Česko-německý fond budoucnosti

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''Česko-německý fond budoucnosti (ČNFB)''' byl oběma státy vytvořen na základě [[Česko-německá deklarace|Česko-německé deklarace]]. Vznikl 29. prosince 1997 jako nadační fond se sídlem v Praze. Úkolem Fondu je podporovat setkávání, porozumění a spolupráci mezi Čechy a Němci. V prvních deseti letech činnosti sehrál Česko-německý fond budoucnosti klíčovou roli při odškodňování českých obětí nacismu. Ročně se díky podpoře ČNFB uskuteční přes 600 projektů, na které jsou vyčleněny asi tři miliony eur. === Dějiny === Na vytvoření Česko-německého fondu budoucnosti se podílely Česká republika a Spolková republika Německo. Vznikl jako výsledek Česko-německé deklarace z 21. ledna 1997. Dne 29. prosince 1997 byl ČNFB založen podle českého práva jako nadační fond se sídlem v Praze. Fungovat začal s nadačním jměním ve výši téměř 85 milionů eur. Činnost ČNFB byla správní radou nejprve vytyčena na 10 let. V roce 2007 se vlády obou zemí rozhodly, že budou nadále investovat do budoucnosti dobrého sousedství. Poskytnutím 18 milionů eur zajistily Česko a Německo finance na dalších deset let podpory nejrůznějších projektů. Dne 14. května 2013 oslavil Česko-německý fond budoucnosti 15 let činnosti slavnostním shromážděním v Parlamentní společnosti v Berlíně. Pozvánku na akci, která se konala pod záštitou předsedy Spolkového sněmu Norberta Lammerta, přijalo na 150 hostů – politiků i zástupců občanské společnosti. Právě mnohostranné propojení tří úrovní – vlád, parlamentů a občanské společnosti – zmínil Lammert jako podstatu „úspěšného příběhu Česko-německého fondu budoucnosti a diskusního fóra“. Ve svém pozdravu také vyzdvihl, že na tomto závazku je v příštích letech nutné dále pracovat. Tehdejší český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg ještě před samotnou akcí v rozhovoru s novináři prohlásil, že Česko-německý fond budoucnosti má „gigantický podíl“ na tom, že česko-německé vztahy platí dnes za velmi dobré. Dne 24. června 2013 se v Poslanecké sněmovně v Praze uskutečnilo pod záštitou její předsedkyně Miroslavy Němcové další setkání, kterého se zúčastnilo na 200 hostů. Slavnostní řeč přednesl někdejší premiér a předseda Senátu Petr Pithart. „Nepochybuji v žádném momentu o tom, že i v budoucnu budeme potřebovat Fond budoucnosti a diskusní fórum,“ řekl Pithart a varoval, že dobré vztahy mohou být kdykoliv ohrožené nezpracovanými dějinami. Na konci listopadu roku 2013 špičky CDU/CSU a SPD ve smlouvě o velké koalici garantovaly Česko-německému fondu budoucnosti perspektivu i za rok 2017. V kapitole s názvem „Silná Evropa: Evropská zahraniční a bezpečnostní politika“ se velká koalice hlásí k tomu, že chce rozvíjet „bilaterální iniciativy s našimi středoevropskými partnery“. „Česko-německému diskusnímu fóru a Česko-německému fondu budoucnosti garantujeme perspektivu i po roce 2017,“ píše se v textu doslova. === Organizační struktura === ==== Správní rada ==== Odpovědným orgánem Česko-německého fondu budoucnosti je správní rada. Zastupuje Fond budoucnosti navenek i vůči vládám obou zemí. Její čtyři čeští a čtyři němečtí členové jsou na dobu dvou let jmenováni ministrem zahraničí příslušné země a jejich funkce je čestná. Jakožto nezávislé grémium rozhoduje SR suverénně. Každé čtvrtletí projednává na svém zasedání všechny žádosti o podporu projektů a rozhoduje o poskytování finančních prostředků. Členy rady v období 2016/2017 jsou Klaus Brähmig (poslanec Spolkového sněmu), Petr Brod (publicista), Petra Ernstberger (poslankyně Spolkového sněmu), Martin Kastler (bývalý poslanec Evropského parlamentu), Kristina Larischová (vrchní ředitelka Sekce analyticko-komunikační, MZV), Jana Maláčová (ředitelka odboru Koncepce rodinné politiky a politiky stárnutí, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR), Ondřej Matějka (náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů), Albrecht Schläger (bývalý člen Bavorského zemského sněmu).<ref>http://www.fondbudoucnosti.cz/o-nas/spravni-rada/</ref> ==== ''Dozorčí rada'' ==== Dozorčí rada (DR) kontroluje, zda jsou finanční prostředky Fondu budoucnosti účelně vynakládány a zda jsou v pořádku všechny další finanční záležitosti. To se týká hospodaření Fondu budoucnosti, poskytování finanční podpory projektům i investiční strategie. DR se pravidelně účastní zasedání správní rady. Podobně jako u správní rady jsou dva čeští a dva němečtí členové DR jmenováni ministrem zahraničí příslušné země. Také jejich funkce je čestná. Členy dozorčí rady 2016/2017 jsou Rolf Hofstetter, Pavel Maštálka, Josef Kreuter a Markus Muckenthaler.<ref>http://www.fondbudoucnosti.cz/o-nas/dozorci-rada/</ref> ==== ''Sekretariát'' ==== Pod vedením jednoho českého a jednoho německého ředitele zde pracuje tým referentů a referentek z obou zemí. Zkoumají, zda si předkládané žádosti zaslouží podporu, dohlížejí na průběh projektů a kontrolují vyúčtování poskytnutých prostředků. Sekretariát připravuje také čtvrtletní zasedání správní rady, na kterém se rozhoduje o schválení žádostí o podporu projektů. Oba ředitelé – jeden v pracovním poměru fondu, druhý v čestné funkci – jsou na návrh příslušného ministra zahraničí jmenováni správní radou na dobu čtyř let. V současnosti je ředitelem ČNFB v pracovním poměru Tomáš Jelínek a v čestné funkci Joachim Bruss.<ref>http://www.fondbudoucnosti.cz/o-nas/sekretariat/</ref> === Aktuální úkoly === Česko-německý fond budoucnosti pomáhá stavět mosty mezi Čechy a Němci. Cíleně podporuje projekty, které svádějí dohromady lidi obou zemí, které umožňují a prohlubují pohledy do jejich světů, do společné kultury a dějin. Od roku 1998 poskytl Fond budoucnosti dohromady přibližně 50 milionů eur na více než 9000 projektů. ==== Podpora projektů ==== ===== ''Podporované oblasti'' ===== * Mládež a školy * Kultura * Dialogy a vědecké projekty * Publikace * Renovace památek * Sociální projekty a podpora menšin * Partnerství obcí a zájmových sdružení * Stipendia ===== ''Podmínky pro podporu'' ===== Finanční podporu Česko-německého fondu budoucnosti mohou obdržet žadatelé, kteří chtějí uskutečnit projekt společně s německým, respektive českým německým partnerem. Žadatelé či partneři mohou být případně i jednotlivci. Délka projektu by neměla překročit jeden rok. Výjimkou jsou projekty zaměřené na renovaci památek, jejichž realizace může být stanovena až na dva roky. Fond budoucnosti nepodporuje komerčně zaměřené projekty a nefinancuje ani institucionální náklady. Příspěvek, o který je možné u Fondu požádat, smí činit maximálně 50 procent celkových nákladů projektu. Tato maximální výše podpory je poskytována na projekty, které se vyznačují zvláštní partnerskou kvalitou nebo inovativním charakterem. Zbytek financování projektu musí pocházet z jiných či vlastních zdrojů. U některých oblastí podpory platí nadto ještě další speciální podmínky. ===== ''Lhůty pro podání žádosti'' ===== Termíny uzávěrek jsou na konci každého čtvrtletí. Česko-německý fond budoucnosti může podpořit projekty jen v případě, když se konají nejdříve tři měsíce od podání žádosti. Některé oblasti podpory mají zvláštní lhůty. ===== ''Téma roku – ústřední oblast podpory'' ===== Od období let 2011/2012 vyhlašuje Česko-německý fond budoucnosti téma roku. Cílem je stanovit těžiště podpory a umožnit reakci na společenský vývoj v obou zemích. Příspěvek, o který lze u Fondu požádat, může u projektu v rámci tématu roku místo obvyklých 50 procent činit až 70 procent celkových nákladů. V roce 2012 byla tématem roku ''Podpora jazyka'', v roce 2013 ''Výchova k demokracii a prevence xenofobie, antisemitismu a rasismu''. V roce 2014 podporoval Fond ''Společné angažmá české a německé občanské společnosti v oblasti drogové prevence''. V roce 2015 téma roku zní ''Hranice spojuje''. ČNFB se obzvláště soustředí na inovativní projekty podporující užší vazby mezi Čechy a Němci v pohraničí. Přináší tak impulsy k posílení přeshraniční spolupráce i k zapojení nových aktérů této spolupráce. Kromě toho chce Fond budoucnosti přispět k řešení specifických problémů na obou stranách hranice i k posílení dobrovolnické činnosti v pohraničí. Mezi jeho cíle patří také zlepšení kvality života v pohraničí prostřednictvím aktivit občanské společnosti či motivování místních obyvatel k prohloubení jazykových znalostí. ==== Česko-německé diskusní fórum ==== Úkolem Česko-německého diskusního fóra je podpora dialogu mezi Čechy a Němci a také zapojení všech společenských skupin, které se zasazují o těsné a dobře fungující partnerství obou zemí. Aktivní občané, politici, vědci, novináři a zástupci průmyslu na výroční konferenci diskutují o aktuálních otázkách partnerství Česka a Německa. Česko-německé diskusní fórum je největším a dlouhodobě orientovaným projektem Česko-německého fondu budoucnosti. Založení diskusního fóra bylo zakotvené již do Česko-německé deklarace z roku 1997.<ref>http://www.diskusniforum.org/o-diskusnim-foru/poslani/</ref> === Ukončené úkoly === V prvních deseti letech existence sehrál Česko-německý fond budoucnosti klíčovou roli při odškodňování českých obětí nacismu, což oba státy zamýšlely již ve stanovách Česko-německého fondu budoucnosti. Od roku 1998 bylo po dobu deseti let obětem nacistické zvůle vyplaceno celkem 45 milionů eur z nadačního majetku. Toto vyplácení je již uzavřené. Od roku 2000 do roku 2006 byl Česko-německý fond budoucnosti partnerskou organizací spolkové nadace Připomínka, odpovědnost a budoucnost (EVZ). V této roli zpracoval ČNFB žádosti o odškodnění, které podali někdejší nuceně nasazení a další oběti nacistického bezpráví. Staral se také o vyplácení peněz – jednorázové platby. Spolková nadace vznikla na základě iniciativy spolkové vlády a německého průmyslu. ==== Sociální projekt ==== U zrodu Fondu budoucnosti stála Česko-německá deklarace a stejný dokument otevřel cestu k tomu, aby v pořadí prvním a nejdůležitějším úkolem nově vzniklé organizace byla snaha prospět těm, kdo byli postiženi nacistickým pronásledováním. Již na své úvodní schůzi proto správní rada schválila projekt humanitární pomoci pro oběti nacionálně socialistického násilí, tzv. sociální projekt. Projekt vypracovali a předložili přímo představitelé přeživších obětí sdružených v Českém svazu bojovníků za svobodu a Federaci židovských obcí. Tím bylo zaručeno, že způsob odškodnění bude odpovídat jejich skutečným potřebám. Smyslem humanitární pomoci bylo poskytnout přímou finanční podporu žijícím obětem nejtvrdších represí – vězňům nacistických koncentračních táborů, káznic a jiných vězeňských zařízení, stejně jako těm, kdo se před pronásledováním ukrývali v nelidských podmínkách. Platbu mohli obdržet občané ČR či bývalí občané Československa jakékoli národnosti s bydlištěm i mimo ČR, pokud nebyli do té doby odškodněni na základě německého zákonodárství. Na tento účel bylo v souladu s deklarací vyčleněno 90 milionů německých marek, tedy většina prostředků, které fond obdržel od obou vlád. Projekt byl rozvržen na deset let. To znamenalo, že oprávněným osobám byla každoročně vyplácena částka, kterou mohly vynaložit podle svých potřeb a vlastního uvážení na zlepšení své sociální a zdravotní situace. První splátku v rámci tzv. sociálního projektu obdrželo v roce 1998 více než 7000 osob, poslední splátku si v roce 2007 převzalo 3500 tehdy žijících obětí nacismu.<ref>http://www.fondbudoucnosti.cz/obeti-nacismu/socialni-projekt/</ref> ==== Odškodnění nuceně nasazených ==== Ve stejné době, kdy se v České republice rozbíhal sociální projekt Česko-německého fondu budoucnosti, se v USA připravovaly hromadné žaloby proti německým podnikům, které za druhé světové války využívaly pracovní sílu vězňů koncentračních táborů. Hrozba soudních procesů a rozsáhlá mediální, politická a hospodářská kampaň proti německým firmám v zámoří spolu s vstřícnějším postojem nové německé vládní koalice otevřely v roce 1998 možnost odškodnění otrockou prací postižených vězňů i civilních nuceně nasazených. Mezinárodních jednání se v letech 1999–2000 účastnila i Česká republika. Z celkové částky 10 miliard marek, již německý stát a německé firmy vložily do nově vzniklé spolkové nadace „Připomínka, odpovědnost a budoucnost“, bylo pro oběti z České republiky vyčleněno 423 milionů marek. Tyto prostředky měly být v první řadě rozděleny mezi oběti otrocké a nucené práce, za určitých podmínek však mohla být platba poskytnuta také jiným skupinám postižených. V České republice se tak odškodnění dočkali například perzekvovaní příbuzní zavražděných obětí rasového a politického teroru, pronásledovaní Romové nebo skrývané osoby. Partnerskou organizací nadace „Připomínka, odpovědnost a budoucnost“ se v České republice stal Česko-německý fond budoucnosti, jenž za účelem praktické realizace výplat založil v roce 2000 specializované pracoviště: Kancelář pro oběti nacismu. V průběhu výplat z německé nadace „Připomínka, odpovědnost a budoucnost“ poskytl Fond budoucnosti v letech 2001–2006 na základě 110 624 žádostí platbu 75 769 žadatelům. Z pověření České rady pro oběti nacismu, partnerské organizace rakouského fondu „Smíření, mír a spolupráce“, dále fond zpracoval 11 798 žádostí osob, jež byly vězněny, nuceně nasazeny nebo utrpěly jinou újmu na území dnešního Rakouska, a poskytl na jejich základě platbu 10 964 žadatelům. Celkem vyplatil Fond budoucnosti v německém i rakouském odškodňovacím programu na základě 86 925 žádostí 8 miliard Kč.<ref>http://www.fondbudoucnosti.cz/obeti-nacismu/odskodneni-nucene-nasazenych/</ref> == Reference == <references /> == Externí odkazy == * [http://www.fondbudoucnosti.cz/ Česko-německý fond budoucnosti (česky, německy)] {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Česko-německé vztahy]] [[Kategorie:Nadace]]

Návrat na stránku „Česko-německý fond budoucnosti“.