Alois Indra

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Alois Indra.jpg|thumb|244px|Alois Indra během oficiální návštěvy komunistického Rumunska (1981)]] '''Alois Indra''', někdy psáno též '''Alojz Indra''' (* [[17. březen|17. března]] [[1921]], [[Medzev]], † [[2. srpen|2. srpna]] [[1990]], [[Praha]]) byl československý politik [[Komunistická strana Československa|Komunistické strany Československa]], ministr vlád ČSSR, poslanec [[Národní shromáždění Československé socialistické republiky|Národního shromáždění ČSSR]], [[Česká národní rada|České národní rady]] a&nbsp;[[Sněmovna lidu Federálního shromáždění|Sněmovny lidu]] [[Federální shromáždění|Federálního shromáždění]]. Byl jedním z autorů tzv. [[Zvací dopis|zvacího dopisu]] a představitelů období [[normalizace]]. == Život == Alois Indra byl původním povoláním železniční úředník. Do KSČ vstoupil v roce [[1937]]. Jeho prvním působištěm po 2. světové válce byl někdejší [[Zlín]], kde nejprve pracoval ve funkci [[Sekretář (administrativa)|tajemníka]] [[Krajský národní výbor|Krajského národního výboru]], po absolutoriu [[Vysoká škola politická ústředního výboru Komunistické strany Československa|Vysoké školy ÚV KSČ]] pokračoval na místním krajském [[sekretariát]]u KSČ, město se tou dobou již jmenovalo [[Zlín|Gottwaldov]]. Zde se v roce [[1956]] stal krajským tajemníkem KSČ. V roce 1960 přesídlil do Prahy, kde se stal vedoucím plánovacího oddělení [[Ústřední výbor Komunistické strany Československa|Ústředního výboru Komunistické strany Československa]].<ref name="funkce KSČ" /><ref name="Kdo">{{Citace monografie | titul = kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 1994 | isbn = 80-901579-5-5 | strany = 211 | jazyk = česky }}</ref> Již v 60. letech zastával i vládní posty. V roce [[1962]] se stal předsedou [[Státní plánovací komise]] (což byl tehdy důležitý orgán ústřední státní správy) a z titulu této funkce zasedal jako ministr ve vládě ČSSR ([[třetí vláda Viliama Širokého]]). V roce [[1963]] se stal [[Seznam ministrů dopravy Československa|ministrem dopravy]] ve [[vláda Jozefa Lenárta|vládě Jozefa Lenárta]] a toto portfolio držel až do roku 1968. Pak byl z funkce ministra převeden do ÚV KSČ a jeho politická kariéra vyvrcholila od konce 60. let.<ref name="funkce KSČ" /> [[XI. sjezd KSČ]] ho zvolil za kandidáta [[Ústřední výbor Komunistické strany Československa|Ústředního výboru Komunistické strany Československa]]. Do funkce člena ÚV KSČ ho zvolil [[XII. sjezd KSČ]], [[XIII. sjezd KSČ]], [[XIV. sjezd KSČ]], [[XV. sjezd KSČ]], [[XVI. sjezd KSČ]] a [[XVII. sjezd KSČ]].<ref name="funkce KSČ">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = www.cibulka.net | titul = Přehled funkcionářů ústředních orgánů [[Komunistická strana Československa|KSČ]] [[1945]] - [[1989]] | url = http://www.cibulka.net/nnoviny/nn2000/nn10_1100/obsah/02.htm | jazyk = česky | datum přístupu = 2012-04-09 }}</ref><ref name="Kdo" /> V únoru 1968 se stal terčem kritiky slovenských studentů a reformistů. Příčinou bylo Indrovo vyjádření ohledně projektované železniční tratě typu [[ALWEG]] ve Vysokých Tatrách. Indra coby ministr dopravy prohlásil, že výstavba této trati není do roku 1970 reálná. Na to reagovali bratislavští studenti demonstracemi a peticemi. Nikdy nerealizovaný ALWEG byl v roce 1968 symbolem ekonomické modernizace Slovenska.<ref>{{Citace monografie | titul = Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | rok = 2012 | isbn = 978-80-7429-133-3 | strany = 468–469 | jazyk = česky }}</ref> Na přelomu května a června 1968 byl ustanoven Indra předsedou komise ÚV KSČ pro přípravu vzniku komunistické strany v českých zemích (šlo o jeden z projevů reformního úsilí Pražského jara, kdy měl být vytvořen symetrický model dvou republikových komunistických stran, zastřešený celostátní KSČ). Indra ale v této otázce příliš v následujících týdnech nepokročil. Na tuto Indrovu zdržovací taktiku upozornil zpětně ve svých vzpomínkách [[Zdeněk Jičínský]]. Historik [[Jan Rychlík (historik)|Jan Rychlík]] v tom spatřuje logický odpor konzervativního komunisty k decentralizaci, možná i po zaúkolování z Moskvy.<ref>{{Citace monografie | titul = Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | rok = 2012 | isbn = 978-80-7429-133-3 | strany = 498–499 | jazyk = česky }}</ref> V průběhu srpnové [[invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa]] roku 1968 sehrál neblaze proslulou úlohu, neboť byl podepsán pod tzv. [[zvací dopis|zvacím dopisem]], v němž prosovětská frakce KSČ žádá o pomoc na obranu před kontrarevolucí. Bezprostředně po spuštění invaze se aktivně pokoušel neúspěšně sestavit [[kolaborace|kolaborantskou]] a zcela neústavní [[Dělnicko-rolnická vláda|dělnicko-rolnickou vládu]]. Tento záměr ale selhal, protože v ÚV KSČ převážili odpůrci okupace a vydali stanovisko na podporu legitimního vedení státu a strany. [[Vysočanský sjezd KSČ]] konaný krátce po okupaci v ilegalitě Indru nezvolil do ÚV KSČ.<ref>{{Citace monografie | titul = Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | rok = 2012 | isbn = 978-80-7429-133-3 | strany = 500, 502 | jazyk = česky }}</ref> Po skončení jednání mezi československými a sovětskými předáky, které vyústilo v podpis [[Moskevský protokol|Moskevského protokolu]], dostal srdeční záchvat a do Československa se vrátil až po několika týdnech. Společně s [[Vasil Biľak|Vasilem Biľakem]] se stal v měsících po Srpnu jedním z nejkonzervativnějších a nejneoblíbenějších československých komunistických politiků oné doby.<ref name="Kdo" /> V souvislosti s postupem normalizace ale jeho vliv na politiku KSČ opět rostl. Zároveň však podle historika Jana Rychlíka lze vypozorovat tendenci [[Gustáv Husák|Gustáva Husáka]] marginalizovat členy prosovětské kolaborační ultralevice. Indra zastával funkci předsedy Federálního shromáždění, která sice byla formálně významným postem, ale politicky jen málo vlivná.<ref>{{Citace monografie | titul = Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | rok = 2012 | isbn = 978-80-7429-133-3 | strany = 546 | jazyk = česky }}</ref> Od dubna 1968 do prosince 1971 zastával post člena sekretariátu ÚV KSČ a v téže době i tajemníka ÚV KSČ. V období leden 1970–únor 1971 byl kandidátem předsednictva ÚV KSČ, od února 1971 až do listopadu 1989 členem předsednictva ÚV KSČ. V letech 1971–1972 byl navíc předsedou komise ÚV KSČ pro zemědělství a výživu a předsedou komise ÚV KSČ pro práci s mládeží. Od roku 1971 byl členem předsednictva Ústřední výbor [[Národní fronta Čechů a Slováků|Národní fronty]] ČSSR. V roce [[1971]] mu byl udělen [[Řád republiky]], v roce [[1973]] [[Řád Vítězného února]], roku [[1981]] [[Řád Klementa Gottwalda]] a téhož roku i titul [[Hrdina socialistické práce]].<ref name="funkce KSČ" /> Dlouhodobě zasedal v nejvyšších zákonodárných sborech. Ač slovenského původu, byl volen v obvodech v českých zemích. Ve [[Volby do Národního shromáždění 1964|volbách v roce 1964]] se stal poslancem [[Národní shromáždění Československé socialistické republiky|Národního shromáždění ČSSR]] za [[Jihomoravský kraj]].<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]] | titul = jmenný rejstřík | url = http://www.psp.cz/eknih/1964ns/rejstrik/jmenny/i.htm | jazyk = česky | datum přístupu = 2012-04-09 }}</ref> Po provedení federalizace Československa pak od ledna 1969 zasedal v [[Sněmovna lidu Federálního shromáždění|Sněmovně lidu]] [[Federální shromáždění|Federálního shromáždění]].<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]] | titul = jmenný rejstřík | url = http://www.psp.cz/eknih/1969fs/rejstrik/jmenny/sl/i.htm | jazyk = česky | datum přístupu = 2012-04-09 }}</ref> Zároveň v dubnu 1969 složil slib poslance [[Česká národní rada|České národní rady]] (dodatečný slib způsoben předchozí absencí, do ČNR byl vybrán již od počátku jejího ústavního fungování v lednu 1969).<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]] | titul = 3. schůze | url = http://www.psp.cz/eknih/1969cnr/stenprot/003schuz/s003001.htm | jazyk = česky | datum přístupu = 2012-10-08 }}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]] | titul = 25. schůze | url = http://www.psp.cz/eknih/1964ns/stenprot/025schuz/s025003.htm | jazyk = česky | datum přístupu = 2012-10-08 }}</ref> Ve [[Volby do Sněmovny lidu Federálního shromáždění 1971|volbách roku 1971]] byl znovu zvolen do Sněmovny lidu (volební obvod č. 129 – [[Ostrava]]-východ, [[Severomoravský kraj]]) a opětovně byl zvolen ve [[Volby do Sněmovny lidu Federálního shromáždění 1976|volbách v roce 1976]] (obvod [[Slezská Ostrava (městský obvod)|Slezská Ostrava]]), [[Volby do Sněmovny lidu Federálního shromáždění 1981|volbách v roce 1981]] (obvod Slezská Ostrava) a [[Volby do Sněmovny lidu Federálního shromáždění 1986|volbách v roce 1986]] (obvod Ostrava II). Dlouhou dobu zastával post předsedy Federálního shromáždění. Ještě v říjnu 1988 koordinoval přípravné práce na nové (a nikdy nerealizované) ústavě ČSSR. Ve federálním parlamentu setrval do prosince [[1989]], kdy přestal být poslancem v rámci procesu [[Kooptace do Federálního shromáždění 1989–1990|kooptace do Federálního shromáždění]] po [[sametová revoluce|sametové revoluci]].<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]] | titul = jmenný rejstřík | url = http://www.psp.cz/eknih/1971fs/rejstrik/jmenny/sl/i.htm | jazyk = česky | datum přístupu = 2012-04-09 }}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]] | titul = jmenný rejstřík | url = http://www.psp.cz/eknih/1976fs/rejstrik/jmenny/sl/i.htm | jazyk = česky | datum přístupu = 2012-04-09 }}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]] | titul = jmenný rejstřík | url = http://www.psp.cz/eknih/1981fs/rejstrik/jmenny/sl/i.htm | jazyk = česky | datum přístupu = 2012-04-09 }}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]] | titul = jmenný rejstřík | url = http://www.psp.cz/eknih/1986fs/rejstrik/jmenny/sl/i.htm | jazyk = česky | datum přístupu = 2012-04-09 }}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = mvcr.cz | titul = Příloha k usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění č. 93/1971 Sb. | url = http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=1664 | jazyk = česky | datum přístupu = 2012-04-09 }}</ref><ref name="funkce KSČ" /><ref>{{Citace monografie | titul = Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | rok = 2012 | isbn = 978-80-7429-133-3 | strany = 563 | jazyk = česky }}</ref> Už první prohlášení, které po svém vzniku vydalo 19. listopadu 1989 [[Občanské fórum]], obsahovalo požadavek na odchod některých konkrétních funkcionářů včetně Aloise Indry.<ref>{{Citace monografie | titul = Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | rok = 2012 | isbn = 978-80-7429-133-3 | strany = 565–566 | jazyk = česky }}</ref> Na funkci poslance rezignoval [[29. listopad]]u [[1989]] (v tentýž den Federální shromáždění zrušilo [[vedoucí úloha KSČ|vedoucí úlohu KSČ]] v tehdy platné [[Ústava Československé socialistické republiky|ústavě ČSSR]]). V únoru [[1990]] byl vyloučen z KSČ, v srpnu téhož roku zemřel.<ref name="Kdo" /> == Reference == <references /> == Externí odkazy == * [https://www.psp.cz/eknih/1986fs/slsn/stenprot/001schuz/s001001.htm Digitální parlamentní knihovna – znovuzvolení Aloise Indry předsedou Federálního shromáždění] {{Článek z Wikipedie}} {{DEFAULTSORT:Indra, Alois}} [[Kategorie:Českoslovenští ministři dopravy]] [[Kategorie:Poslanci československého Národního shromáždění]] [[Kategorie:Poslanci České národní rady]] [[Kategorie:Poslanci československého Federálního shromáždění]] [[Kategorie:Českoslovenští politici slovenské národnosti]] [[Kategorie:Vyloučení z KSČ]] [[Kategorie:Nositelé Řádu Vítězného února]] [[Kategorie:Nositelé Řádu republiky]] [[Kategorie:Nositelé Řádu Klementa Gottwalda]] [[Kategorie:Hrdinové socialistické práce (Československo)]] [[Kategorie:Muži]]

Návrat na stránku „Alois Indra“.