor:Flag of Portugal.png|24px]] [[Lisabon]], [[Portugalsko]]
* [[Soubor:Flag of Luxembourg.png|24px]] [[Lucemburk]], [[Lucembursko]]
* [[Soubor:Flag of Russia.png|24px]] [[Moskva]], [[Rusko]]
* [[Soubor:Flag of Germany.png|24px]] [[Norimberk]], [[Německo]]
* [[Soubor:Flag of France.png|24px]] [[Paříž]], [[Francie]]
* [[Soubor:Flag of the People's Republic of China.png|24px]] [[Peking]], [[Čína]]
* [[Soubor:Flag of the United States.png|24px]] [[Phoenix]], [[Spojené státy americké]]
* [[Soubor:Flag of Latvia.png|24px]] [[Riga]], [[Lotyšsko]]
| width="33%" valign="top" |
* [[Soubor:Flag of the Netherlands.png|24px]] [[Rotterdam]], [[Nizozemsko]]
* [[Soubor:Flag of Italy.png|24px]] [[Řím]], [[Itálie]]
* [[Soubor:Flag of Russia.png|24px]] [[Petrohrad]], [[Rusko]]
* [[Soubor:Flag of South Korea.png|border||24px]] [[Soul]], [[Jižní Korea]]
* [[Soubor:Flag of Sweden.png|24px]] [[Stockholm]], [[Švédsko]]
* [[Soubor:Flag of the People's Republic of China.png|24px]] [[Šanghaj]], [[Čína]]
* [[Soubor:Flag of the Republic of China.png|24px]] [[Taipei]], [[Tchaj-wan]]
* [[Soubor:Flag of Italy.png|24px]] [[Turín]], [[Itálie]]
* [[Soubor:Flag of Poland.png|24px]] [[Varšava]], [[Polsko]]
* [[Soubor:Flag of Austria.png|24px]] [[Vídeň]], [[Rakousko]]
* [[Soubor:Flag of Lithuania.png|24px]] [[Vilnius]], [[Litva]]
|}

=== Literatura ===
# OBŮRKOVÁ, Eva. Kam v Praze. Brno : Computer Press, 2006. 176 s. ISBN 80-251-1282-9.  
# WÍZEK, Jaroslav. Praha : Příspěvek k zeměpisu města. Praha : Státní nakladatelství, 1923. – [http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/114307 Geografie Velké Prahy v příručce z 20. let 20. stol.], jež se zabývá polohou města a přírodními podmínkami, jejich výhodami i nedostatky, podmínkami vzrůstu a průmyslového i obchodního rozmachu daného právě zeměpisnými okolnostmi.

=== Reference ===
<references/>
=== Související články ===
* [[Seznam řek a potoků v Praze]]
* [[Seznam vodních ploch v Praze]]
* [[Seznam mostů v Praze]]
* [[Seznam ostrovů v Praze]]
* [[Lesy, parky a zahrady v Praze]]
* [[Seznam katastrálních území Prahy podle počtu obyvatel]]
* [[Zaniklé vesnice na území Prahy]]
* [[Růst města Prahy]]
* [[Seznam představitelů Prahy]]
* [[Seznam pražských hřbitovů]]
* [[Seznam pražských náměstí]]
* [[Seznam pražských nemocnic]]
* [[Seznam pražských pasáží]]
* [[Seznam pražských zahrad]]
* [[Seznam pražských vinic]]
* [[Seznam pražských usedlostí]]
* [[Seznam pražských schodů a schodišť]]
* [[Seznam pražských bazénů a koupališť]]
* [[Metro v Praze]]
* [[Železniční doprava v pražské aglomeraci]]

== Externí odkazy ==
* [http://www.praha-mesto.cz praha-mesto.cz] – Informační server hlavního města Prahy
* [http://www.praha.eu/ www.praha.eu] – Portál města Prahy
* [http://www.pis.cz/ Pražská informační služba]
* [http://www.czso.cz/xa/redakce.nsf/i/home Český statistický úřad – Hlavní město Praha]
* [http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=3473 O starých jménech pražských ulic]


{{Flickr|Prague}}{{Commons|Praha}}{{Světové dědictví - Česko}}{{Město Praha}}{{Článek z Wikipedie}}
{{Původní pražské vrchy}}{{Česko}}
[[Kategorie:České kraje]]
[[Kategorie:Okresy v Česku]]
[[Kategorie:Praha| ]]
[[Kategorie:Města v Čechách]]
[[Kategorie:Hlavní města v Evropě]]
[[Kategorie:Okresní města v Česku]]
[[Kategorie:Statutární města v Česku]]
[[Kategorie:Městské památkové rezervace v Česku]]
[[Kategorie:Historické židovské komunity]]
[[Kategorie:Panoramatické články Multimediaexpo.cz]]