Alfred Hübner

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''Alfred Hübner''' (1915 – 1997) byl německý amatérský národopisec, sběratel a genealog jižní oblasti Jizerských hor. Občanským povoláním byl rytcem kovů pro bižuterní průmysl. == Život == Narodil se jako nejstarší syn Friedricha a Marie Hübnerových v domě č.p. 33 v [[Huť (Pěnčín)|Huti]]–Zahájí (Labau – Buschhäuser). Měl mladšího bratra Ernsta (1920-1999) a sestru Annu (1922-20XX). V letech 1921-1926 navštěvoval obecnou školu v Huti a poté v letech 1926-1929 měšťanskou školu v [[Jablonec nad Nisou|Jablonci nad Nisou]], Sokolí ulici. Protože měl výtvarný talent, studoval na Státní odborné škole pro umělecká řemesla, obor rytec kovů. Studia zakončil v roce 1932. Poté pracoval jako kovorytec pro firmu O. Zappe. Od roku 1936 byl jejím zaměstnancem. V roce 1937-1938 vykonal vojenskou službu v československé armádě a to v Komárně a v Nitře. Po připojení Sudet k Říši byl povolán do německé armády. V roce 1940 byl ze zdravotních důvodů poslán do zálohy. Po válce mu byl zabaven majetek, ale jako antifašista nebyl [[Vysídlení Němců z Československa|odsunut]]. V roce 1954 si zakoupil dům č.p. 40 „U Jakubů“ (beim Jakubn) v Huti-Zahájí, kde žil až do své smrti. == Dílo == Již od mládí se zajímal o historický a stavební vývoj obce Huť (Labau). Zabýval se genealogií sklářských rodů, sbíral památky zdejšího uměleckého průmyslu. Místní česko-německý podnikatel Hartwig Wenzel věnoval v roce 1942 pro zřízení muzea dům č.p. 1 v Huti–Stanovsku. Alfred Hübner zde zřídil expozici vývoje sklářství od 19. století do 30. let století dvacátého. Dále zde byly umístěny ukázky místního vyřezávaného nábytku. Na expozici spolupracovali i kronikář Meissner ze [[Smržovka|Smržovky]] a památkář Franz Weiss ze [[Cvikov]]a. Nad muzeem převzal péči Jablonecký Heimatbund a památkový úřad (Denkmalamt) v [[Liberec|Liberci]]. Po osvobození v roce 1945 bylo muzeum vážně ohroženo. V červnu 1945 bylo vyloupeno a část sbírek zmizela. Dům muzea byl novou českou samosprávou určen opět k bydlení, část sbírek byla vystěhována na půdu a část později Alfred Hübner přemístil do svého domu. Velkou pozornost věnoval výzkumu života a díla „zázračného lékaře“ [[Jan Josef Antonín Eleazar Kittel|Jana Josefa Antonína Eleazara Kittela]] ze Šumburku ([[Krásná (Pěnčín)|Krásné]]). Dalšími oblastmi jeho badatelského zájmu byla dokumentace jizerskohorského německého dialektu. Do místního nářečí přeložil například [[Johann Wolfgang von Goethe|Goethova]] [[Faust (Goethe)|Fausta]]. Jako vynikající znalec místních poměrů a historie spolupracoval s řadou vědců, například s Margarete Klante z Berlína. Jeho písemná pozůstalost je uložena v Státním okresním archivu v Jablonci nad Nisou <ref>[http://www.soalitomerice.cz/content/archivni-fondy-sbirky-knihovna-soka-jablonec-nn Archivní fondy a sbírky, knihovna - SOkA Jablonec n.N.]</ref>. Zbytek jeho národopisné sbírky je uložen v Městském muzeu v Železném Brodě. === Reference === <references/> === Literatura === * {{Citace periodika | příjmení = Hrách | jméno = Jaroslav | titul = Alfred Hübner : Před 95 lety se narodil regionální badatel a amatérský historik | periodikum = Ročenka Jizersko-ještědského horského spolku | odkaz na periodikum = | rok = 2010 | měsíc = | ročník = | číslo = | strany = 71-80 | url = | issn = 1214-1585 }} {{Článek z Wikipedie}} {{DEFAULTSORT:Hübner, Alfred}} [[Kategorie:Čeští etnografové]] [[Kategorie:Něměčtí etnografové]]

Návrat na stránku „Alfred Hübner“.