Avia BH-9

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Letadlo |název = Avia BH-9 |typ = [[cvičný letoun|cvičný]] a [[pozorovací letoun]] |výrobce = [[Avia]] |image = [[File:Avia BH 9.jpg|250px]] |text = Avia BH-9 |konstruktér = |vyrobeno kusů = 11 |první let = [[1923 v letectví|1923]] |zaveden = 1924 |hlavní uživatel = [[Československo]] |více uživatelů = }}'''Avia BH-9''' byl československý [[Dolnoplošník|dolnokřídlý]] dvoumístný [[jednoplošník]], který se používal jako [[Cvičný letoun|cvičný]] a turistický letoun. Slavil úspěchy v mnoha závodech a získal několik rekordů i na dálkových tratích.<ref name=":0">{{Citace monografie | příjmení = Němeček | jméno = Václav | příjmení2 = | jméno2 = | titul = Československá letadla 1 (1918-1945) | vydání = III | vydavatel = Naše vojsko | místo = Praha | rok vydání = 1983 | počet stran = 368 | strany = 106–108, 254–255 | isbn = }}</ref> [[Soubor:Avia BH-9, L-BONF (Letec, June 1925).jpg|thumb|240px|Avia BH-9, L-BONF (Letec,&nbsp;červen&nbsp;1925)]] == Vznik a vývoj == Prvním letounem odvozeným od typu [[Avia BH-5]] byla Avia BH-9, která byla zalétána 25. listopadu 1923. Tato letadla se používala v čs. [[Československé letectvo|vojenském letectvu]] od ledna 1924 s označením B-9 jako [[Cvičné letadlo|cvičný]], [[Průzkumný letoun|průzkumný]] a [[Sportovní letadlo|akrobatický]] [[letoun]]. Výrobcem byla továrna [[Avia|Avia, Miloš Bondy a spol., továrna na letadla]], Praha-Holešovice.<ref name=":4">{{Citace monografie | příjmení = Pavlůsek | jméno = Alois | příjmení2 = | jméno2 = | titul = Sportovní a cvičná letadla | vydání = I | vydavatel = CPress v Albatros Media | místo = Brno/Praha | rok vydání = 2016 | počet stran = 128 | strany = 13–14 | isbn = 978-80-264-1146-8 }}</ref> Tento typ vznikl úpravou BH-5 na základě objednávky Ministerstva národní obrany. Zájem projevený armádou vedl k objednávce upraveného prototypu a 10 letadel. V československém letectvu byl využíván až do počátku 30. let v leteckých učilištích. Potom byly v letech 1933-1935 některé stroje prodány (převedeny) do [[Aeroklub České republiky|Aeroklubu RČs.]] a do letek [[Masarykova letecká liga|Masarykovy letecké ligy]]. Avie BH-9 se účastnily od poloviny [[1920-1929|20. let]] do poloviny [[1930-1939|30. let]] řady leteckých soutěží a závodů, nebo překonávaly rekordy a vykonávaly dálkové a etapové přelety.<ref name=":3">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Pujman | jméno = Ivo ing. | titul = První „boska“ AVIA BH-5 – a ty další | url = https://www.aeroweb.cz/clanky/1049-prvni-boska-avia-bh-5-a-ty-dalsi | vydavatel = AeroWeb | místo = | datum vydání = 2008-02-17 | datum přístupu = 2020-04-16 }}</ref> == Popis letounu == Od svého předchůdce ([[Avia BH-5|BH-5]]) se lišil dvojím řízením a motorovým ložem, které bylo připraveno pro zástavbu nového, [[Hvězdicový motor|hvězdicového motoru]] [[Walter NZ-60]] (1923). Otevřené [[kokpit]]y osádky byly v tandemovém uspořádání, chráněné pouze malými větrnými štítky.<ref name=":4" /> Letadlo BH-9 zkonstruovali zakladatelé továrny Avia a letečtí [[Konstruktér|konstruktéři]] [[Pavel Beneš (konstruktér)|Pavel Beneš]] a [[Miroslav Hajn (konstruktér)|Miroslav Hajn]], oproti [[Avia BH-1|BH-1]] resp. [[Avia BH-5|BH-5]] byla zvýšena pevnost draku a byl použit silnější [[Letecký motor|motor]].<ref name=":5">{{Citace monografie | příjmení = Šorel | jméno = Václav | příjmení2 = | jméno2 = | titul = Encyklopedie českého a slovenského letectví | vydání = I | vydavatel = CP Books | místo = Brno | rok vydání = 2005 | počet stran = 448 | strany = 41 | isbn = 80-251-0733-7 }}</ref> Typ BH-9 byl jednomotorový dvoumístný, [[Dolnoplošník|dolnokřídlý]] vzpěrový [[jednoplošník]] s pevným podvozkem a ostruhou.<ref name=":2">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Flieger | jméno = Jan | titul = Avia BH-9 | url = https://www.valka.cz/Avia-BH-9-t8336 | vydavatel = Občanské sdružení valka.cz | místo = Nelahozeves | datum vydání = 2004-01-15 | datum přístupu = 2020-04-16 }}</ref> Používala jej [[československá armáda]] k výcviku pilotů. Dosahoval rychlosti při zemi 155 km/ hod. a rychlosti cestovní 120–130 km/hod. Do 2000 m vystoupal za 11 min. 45 vt. a do 3000 m za 30 minut, největší dosažitelná výška 4000 m, jak uváděl v červnu 1925 časopis Svazu československých pilotů Letec.<ref name=":1">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | titul = Úspěch čs. letectví za hranicemi! | periodikum = Letec | datum vydání = 1925-06-01 | ročník = 1. (1925) | číslo = 7 | strany = 1–2 | url = https://kramerius.army.cz/search/i.jsp?pid=uuid:2d99d823-5106-11e7-bd45-005056b73ae5 }}</ref> [[Trup letadla|Trup]] měl čtyřhranný průřez, pouze první přepážka byla ve tvaru [[Elipsa|elipsy]]. Dřevěná kostra trupu byla potažena [[Překližka|překližkou]]. [[Letecký motor|Motor]] Walter NZ-60 byl upevněn přímo na první trupové přepážce, [[vrtule]] dvoulistá, pevná, dřevěná. Hlavní, pevný [[Podvozek letadla|podvozek]] s průběžnou osou odpruženou [[Pryž|gumovými]] provazy měl vysokotlaká kola, v zádi trupu byla ostruha. [[Křídlo letadla|Křídlo]] bylo celodřevěné, s tlustým profilem. [[Křidélka]] byla [[Svařování|svařena]] z [[ocel]]ových trubek a byla řízena táhly. Stabilizátor byl celodřevěný, směrové a výškové [[kormidlo]] bylo z ocelových trubek [[Potah (letectví)|potažených]] [[Plátno|plátnem]].<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | titul = Avia BH-9 | url = http://www.ntm.cz/heslar/avia-bh-9 | vydavatel = Národní technické muzeum | místo = Praha | datum vydání = | datum přístupu = 2020-04-16 | url archivu = https://web.archive.org/web/20160404131500/http://www.ntm.cz/heslar/avia-bh-9 | datum archivace = 2016-04-04 | nedostupné = ano }}</ref> Pro [[Spojovací letadlo|kurýrní]] lety mohlo být druhé řízení určené pro žáka vyřazeno z provozu. Letoun nebyl vyzbrojen.<ref name=":5" /> == Použití == [[Soubor:Avia BH-9, L-BONP (Letectví, July 1928).jpg|thumb|240px|Avia BH-9, L-BONP (Letectví, červenec 1928)]] Avia BH-9 sloužila v [[Československé letectvo|československém letectvu]], v [[Aeroklub České republiky|Aeroklubu RČs]]. a jeho pobočkách, v [[Masarykova letecká liga|Masarykově letecké lize]] (MLL) a také jako soukromý letoun. Letouny vlastněné armádou (výr. č. 2-41/L-BONF, 11/L-BONG, 12/L-BONH a 2/L-BONP) létaly do února 1931 i s civilními [[Imatrikulace (letectví)|imatrikulacemi]]. Po vyřazení z armády byly letounům BH-9 v letech 1933-1935 přiřazeny v [[Letecký rejstřík|leteckém rejstříku]] imatrikulace výr. č. 8/OK-LIT, 9/OK-IPF, 10/OK-AZE a 11/OK-VAN.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | titul = Civil Aircraft Register - Czechoslovakia | url = http://www.airhistory.org.uk/gy/reg_OK-1.html | vydavatel = airhistory.org.uk | místo = | datum vydání = | datum přístupu = 2020-04-16 }}</ref> Avie BH-9 se účastnily ve dvacátých letech řady leteckých soutěží a závodů, nebo překonávaly rekordy a vykonávaly dálkové a etapové přelety. V roce 1924 na letounu Avia BH-9 amatérský [[pilot]], JUDr. [[Zdeněk Lhota (letec)|Zdeněk Lhota]] ustanovil na uzavřeném 100 km okruhu [[Letiště Praha-Kbely|Kbely]], [[Benátky nad Jizerou I|Nové Benátky]], [[Říp]], Kbely čs. národní rekordy „Rychlost na 1000 km“ s hodnotou 120,088 km/hod a „Rekord na&nbsp;vzdálenost“, když 13. května uletěl 1200 km za 9:46:47 h a dosáhl průměrné rychlosti 123 km/h.<ref>{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | titul = Seznam čs. národních rekordů ku dni 31. prosince 1924 | periodikum = Letec | datum vydání = 15.3.1925 | ročník = 1. (1925) | číslo = 2 | strany = | url = https://kramerius.army.cz/search/i.jsp?pid=uuid:2b4d01cb-5106-11e7-bd45-005056b73ae5 }}</ref> Není divu, že na leteckém dni ve Kbelích, pořádaném dne 18. května 1924 se těšil tehdy již populární pilot i jeho letadlo živé pozornosti 30&nbsp;tisíc návštěvníků.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Karmazín | jméno = V. ing. | titul = Památce JUDr. Zdeňka Lhoty | periodikum = Letectví | datum vydání = říjen 1946 | ročník = 22. (1946) | číslo = 10 | strany = 290–293 | url = https://kramerius.army.cz/search/i.jsp?pid=uuid:fb9e8417-9ecb-11e9-ac1b-005056b73ae5 }}</ref> Dále zvítězil dr. Lhota na Avia BH-9 v kategorii sportovních letadel do výkonu 100 HP 7. září 1924 v závodě o putovní „Cenu prezidenta republiky“.<ref name="nl1925">{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | titul = Jak participují motory firmy Walter na rekordech a úspěších českoslov. letectví | periodikum = Národní listy | datum vydání = 27.9.1925 | ročník = 65. (1925) | číslo = 265 | strany = 12 | url = http://www.digitalniknihovna.cz/cbvk/view/uuid:c5c7ad72-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:39353d30-435e-11dd-b505-00145e5790ea&fulltext=Walter%20Jinonice }}</ref> Mnohem častěji tento letoun proslul jako aktér propagačních dálkových letů. V květnu 1925 s jednoplošníkem BH-9 (L-BONF) uskutečnil let z Prahy do Říma a zpět přes [[Bělehrad]]. V neděli 17. května 1925 odstartoval při Leteckém dni Svazu československých pilotů ze státního letiště Praha u Kbel a přes Bratislavu, Terst a Bolognu doletěl do Říma.<ref>{{Citace periodika | příjmení = - | jméno = ja- | titul = Lhotův let Praha - Řím | periodikum = Letectví | datum vydání = květen 1925 | ročník = V. (1925) | číslo = 5 | strany = 97–98 | url = https://kramerius.army.cz/search/i.jsp?pid=uuid:9a4d509a-51d6-11e9-b164-005056b73ae5 }}</ref> Zpáteční cestu vykonal 23. května přes Pisu, Bolognu, Záhřeb, Bělehrad, Novi Sad a Budapešť do Prahy, kam doletěl 1. června.<ref>{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | titul = K letu Ing. Dr. Lhoty z Prahy do Říma | periodikum = Český svět | datum vydání = 28.5.1925 | ročník = 21 (1925-6) | číslo = 36 | strany = 8 | url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:f1e34190-8312-11e4-a354-005056825209?page=uuid:fc9f62f0-836f-11e4-889a-5ef3fc9ae867 }}</ref><ref>{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | titul = LET DRA ZD. LHOTY PRAHA-ŘÍM | periodikum = Světozor | datum vydání = 4.6.1925 | ročník = 1924-1925 (25.) | číslo = 19 | strany = 475 | url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:bfb72550-2d85-11e6-b821-5ef3fc9bb22f?page=uuid:37692960-2d93-11e6-b821-5ef3fc9bb22f }}</ref> Trať těchto letů měřila 3500 km. Uskutečnil-li se let Lhotův do Říma, pak nutno poznamenat, že Ministerstvo veřejných prací (MVP) celý podnik nejen finančně, ale i morálně podporovalo, dále je třeba zmínit továrny na letadla [[Avia|Avia, Miloš Bondy a spol., továrna na letadla]], která vypravila letadlo, jakož i továrny na motory Jos.&nbsp;Walter a spol., která připravila motor [[Walter NZ-60]].<ref name=":1" /> Por. Josef Jíra (L-BONG) provedl ještě v roce 1925 dálkové lety do Paříže a Londýna. A také se účastnil soutěže Coppa d'Italia 1925 avšak bez výraznějšího úspěchu. Vynahradil si to dálkovým nonstop letem Praha – Paříž/[[Letiště Paříž – Le Bourget|Le Bourget]] – Praha (1800 km), který vykonal 31. srpna 1926 průměrnou rychlostí 130 km/h.<ref>{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | titul = Skvělý výkon por. Jíry na letadle Avia B. H. 9 s motorem Walter 60 k. s. | periodikum = Letec | datum vydání = 1926-09-15 | ročník = 2 (1926) | číslo = 14 | strany = 3 | url = https://kramerius.army.cz/search/i.jsp?pid=uuid:1afe2c55-5109-11e7-ad9e-005056b73ae5 }}</ref> Předtím, 5. července 1926 za sokolského sletu uspořádal Aeroklub RČs. velké letecké závody na trase Praha – Hradec Králové – Ostrava – Olomouc – Nitra – Bratislava – Brno – České Budějovice – Plzeň – Praha. Na letounu BH-9 získal první cenu vojenský pilot Václav Vlček.<ref name=":3" /> Od roku 1927 byly dálkové lety uznávány za mezinárodní rekordy [[Mezinárodní letecká federace|FAI]]. Letouny byly rozděleny do kategorií podle objemu válců motorů a hmotnosti letounu. Šlo o modifikovaný návrh, který v základu vypracoval a FAI předložil Aeroklub republiky Československé (ARČs). Jako jedni z prvních se zapsali do rekordních análů pilot škpt. Václav Vlček s cestujícím škpt. Vladimírem Charouskem, kteří uletěli 26. července 1927 600 km a současně vytvořili národní rekord v rychlosti na 100 km hodnotou 134,6 km/h.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Hartman | jméno = A. R. | titul = Náš letecký sport | periodikum = Letec | datum vydání = 1927-11-15 | ročník = 3. (1927) | číslo = 6 | strany = 14–15 | url = https://kramerius.army.cz/search/i.jsp?pid=uuid:94a35253-510f-11e7-ae0d-005056b73ae5 }}</ref> Ještě v prosinci 1927 tento výkon překonal sám škpt. Václav Vlček s por. Břetislavem Chrastinou v kategorii lehkých dvoumístných letadel o prázdné hmotnosti do 400 kg výkonem 1305,546 km.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Hartman | jméno = A. R. | titul = Nové světové rekordy | periodikum = Letec | datum vydání = 1927-12-15 | ročník = 3. (1927) | číslo = 7 | strany = 5–7 | url = https://kramerius.army.cz/search/i.jsp?pid=uuid:96436e0a-510f-11e7-ae0d-005056b73ae5 }}</ref> Vrcholný výkon zaznamenala 11. července 1928 posádka štábní kapitán letectva [[Josef Heřmanský]] a podporučík ing. Ant. Macháček. Na dvoumístné verzi letounu BH-9 (L-BONP) vytvořili světový rekord na uzavřeném okruhu výkonem 1 500 km za 11 hodin a současně vytvořili rychlostní národní rekord 146,734 km/h.<ref>{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | titul = Stávající světové a národní čs. rekordy letecké | periodikum = Letectví | datum vydání = prosinec 1928 | ročník = VIII. (1928) | číslo = 12 | strany = 398 | url = https://kramerius.army.cz/search/i.jsp?pid=uuid:99003935-51e5-11e9-9bf7-005056b73ae5 }}</ref><ref>{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | titul = Škpt. p. l. Heřmanský překonává na Avii BH-9 s motorem Walter 60 ks. světový rekord | periodikum = Letectví | datum vydání = červenec 1928 | ročník = VIII. (1928) | číslo = 7 | strany = 208–209 | url = https://kramerius.army.cz/search/i.jsp?pid=uuid:a42d7af5-51e7-11e9-84e4-005056b73ae5 }}</ref> Ještě v září 1934 stárnoucí BH-9 (OK-IPF) obsadila 2. místo v Národním letu Republiky Československé za pilotáže amatérského [[pilot]]a ing. Vladimíra Guta (prodejce vozů Bugatti v [[Československo|ČSR]]) s tov. Novákem.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Beneš | jméno = Pavel | titul = Po Národním letu Republiky Československé | periodikum = Letectví | datum vydání = říjen 1934 | ročník = XIV. (1934) | číslo = 10 | strany = 361–365 | url = https://kramerius.army.cz/search/i.jsp?pid=uuid:ee0a4ad8-5eee-11e9-a473-005056b73ae5 }}</ref> Poslední BH-9 (OK-IPF, výr. č. 9) létala až do roku 1939. Tento letoun v původním vojenském barevném provedení (standardní tříbarevná kamufláž – hnědá, okrová, zelená/hliník) je ve sbírkách [[Národní technické muzeum v Praze|Národního technického muzea]] v Praze.<ref name=":0" /> == Uživatelé == * {{Vlajka a název|Československo}} ** [[Československé letectvo]] ** [[Aeroklub České republiky|Aeroklub Republiky Československé]] (Pardubice OK-VAN, Plzeň OK-AZE, Praha OK-IPF) ** [[Masarykova letecká liga]] (OK-LIT) == Specifikace == Data dle <ref name=":0" /><ref name=":2" /> === Technické údaje === * '''Osádka''': 2 * '''Rozpětí''': 9,72 m * '''Délka''': 6,64 m * '''Výška''': 2,53 m * '''Nosná plocha''': 13,60 m² * '''Plošné zatížení''': 40,5 kg/m² * '''Hmotnost prázdného stroje''': 345 kg * '''Vzletová hmotnost''': 550 kg * '''Motor''': 1× [[Hvězdicový motor|hvězdicový]] [[Vzduchové chlazení spalovacích motorů|vzduchem chlazený]] [[Válec (motor)|pětiválec]] [[Walter NZ-60]] ** '''maximální, vzletový''': 75 k (55 kW) při 1750 ot/min ** '''nominální, jmenovitý''': 60 k (44 kW) při 1400 ot/min * '''Vrtule''': dvoulistá, pevná, dřevěná === Výkony === * '''Cestovní rychlost''': 125 km/h * '''Maximální rychlost''': 158 km/h * '''Dostup''': 4500 m * '''Stoupavost''': 3:50 min do 1000 m, 12:30 min do 3000 m * '''Dolet''': 470 km == Literatura == * KRYBUS, J. ''Avia BH-9'', [[Letectví a kosmonautika]] 1971/17 * FIDLER, J. SLUKA, V. ''Encyklopedie branné moci Republiky československé 1920–38'', Libri 2006, ISBN: 80-7277-256-2 * ŠOREL, V. ''Letadla československých pilotů'', Albatros 1986 * TAYLOR, Michael J. H. (1989). ''Jane's Encyclopedia of Aviation''., London: Studio Editions. p. 86. (anglicky) * ''World Aircraft Information Files''., London: Bright Star Publishing. pp. File 889 Sheet 86. (anglicky) == Související články == * [[Avia]] * [[Pavel Beneš (konstruktér)|Pavel Beneš]] * [[Miroslav Hajn (konstruktér)|Miroslav Hajn]] * [[Avia BH-5]] * [[Walter NZ-60]] == Reference == <references /> == Externí odkazy == * [http://www.airwar.ru/enc/other1/bh9.html Уголок неба (airwar.ru) – Avia Bh-9 (rusky)] * [http://vinar.cz/mitte/bh9.htm AVIA BH-9] na vinar.cz * [https://www.airliners.net/search?keywords=Avia+BH-9&sortBy=dateAccepted&sortOrder=desc&perPage=36&display=detail airliners.net – Avia BH-9 (fotogalerie, anglicky))] * [http://www.aviastar.org/air/czech/avia_bh-9.php Aviastar.org – Avia BH-9, BH-10, BH-11 (anglicky)] {{Commonscat|Avia BH-9}}{{Československé meziválečné vojenské letouny}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Československá a česká cvičná letadla]] [[Kategorie:Československá průzkumná letadla]] [[Kategorie:Letadla Avia|BH-9]]

Návrat na stránku „Avia BH-9“.