Jedlová (Lužické hory)

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Nejlepší článek}} {{Infobox - hora | název = Jedlová | obrázek = Jedlová_rozhledna.jpg | popis1 = Rozhledna na Jedlové | popisek2 = Rozhledna na Jedlové | pohoří = [[Lužické hory]] / [[Lužický hřbet]] / [[Jedlovský hřbet]] / [[Tolštejnský hřbet]] | vrchol = 774 | světadíl = [[Evropa]] | stát = [[Soubor:Flag of the Czech Republic.png|24px]] [[Česko]] | prvovýstup = | hornina = [[pískovec]], [[znělec]] | typ = neovulkanický suk | erupce = | poznámka = [[rozhledna]] na vrcholu | povodí = [[Kamenice]], [[Lužická Nisa]] }} '''Jedlová''' ({{vjazyce|de}} {{cizojazyčně|de|''Tannenberg''}}) je [[hora]] na severu [[Česká republika|České republiky]], v&nbsp;[[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]], ve východní části [[okres Děčín|okresu Děčín]], na jihu [[Šluknovský výběžek|Šluknovského výběžku]], v&nbsp;[[katastrální území|katastrálním území]] obce [[Jiřetín pod Jedlovou]]. Leží 7&nbsp;km jihozápadně od [[Varnsdorf]]u&nbsp;a 2&nbsp;km jihozápadně od centra Jiřetína. Hora má nadmořskou výšku 774&nbsp;metrů.<ref name="varns">{{Citace monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Varnsdorfsko 1:25&nbsp;000 | vydání = 1 | vydavatel = Geodézie On Line, spol. s&nbsp;r.&nbsp;o. Česká Lípa | místo = Česká Lípa | poznámka = | rok = 2008 | strany = | isbn = 978-80-86782-69-0 }}</ref> Je po [[Luž]]i&nbsp;a [[Pěnkavčí vrch|Pěnkavčím vrchu]] třetí nejvyšší horou [[Lužické hory|Lužických hor]] a jedná se o&nbsp;mohutnou [[znělec|znělcovou kupu]]. Název hory byl odvozen z&nbsp;původního porostu, který byl tvořen [[jedle]]mi prostoupenými [[smrk]]y,<ref name="Kuhn1">{{Citace elektronické monografie | url=http://www.luzicke-hory.cz/mista/index.php?pg=zmjedhc | titul= Lužické hory, zajímavá místa, Jedlová | vydavatel = Jiří Kühn, 1997-2008 | datum přístupu=2008-07-23 }}</ref> dnes převažují smrky a na vrcholu [[buk]]y. [[Les]]ní porost velmi poškodily [[imise]] v&nbsp; 70.&nbsp;a&nbsp;80.&nbsp;letech 20.&nbsp;století.<ref name="plán">{{Citace elektronické monografie | url=http://www.luzickehory.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=613 | titul= Plán péče CHKO Lužické hory | vydavatel = CHKO Lužické hory | datum přístupu=2009-02-28 }}</ref> Přesto na Jedlové žije řada ohrožených živočišných druhů.<ref>{{Citace sborníku | příjmení = Honců | jméno = Miroslav | titul = Zoologický průzkum Jedlové v&nbsp;Lužických horách | příjmení sestavitele = Benda | jméno sestavitele = Martin | spolusestavitelé = et&nbsp;al. | sborník = Bezděz. Vlastivědný sborník Českolipska | vydavatel = Okresní vlastivědné muzeum, Vlastivědný spolek Českolipska, Okresní úřady Česká Lípa a Děčín | místo = Česká Lípa | rok vydání = 1996 | svazek = 4 | isbn = 80-900896-4-X | strany = 243–258 }}[dále jen Honců, 1996]</ref> Na úpatí hory pracovaly také dvě sklářské hutě. První z&nbsp;nich stávala ve 14.&nbsp;století na území dnešní osady [[Rozhled]].<ref name="Gelnar1996">{{Citace sborníku | příjmení = Gelnar | jméno = Michal | titul = Sklářské hutě v&nbsp;Lužických horách a v&nbsp;jejich podhůří | příjmení sestavitele = Benda | jméno sestavitele = Martin | spolusestavitelé = et&nbsp;al. | sborník = Bezděz. Vlastivědný sborník Českolipska | vydavatel = Okresní vlastivědné muzeum, Vlastivědný spolek Českolipska, Okresní úřady Česká Lípa a Děčín | místo = Česká Lípa | rok vydání = 1996 | svazek = 4 | kapitola = První fáze | isbn = 80-900896-4-X | strany = 45–46 }}[dále jen Gelnar, 1996]</ref> Sklárna {{Cizojazyčně|de|Rollhütte}}, která stávala na jižní straně, patřila mezi významné české sklárny přelomu 17.–18.&nbsp;století.<ref name="děčín">{{Citace periodika | příjmení = Gelnar | jméno = Michal | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Barokní sklárna Rollhütte a zhodnocení hmotných pramenů z&nbsp;jejího zaniklého stanoviště | periodikum = Děčínské vlastivědné zprávy, Časopis pro vlastivědu Děčínska a Šluknovska | odkaz na periodikum = | rok = 2002 | měsíc = | ročník = XII | číslo = 2 | strany = 9–14 | url = | issn = 1212-6918 }}</ref> Na jižním úpatí se nachází bývalý [[pískovec|pískovcový]] lom. Od 2.&nbsp;poloviny 19.&nbsp;století je Jedlová oblíbeným [[turistika|turistickým]] cílem. Na vrcholu hory je [[rozhledna]] z&nbsp;roku 1891, výletní [[restaurace (pohostinství)|restaurace]] a pomník básníka [[Friedrich Schiller|Friedricha Schillera]]. Přibližně 1&nbsp;km východně od vrcholu hory se nachází [[zřícenina]] hradu [[Tolštejn]]. Jedlová je využívána k&nbsp;provozování [[zimní sport|zimních sportů]], na vrchol hory vede [[lyžařský vlek]].<ref name="lyzstredisko">{{Citace elektronické monografie | url=http://tomcat.cenia.cz/eia/download.jsp?view=eia_cr&id=OV4005&file=zaveryStanDOC | formát = DOC | titul= Transportní zařízení a parkoviště v&nbsp;lyžařském středisku Jedlová - Tolštejn | vydavatel = Ministerstvo životního prostředí | datum přístupu=2008-07-19 }}</ref> == Popis == [[Soubor:Jedlová Tolštejn.JPG|thumb|Pohled z&nbsp;Jedlové na Tolštejn, vpravo nahoře [[Luž]]]] Název hory pochází z&nbsp;překladu německého jména hory ({{vjazyce|de}} {{cizojazyčně|de|''Tannenberg''}}), Jedlová hora, nyní Jedlová.<ref name="vlast199">{{Citace monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost | vydání = 1 | vydavatel = Sdružení pro rozvoj Šluknovska | místo = Šluknov | poznámka = [dále jen Vlastivěda] | rok = 2008 | strany = 199 | isbn = 978-80-254-1704-1 }}</ref> Jedlová leží v&nbsp;nejsevernější části [[Česká republika|České republiky]], ve východní části [[Ústecký kraj|Ústeckého kraje]], v&nbsp;[[okres Děčín|okrese Děčín]], v&nbsp;jižní části [[Šluknovský výběžek|Šluknovského výběžku]], na území obce Jiřetín pod Jedlovou, asi 2&nbsp;km jižně od centra obce. Tento vrch kuželového tvaru se tyčí do výšky 774&nbsp;[[Nadmořská výška|m&nbsp;n.&nbsp;m.]] a asi do výšky 200–250&nbsp;m nad okolní krajinu. Horopisně se nachází v&nbsp;západní části [[Krkonošsko-jesenická subprovincie|Krkonošsko-jesenické subprovincie]] v&nbsp;centrální části [[Lužické hory|Lužických hor]]. Je součástí Lužického hřbetu, je částí jeho západního okrsku – Jedlovského hřbetu, jehož je nejvyšším vrcholem. Z&nbsp;Jedlové vybíhají dva hřbítky&nbsp;– jeden východně na [[Tolštejn]], druhý severně na [[Křížová hora (Lužické hory)|Křížovou horu]]. Dalšími nejbližšími kopci viditelnými z&nbsp;Jedlové jsou jižně [[Konopáč (Lužické hory)|Konopáč]] a [[Stožec (Lužické hory)|Stožec]], severovýchodně [[Malý Stožec]].<ref name="luz10">{{Citace monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Lužické hory, Ještědský hřbet Turistický průvodce ČSSR | vydání = 1 | vydavatel = Olympia | místo = Praha | poznámka = [dále jen Lužické hory] | rok = 1987 | strany = 10 | isbn = }}</ref> Jedlová je tzv.&nbsp;[[neovulkanický suk]] z&nbsp;[[třetihory|třetihorního]] miocénu.<ref name="Honcu243-244">Honců, 1996, str.&nbsp;243–244</ref> Spodní třetina hory se skládá z&nbsp;relativně pevného [[křída|křídového]] [[Pískovec|pískovce]] březeneckého souvrství, který byl dříve těžen pro stavební účely. Dnes již zarostlý [[lom]] se nachází na jižním úpatí. Vrchní dvě třetiny tvoří [[znělec]] obsahující krystaly sklovitého [[Živec|živce]], který pronikl pískovcem při [[vulkanismus|vulkanické]] činnosti. Pro znělec na Jedlové byla provedena [[radiometrie|radiometrická]] [[analýza]], která dokazuje vulkanickou činnost před 31&nbsp;±&nbsp;4,8&nbsp;miliony lety.<ref name="dolní16">{{Citace monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Vysvětlivky k&nbsp;základní geologické mapě České republiky 1&nbsp;:&nbsp;25&nbsp;000 20-242 Dolní Podluží | vydání = 1 | vydavatel = Česká geologická služba | místo = Praha | poznámka = [dále jen Dolní Podluží] | rok = 2006 | strany = 16 | isbn = 80-7075-640-3 }}</ref> Živec se často rozpadá na velké desky, místy seskupené do zdánlivé zdi (jihovýchodní svah a jih vrcholu), jinde vytváří [[suťové pole|suťová pole]] s&nbsp;řídkou [[vegetace|vegetací]]. Suťová pole nejsou typickými svahovými [[sediment]]y, ale reziduálním [[relikt]]em mrazového zvětrávání především z&nbsp;chladných období pleistocénu.<ref name="dolní21">Dolní Podluží, str.&nbsp;21.</ref> [[Soubor:Kamenné moře na Jedlové.JPG|thumb|left|Suťové pole na západním svahu Jedlové]] Přes vrchol hory vede hlavní evropské [[rozvodí]], odvodňující toto území jižně [[Chřibská Kamenice|Chřibskou Kamenicí]], ústící do [[Kamenice (přítok Labe)|Kamenice]], dále [[Labe]]m do [[Severní moře|Severního moře]], a severně [[Lužnička|Lužničkou]], dále [[Mandava|Mandavou]], [[Lužická Nisa|Lužickou Nisou]] a [[Odra|Odrou]], ústící do [[Baltské moře|Baltského moře]]. Na vrcholu Jedlové je roční teplotní průměr 5&nbsp;°C.<ref name="vlast206">Vlastivěda, str.&nbsp;206.</ref> Na severní straně hory jsou rozptýlené [[chalupa|chalupy]] osady [[Jedlová (Jiřetín pod Jedlovou)|Jedlová]], na úpatí severovýchodního svahu se rozkládá osada [[Rozhled]]. Na jižním úpatí je lesní [[Jedlová (nádraží)|nádraží Jedlová]], přes které vedou [[železnice|železniční]] tratě [[trať 080|080]] [[Jedlová (nádraží)|Jedlová]]&nbsp;– [[Bakov nad Jizerou]] a [[trať 081|081]] [[Rumburk]]&nbsp;– [[Děčín]].<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://mapa.rychnovsky.cz/ | titul= Železniční mapa České republiky | vydavatel = České dráhy | datum přístupu=2009-02-27 }}</ref> Mezi nádražím Jedlová a vrcholem hory je na zhruba 2&nbsp;km převýšení 230&nbsp;metrů. Při dobré viditelnosti lze přehlédnout celé Lužické hory, hřeben [[Jizerské hory|Jizerských hor]], [[Ještěd]], blízký hrad [[Tolštejn]], [[Bezděz (hrad)|Bezděz]], [[Milešovka|Milešovku]], [[Děčínský Sněžník]] i&nbsp;vzdálenější hřeben [[Krušné hory|Krušných hor]]. Na jižním úpatí hory leží také dva [[Jedlovské rybníky]]&nbsp;– Velký Jedlovský rybník a severně od něj Malý Jedlovský rybník. Stával tu také třetí [[rybník]], zvaný Hutní, dříve {{Cizojazyčně|de|Rollteich}}.<ref name="Rybniky">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Kühn | jméno = Jiří | titul = Jedlovské rybníky | url = http://www.luzicke-hory.cz/mista/index.php?pg=zmjedrc | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2009-3-13 | vydavatel = }}</ref> Své jméno dostal podle dnes již zaniklé sklářské huti {{Cizojazyčně|de|Rollhütte}}. Hutní rybník je již vypuštěn, zbývající dva rybníky dnes slouží jako [[vodní nádrž|vodohospodářské nádrže]]<ref name="Rybniky"/> a k&nbsp;chovu ryb.<ref name="plán"/> == Flóra == Jak již název hory napovídá, v&nbsp;minulosti bývala pokryta především [[jedle]]mi. Vysoký jedlový les se dokonce v&nbsp;roce 1890 stal důvodem pro stavbu [[rozhledna|rozhledny]].<ref name="DecinskyDenik">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | titul = Dnes už tu jedle nerostou | periodikum = Děčínský deník | rok = 2003 | měsíc = duben | den = 4 | strany = 18 | issn = }}</ref> V&nbsp;současné době je vrchol hory zalesněn [[buk|bučinou]], i když se tam opět objevují malé plochy [[jedle bělokorá|jedle bělokoré]], ale také [[Nepůvodní druh|nepůvodního]] druhu [[borovice kleč]]. Porost na svazích tvoří převážně [[smrk]]y s&nbsp;příměsí [[jeřáb muk|jeřábu]],<ref name="Honcu243-244"/> na jihovýchodním svahu roste [[modřín opadavý|modřín evropský]]. Dále se zde vyskytují [[brusnice (rod)|brusnicová]] keříčková [[společenstvo|společenstva]],<ref name="plán"/> na stinných místech roste [[žebrovice různolistá]] a [[vranec jedlový]]. Tam, kde se zachovala mokrá [[rašeliniště]], lze spatřit [[Masožravé rostliny|masožravou]] [[rosnatka okrouhlolistá|rosnatku okrouhlolistou]] a chráněný [[rojovník bahenní]],<ref name="DecinskyDenik"/> který se mimo Jedlovou nikde jinde v&nbsp;Lužických horách nevyskytuje.<ref>{{Citace sborníku | příjmení = Plánská | jméno = Marta | titul = Příspěvek k&nbsp;poznání Lužických hor a jejich okolí | příjmení sestavitele = Benda | jméno sestavitele = Martin | spolusestavitelé = et&nbsp;al. | sborník = Bezděz. Vlastivědný sborník Českolipska | vydavatel = Okresní vlastivědné muzeum, Vlastivědný spolek Českolipska, Okresní úřady Česká Lípa a Děčín | místo = Česká Lípa | rok vydání = 1996 | svazek = 4 | isbn = 80-900896-4-X | kapitola = III. Fytogeografická charakteristika | strany = 183 }}</ref> Zaznamenány zde byly i některé druhy [[Vstavačovité|orchidejí]] jako [[kruštík širokolistý]], [[bradáček vejčitý]], [[prstnatec Fuchsův]] a [[stupeň ohrožení v Česku|ohrožený druh]] [[pětiprstka žežulník]].<ref>{{Citace sborníku | příjmení = Honců | jméno = Miroslav | titul = Vstavačovité (Orchidaceae) Českolipska | příjmení sestavitele = Benda | jméno sestavitele = Martin | spolusestavitelé = et&nbsp;al. | sborník = Bezděz. Vlastivědný sborník Českolipska | vydavatel = Vlastivědný spolek Českolipska, Státní okresní archiv a referát kultury Okresního úřadu Česká Lípa | místo = Česká Lípa | rok vydání = 1995 | svazek = 3 | strany = 91–134 }}</ref> Lesy na Jedlové obhospodařuje státní podnik [[Lesy České republiky]]. === Poškození lesa a změny biotopu === [[Soubor:Luftbild von Gipfel Jedlová.JPG|thumb|Letecký pohled na vrchol Jedlové]] První poškození lesa [[imise]]mi se objevilo po roce 1970, přičemž vážné podoby nabylo na jaře roku 1977 a po zimě na přelomu let 1978 a 1979, jako důsledek spolupůsobení imisí a mimořádně nízkých teplot. Jedlová leží v&nbsp;pásmu nejtěžšího poškození imisemi [[Oxid siřičitý|SO₂]]<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.infodatasys.cz/lesnioblasti/19IO.htm | titul= Přírodní lesní oblasti České republiky, PLO 19: Pásma ohrožení lesů imisemi | vydavatel = Karel Matějka - IDS (2005) | datum přístupu=2009-03-04 }}</ref> a její vrchol je jako jediné místo v&nbsp;Lužických horách označen jako pásmo A.<ref name="plán"/> Imise pocházely převážně z&nbsp;[[Polsko|polské]] [[elektrárna|elektrárny]] [[Elektrárna Turów|Turów]] a z&nbsp;německých elektráren Hirschfelde (již odstavená) a Hagenwerder (utlumená), které se nachází ve vzdálenosti 25–32&nbsp;km, a z&nbsp;německé elektrárny [[Elektrárna Boxberg|Boxberg]] (utlumená), vzdálené od Jedlové 50&nbsp;km. Po odstavení či utlumení zdrojů znečištění na německé straně pokleslo množství imisí zhruba na polovinu. Předpokládá se, že les na Jedlové byl poškozen i [[fluor]]em; v&nbsp;letech 1978 až 1982 dosáhly jeho koncentrace 0,3&nbsp;μg/m³. V&nbsp;letech 1986 až 1987 došlo po větrné [[kalamita|kalamitě]] k&nbsp;přemnožení [[kůrovci|kůrovce]] a [[lýkožrout smrkový|lýkožrouta smrkového]]. Od prosince 1995 až do března 1996 byla Jedlová znovu poškozena sněhem a námrazou za současného působení imisí.<ref name="plán"/> Imisní škody sice nedosáhly kalamitní úrovně,<ref name="plán"/> přesto však vedly k&nbsp;částečné změně [[biotop]]u. Na některých místech se les po [[kácení|těžbě]] neobnovil a začaly se objevovat velké holiny. To vedlo i ke změně vodních poměrů v&nbsp;půdě a vyschnutí rašeliniště na jižním svahu, kde následně zanikl bohatý porost rosnatky okrouhlolisté. Mezi smrčinami se rozšířil [[jeřáb obecný]] a [[lipnicovité|traviny]] [[metlička křivolaká]] a [[třtina chloupkatá]]. V&nbsp;prosvětleném lese začal prospívat také [[náprstník červený]].<ref name="Honcu243-244"/> V&nbsp;současné době jsou dospělé a dospívající smrkové porosty vytěženy a obnovují se. Na mladých porostech lze pozorovat škody vzniklé loupáním [[jelen]]í zvěří.<ref name="plán"/> == Fauna == V&nbsp;průběhu [[vegetační období|vegetačního období]] roku 1995 provedl Miroslav Honců<ref>Honců, 1996, str.&nbsp;243</ref> z&nbsp;Vlastivědného muzea v&nbsp;České Lípě na kopci Jedlová a v&nbsp;oblasti Jedlovských rybníků na jejím úpatí [[zoologie|zoologický]] průzkum. Do jeho výsledků započítal též dřívější zjištění jiných badatelů.<ref>Honců, 1996, str.&nbsp;245</ref> Dle závěrů této studie je kopec Jedlová poměrně chudý na [[bezobratlí|bezobratlé živočichy]], z&nbsp;nichž se tu vyskytuje především několik horských druhů [[chvostoskoci|chvostoskoků]], [[kobylky|kobylek]] a [[střevlík]]ů. Nalezeni byli též ohrožení [[mravenec lesní|mravenci lesní]], na nichž zde překvapivě parazituje [[roztoči|roztoč]] ''Anoetus formicarium'', do té doby známý pouze z&nbsp;[[Alpy|Alp]], kde se vyskytuje nad [[hranice lesa|hranicí lesa]]. Mezi [[brouci|brouky]] byly nalezeny tři [[ohrožený druh|ohrožené druhy]], a sice [[svižník polní]] a dva druhy střevlíků&nbsp;– [[střevlík polní]] a ''[[Carabus problematicus]]''. [[Kyselost|Kyselý]] podklad Jedlové způsobuje, že se zde, podobně jako na dalších kopcích Lužických hor, vyskytuje jen velmi málo [[měkkýši|měkkýšů]].<ref>Honců, 1996, str.&nbsp;245–251</ref> Na Jedlové bylo nalezeno též 57&nbsp;druhů [[obratlovci|obratlovců]], z&nbsp;nichž téměř všechny patří mezi typické druhy středoevropských [[listnatý les|listnatých]] a [[smíšený les|smíšených lesů]]. Většina těchto druhů se na území kopce rozmnožuje, nebo je tato oblast součástí jejich širšího [[Teritorium (ekologie)|teritoria]]. Mezi nimi bylo 10&nbsp;druhů [[obojživelníci|obojživelníků]] a [[plazi|plazů]], 31&nbsp;druhů [[ptáci|ptáků]] a 16&nbsp;druhů [[savci|savců]].<ref>Honců, 1996, str.&nbsp;256</ref> Za nejvýznamnější je považován nález [[rejsek horský|rejska horského]], o němž se do té doby soudilo, že se v&nbsp;Lužických horách vyskytuje pouze na [[Německo|německé]] straně. Průzkum prokázal také výskyt řady [[Ochrana přírody v Česku|zvláště chráněných druhů]] zahrnutých ve [[Seznam ohrožených živočichů v Česku|vyhlášce 395/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny]]. Zdejšími kriticky ohroženými druhy druhy jsou [[skokan skřehotavý]], [[zmije obecná]] a [[sokol stěhovavý]]. Další kriticky ohrožený druh, [[plch zahradní]], byl na Jedlové naposledy zaznamenán roku 1940, ovšem jeho současný výskyt nelze zcela vyloučit. Silně ohroženými druhy jsou [[čolek horský]], [[čolek obecný]], [[ještěrka obecná]], [[ještěrka živorodá]], [[slepýš křehký]], [[ledňáček říční]] a zmíněný rejsek horský. Silně ohrožený [[lejsek malý]] byl v&nbsp;této lokalitě naposledy spatřen roku 1929. Ohroženými druhy jsou [[ropucha obecná]], [[krkavec velký]], [[ořešník kropenatý]], [[ťuhýk obecný]], [[vlaštovka obecná]] a černá forma [[veverka obecná|veverky obecné]].<ref>Honců, 1996, str.&nbsp;251–256</ref> Z&nbsp;lovné [[zvěř]]e se na Jedlové vyskytují [[jelen]]i, [[srnec obecný|srnci]] a [[zajíc]]i. Právo [[myslivost]]i v&nbsp;[[honitba|honitbě]] vykonává Myslivecké sdružení Jedlová.<ref name="plán"/> Na Jedlové se v&nbsp;pískovcových sedimentech také sporadicky objevují [[paleontologie|paleontologické]] nálezy prehistorické [[fauna|fauny]] z&nbsp;dob, kdy území leželo na dně [[křída|křídového]] moře. Patří sem nálezy 12&nbsp;druhů [[mlži|mlžů]] rodu ''[[Inoceramus]]'' ze svrchního [[turon]]u až [[coniak]]u<ref name="plán"/> a v&nbsp;lomu lze také najít stopy po lezení mořských [[raci|raků]].<ref name="dolní52"/> == Sklářství == Uprostřed dnešní osady [[Rozhled]], naproti rekreačnímu středisku Slovan, na louce hraničící s&nbsp;Bílým potokem na severovýchodním úpatí hory, stávala v&nbsp;polovině 14.&nbsp;století [[sklářská huť]], po níž se v&nbsp;pozdějších listinách (např.&nbsp;listina majitele tolštejnského panství [[Šlejnicové|Jiřího ze Šlejnic]] z&nbsp;roku 1539) dochoval dnes již zaniklý název jejího stanoviště {{Cizojazyčně|de|Gläsendorf}}. O&nbsp;huti není známo mnoho informací, její činnost však dokládají [[archeologie|archeologické]] nálezy zlomků užitkové<ref name="Gelnar1996"/> a sklářské technické [[keramika|keramiky]], nalezené při průzkumech v&nbsp;letech 1989 a 1994.<ref name="Gelnar2007a">{{Citace sborníku | příjmení = Gelnar | jméno = Michal | titul = Keramické „radýlko“. Příspěvek k&nbsp;dějinám sklářské techniky | příjmení sestavitele = Blažková | jméno sestavitele = Jana | spolusestavitelé = et&nbsp;al. | sborník = Bezděz. Vlastivědný sborník Českolipska | vydavatel = Vlastivědný spolek Českolipska, Státní okresní archiv Česká Lípa, Vlastivědné muzeum a galerie Česká Lípa | místo = Česká Lípa | rok vydání = 2007 | svazek = 16 | isbn = 978-80-86319-00-1 | strany = 217–221 }}</ref> Huť byla pravděpodobně vypálena roku 1337 při dobývání hradu Tolštejna.<ref name="Gelnar1996"/> Na jižním úpatí hory, stávala [[baroko|barokní]] sklářská huť {{Cizojazyčně|de|Rollhütte}}, kterou tu zřejmě roku 1680 založil Jan Kašpar Kittel ze [[Šumburk nad Desnou|Šumburku]] v&nbsp;[[Jizerské hory|Jizerských horách]] a která pravděpodobně navazovala na starší huť, snad téhož názvu, někdy též uváděnou jako Jedlovská.<ref> Gelnar, 1996, kapitola Čtvrtá fáze, str.&nbsp;49</ref> Sklárna {{Cizojazyčně|de|Rollhütte}}, která patřila k&nbsp;významnějším sklářským hutím své doby, prodávala své výrobky jak na domácím trhu, tak v&nbsp;cizině. Doložena je pravděpodobná výroba k&nbsp;poctě tehdejších [[Španělsko|španělských]] králů – [[erb]] [[Kastilie a León]]u.<ref name="děčín"/> Známé byly mj.&nbsp;její výrobky lustrových ověsků. Kolem roku 1596 ji vlastnili [[Vartenberkové|páni z&nbsp;Vartemberka]], později patřila jinak neznámému Christophu Palmemu ze [[Svor (okres Česká Lípa)|Svoru]] a posledními majiteli byli Kaspar Kittel a Johann Kittel z&nbsp;[[Polevsko|Polevska]]. Huť zanikla v&nbsp;roce 1739 následkem požáru, což dokládají jak pozdější písemné zprávy, tak také nálezy žárem deformovaných výrobků na místě jejího bývalého stanoviště.<ref name="Gelnar2007b">{{Citace sborníku | příjmení = Gelnar | jméno = Michal | titul = Barokní lustrové ověsky ze sklárny {{Cizojazyčně|de|Rollhütte}} v&nbsp;Lužických horách. Příspěvek k&nbsp;typologii českých lustrových ověsů | příjmení sestavitele = Blažková | jméno sestavitele = Jana | spolusestavitelé = et&nbsp;al. | sborník = Bezděz. Vlastivědný sborník Českolipska | vydavatel = Vlastivědný spolek Českolipska, Státní okresní archiv Česká Lípa, Vlastivědné muzeum a galerie Česká Lípa | místo = Česká Lípa | rok vydání = 2007 | svazek = 16 | isbn = 978-80-86319-00-1 | strany = 225–229 }}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.glassrevue.com/news.asp?nid=2759&cid=6 | titul= Typologie tavicích pánví ze severních Čech od nejstarších dob do průmyslové revoluce v&nbsp;19.&nbsp;století&nbsp;- 1.&nbsp;díl | vydavatel = 2001-2003 Polyconsult, s.&nbsp;r.&nbsp;o. | datum přístupu=2009-03-02 }}</ref> Stanoviště sklárny bylo zničeno budováním železnice v&nbsp;roce 1868.<ref name="děčín"/> == Lom pod horou == Ve spodní části jižního svahu hory se nachází opuštěný pískovcový [[lom]]. Lom je zakreslen již na lesnické mapě z&nbsp;roku 1860 a&nbsp;[[kameník|kamenický]] mistr Stephan Winkler v&nbsp;něm na přelomu 19.&nbsp;a 20.&nbsp;století zaměstnával kolem 100&nbsp;dělníků.<ref name="Kuhn1"/> Byly zde těženy pevné, křemité, převážně lavicovité pískovce březenského souvrství.<ref name="dolní52">Dolní Podluží, str. 52.</ref> Vytěžený [[pískovec]] se vyvážel do [[Sasko|Saska]] a je z&nbsp;něj také postavena většina ostění i&nbsp;kamenných schodů v&nbsp;domech v&nbsp;okolí hory. Těžba byla ukončena ve 30.&nbsp;letech 20.&nbsp;století. Na skále při vstupu do lomu je dodnes patrný portrét malého děvčátka vytesaného kameníky. Proč byl portrét vytesán, není známo.<ref name="Kuhn1"/> Výška lomové stěny dosahuje až 6,5&nbsp;metrů, výška odvalu v&nbsp;předpolí lomu dosahuje až 12&nbsp;metrů.<ref name="dolní52">Dolní Podluží, str. 52.</ref> Lom postupně zarostl lesem, je zde také naleziště [[rojovník bahenní|rojovníku bahenního]] a [[rosnatka okrouhlolistá|rosnatky okrouhloulisté]].<ref name="vlast34">Vlastivěda, str. 34.</ref> Kromě rostlin se v&nbsp;lomu vyskytují i&nbsp;chránění živočichové, např.&nbsp;[[zmije obecná]], [[ještěrka živorodá]], [[čolek horský]], [[čolek obecný|obecný]], [[skokan hnědý]] a [[ropucha obecná]]. == Turistika a stavby na vrcholu == [[Soubor:Schillerův pomník na Jedlové.JPG‎ |upright 1.4|thumb|Schillerův pomník na vrcholu Jedlové]] Jedním z nejslavnějších návštěvníků hory byl císař Josef&nbsp;II., který stanul na vrcholu během své inspekční cesty v&nbsp;roce 1779. Vyhledávaným cílem [[Turistika|turistů]] se však Jedlová stává ve druhé polovině 19.&nbsp;století. V&nbsp;této době byla nazývána „Rigi severních Čech“, protože svými rozhledy připomínala horu [[Rigi]] ve [[Švýcarské Alpy|švýcarských Alpách]].<ref name="brez160">{{Citace monografie | příjmení = Březinová | jméno = Táňa | odkaz na autora = | titul = 100&nbsp;+&nbsp;1 zajímavostí z&nbsp;nejsevernějších Čech | vydání = 1 | vydavatel = Agrofin Praha s.&nbsp;r.&nbsp;o. | místo = Jiřetín pod Jedlovou | poznámka = | rok = 2003 | strany = 160 | isbn = 80-239-0866-9 }}</ref> Na rozvoj [[turistika|turistiky]] mělo velký vliv vybudování železniční sítě, která umožňovala snadný přístup do blízkého okolí hory. Nejbližší železniční stanice [[Jedlová (nádraží)|Jedlová]], vzdálená 2&nbsp;km od vrcholu, začala sloužit v&nbsp;roce&nbsp;1869.<ref name="smet104">{{Citace monografie | příjmení = Smetana | jméno = Jan | odkaz na autora = | titul = Jiřetín pod Jedlovou | vydání = 1 | vydavatel = Obec Jiřetín pod Jedlovou | místo = Jiřetín pod Jedlovou | poznámka = [dále jen Smetana] | rok = 1998 | strany = 104 | isbn = 80-238-2811-8 }}</ref> První [[turistická stezka|turistickou stezku]], která vedla z&nbsp;Jiřetína na vrchol hory, zde [[Turistické značení v Česku a na Slovensku|vyznačili]] členové [[Jiřetín pod Jedlovou|jiřetínské]] sekce Horského spolku pro nejsevernější Čechy již v&nbsp;roce 1887 a jen o rok později postavili na východním svahu první turistickou chatku.<ref name="DecinskyDenik"/> V&nbsp;roce 1890 byla zahájena stavba 23&nbsp;m vysoké kamenné [[rozhledna|rozhledny]]. Jednání o stavbě začala již 17.&nbsp;března 1889 v&nbsp;[[Krásná Lípa|Krásné Lípě]], kdy majitel pozemku kníže [[Kinští|Kinský]] povolil stavbu na vrcholu Jedlové. Stavbu, kterou projektoval [[varnsdorf]]ský stavitel Stoy, zadala zmíněná jiřetínská pobočka Horského spolku pro nejsevernější Čechy firmě ''Eiselt'' z&nbsp;Krásné Lípy.<ref name="smet110">Smetana, str. 110.</ref> Jako zdivo stavebníci použili především místní [[znělec]].<ref name="DecinskyDenik"/>. Rozhledna, jejíž stavba si vyžádala celkem 5&nbsp;200&nbsp;[[zlatý Rakousko-Uherska|zlatých]], byla slavnostně otevřena 14.&nbsp;září 1891.<ref name="smet110"/> Bývala na ní [[lucerna]], jejíž světlo v&nbsp;noci sloužilo jako [[maják]] pro celé okolí. Rozhledna byla v&nbsp;provozu do roku 1953, kdy byla pro chatrný stav uzavřena. O&nbsp;její obnovu se od roku 1988 snažila Tělovýchovná jednota Slovan Varnsdorf za podpory obce Jiřetín pod Jedlovou. Dne 15.&nbsp;srpna 1992 převzala rekonstrukci rozhledny [[Rumburk|rumburská]] firma Krejčí&syn, která provedla opravu podle starých plánů ve vlastní režii, pouze materiál hradila obec Jiřetín pod Jedlovou. 22.&nbsp;března 1993 prohlásilo [[Ministerstvo kultury České republiky|Ministerstvo kultury ČR]] rozhlednu [[kulturní památka|kulturní památkou]] a dne 3.&nbsp;července 1993 byla zrekonstruovaná rozhledna slavnostně otevřena pro veřejnost.<ref name="smet177">Smetana, str. 177.</ref> Během prvního roku na ni vystoupilo 8000 turistů a podle zprávy z&nbsp;roku 2003 ji od té doby navštěvuje více než 10&nbsp;000 turistů ročně.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Pešková | jméno = Šárka | titul = Jedlová slavila narozeniny | periodikum = Děčínský deník | rok = 2003 | měsíc = červenec | den = 7 | strany = 17 | issn = }}</ref> Rozhledna je majetkem obce Jiřetín pod Jedlovou a vstup na ni je zpoplatněn. Kromě rozhledny je na vrcholu výletní restaurace. [[Hostinec]] nechal postavit současně s&nbsp;otevřením rozhledny majitel panství kníže [[Ferdinand Kinský]] a v&nbsp;provozu byl do roku 1943, kdy byl v&nbsp;důsledku [[Druhá světová válka|válečných]] událostí uzavřen. Poprvé byla restaurace znovu zkušebně otevřena na Silvestra roku 1993 a od 18.&nbsp;srpna 1995 je po kolaudaci otevřena trvale. V&nbsp;druhé polovině roku 2003 proběhl v&nbsp;Děčíně mezi obcí Jiřetín pod Jedlovou a [[František Oldřich Kinský|Františkem Oldřichem Kinským]] soudní spor o pozemek restaurace o rozloze 900&nbsp;m². Pozemek i restaurace zůstaly v&nbsp;majetku obce Jiřetín pod Jedlovou.<ref> {{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = František Oldřich Kinský zatím >>své<< majetky v&nbsp;Jiřetíně pod Jedlovou nezískal | periodikum = Permoník | odkaz na periodikum = | rok = 2003 | měsíc = září | ročník = XI | číslo = 9 | strany = 1 | url = | issn = }}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.novinky.cz/krimi/20366-kinsky-uz-potreti-u-decinskeho-soudu-neuspel.html | titul= Kinský už potřetí u děčínského soudu neuspěl | vydavatel = Borgis a.s. 2003-2009 | datum přístupu=2009-03-05 }}</ref> [[Soubor:Telekomunikační věže na Jedlové.JPG|thumb|left|Telekomunikační věže na Jedlové a zadní strana restaurace]] Před hostincem se nachází památník německého básníka [[Friedrich Schiller|Friedricha Schillera]] (1759–1805). Kolem pomníku bylo umístěno 19&nbsp;balvanů z&nbsp;různých [[hornina|hornin]] charakteristických pro [[Šluknovská pahorkatina|Šluknovskou pahorkatinu]] a [[Lužické hory]]. Dopraveny sem byly z&nbsp;devatenácti měst a obcí Šluknovského výběžku, které se o&nbsp;vybudování [[pomník]]u&nbsp;zasloužily. Pomník byl postaven v&nbsp;roce 1905 Horským spolkem pro nejsevernější Čechy u&nbsp;příležitosti slavností ke stému výročí úmrtí básníka.<ref name="smet110">Smetana, str. 110.</ref> Tehdy se v&nbsp;novinách psalo, že pomník má připomínat Schillerovu návštěvu Jedlové. Při návštěvě Čech Schiller navštívil [[Praha|Prahu]], [[Cheb]], [[Karlovy Vary]] a [[Duchcov]], kde ho provázel [[Casanova]]. Na Jedlové však nikdy nebyl a pravděpodobně ani nevěděl, že existuje. Oslava slavných lidí takovým způsobem tehdy byla obvyklá.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.luzicke-hory.cz/info/index.php?pg=knpomn12c | titul= Schillerův pomník na Jedlové | vydavatel = Jiří Kühn, 1997-2009 | datum přístupu=2009-02-27 }}</ref> Do největšího kamene byla vsazena oválná deska s&nbsp;portrétem básníka a pod ní byla pamětní deska. V&nbsp;padesátých letech byl [[reliéf (sochařství)|reliéf]] odcizen a kameny rozházeny po okolí. V&nbsp;roce 1994 byla zcizena i&nbsp;[[bronz]]ová pamětní deska. Obecní úřad v&nbsp;Jiřetíně pod Jedlovou a provozovatel restaurace v&nbsp;roce 1996 pořídili novou pamětní desku z&nbsp;bílého [[mramor]]u.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Stein | jméno = Karel | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Obnova drobných památek v&nbsp;Českém Švýcarsku a jeho okolí po roce 1990 | periodikum = Děčínské vlastivědné zprávy, Časopis pro vlastivědu Děčínska a Šluknovska | odkaz na periodikum = | rok = 1998 | měsíc = | ročník = VIII | číslo = 4 | strany = 15 | url = | issn = 1212-6918 }}</ref> U&nbsp;příležitosti 105.&nbsp;výročí existence vyhlídkové věže v&nbsp;září [[1996]] byl pomník [[Friedrich Schiller|Friedricha Schillera]] opraven. [[Soubor:Auta Jedlová.JPG|thumb|Zaparkovaná auta před restaurací na Jedlové, pohled z&nbsp;rozhledny]] V&nbsp;říjnu 1981 byl vedle rozhledny vztyčen železný stožár televizního převaděče a v&nbsp;červenci 1997 byla na okraji vrcholové plošiny postavena 49&nbsp;metrů vysoká ocelová konstrukce [[radiokomunikace|radiokomunikačního]] stožáru. Spolu se stavbou radiokomunikačního stožáru byla z&nbsp;úpatí kopce k&nbsp;vrcholu Jedlové roku 1997 vybudována asfaltová cesta, takže na vrchol Jedlové je možné vyjet autem; jezdí sem například nákladní automobily zásobující restauraci.<ref name="varns">{{Citace monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Varnsdorfsko 1:25&nbsp;000 | vydání = 1 | vydavatel = Geodézie On Line, spol. s&nbsp;r.&nbsp;o. Česká Lípa | místo = Česká Lípa | poznámka = | rok = 2008 | strany = | isbn = 978-80-86782-69-0 }}</ref> == Sport == [[Soubor:Jedlová Winter.jpg|thumb|Pohled na vrchol Jedlové v&nbsp;zimě. ]] Na vrchol Jedlové vede od roku 1968 od chaty Slovanu v&nbsp;osadě [[Rozhled]] lyžařský vlek typu VL&nbsp;1000 o&nbsp;délce 1200&nbsp;metrů a s&nbsp;převýšením 260&nbsp;metrů. Kapacita vleku je 600&nbsp;osob za hodinu. Z&nbsp;vrcholu Jedlové vedou dvě sjezdovky o&nbsp;délce 1200 a 1300&nbsp;m.<ref name="luz168">Lužické hory, str. 168.</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.jedlova.estranky.cz/fotoalbum/letecka-mapa-arealu/letecka-mapa-ski-arealu | titul= JEDLOVÁ - LUŽICKÉ HORY:Zničená Jedlová,konec Lyžování??, Letecká mapa ski areálu | vydavatel = 2005 - 2008 eStránky.cz | datum přístupu=2009-03-04}}</ref> Vlek je součástí lyžařského střediska Jedlová. V&nbsp;sedle mezi Tolštejnem a Jedlovou je vlek Mezičky. V&nbsp;areálu jsou také upravované běžecké tratě. V&nbsp;plánu je výstavba sedačkové [[lanovka|lanovky]] na vrchol Jedlové, výstavba nového [[parkoviště]] pod Jedlovou a umělé zasněžování [[sjezdovka|sjezdovky]].<ref name="lyzstredisko"/> Na Jedlovou se každoročně pořádají cyklistické závody, např. horská časovka [[MTB]] seriálu Peklo severu,<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.mountainbike.cz/clanek.shtml?x=1108770 | titul= MTB časovka na Jedlovou | vydavatel = 2003 - 2007 Mountainbike.cz | datum přístupu=2009-03-07}}</ref> pořádá se závod horských kol Tour de Jedlová.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.bikebase.cz/race.php?RACE&RACEID=704 | titul= Tour de Jedlová | vydavatel = Bikebase.cz 2007 | datum přístupu=2009-03-07}}</ref> == Cesty na vrchol == Přes vrchol Jedlové vedla na počátku 20.&nbsp;století nejdůležitější turistická magistrála severních Čech o&nbsp;délce 60&nbsp;km z&nbsp;vrcholu [[Ještěd]]u přes [[Jítravské sedlo]], Luž, přes Jedlovou, dále na Studenec až k&nbsp;[[Růžovský vrch|Růžovskému vrchu]]. Trasu popisuje vlastivědný průvodce „Nová hřebenová cesta z&nbsp;Ještědu po Růžovskou horu“ od profesora českolipského gymnázia Amanda Paudlera, která vyšla do roku 1904 ve třech vydáních.<ref name="smet110">Lužické hory, str. 110.</ref> Na vrchol Jedlové vede červená pěší turistická trasa číslo 0332,<ref>{{Citace monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = České středohoří, České Švýcarsko | vydání = 1 | vydavatel = Kartografie Praha a.s. | místo = Praha | rok = 2005 | strany = | isbn = 80-7011-815-6 }}</ref> ze které je 300&nbsp;metrová odbočka na vrchol. Pod vrcholem Jedlové u&nbsp;ranče 7D je křižovatka [[Evropská dálková trasa|Evropských dálkových tras]] E3 a&nbsp;E10. Východiskem na vrchol může být náměstí [[Jiřetín pod Jedlovou|Jiřetíně pod Jedlovou]], odkud se jde nejprve po zelené pěší turistické trase přes [[Křížová hora (Lužické hory)|Křížovou horu]], dále po červené trase. Dalším východiskem může být nádraží [[Jedlová (nádraží)|Jedlová]], cesta také nejprve vede po zelené pěší turistické trase, dále pak vede po červené pěší turistické trase. Okolí Jedlové zobrazují turistické mapy [[Klub českých turistů|Klubu českých turistů]] číslo&nbsp;13 České Švýcarsko a Šluknovsko a číslo&nbsp;14 Lužické hory.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.trasa.cz/index.php?oid=7 | titul= Přehled turistických map KČT | vydavatel = TRASA, spol. s&nbsp;r.&nbsp;o. | datum přístupu=2009-02-14}}</ref> == Pověsti == K&nbsp;okolí hory Jedlové se vztahuje pověst o&nbsp;protržení hráze [[Jedlovské rybníky|Jedlovského rybníka]]. Vypráví o&nbsp;mladém myslivci, který se snažil zachránit lidi v&nbsp;Chřibské před povodní. To se mu nepovedlo, a od té doby se zjevuje jako přízračný jezdec na hrázi rybníka. Další pověst, o&nbsp;jedlovském divém lovci, je o&nbsp;vypálení hradu Tolštejna žitavskými kupci. Jedlovský lovec do konce života škodil žitavským kupcům a i&nbsp;po smrti se stále projíždí na koni doprovázen spolubojovníky a smečkou psů. Když je [[bouře]] nad horami, zatáhne se obloha a křižují jí [[blesk]]y, je občas slyšet strašidelné zvuky. Tehdy lidé říkávali, že jedlovský divý rytíř zase táhne přes hory.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Votruba | jméno = Adam | odkaz na autora = | titul = Poklad na Tolštejně, Pověsti z&nbsp;Jiřetína pod Jedlovou a Lužických hor | vydání = 1 | vydavatel = Ateliér Stejskal | místo = Jiřetín pod Jedlovou | rok = 2003 | strany = 18 | isbn = 80-239-0257-1 }}</ref> == Výhled z&nbsp;Jedlové == [[Soubor:Mapa Jedlová.gif|right|400px]] {| style="border-collapse: collapse; text-align: center;" |- | style="border: 1px solid #aaa; border-width: 0 1px 1px 0; width: 33%;" | <!-- SZ --> [[Vlčí hora (Šluknovská pahorkatina)|Vlčí hora]] 11&nbsp;km<br /> [[Tanečnice (597 m)|Tanečnice]] 21&nbsp;km | style="width: 34%;" | <!-- S --> [[Dymník]] 10&nbsp;km | style="border: 1px solid #aaa; border-width: 0 0 1px 1px; width: 33%;" | <!-- SV --> [[Špičák (545 m)|Špičák u Varnsdorfu]] 10&nbsp;km |- | style="width: 33%;" | <!-- Z --> [[Děčínský Sněžník]] 33&nbsp;km | style="width: 34%; padding: .5em;" | [[Soubor:Brosen windrose SLO.png|150px|větrná růžice]] | style="width: 33%;" | <!-- V --> '''[[Tolštejn]]''' 1&nbsp;km<br /> [[Luž]] 6&nbsp;km<br /> '''[[Sněžka]]''' 85&nbsp;km |- | style="border: 1px solid #aaa; border-width: 1px 1px 0 0; width: 33%;" | <!-- JZ --> [[Buková hora]] 31&nbsp;km<br /> '''[[Milešovka]]''' 55&nbsp;km | style="width: 34%;" | <!-- J --> [[Klíč (Lužické hory)|Klíč]] 8&nbsp;km<br /> [[Nedvězí]] 39&nbsp;km | style="border: 1px solid #aaa; border-width: 1px 0 0 1px; width: 33%;" | <!-- JV --> [[Ralsko (Ralská pahorkatina)|Ralsko]] 25&nbsp;km<br /> '''[[Ještěd]]''' 33&nbsp;km<br /> [[Bezděz (hrad)|Bezděz]] 37&nbsp;km |} === Související články === * [[Jedlová (Jiřetín pod Jedlovou)]], osada * [[Jedlová (nádraží)]] * Na Děčínsku je ještě jedna hora s&nbsp;názvem [[Jedlová (České středohoří)|Jedlová]], poblíž [[Benešov nad Ploučnicí|Benešova nad Ploučnicí]]. == Reference == <references/> === Literatura === * SMETANA, Jan. Jiřetín pod Jedlovou, 450 let města v Lužických horách. Jiřetín pod Jedlovou : Obec Jiřetín pod Jedlovou, 1998. ISBN 80-238-2811-8. * Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost. Šluknov : Sdružení pro rozvoj Šluknovska, 2008. ISBN 978-80-254-1704-1. == Externí odkazy == *[http://www.luzicke-hory.cz/mista/index.php?pg=zmjedhc Popis Jedlové na stránkách Lužických hor] *[http://www.luzicke-hory.cz/galerie/index.php?pg=hpjedhc Historické fotografie Jedlové hory] *[http://www.ceskehory.cz/luzicke-hory/virtguide.asp?file=a00&reklama=hi Virtuální procházka po Jedlové] {{Commonscat|Jedlová (774 m)}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Hory a kopce v Lužických horách]] [[Kategorie:Rozhledny v Česku]] [[Kategorie:Vysílače v Česku]] [[Kategorie:Okres Děčín]] [[Kategorie:Jiřetín pod Jedlovou]]

Návrat na stránku „Jedlová (Lužické hory)“.