Anarchismus

{{Anarchismus}}
[[Soubor:Anarchy symbol neat.png|right|145px|Symbol anarchismu - A v kruhu]]
'''Anarchismus''' je [[politická ideologie]] usilující o vytvoření společnosti bez [[socialismus|sociální]], [[ekonomika|ekonomické]] a [[politika|politické]] [[hierarchie]] a jiných forem nadvlády člověka nad člověkem (např. [[gender]]ová nebo [[věk]]ová). 
Anarchisté proto odmítají [[hierarchie|hierarchii]], zejména v její společenské podobě, tj. [[stát]]ní moc, ekonomické (například [[kapitalismus]]), formální centralizovanou organizaci a [[právní řád]] ve formě zákonů, vytvářených elitou a vnucovaných zbytku společnosti, přičemž tvrdí, že lidská pospolitost se umí seberegulovat a spravovat bez těchto dle ''anarchistů'' umělých a člověku nepřirozených překážek. Cílem anarchismu je společnost bez vlády – [[anarchie]].<ref>Ladislav Ulbricht: [http://is.muni.cz/th/90475/pedf_m/diplomka.doc Anarchismus] , Diplomová práce, Masarykova univerzita v Brně, Pedagogická fakulta, Brno 2009</ref> Tato společnost není chaotická, ale organizovaná na principu [[federalismus|federalismu]].
Výraz anarchismus je odvozený z [[Řečtina|řeckého]] slova ἀναρχος, ''anarchos'', znamenající bez vládců,<ref>{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = 
 | jméno = 
 | odkaz na autora = 
 | titul = anarchy - Definition from the Merriam-Webster Online Dictionary
 | url = http://www.merriam-webster.com/dictionary/anarchy
 | datum vydání =
 | datum aktualizace =
 | datum přístupu = 2009-02-17
 | vydavatel = 
 | místo = 
 | jazyk = anglicky
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Liddell
 | jméno = Henry
 | odkaz na autora = Henry Liddell
 | příjmení2 = Scott
 | jméno2 = Robert
 | odkaz na autora2 = Robert Scott
 | titul = A Greek-English Lexicon
 | url = http://www.perseus.tufts.edu/cgi-bin/ptext?doc=Perseus%3Atext%3A1999.04.0057%3Aentry%3D%237439
 | datum vydání =
 | datum aktualizace =
 | datum přístupu = 2009-02-17
 | vydavatel = 
 | místo = 
 | jazyk = anglicky
}}</ref> složeného z předpony ἀν-, ''an-'', znamenající bez a ἄρχή, ''archos'', znamenající [[vládce]] či [[vůdce]].<ref>{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Liddell
 | jméno = Henry
 | odkaz na autora = Henry Liddell
 | příjmení2 = Scott
 | jméno2 = Robert
 | odkaz na autora2 = Robert Scott
 | titul = A Greek-English Lexicon
 | titul = anarchy - Definition from the Merriam-Webster Online Dictionary
 | url = http://www.perseus.tufts.edu/cgi-bin/ptext?doc=Perseus%3Atext%3A1999.04.0057%3Aentry%3D%2315894
 | datum vydání =
 | datum aktualizace =
 | datum přístupu = 2009-02-17
 | vydavatel = 
 | místo = 
 | jazyk = anglicky
}}</ref> Výraz "anarchia" pak znamená stav bez ([[útlak|utlačovatelské]]) autority.
Anarchisté odmítají pojmy [[stát]], [[vláda]], [[parlament]], [[monarchie]], [[republika]], [[kapitalismus]], [[fašismus]]. Tvrdí, že všechny tyto pojmy znamenají vládu člověka nad člověkem a jsou tedy v rozporu s jimi prosazovanou lidskou svobodou, kterou chtějí uskutečnit v [[decentralizace|decentralizovaně]] organizovaných [[samospráva|samosprávných]] jednotkách vzniklých na základě dočasně dohodnutých [[zvyk]]ů, [[obyčej]]ů a vždy odvolatelných závazků.
== Vývoj ==
Ke konci 18. století bylo označení „anarchisté“ používáno v souvislosti s dělnickými radikály během Velké francouzské revoluce, ale názory více či méně podobné anarchismu, byly známy již dříve (kupř. [[Petr Chelčický]] a jeho učení má blízko k tzv. [[náboženský anarchismus|náboženskému anarchismu]], propagujícímu vlastní pojetí náboženské [[etika|etiky]], lásky k bližnímu atd., v 19. století zastoupeném například [[Lev Nikolajevič Tolstoj|L. N. Tolstým]]). Anarchismus jako svébytné sociální hnutí a [[světonázor]] se formoval až od 40. let 19. století zejména ve [[Francie|Francii]], [[Itálie|Itálii]] či [[Španělsko|Španělsku]] v souvislosti s kapitalistickou průmyslovou revolucí a sebeorganizováním pracující třídy za účelem zlepšení životních podmínek a finálně společenské změny.
== Anarchistické směry ==
[[Soubor:Anarchist flags and stars.png|left|thumb|Anarchistické vlajky a hvězdy anarchistických směrů ]]
=== Anarchoindividualismus ===
{{Podrobně|Anarchoindividualismus}}
[[Anarchoindividualismus]], kterému položili základy Angličan [[William Godwin]] a Němec [[Max Stirner]], propagující vyhraněný [[egoismus]] proti respektu z [[Morálka|morálky]], státu či [[Bůh|Boha]], resp. celkové společenské struktury.
=== Mutualismus ===
[[Soubor:Proudhon-children.jpg|right|thumb|Proudhon a jeho děti<br />obraz [[Gustave Courbet|Gustava Courbeta]]]]
{{Podrobně|Mutualismus (ekonomie)}}
Dalším anarchistickým směrem je [[Mutualismus (ekonomie)|mutualismus]] či [[proudhonismus]], stojící mezi anarchoindividualismem a anarchokolektivismem, vychází z názorů Francouze [[Pierre-Joseph Proudhon|P. J. Proudhona]] (známý citátem „[[vlastnictví je krádež]]“). Společenský řád by měl být dle mutualistů řešen na ekonomické bázi spravedlivé směny.
=== Anarchokolektivismus ===
{{Podrobně|Anarchokolektivismus}}
Vedle anarchoindividualismu se prosadil [[anarchokolektivismus]], propagující vytváření svobodných kolektivů se společnými výrobními prostředky (dělnické komuny). Představitelem kolektivistického anarchismu byl především [[Michail Alexandrovič Bakunin|Michail Bakunin]]. V otázce centrálního řízení se dostal do rozporu s [[Karl Marx|Karlem Marxem]], Bakuninovy a Marxovy tábory pak zápasily o rozhodující vliv v rámci [[První internacionála|První internacionály]], což vyústilo v její rozpad. 
=== Anarchokomunismus ===
{{Podrobně|Anarchokomunismus}}
[[Petr Kropotkin]] byl nejviditelnějším teoretikem a představitelem [[Anarchokomunismus|anarchokomunismu]], de facto prvního uceleného anarchistického světonázoru. Ve svých dílech jako ''Dobývání chleba'', ''Pole, továrny a dílny'' nebo ''Pospolitost - vzájemná pomoc'', jako první zřetelně a srozumitelně načrtl podobu budoucí anarchistické společnosti.
=== Anarchosyndikalismus ===
[[Soubor:Anarchist flag.png|200px|left|thumb|Červenočerná anarchosyndikalistická vlajka]]
{{Podrobně|Anarchosyndikalismus}}
Někteří kolektivističtí anarchisté obhajovali roli odborových svazů, ve kterých by mohla organizovaná pracující třída přistoupit k revoluci, které by předcházela generální stávka, paralyzující chod kapitalistické společnosti. Tito anarchisté se nazývají [[Anarchosyndikalismus|anarchosyndikalisté]]. V roce 1922 se na berlínském kongresu spojili do [[Mezinárodní asociace pracujících]] (MAP), navazující na Bakuninskou sekci I. Internacionály. MAP existuje dodnes a má členské sekce ve více než 15 zemích.<ref>{{Citace elektronické monografie
 | titul = IWA Sections
 | url = http://www.iwa-ait.org/?q=sections
 | datum vydání = 
 | datum aktualizace = 
 | datum přístupu = 2009-10-6
 | vydavatel = [[Mezinárodní asociace pracujících]]
 | jazyk = 
}}</ref>
== Dějiny anarchismu ==
{{Ideologie}}
Anarchismus si prošel obdobím užívání [[propaganda činem|propagandy činem]], [[terorismus|teroristických]] akcí jednotlivců či celých skupin proti státním reprezentantům za účelem vybuzení mas k povstání.<!-- (např. v období 90. let 19. století) -->
Po první světové válce se anarchisté vyhranili vůči rostoucímu vlivu [[Fašismus|fašismu]] a značná část anarchistů odmítla [[bolševismus]]. Během [[Španělská občanská válka|občanské války ve Španělsku]] se na území s převládajícím anarchistickým společenským vlivem ([[Katalánsko]], [[Aragonie]] a část [[Valencie]]) proběhla nepříliš známá sociální revoluce a hluboká společenská změna, do které se zapojilo mnoho set tisíc lidí. Po kolapsu republikánské vlády, neschopné postavit se na odpor puči skupiny generálů v čele s F. Frankem anarchisté, anarchosyndikalisté a jejich spojenci postavili několik dobrovolnických miličních jednotek v síle tří divizí, které spolu s jednotkami levicových sil řadu měsíců držely frontový úsek mezi francouzskou hranicí a oblastí Teruelu. V zázemí pak proběhla sociální transformace, kdy většina ekonomiky včetně infrastruktury byla zkolektivizována pracujícími na základě již existujících odborových struktur - především anarchosyndikalistické [[Confederación Nacional del Trabajo|Národní konfederace práce (CNT)]], mající v roce [[1936]] přibližně 1 500 000 členů.
[[Soubor:Uroligheder3.jpg|left|thumb|[[Legitimita]] užívání [[násilí]] k dosažení politických cílů je jedním z diskutovaných bodů anarchistické filozofie.]]
Dalším příkladem je [[Anarchistická Ukrajina]] [[Nestor Machno|Nestora Machna]], která existovala cca mezi léty [[1917]]-[[1921]] na východě dnešní [[Ukrajina|Ukrajiny]], kolem městečka [[Huljajpole]]. Anarchistická Ukrajina svobodných rolníků byla brutálně rozdrcená [[Rusko|ruskými]] [[bolševik]]y.
Anarchismus zahrnuje široké spektrum (názorových proudů) – včetně tzv. [[anarchopacifismus|anarchopacifismu]], [[anarchofeminismus|anarchofeminismu]], „zelené anarchie“ (ekoanarchie), [[primitivismus|primitivismu]]. 
=== Česko ===
{{Podrobně|Anarchismus v Česku}}
Významný vliv měl v českých zemích anarchokomunismus, reprezentovaný např. [[Bohumil Vrbenský|Bohumilem Vrbenským]] nebo [[Stanislav Kostka Neumann|S. K. Neumannem]].
== Moderní anarchismus ==
Základními metodami působení moderního anarchismu jsou osvětová, vzdělávací a „kontrainformační“ práce a společenské organizování ([[antifa]]šismus, pokusy o odborovou činnost apod.)
Anarchismus sehrál důležitou úlohu v myšlenkovém světě některých subkultur, jako byl například [[punk]], nebo literárních hnutí, jako byl například [[kyberpunk]]. Svým anarchismem je známý také americký profesor [[Noam Chomsky]].<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Chomsky
 | jméno = Noam
 | titul = Chomsky on Anarchism
 | vydavatel = [[AK Press]]
 | místo = 
 | rok = 2005
 | isbn =  
 | kapitola = 
 | strany = 5
 | jazyk = anglicky
}}</ref> Anarchistické myšlenky měly dle některých názorůvliv na vznik takových fenoménů, jako je třeba [[projekt GNU]] a s ním související [[svobodný software]]. Většinaanarchistů se distancovala od bolševismu a sovětského zřízení, [[Sovětský svaz]] a tzv. [[východní blok]] označovali jako [[státní kapitalismus]] nebo [[diktatura|diktaturu]] [[byrokracie]].

=== Související články ===
* [[Československá anarchistická federace]]
* [[Libertariánský socialismus]]
* [[Symbolika anarchismu]]
=== Literatura ===
* TOMEK, Václav; SLAČÁLEK, Ondřej. Anarchismus : svoboda proti moci. Praha : Vyšehrad, 2006. ISBN 80-7021-781-2.  
* ORWELL, George. Hold Katalánsku a Ohlédnutí za Španělskou válkou. Praha : Odeon, 1991. ISBN 80-207-0311-X.  
* CHOMSKY, Noam; FOUCAULT, Michel; ELDERS, Fons. Člověk, moc a spravedlnost. Praha : Intu, 2005. ISBN 80-903355-3-5.
== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.csaf.cz csaf.cz] - stránky [[Československá anarchistická federace|Československé anarchistické federace]]
* [http://www.a-kontra.net/pruvodce-anarchismem Průvodce anarchismem - online kniha] [[Ondřej Slačálek|Ondřeje Slačálka]] a [[Václav Tomek|Václava Tomka]]
* [http://eng.anarchopedia.org/Main_Page anarchopedie]
* (anglicky) [http://www.infoshop.org/faq/ An Anarchist FAQ] - mezinárodní skupina [[sociální anarchismus|sociálních anarchistů]] propojená přes internet
* (anglicky) [http://www.gmu.edu/departments/economics/bcaplan/anarfaq.htm Anarchism Theory FAQ] - [[Bryan Caplan]]
* Ladislav Ulbricht: [http://is.muni.cz/th/90475/pedf_m/diplomka.doc Anarchismus] , Diplomová práce, Masarykova univerzita v Brně, Pedagogická fakulta, Brno 2009


{{Commonscat|Anarchism}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Anarchismus| ]]
[[Kategorie:Sociální filosofie]]