Šablona:Článek dne/2025/05

<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
[[Soubor:Kromeriz 02.png|right|160px|alt="Kroměříž Castle is a castle in Kroměříž."|Kroměříž Castle is a castle in Kroměříž in the Czech Republic.]]
<big>'''[[Arcibiskupský zámek Kroměříž|Arcibiskupský zámek]]'''</big> a k němu přiléhající [[Podzámecká zahrada]] a [[Květná zahrada]] jsou jedny z nejvýznamnějších památek [[Kroměříž]]e a celé [[Morava|Moravy]]. 

V roce [[1995]] byl celý komplex zařazen mezi [[Národní kulturní památka České republiky|národní kulturní památky]] a v roce [[1998]] byl zapsán na [[Světové dědictví|Listinu světového dědictví UNESCO]].&nbsp;Jeho historie je nerozlučně spjata s&nbsp;olomouckými&nbsp;arcibiskupy, kteří si&nbsp;ho&nbsp;vybudovali jako svoje letní sídlo.

Arcibiskupský zámek v Kroměříži patří mezi přední kulturně historické památky na  [[Morava|Moravě]], byl majetkem olomouckých biskupů&nbsp;a&nbsp;arcibiskupů, kterým sloužil jako reprezentační sídlo. Roku 1110 koupil trhovou&nbsp;osadu Kroměříž olomoucký [[biskup]] {{Nowrap|Jan II. (1104–1126)}}, od té doby byla majetkem [[biskupství]] (arcibiskupství) olomouckého, v&nbsp;polovině 13. století biskup Bruno ze&nbsp;Schauenburku (1245–1281) povýšil Kroměříž na&nbsp;město (1261) a&nbsp;na&nbsp;místě dnešního zámku nechal postavit [[Gotická architektura|gotický]] hrad, zavedl manský&nbsp;správní&nbsp;systém a do Kroměříže situoval veškerou administrativní správu&nbsp;biskupství. 

Hrad byl za episkopátu Stanislava I. Thurza (1496–1554) přestavěn na renesanční zámek.

Pohromou pro město i zámek se stala třicetiletá válka, roku 1643 byla Kroměříž dobyta a zničena švédskými vojsky generála Lennarta Torstensona. S obnovou Kroměříže a zámku započal biskup Karel II. z Lichtensteinu-Castelcorna (1665–1694), na základě projektů císařských dvorních architektů Filiberta&nbsp;Luccheseho a Giovanni Pietra&nbsp;Tencalla byl zámek vystavěn zhruba do dnešní podoby. Roku 1752 vypukl ve městě požár, který zničil desítky domů a značně poškodil 2.&nbsp;poschodí a  interiéry zámku. Stavební obnova trvala dvacet let a byla dokončena za biskupa Maxmiliána&nbsp;z&nbsp;Hamiltonu. V letech 1848–1849 se Arcibiskupský zámek stal dějištěm zasedání Ústavodárného říšského sněmu rakouských národů. Ze stavebních úprav 20.&nbsp;století byla nejvýznamnější rekonstrukce zámecké věže.

Zámek je dnes nejen unikátním historickým objektem, ale také živým badatelským centrem ukrývajícím bohaté sbírky obrazů, knih či hudby, které mají kořeny v osvícené činnosti sběratelů několika století.

Barokní zámek je příkladem mimořádné architektury. K zámku přiléhá romantická Podzámecká zahrada, nedaleko se nachází barokní geometricky koncipovaná Květná zahrada, vybudovaná olomouckým biskupem Karlem II. z Lichtensteinu-Castelcorna.

Jednotlivé části zámku byly v minulosti hierarchizovány – přízemí bylo věnováno hospodářským a provozním prostorám, v druhém podlaží byly soustředěny reprezentativní prostory, třetí podlaží kladlo důraz na biskupovu světskou a úřední moc. Obě patra, věž&nbsp;a&nbsp;''sala&nbsp;terrena'' jsou přístupné veřejnosti.

Dominantu zámku i celé Kroměříže představuje 84 metrů vysoká věž, jejíž součástí je čtyřboká hranolová obranná věž – pozůstatek biskupského hradu. Roku 1643 a 1752 padla věž za oběť požáru, v roce 1768 byla definitivně opravena a nově pokryta mědí. Na konci [[Druhá světová válka|druhé&nbsp;světové&nbsp;války]] věž zapálili němečtí vojáci, avšak díky obětavosti Kroměřížanů byl požár uhašen a věž byla v letech 1947–1948 zrekonstruována do dnešní podoby.

Sněmovní sál kroměřížského zámku je jeden z&nbsp;nejkrásnějších rokokových interiérů ve [[Střední Evropa|střední Evropě]]. Zajímavostí sálu je nástropní malba, která je ve skutečnosti provedena na plátně. Sál byl místem konání Ústavodárného říšského sněmu rakouských národů (Kroměřížský&nbsp;sněm) z&nbsp;roku 1848. Tento sněm začal původně 22.&nbsp;července 1848 ve Vídni, ale 7.&nbsp;října 1848 byl kvůli eskalaci událostí revoluce v&nbsp;Rakouském císařství přerušen a přesunut do Kroměříže.

Sněmovní sál neboli Velká jídelna je jedním z nejkrásnějších a největších sálů na zámku. Impozantní sál značných rozměrů (délka 30 x šířka 14 x výška 16 m), vyzdobený nástropními olejomalbami a&nbsp;22&nbsp;lustry. Tři velké nástropní obrazy jsou dílem Franze&nbsp;Adolpha&nbsp;z&nbsp;Freenthalu, prostřední z nich je apoteózou biskupa Hamiltona. Původně sloužil jako hlavní slavnostní sál a jídelna, avšak v&nbsp;letech 1848–1849 proslul jako dějiště konání Ústavodárného říšského sněmu (Kroměřížský&nbsp;sněm) – proto bylo v&nbsp;sále po dobu sněmu zbudováno dřevěné stupňovité podium pro&nbsp;jednání poslanců.<br />Jeho interiér patří k&nbsp;nejkrásnějším [[rokoko]]vým interiérům ve střední Evropě a často je využíván při filmovém natáčení.
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>