Židé

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox etnické skupiny |image = <div style="margin-top:1px; margin-bottom:1px;">[[Soubor:Jews.jpg|300px]]<div style="background-color:#fee8ab"><small> [[Albert Einstein]] • [[Maimonides]] • [[Golda Meirová]] • [[Emma Lazarus]]ová</small> | skupina = Židé<br />יהודים (Jehudim) | populace = 13&nbsp;155&nbsp;000<ref name="JPPI2007">{{Citace elektronické monografie | korporace = Jewish People Policy Planning Institute (Jewish Agency for Israel) | odkaz na korporaci = http://www.jpppi.org.il/JPPPI/SendFile.asp?DBID=1&LNGID=1&GID=489 | titul = Annual Assessment | datum vydání = 2007 | dostupnost = | url = http://www.ajcarchives.org/main.php?GroupingId=10143 | vydání = American Jewish Year Book | vydavatel = American Jewish Committee | datum vydání = 2007 | datum přístupu = 2009-2-23 | jazyk = angličtina }}</ref> |popplace = {{flagicon|Izrael}} [[Izrael]] 5&nbsp;393&nbsp;000<ref name="JPPI2007"/> <center><small>Další státy s významnou populací:</small></center> | region1 = {{flagicon|USA}} [[Spojené státy americké]] | pop1 = 5&nbsp;275&nbsp;000 | ref1 = <ref name="JPPI2007"/> | region2 = {{flagicon|Francie}} [[Francie]] | pop2 = 490&nbsp;000 | ref2 = <ref name="JPPI2007"/> | region3 = {{flagicon|Kanada}} [[Kanada]] | pop3 = 374&nbsp;000 | ref3 = <ref name="JPPI2007"/> | region4 = {{flagicon|Spojené království}} [[Spojené království]] | pop4 = 295&nbsp;000 | ref4 = <ref name="JPPI2007"/> | region5 = {{flagicon|Rusko}} [[Rusko]] | pop5 = 225&nbsp;000 | ref5 = <ref name="JPPI2007"/> | region6 = {{flagicon|Argentina}} [[Argentina]] | pop6 = 184&nbsp;000 | ref6 = <ref name="JPPI2007"/> | region7 = {{flagicon|Německo}} [[Německo]] | pop7 = 120&nbsp;000 | ref7 = <ref name="JPPI2007"/> | region8 = {{flagicon|Austrálie}} [[Austrálie]] | pop8 = 104&nbsp;000 | ref8 = <ref name="JPPI2007"/> | region9 = {{flagicon|Brazílie}} [[Brazílie]] | pop9 = 96&nbsp;000 | ref9 = <ref name="JPPI2007"/> | region10 = {{flagicon|Ukrajina}} [[Ukrajina]] | pop10 = 77&nbsp;000 | ref10 = <ref name="JPPI2007"/> | region11 = {{flagicon|Jihoafrická republika}} [[Jihoafrická republika]] | pop11 = 72&nbsp;000 | ref11 = <ref name="JPPI2007"/> | region12 = {{flagicon|Maďarsko}} [[Maďarsko]] | pop12 = 49&nbsp;000 | ref12 = <ref name="JPPI2007"/> | region13 = {{flagicon|Mexiko}} [[Mexiko]] | pop13 = 40&nbsp;000 | ref13 = <ref name="JPPI2007"/> | region14 = {{flagicon|Belgie}} [[Belgie]] | pop14 = 31&nbsp;200 | ref14 = <ref name="JVIL2006">{{Citace elektronické monografie | korporace = Jewish Virtual Library | odkaz na korporaci = http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/Judaism/jewpop.html | titul = The Jewish Population of the World | datum vydání = 2006 | dostupnost = | url = http://www.ajcarchives.org/main.php?GroupingId=10142 | vydání = American Jewish Year Book | vydavatel = American Jewish Committee | datum vydání = 2006 | datum přístupu = 2008-04-25 | jazyk = angličtina }}</ref> | region15 = {{flagicon|Nizozemsko}} [[Nizozemsko]] | pop15 = 30&nbsp;000 | ref15 = <ref name="JVIL2006"/> | region16 = {{flagicon|Itálie}} [[Itálie]] | pop16 = 28&nbsp;600 | ref16 = <ref name="JVIL2006"/> | region17 = {{flagicon|Chile}} [[Chile]] | pop17 = 20&nbsp;700 | ref17 = <ref name="JVIL2006"/> | region18 = {{flagicon|Bělorusko}} [[Bělorusko]] | pop18 = 18&nbsp;200 | ref18 = <ref name="JVIL2006"/> | region19 = {{flagicon|Uruguay}} [[Uruguay]] | pop19 = 18&nbsp;000 | ref19 = <ref name="JVIL2006"/> | region20 = {{flagicon|Švýcarsko}} [[Švýcarsko]] | pop20 = 17&nbsp;900 | ref20 = <ref name="JVIL2006"/> | region21 = {{flagicon|Turecko}} [[Turecko]] | pop21 = 17&nbsp;800 | ref21 = <ref name="JVIL2006"/> | region22 = {{flagicon|Venezuela}} [[Venezuela]] | pop22 = 15&nbsp;400 | ref22 = <ref name="JVIL2006"/> | region23 = {{flagicon|Švédsko}} [[Švédsko]] | pop23 = 15&nbsp;000 | ref23 = <ref name="JVIL2006"/> | region24 = {{flagicon|Španělsko}} [[Španělsko]] | pop24 = 12&nbsp;000 | ref24 = <ref name="JVIL2006"/> | region25 = {{flagicon|Írán}} [[Írán]] | pop25 = 10&nbsp;800 | ref25 = <ref name="JVIL2006"/> | jazyky = '''Historické židovské jazyky:'''<br /> [[hebrejština]], [[jidiš]], [[ladino]]<br /> '''[[Liturgický jazyk|Liturgické jazyky]]:'''<br /> [[hebrejština]] a [[aramejština]]<br /> '''Dominantní jazyky:'''<br /> Mateřský jazyk Židů v diaspoře významně ovlivnila: [[angličtina]], [[hebrejština]], [[jidiš]] a [[ruština]] | nabozenstvi = [[judaismus]] | pribuzni = | poznamky = }}[[Soubor:Jews montage.jpg|thumb|240px|Významní Židé]] '''Židé''' ([[hebrejština|hebrejsky]] יְהוּדִים, ''Jehudim'', sg. יְהוּדִי, ''Jehudi'') jsou [[semité|semitským]] [[národ]]em pocházejícím z oblasti [[Blízký východ|Blízkého východu]]. Kromě označení ''Židé'' jsou nazýváni též jako '''[[Izraelský národ|Izrael]]''' (hebrejsky ''Jisra’el'') nebo '''Synové Izraele''', '''Izraelité''' (hebrejsky ''Bnej Jisra’el''). Občas se pro Židy používá i označení '''Hebrejové''' či '''Hebrejci''' (hebrejsky עברי, ''Ivri'' (sg.); עברים, ''Ivrim''). Nejstarší záznamy o existenci izraelského národa spadají do 2. tisíciletí př. n. l. Během 3&nbsp;000 let se Židé ze své pravlasti – [[Země izraelská|Izraele]] – rozšířili do celého světa. Kromě národnostně-etnické skupiny tvoří Židé i skupinu [[náboženství|náboženskou]]. Pokud se píše s velkým prvním písmenem, označuje slovo '''Žid''' příslušníka židovského národa, tedy Žida v [[etnikum|etnickém]] slova smyslu, zatímco '''žid''' (s malým písmenem) je příslušníkem [[judaismus|židovského náboženství]]. Oba významy se do jisté míry překrývají, protože židovské náboženství bylo původně náboženstvím národním a bylo jedním z&nbsp;určujících rysů příslušnosti k židovskému národu. Dalšími národními rysy bylo území státu [[Izrael]]e a [[Palestina|Palestiny]] a jazyk ([[hebrejština]]). == Etymologie slova == {{Viz též|Židovská etnonyma}} Slovo „Žid“ přešlo do češtiny pravděpodobně z [[italština|italského]] ''Giudeo'', které pochází z latinského ''Iudeus'', respektive [[řečtina|řeckého]] Ἰουδαῖος (Iudaios), což je zkomolenina hebrejského יְהוּדִי ''Jehudi'', znamenající „judský“, „pocházející z Judska“, „Judejec“. V původním významu znamenalo „příslušník kmene Jehuda“ ([[Juda]]), viz [[Izraelský národ]]. Samotné jméno ''Jehuda'' znamená „Ten, jenž děkuje“ nebo „Ten, jenž vzdává chválu“. Podobnou cestou, tedy přes řečtinu, přešel do češtiny i výraz „Hebrejec“ (z řeckého Ἑβραῖος, ''Hebraios''), zkomolenina hebrejského עברי, ''Ivri''. Kořen עבר znamená „překračovat“, „přecházet“. Může tedy odkazovat jak na kočovníky („Ti, kdo chodí sem a tam“) nebo na národ „z druhé strany (řeky)“ - v tomto případě [[Eufrat]]u. Výraz Hebrejci se dnes používá především v souvislosti se starověkými kmeny nebo skupinami kmenů, které mluvily hebrejsky a které později vytvořily kmenové společenství Izrael. Jméno „Izrael“ (hebrejsky ישראל, „Bůh bojuje“, „Ten, jenž zápasí s Bohem“), přesněji בני ישראל, ''Bnej Jisra’el'', „Synové Izraele“, odkazuje v národnostním kontextu na celý izraelský národ, včetně deseti ztracených kmenů, v náboženském pak na celé společenství lidí uznávajících a věřících pouze v jednoho [[JHVH|Boha Izraele]]. V současnosti je třeba odlišovat mezi slovem '''Izraelité''', což se vztahuje na biblický národ, potažmo na příslušníka náboženské komunity; a '''Izraelci''', což je označení občanů státu [[Izrael]]. == Kdo je Žid == === „Etnický Žid“ === V judaismu bylo vždy náboženství úzce propojeno s myšlenkou vlastního národa a země. Ve starověku byli Židé (respektive Izraelci) vždy považováni za národ a na jejich náboženství nebyl kladen žádný zvláštní důraz. Změna přišla v poexilním období, zvláště pak během [[Řecko|řecké]] a římské nadvlády, kdy začalo být židovství považováno za samostatné (a státem vesměs uznávané) náboženství, jehož hlavním nositelem je národ - Židé. V té době také roste počet [[ger|konvertitů]], tudíž se stávalo, že člověk židovského vyznání byl zároveň [[římské občanství|římským občanem]]. V období středověku se zvláště v [[křesťanství|křesťanském]] a [[islám|muslimském]] prostředí naopak národnostní princip v židovství vytrácí – Židé jsou považováni za náboženskou skupinu a zřeknutím se své víry nebo přestupem na jinou víru židy být přestávají. Pokřtěný žid již není brán jako žid, nýbrž jako [[křesťan]]. Termín „židovské etnikum“ je poměrně nový a vychází až z [[nacionalismus|nacionalistických]] tendencí během 19. století a je přímým důsledkem [[sekularizace]] společnosti, ve které přestalo hrát roli rozdělení náboženské a začalo naopak být důležité rozdělení [[národnost]]ní. Uvnitř samotného judaismu existovaly v té době rozporuplné tendence. Některé skupiny dávaly přednost [[asimilace|asimilaci]] (tyto skupiny považovaly židovství za projev víry, nikoli etnické či národnostní příslušnosti), jiné skupiny začaly klást důraz na národní svébytnost Židů (zvláště pod dojmem událostí, jako [[Dreyfusova aféra]], která znamenala pro řadů příznivců asimilace zklamání) - z této skupiny se posléze zrodil [[sionismus]]. První definici Žida na základě [[lidská rasa|„rasy“]] byla stanovena až v [[Nacistické Německo|nacistickém Německu]] prostřednictvím tzv. [[Norimberské zákony|norimberských zákonů]]. Tyto zákony definovaly jako Žida každého, kdo má oba rodiče Židy (''Volljude''). Člověk, který měl Židem jednoho z rodičů, byl považován za ''míšence prvního stupně'' (''Mischling ersten Grades''), člověk, který měl židovského jednoho prarodiče pak za ''míšence druhého stupně'' (''Mischling zweiten Grades''). Zákony dále rozebíraly případy, kdy byl jeden nebo oba rodiče či prarodiče míšenci prvního nebo druhého stupně. Všichni lidé, označení [[nacismus|nacistickým]] režimem jako Židé (''Volljuden'') i míšenci (''Mischlinge'') byli během [[druhá světová válka|druhé světové války]] [[perzekuce|perzekvováni]] a v [[konečné řešení židovské otázky|konečném důsledku]] měli být [[Holokaust|vyhlazeni]]. Po založení státu [[Izrael]] roku 1948 byl přijat zákon zaručující, že každý člověk, který byl nacisty a jejich rasovými zákony označen za Žida, a jako takový perzekvován, má právo odstěhovat se do Izraele, kde této nebo podobné perzekuci již vystaven nebude. Tato klauzule pak dala vzniknout [[Zákon o návratu|Zákonu o návratu]], podle kterého je každý, kdo má alespoň jednoho židovského [[prarodič]]e, považován Státem Izrael za Žida a je možné mu udělit občanství. Zákon o návratu se stal normou pro přijetí členů i pro řadu židovských obcí ve světě. === „Halachický žid“ === {{Judaismus}} Žid a žid nemusí být vždy jedno a totéž. Zatímco „etnickým Židem“ je nutné se narodit, židem podle židovského náboženského práva - [[halacha|halachy]] - je možné se narodit i stát. Tzv. ''halachickým židem'' je každý, kdo: * se narodil židovské matce, která sama byla halachickou židovkou (židovství se dědí ''matrilineárně'', nikoli ''patrilineárně'', jako je tomu např. u [[islám]]u) * každý, kdo podstoupil předepsaným způsobem [[gijur]] a konvertoval k judaismu. Konvertita je rovněž i státem Izrael uznán za člověka, kterému náleží právo návratu. Z této definice vyplývá, že člověk, který měl např. židovského dědečka, je sice považován za Žida státem Izrael, nicméně není již považován za žida z náboženského hlediska - není započítáván do [[minjan]]u, není vyvoláván k [[Tóra|Tóře]] a jeho náboženský status je stejný jako u jakéhokoli jinověrce. Většina náboženských (věřících) židů nepovažuje „nehalachické židy“ vůbec za židy a „etnický“ charakter židovství víceméně neuznávají, rozhodující je pro ně [[halacha]]. Některé malé skupiny [[charedim|ultraortodoxních židů]] nejenže neuznávají nehalachické židy, ale neuznávají ani konvertity jako plnoprávné židy. Tato praxe je ovšem spíše výjimkou potvrzující pravidlo. == Etnické rozdělení == Současné židovské obyvatelstvo je možné rozdělit dle původu a oblastí, kde Židé žili nebo žijí, a to následovně: * '''[[Aškenazim]]''' - jedná se o Židy pocházející především ze střední a východní [[Evropa|Evropy]], tvoří více než 70% světové židovské populace. Dnes žijí především v [[Izrael]]i (48% populace), USA, [[Kanada|Kanadě]] a Evropě. * '''[[Sfaradim]]''' - jedná se o Židy pocházející z oblasti [[Španělsko|Španělska]] a středomoří. Dnes žijí v Izraeli (spolu s Mizrachim 52% populace), Francii a Latinské Americe. * '''[[Mizrachim]]''' - Židé pocházející z arabských zemí, především [[Irák]], [[Írán]], [[Sýrie]] a [[Libanon]]. Mezi Mizrachim se počítají i exotické skupiny jako [[berberští Židé]], [[horští Židé]] z [[Kavkaz]]u, [[Kurdistán]]u apod. Hlavní centrum jejich populace je v Izraeli. Kromě těchto velkých skupin existují ještě skupiny menší, jejichž příslušníci tvoří komunity v řádu stovek až tisíců členů. Jsou to např.: * [[Falašové]] - též [[Beta Israel]] tzv. Černí židé, pocházející především z [[Etiopie]] * [[Samaritáni]] - potomci severoizraelských kmenů a mezopotámského obyvatelstva z 1. tis. př.n.l. * [[Tejmanim]] - Židé z [[Jemen]]u * [[Bnej Menaše]] - indičtí Židé odvozující svůj původ od kmene Menaše * [[Ibo Bnej Jisrael]] - tzv. Igbo - Židé z Nigérie odvozující svůj původ od kmenů Gád, Zabulon a Menaše * [[Kaifeng]] - čínští Židé Tyto skupiny se od sebe mohou odlišovat dialektem hebrejštiny, používanými jazyky, kulturou, folklórem i náboženskými praktikami. == Populace == Následující tabulka uvádí počet a procentuální zastoupení Židů podle národnosti v některých zemích a oblastech. Údaje jsou pouze orientační. {| class="wikitable sortable" |+ |- !země !židovská populace !celková populace !podíl Židů (%) !poznámky |- |[[Spojené státy americké]] |style="text-align: right"|5&nbsp;300&nbsp;000 |style="text-align: right"|301&nbsp;469&nbsp;000 |style="text-align: right"|1,80 |''<ref>Viz [http://fr.jpost.com/servlet/Satellite?pagename=JPost/JPArticle/ShowFull&cid=1145961262900]'' (Updated to May 2, 2006 ).</ref><ref name="jppistudy">V roce 2007 již židovská populace Izraele překonala židovskou populaci USA</ref> |- |[[Izrael]] |style="text-align: right"|5&nbsp;393&nbsp;400 |style="text-align: right"|7&nbsp;116&nbsp;700 |style="text-align: right"|75,80 |<ref name="cbs">{{Citace elektronické monografie | url=http://www.cbs.gov.il/shnaton58/st02_02.pdf| titul=Population, by religion | vydavatel=[[Israeli central bureau of statistics]] | rok=2007 | datum přístupu=2007-11-13}}</ref> |- |[[Evropa]] |style="text-align: right"|2&nbsp;000&nbsp;000 |style="text-align: right"|710&nbsp;000&nbsp;000 |style="text-align: right"|0,30 |Pravděpodobně méně |- |style="text-indent: 2em"|[[Francie]] |style="text-align: right"|494&nbsp;000 |style="text-align: right"|64&nbsp;102&nbsp;140 |style="text-align: right"|0,80 |<ref name="jppistudy" /> |- |style="text-indent: 2em"|[[Spojené království|Velká Británie]] |style="text-align: right"|267&nbsp;000 |style="text-align: right"|60&nbsp;609&nbsp;153 |style="text-align: right"|0,40 |<ref>Sčítání obyvatel v r. 2001</ref> |- |style="text-indent: 2em"|[[Rusko]] |style="text-align: right"|228&nbsp;000 |style="text-align: right"|142&nbsp;400&nbsp;000 |style="text-align: right"|0,15 |Oblast bývalého [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]].<ref name="jppistudy" /> Počet podle některých odhadů mnohem vyšší.<ref> Zpráva Ministerstva zahraničních věcí USA ohledně náboženské svobody [http://www.state.gov/g/drl/rls/irf/2004/35480.htm] odhaduje počet Židů v Rusku na 600&nbsp;000 až 1&nbsp;000&nbsp;000.</ref> |- |style="text-indent: 2em"|[[Německo]] |style="text-align: right"|220&nbsp;000 |style="text-align: right"|82&nbsp;310&nbsp;000 |style="text-align: right"|0,30 |100 000 členů židovských obcí |- |style="text-indent: 2em"|[[Ukrajina]] |style="text-align: right"|103&nbsp;591 |style="text-align: right"|46&nbsp;481&nbsp;000 |style="text-align: right"|0,20 |<ref>Údaj podle oficiálního cenzu z r. 2001. Podle místní pobočky Židovské agentury se počet Židů pohybuje mezi 250 000 až 500 000</ref> |- |style="text-indent: 2em"|[[Maďarsko]] |style="text-align: right"|80&nbsp;000–100&nbsp;000 |style="text-align: right"|10&nbsp;053&nbsp;000 |style="text-align: right"|0,8-1 |<ref>[http://www.zsido.hu/tortenelem/magyarzs.htm Židovská komunita v Maďarsku]</ref> Především maďarsky mluvící, [[Neologismus|neologičtí]], asimilovaní Židé |- |style="text-indent: 2em"|[[Belgie]] |style="text-align: right"|30&nbsp;000 |style="text-align: right"|10&nbsp;419&nbsp;000 |style="text-align: right"|0,30 | |- |style="text-indent: 2em"|[[Itálie]] |style="text-align: right"|30&nbsp;000 |style="text-align: right"|58&nbsp;883&nbsp;958 |style="text-align: right"|0,05 | |- |[[Kanada]] |style="text-align: right"|371&nbsp;000 |style="text-align: right"|32&nbsp;874&nbsp;400 |style="text-align: right"|1,10 |<ref name="jppistudy" /> |- |[[Guatemala]] |style="text-align: right"|1200 |style="text-align: right"|14&nbsp;655&nbsp;000 |style="text-align: right"|1,20 |<ref name="Jewishvirtuallibrary">http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/vjw/Guatemala.html</ref> |- |[[Turecko]] |style="text-align: right"|30&nbsp;000 |style="text-align: right"|72&nbsp;600&nbsp;000 |style="text-align: right"|0,040 |<ref>Sčítání obyvatel v r. 2001</ref> |- |[[Argentina]] |style="text-align: right"|250&nbsp;000 |style="text-align: right"|39&nbsp;921&nbsp;833 |style="text-align: right"|0,60 |<ref name="jewishvirtuallibrary">[http://www.us-israel.org/jsource/Judaism/jewpop.html Jewish Virtual Library], [http://www.jewfaq.org/populatn.htm JewFAQ]</ref> |- |[[Brazílie]] |style="text-align: right"|130&nbsp;000 |style="text-align: right"|188&nbsp;078&nbsp;261 |style="text-align: right"|0,07 |<ref name="jewishvirtuallibrary" /> |- |[[Jižní Afrika]] |style="text-align: right"|106&nbsp;000 |style="text-align: right"|47&nbsp;432&nbsp;000 |style="text-align: right"|0,20 |<ref name="jewishvirtuallibrary" /> |- |[[Austrálie]] |style="text-align: right"|126&nbsp;000 |style="text-align: right"|20&nbsp;788&nbsp;357 |style="text-align: right"|0,60 |<ref>Department of Immigration and Citizenship (DIMA), 1996 Census</ref> |- |[[Asie]] (bez Izraele) |style="text-align: right"|50&nbsp;000 |style="text-align: right"|3&nbsp;900&nbsp;000&nbsp;000 |style="text-align: right"|0,001 | |- |style="text-indent: 2em"|[[Írán]] |style="text-align: right"|20&nbsp;405 |style="text-align: right"|68&nbsp;467&nbsp;413 |style="text-align: right"|0,03 |<ref name="jewishvirtuallibrary" /> |- |[[Mexiko]] |style="text-align: right"|40&nbsp;000–50&nbsp;000 |style="text-align: right"|108&nbsp;700&nbsp;000 |style="text-align: right"|0,04 |<ref name="jewishvirtuallibrary" /> |- |'''Celkem''' |style="text-align: right"|'''15&nbsp;871&nbsp;000''' |style="text-align: right"|'''6&nbsp;453&nbsp;628&nbsp;000''' |style="text-align: right"|'''0,25''' |style="text-align: right"| |} == Jazyk == {{Viz též|Hebrejština|Jidiš|Ladino}} Hlavním dorozumívacím jazykem Židů byla ve starověku [[hebrejština]]. Ta později přešla do liturgického užívání a její funkci v běžné komunikaci přejala [[aramejština]], případně [[řečtina]] nebo [[latina]]. Od babylónského zajetí se stalo nepsaným pravidlem, že Židé přijímali a dorozumívali se jazykem země, ve které žili. Kromě toho Židé vytvořili a užívají své vlastní jazyky - [[jidiš]] (směs hebrejštiny a středověké němčiny), užívaná mezi aškenázskými Židy, a [[ladino]] (směs hebrejštiny a kastilštiny) používaná mezi Sefardy. Kromě těchto dvou jazyků ještě existují různé variace jako [[judeo-arabština]] nebo [[judeo-perština]]. Všechny tyto jazyky vznikly vzájemným ovlivňováním jazyků hostitelských zemí a hebrejštiny. Zvláštním jazykem je [[ge'ez]], kterým se hovořilo v Etiopii před nástupem [[amharština|amharštiny]] a který zůstal jako liturgický jazyk etiopských Židů. Hebrejština se udržela jako jazyk literární. Na přelomu 19. a 20. století byla hebrejština obnovena jako živý jazyk v [[Izrael]]i (ivrit). == Náboženství == {{Hlavní článek|Judaismus}} Judaismus vznikl jako kmenové náboženství hebrejských kmenů přibližně ve 2. tisíciletí př. n. l. V současné době je jediným náboženstvím židovského národa. Podle náboženských zákonů ani podle zákonů světských není možné být Židem (a příslušníkem židovského národa) a zároveň být příslušníkem nějakého jiného náboženství, než judaismu, pokud se pro toto jiné náboženství člověk svobodně rozhodne (je ovšem možné být Židem „bez vyznání“). Náboženský a národnostní fenomén je v židovství neodmyslitelně spjat. Judaismus je [[monoteismus|monoteistickým]] náboženstvím, tzn. že uctívá jediného Boha. Uctívání jiných bohů je zapovězeno, stejně jako uctívání soch, jiných předmětů či míst nebo přírodních úkazů. Judaismus odmítá dogmata a podobné „nezvratné pravdy“. Po dlouhou dobu bylo jediným dogmatem to, že Tóra je Boží Zákon seslaný Bohem a Izrael jej následuje, aby dodržel podmínky smlouvy s Bohem uzavřené, totiž [[Pojem vyvolenosti v judaismu|vyvolení]] výměnou za následování jediného, pravého Boha. == Dějiny Židů == === Dějiny Židů ve starověku === ==== Babylónská a perská nadvláda (586 – 323) ==== Období po pádu Jeruzaléma v roce 586 př. n. l. a deportaci židovských obyvatel z Judska do Babylonie se nazývá babylonské zajetí. Jeho trvání však nebylo dlouhé. V roce 539 př. n. l. obsadil perský král Kýros II. Veliký Babylon. Skončilo babylonské zajetí a Židé se mohli, pokud chtěli, vrátit zpět do vlasti. Zdaleka ne všichni této možnosti využili a tak vzniká první velká [[židovská diaspora]] v Mezopotámii. Jeruzalém i [[Jeruzalémský chrám|Chrám]] byl obnoven – do tohoto období spadá působení [[Ezdráš]]e a [[Nehemjáš]]e. Ezdráš s sebou měl přinést Persií schválený „zákon našeho Boha“ - někteří badatelé se domnívají, že se jednalo buď o konečnou nebo o jednu ze závěrečných verzí [[Pentateuch]]u. Život židovské komunity se začínal zaměřovat na [[Tóra|psaný]] a [[Ústní Tóra|tradovaný zákon]]. V tomto období vznikají teologické a písemné základy židovského náboženství - '''[[judaismus|judaismu]]'''. Od zajetí také bude pravidlem, že vždy bude větší část Židů žít mimo území [[Země izraelská|Izraele]]. [[Soubor:Izrael herodovci.jpg|thumb|right|Izrael za Herodovců]] ==== Řecká (323 – 167), makabejská (167 - 163) a římská vláda (63 - 135) ==== Alexandr Makedonský roku 331 př. n. l. ovládl území [[Blízký východ|Blízkého východu]] a Judsko přešlo pod vládu Řeků. Po jeho smrti (323 př. n. l.) byla říše rozdělena mezi [[Diadoch|diadochy]] a Judsko připadlo na egyptským Ptolemaiovcům. V této době vznikla a rozmohla se [[Alexandrie|alexandrijská]] diasporní komunita, kde došlo i překladu [[Tanach|Starého zákona]] do řečtiny ([[Septuaginta]]). V roce 198 př. n. l. dobyli po několika válkách [Seleukovci Sýrii a [[Kenaán]]. Když Antiochos&nbsp;IV. Epifanés zakázal provádět základní rituály [[judaismus|judaismu]], povstalo venkovské obyvatelstvo a toto povstání nakonec přerostlo roku 167 př. n. l. v makabejské povstání.<ref>Schäfer. 37-67.</ref> Makabejské války započala roku 167 př. n. l. rodina Makabejských, otec a jeho synové. Otec záhy zemřel a vedení se ujal Juda Makabejský. V roce 164 př. n. l. se podařilo Judovi ovládnout Jeruzalém a přilehlé oblasti a obnovit Chrámový kult. Boje pokračovaly za všech jeho nástupců-bratrů Jónatána a Šimona. Tyto války skončily založením vládnoucí královské dynastie Hasmonejců. Panování Hasmonejské dynastie bylo zmařeno vnitřními spory v samotné rodině. Když se bratři Aristobúlos&nbsp;II. a Hyrkán&nbsp;II. nemohli shodnout na vedení země, zasáhli do sporu jak [[Gnaeus Pompeius Magnus|Pompeius]], tak [[Idumea|idumejský]] vládce Antipatros&nbsp;II. Pompeius nakonec přiřkl vládu Antipatrovi, čímž Hasmoneovská dynastie skončila svou vládu a jejich místo zaujali Herodovci. Po Césarově vítězství zůstal Hyrkán v Judsku veleknězem, ale prokurátorem Judska byl jmenován Idumejec Antipater&nbsp;II. Po Antipatrově smrti zůstali v Judsku jeho dva synové, Fasael a Herodes. Marcus Antonius jim potvrdil jejich úřad etnarchy. V letech 40–37 se dostal díky parthské expanzi na trůn Hasmonejec Antigon, syn Aristobúla II. Herodes utekl do Říma, kde získal hodnost krále. Vrátil se v roce 37, porazil Antigona, dobyl Jeruzalém a stal se prakticky jediným vládcem v zemi. Po Herodově smrti (4 př. n. l.) nastoupil na jeruzalémský trůn jeho syn Archelaos, byl však krátce na to (6 n. l.) Římany sesazen a Judsko přešlo pod přímou správu Říma. Judsko bylo spravováno římskými prefekty (6–41) a prokurátory (44–68). Od roku 41 do roku 44 vládl v Judsku Herodes Agrippa I. Po jeho smrti Judsko opět přechází do přímé správy Říma a spravují je prokurátoři. [[Soubor:Sack of jerusalem.JPG|thumb|250px|left|Římští vojáci nesou [[Menora|menoru]] po zničení Jeruzaléma]] ==== Židovská povstání ==== Za prokurátora Gessia Flora přerostla všeobecná nespokojenost v celonárodní židovské povstání. Počáteční úspěch byl zastaven postupem Vespasiana. Když byl Vespasianus zvolen císařem (69), převzal velení vojsk jeho syn Titus. Titovi se podařilo v roce 70 dobýt [[Jeruzalém]] a v roce 73 zlomit poslední odpor Židů v pevnosti [[Massada]]. O několik desetiletí později, v letech 132–135, došlo k dalšímu povstání, které vedl Bar Kochba („Syn hvězdy“). I toto povstání však bylo rozdrceno, Židé byli vyhnáni z Jeruzaléma, z něhož bylo učiněno nové město, ''Aelia Capitolina'' a provincie přejmenována z Judska na [[Palestina|Palestinu]], aby byla vyhlazena jakákoli památka na neustále se bouřící Židy. Po Druhé židovské válce se těžiště židovského života přesunulo do Galileje, kde se židovský život začal znovu obnovovat. === Židé v diaspoře === Ve 3. století mnoho židů během krize Římské říše zemi opustilo. Jejich cílem byla především Babylónie, která nebyla pod nadvládou Říma a navíc zde již od dob babylónského zajetí sídlila silná a početná židovská komunita. Po povolení křesťanství a jeho přijetí za státní náboženství se vztah římské a později [[Byzantská říše|byzantské říše]] k Židům zhoršoval.<ref>Schäfer. 155-165.</ref> Židé proto přivítali, když roku 614 získala oblast Persie avšak Jeruzalém byl roku 629 dobyt zpět. Roku 638 byla oblast podmaněna [[Arabové|Araby]] a situace v oblasti se na dlouhou dobu zcela změnila. Židé získali podobně jako křesťané status Dhimmi - tj. lidí druhého řádu - mohli svobodně vyznávat své náboženství, ale nesměli jej šířit, ani nosit zbraně a museli platit zvláštní daň. Tolerance muslimů byla závislá na toleranci konkrétního panovníka. Vzhledem k&nbsp;roztroušení ([[Židovská diaspora|diaspoře]]) Židů po světě přestalo být určujícím faktorem obývané území a postupně se vytratil i původní společný jazyk. Náboženství a kulturní tradice zůstaly. Protože během středověku žili Židé mnohdy v&nbsp;[[Ghetto|ghettech]] a přinejmenším teoreticky se nemísili s&nbsp;nežidovským obyvatelstvem, lze tak nadále mluvit o národu, je-li chápán jako společenství odvozované od společného předka. Existuje však množství náhledů na tuto otázku; realitě snad bližší je výklad židovství jako druhu kulturního či diskursivního společenství (Eliyahu). Během 18. a 19. století se židé stále více začali považovat za příslušníky národů, v&nbsp;jejichž zemích žili. V&nbsp;těchto případech už označení ''žid'' zůstalo pouze vyjádřením náboženské příslušnosti. Od roku [[1948]] existuje na území zhruba odpovídající bývalému [[Britský mandát Palestina|Britskému mandátu Palestina]] stát [[Izrael]], v&nbsp;němž Židé opět tvoří majoritní skupinu a hovoří moderní [[hebrejština|hebrejštinou]] (ivrit). Nejpočetnějším náboženstvím země je [[judaismus]], většina obyvatel Izraele se však považuje za sekulární. Do země se postupně vystěhovalo mnoho Židů, poslední velkou vlnou byli [[Židé v Sovětském svazu|sovětští židé]] v roce [[1990]]. == Genetická onemocnění == Je známo, že v rámci určitých skupin židovské populace se vyskytují některé genetické choroby nadprůměrně často. Příčina tohoto jevu není jasná, ale vliv mohl mít [[genetický drift]] v izolovaných židovských populacích. Například [[Aškenázové]] trpí často [[Riley-Dayův syndrom|Riley-Dayovým syndromem]], [[Tay-Sachsova choroba|Tay-Sachsovou chorobou]], [[Gaucherova choroba|Gaucherovou chorobou]], [[Niemann-Pickův syndrom|Niemann-Pickovým syndromem]], ale dále také v hojné míře [[diabetes mellitus|cukrovkou]], [[pentosurie|pentosurií]], [[dystonie|dystonií]] a [[kolorektální karcinom|kolorektálním karcinomem]]. Mezi [[Sfaradim|Sefardskými]] židy se ve zvýšené míře vyskytuje [[familiární středomořská horečka]] (FMF), naopak Tay-Sachsova choroba u nich nepředstavuje tak vysoké riziko. Mezi orientálními židy perského původu je zvýšená incidence [[hypoaldosteronismus|hypoaldosteronismu]] a [[Dubin-Johnsonův syndrom|Dubin-Johnsonova syndromu]], mezi [[Libye|libyjskými]] židy je zvýšené riziko propuknutí [[Creutzfeldt-Jakobova choroba|Creutzfeldt-Jakobovy choroby]].<ref>{{citace monografie| titul = Encyclopedia of Genetics, Genomics, Proteomics, and Informatics| vydání=3rd Edition| příjmení= Rédei| jméno = George P.| vydavatel=Springer| rok=2008| isbn=978-1-4020-6753-2}}</ref> Existuje organizace [[Dor ješorim]], která poskytuje židovským komunitám screening před těmito a dalšími genetickými chorobami. == Související články == * [[Izraelský národ]] * [[Davidova hvězda]] * [[Židovská obec]] * [[Židovský stát]] * [[Židovské svátky]] == Bibliografie == * BARNAVI, Eli a kolektiv. Atlas univerzálních dějin židovského národa. Praha : Victoria Publishing, 1995. 299 s. ISBN 80-7187-013-7. * CAMUS, Jean-Yves; DERCZANSKY, Annie-Paule. Svět Židů. Praha : KMa, 2008. 64 s. ISBN 978-80-7309-50-7. * DE LANGE, Nicolas. Svět Židů. Praha : Knižní klub, 1996. 240 s. ISBN 80-7176-325-X. * GILBERT, Martin. Židé ve 20. století. Praha : BASET, 2003. 375 s. ISBN 80-86223-54-X. * NEWMAN, Ja'akov; SIVAN, Gavri'el. Judaismus od A do Z. Praha : Sefer, 1992. 285 s. ISBN 80-900895-3-4. * PAVLÁT, Leo; FIEDLER, Jiří; ŠEDINOVÁ, Jiřina a kolektiv. Židé − Dějiny a kultura. Praha : Kliment a Mrázek, 1997. 144 s. ISBN 80-85608-17-0. * SADEK, Vladimár; FRANKOVÁ, Anita; ŠEDINOVÁ, Jiřina. Židovské dějiny, kultura a náboženství. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1992. 59 s. ISBN 80-04-25998-7. * SCHÄFER, Peter. Dějiny Židů v antice: Od Alexandra Velikého po arabskou nadvládu. Praha : Vyšehrad, 2003. 264 s. ISBN 80-7021-633-6. * SPIEGEL, Paul. Kdo jsou Židé?. Brno : Barrister & Principal, 2007. 228 s. ISBN 978-80-87029-07-7. * STERN, Marc. Svátky v životě Židů. Praha : Vyšehrad, 2001. 247 s. ISBN 80-7021-551-8. == Poznámky == <references/> == Externí odkazy == * [http://www.gym-rathenau.bildung-lsa.de/Boskovice/Web/symboly.htm Symboly židovského života] * [http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1604 Židé na antice] {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Židé| ]] [[Kategorie:Judaismus]]

Návrat na stránku „Židé“.